Navzdory tomu, že počet daňových kontrol rok do roku klesá, jejich důvody se nemění – co nejvíce eliminovat daňové úniky. Kontroly však většinou nechodí namátkově, ony si své cíle vybírají. Mezi hlavní faktory, kterými podnikatel stoprocentně vzbudí zájem finančního úřadu, patří dlouhodobá finanční ztráta společnosti či nadměrné odpočty DPH. Podezřelé jsou úředníkům také velké výkyvy v hospodaření, kdy firma vykáže jeden rok zisk a druhý ztrátu.
Samotná kontrola pak neprobíhá přepadovou formou. Že do firmy vniklo ozbrojené komando, zabavilo všechny dokumenty a pozatýkalo zaměstnance, podnikatelům nehrozí. Finanční úřad termín kontroly zpravidla oznámí podnikateli dostatečně dopředu a ten tak má dostatek času se na vše připravit. Odborníci při kontrole jednoznačně firmám radí s berňákem spolupracovat.
Dlouhodobá ztráta působí jako červená na býka
Přestože daňová kontrola může přijít v podstatě na každého, finanční úřady si své cíle většinou namátkově nevybírají. Podle ministerstva financí je důležité, aby daňová kontrola postihla v prvé řadě ty daňové subjekty, u kterých dochází k úmyslným daňovým únikům nebo jsou určité signály, že by k únikům dojít mohlo. Tudíž u některých subjektů je tato pravděpodobnost vyšší, např. u propojených subjektů, subjektů podnikajících v určité oblasti apod. Daňová správa logicky reaguje na vývoj typů daňových úniků a tomuto vývoji odpovídají i kontrolované subjekty nebo oblasti podnikání,
doplnil Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.
Mnoho podnikatelů tak o daňové kontrole slyšelo jen z médií či od svých kolegů. Na druhou stranu zase existuje řada firem, které chodí kontroloři navštěvovat pomalu častěji než zákazníci. Podle čeho se tedy finanční úřady řídí? Stejně jako červená barva rozzuří (dle pořekadla) býka, stejně reagují finanční úřady na podnikatele, kteří vykazují dlouhodobě ztrátu či u nich dochází k velkým výkyvům v hospodaření. Z ekonomického hlediska to není obvyklé, aby podnik byl několik let ve ztrátě a stále fyzicky fungoval – něco musí být asi špatně – skrytý zdroj financování,
popisuje postup finančních úřadů Jan Vondrák z Hospodářské komory ČR.
Podle Vondráka je také pravděpodobnější, že kontroloři navštíví firmu, která má zaměstnance, než firmu bez zaměstnanců. Finančním úřadům bývají také podezřelé dlouhodobé nadměrné odpočty u DPH. Podnětem k finanční kontrole může být také špatně vyplněné přiznání, kde stačí udělat numerickou chybu nebo nevypsat některý řádek, a už jej berňáky řadí mezi případné cíle kontroly. Čtěte více: Noční můra každého podnikatele: Kontrola z finančního úřadu.
Obecně známým faktem je také skutečnost, že finanční úřady ve velkých městech jsou daleko více vytíženy než v malých městech či venkově. Stává se tedy, že na malých městech jsou finanční úředníci „přísnější“, neboť mají více času na prověření a soustřeďují se též na malé podnikatele, kteří kdyby podnikali třeba v Praze, kontrole by podrobeni nebyli,
tvrdí Vondrák.
Naopak podnikatelé, kteří vykazují obvyklý hospodářský výsledek pro dané odvětí a ekonomickou situaci, pravidelně dodržují termíny, mají v pořádku účetnictví (případně daňovou evidenci) a nemají žádné nedoplatky na povinných platbách, se kontroly na 99 % obávat nemusí. Firmám může rovněž pomoci daňový poradce, který garantuje správnost odvedených daní a který by navíc měl dokázat efektivně zakročit proti nadměrným nárokům úředníků z finančních úřadů.
