Představujeme mladou podnikatelku Karolínu Pechovou, spoluzakladatelku společnosti POAK CZ, která se chopila oživení českého vynálezu síťované tašky. Věří, že síťovky mají velký potenciál a společnost s nimi chce proniknout také do zahraničí.
Její podnikání začalo před dvěma lety, kdy se po dokončení studia kulturologie a studijním pobytu v Asii rozhodla společně se svým zkušenějším partnerem přivést zpátky na trh klasickou českou síťovku. Ta vznikla už v roce 1926, kdy ji ve Žďáru nad Sázavou vynalezl Vavřín Krčil. V 80. letech ji ale zcela vytlačila igelitka a na svůj návrat si síťovka musela počkat skoro tři desítky let.
Síťovku se během několika posledních let pokusilo oživit víc nadšenců. Jejich snaha ale vždy ztroskotala na nereálných plánech a příliš velkém spěchu na tvorbu zisku. Naše filozofie podnikání je jednoduchá – ze všeho, co děláme, chceme mít dobrý pocit. Záleží nám na férovosti, vyrovnaném partnerství a hledáme také cesty, jak by z naší činnosti mohla benefitovat společnost. Samozřejmě, že zisk je důležitý, ale podle našeho názoru by měl přijít až jako vedlejší efekt. Naší hlavní motivací je naplnění z toho, co děláme, a schopnost maximálně vyjít vstříc zákazníkům,
říká Karolína Pechová.
Karolína Pechová a její síťovky.
Naše výroba probíhá v chráněných dílnách na Mělníku a v Praze, kde máme několik svých zaměstnanců. S mělnickou dílnou spolupracujeme externě, je to prozatím nejlepší možné řešení. Díky spolupráci s chráněnými dílnami si můžeme dovolit vyrábět tašky přímo na míru podle požadavků zákazníků, kteří si je často berou jako reklamní produkty a chtějí na nich mít například své logo nebo nějakou jinou vychytávku, nebo prostě jen chtějí malou objednávku,
komentuje podnikatelka. Pokud jí byznys půjde tak, jak si představuje, plánuje založení vlastní šicí dílny s profesionálními švadlenami. Jak ale říká, spolupráci s handicapovanými by určitě neukončila.
Mohlo by vás zajímat: Využijte služeb chráněných dílen, nedělají jen cetky
V současné době má Česká síťovka tři hlavní prodejní kanály. Síťovky si tak můžete koupit na e-shopu, objednat je jako firemní dárkový předmět nebo si do ní nakoupit v prodejnách s delikatesami a farmářskými produkty jako je WineFood Market, Sklizeno, Country life a podobně. Reklamní tašky měly být původně vedlejší produkt a hlavní odbyt měl probíhat v nezávislých prodejnách s prémiovým zbožím. Ovšem po spuštění webových stránek nám bez jakékoli reklamy začaly chodit poptávky od firem a realizace zakázek nás zaměstnala natolik, že nebyl čas rozvíjet maloobchodní prodej. Dárkové síťovky jsme dělali například pro firmy jako SKANSKA, Allianz, O2, BMW, Kofola nebo na akci Česká Miss. Dnes už jsme dál a díky větším zakázkám si můžeme dovolit více investovat a najmout první zaměstnance. V současné době hledáme obchodního manažera na rozvoj maloobchodního prodeje a následnou expanzi do zahraničí,
uvádí Karolína Pechová.
Síťovce nahrává hned několik společenských trendů
Při oživování síťovek vyšla Karolína Pechová z původního vzoru, který inovovala jak konstrukčně, tak designově, ale hlavně používá jiné materiály, jež v době Vavřína Krčila nebyly dostupné. Teď má ve svém sortimentu sedm různých modelů a snaží se pro síťovky hledat stále nové využití. Nemá jít jen o tašku na nákup, ale také o módní doplňky. Design nových produktů je čistě dílem mladé podnikatelky, jejíž firma vlastní chráněné užitné vzory, několik průmyslových vzorů a ochranné známky.
Když se budeme bavit o produktu jako takovém, tak ten je lehký, pevný, pružný, skladný a vydrží pro dlouhé opakované použití. Síťované tašky se vyrábí především z recyklovaného polyesteru. Jejich ekologičnost spočívá v tom, že by měly co nejdéle vydržet a tím pádem nezatěžovat životní prostředí jako igelitové nebo papírové tašky na jedno použití. Na západě je trendem od igelitek upouštět. Úplně zakázané jsou třeba v Irsku nebo některých oblastech Itálie. Postupně je chce zakázat celá Evropská unie. Už teď se spotřeba igelitových tašek reguluje vysokými daněmi nebo vyhláškami. Málokdo ale ví, že papírové tašky mají ve srovnání s igelitovými ještě vyšší karbonovou stopu, protože se na jejich výrobu spotřebuje spousta vody, dřeva a tak dále. Taška, která vydrží pro dlouhodobé opakované použití, v tomto případě síťovka, se tedy jeví být ideálním řešením a má tedy i velký potenciál.
Další, co síťovce pomáhá, je módní retro vlna. V žádném případě se po síťovkách neohlížejí jen starší ročníky, které je používaly v minulosti. Cílovou skupinou jsou lidé od 15 do 45 let. Těm se zamlouvá, že jde o staronovou věc a také více přemýšlí o igelitkách a ekologických problémech s nimi spojenými. Proto hledají alternativu. Navíc jim firma nenabízí jen klasickou síťovku na nákup, jakou známe z dřívějších dob. Ze síťovek se stávají módní doplňky, například síťované kabelky a tak dále.
Farmářský trh jako laboratoř
Aby si vyzkoušela, jak jsou tašky atraktivní, jak plní představy autorky i uživatelů tašek, začala je prodávat na farmářských trzích na pražském kulaťáku. Chodili jsme tam pravidelně čtyři měsíce a dělali s taškami takovou malou show, abychom ukázali jejich přednosti a využití. Byla to jistá forma terénního průzkumu a naší mini “laboratoře”. Osvědčilo se nám to, na trhu jsme prodali velké množství tašek, ať už klasických nebo i těch stylových. Viděla jsem, jak jsou naše tašky používány, co si o nich lidi myslí, komu se jaká taška líbí a tak. Byla to skvělá zpětná vazba a byla převážně pozitivní,
líčí Karolína Pechová.
Historie síťovky
Vynálezcem síťovky je podnikatel Vavřín Krčil ze Žďáru nad Sázavou. Ten se k síťování dostal už jako chlapec, kdy se tuto techniku naučil od své matky. V této oblasti Vysočiny totiž mělo síťkování dlouholetou tradici. Koncem 19. století se tam ve velkém vyráběly účesové síťky a Krčil byl v tomto oboru velmi zdatným výrobcem i obchodníkem. Jeho byznys ovšem ukončila změna módního stylu. Ve 20. letech minulého století přišla móda krátkých vlasů a na mikáda s pokládanými vlnami už síťky nebyly potřeba. Krčilova manufaktura přišla o klientelu, ale podnikatele to neodradilo. Síťovanou techniku použil na tašky. První síťovka spatřila světlo světa roku 1926. Krachující podnikatel ale tehdy neměl dostatek peněz, aby si výrobek nechal patentovat, a síťovky se staly tak populárními, že je brzy začali vyrábět i ve Švýcarsku a Itálii a postupně zaplavily velkou část světa. Podnikání v Česku bylo navíc přerušeno druhou světovou válkou a následně érou komunismu. Vavřín Krčil proto neměl možnost si nechat tašky patentovat ani později a v roce 1968 zemřel. Jeho rodina už se síťovky neujala.
Síťové tašky reprezentuje i moderní pětibojař a olympijský vítěz David Svoboda, se kterým Karolína kamarádí od školních let. Chtěla, aby tváří neobvyklého výrobku byl někdo, kdo je také neobvyklý. A tak okrajový, ale přitom vysoce prestižní moderní pětiboj, se přímo nabízel. Spolupráci jsme začali dohadovat ještě před olympiádou, to, že David v Londýně vyhrál, to už byl jen benefit začínající spolupráce, která přišla ve správný okamžik,
říká podnikatelka. David Svoboda je tak prvním českým sportovcem, který má svůj osobní dárek. Vznikly pro něj síťovky s pětibojařským příběhem, na kterých rozdává autogramy.
Jinak ale síťovky žádnou vlastní marketingovou propagaci zatím nemají. Zatím nám to takhle stačí. Nevnímáme síťovky jako komoditu, kterou šoupneme na trh a budeme se snažit na ní v co nejkratší době vydělat co nejvíc peněz. Máme jiné ambice. Děláme na různých vychytávkách a doufám, že se nám všechny nápady podaří realizovat,
vysvětluje podnikatelka. Velký odběr pak probíhá přes e-shop. Firma má zvládnuté SEO a stává se i to, že v dobrém slova smyslu štve lidi z oboru IT. Ti, když hledají síťovou kartu, lidově síťovku, ukazuje se jim ve vyhledávačích síťovka taška.
Dalším důvodem absence většího marketingu je to, že firma je na svém možném maximu personální kapacity. Právě proto hledá obchodního manažera, protože teď musí Karolína zvládat roli designérky, výrobního i provozního manažera, obchodníka i skladníka. Proto, aby firma mohla růst a nabídnout své výrobky širšímu okruhu zákazníků, potřebuje nutně zdatného obchodníka, který za tuto oblast přebere zodpovědnost a zakladatelce firmy uvolní ruce pro další práci s produktem. V tom momentě může být spuštěna marketingová kampaň a síťovky poslány do světa. Výraz svět nereprezentuje jen Českou republiku.
Máme v plánu vybudovat globální značku, už na tom pracujeme. Samozřejmě už se naše tašky nebudou nazývat českými síťovkami, ale budou mít mezinárodní zvuk. Na zahraniční trhy bychom rádi pronikli už příští rok,
říká Karolína Pechová. Možná to zní neskromně, ale proč ne. I vynálezce síťovek Vavřín Krčil s nimi prorazil za hranicemi a prodával je do Kanady, Francie, Švýcarska, Německa, Rakouska a do zemí severní Afriky. Potenciál tu tedy je a je osvědčený.