Přepadovek se podnikatelé bát nemusí
Pokud si již finanční úřad vybere nějakého podnikatele ke kontrole, nemusí se kontrolovaný subjekt obávat, že by k němu náhle vtrhla vojensky cvičená jednotka, neboť ho zpravidla finanční úřad na kontrolu předem upozorní. Přestože daňoví úředníci ze zákona nemusí kontrolu dopředu firmě hlásit, je běžnou praxí, že podnikatele s několikadenním předstihem kontaktují, ať už telefonicky, písemně či e-mailem a domluví se s ním na termínu zahájení kontroly. Většinou bývá čas na přípravu dokumentů. Kontrolu je samozřejmě možné zahájit i bez předchozího ohlášení, nicméně i tak je poskytnuta lhůta pro přípravu, resp. zpřístupnění potřebných dokladů,
ujišťuje Jan Molín, daňový analytik společnosti MIVO. Čtěte více: Konec přepadových kontrol, pravomoc finančního úřadu omezena.
Nejde tedy zpravidla o neočekávanou přepadovou akci a finanční úřad se snaží zahájit daňovou kontrolu v součinnosti s kontrolovaným podnikatelem. Jestliže však poplatník s finančním úřadem nekomunikuje a nedá se prakticky zkontaktovat, zahájí úředníci kontrolu bez ohledu na něj. Takovýto způsob zahájení daňové kontroly však do jisté míry předznamenává její výsledek. Pokud podnikatel nebude se správcem daně komunikovat ani v průběhu daňové kontroly, hrozí mu, že jeho daňová povinnost bude podle daňové povinnosti obdobných podnikatelů na trhu, přičemž tento způsob stanovení bývá pro podnikatele téměř vždy nevýhodný,
uvedl serveru Radek Burší, manažer v daňovém oddělení PricewaterhouseCoopers ČR.
Vždy se podle odborníků vyplatí, když firma spolupracuje s daňovými kontrolory a poskytuje jim žádané informace a doklady. Důkazní břemeno totiž leží na bedrech podnikatele, který musí kontrolorům dokázat, že údaje v daňovém přiznání jsou pravdivé. Odborníci doporučují, aby firmy v případě kontroly také včas kontaktovaly daňového poradce, který jim sestavoval daňové přiznání, případně daňového poradce, který má s prováděním daňové kontroly zkušenosti a nechat udělat prověrku svých rizikových oblastí. Pozdní zapojení daňového poradce do procesu kontroly se může podnikateli vymstít, neboť již nemusí být možné odstranit předchozí chyby učiněné v důkazním řízení podnikatelem,
varuje Radek Burší.
Vzdělávací projekt AKADEMIE Podnikatel.cz vypsal na 8. března nové školení, které vysvětlí, jak na daňové přiznání u fyzických osob s daňovou evidencí. Účastníci kurzu budou seznámeni především s jednotlivými položkami formulářů jak u daňového přiznání, tak i u přehledů pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Bude také vysvětlen rozdíl ve vyplňování formulářů u osob s paušálními výdaji a skutečnými výdaji. Školení bude probíhat v dopoledních hodinách od 8 do 12 hodin. REGISTROVAT: Jak na daňové přiznání
Podnikatelům hrozí doměření daně, penále i úroky z prodlení
Podnikatelé by měli mít na paměti, že až do okamžiku faktického zahájení daňové kontroly mohou ještě stále podat dodatečné daňové přiznání a opravit tak chyby v řádném daňovém přiznání. Pozitivní efekt dobrovolného podání dodatečného daňového přiznání spočívá pro podnikatele v nižší sankci. V případě, že by chybu odhalil správce daně až při daňové kontrole, navýšil by částku doměřené daně o 20 %, v případě dobrovolného přiznání se tato sankce neaplikuje,
upozorňuje Burší.
Daňová kontrola končí sepsáním zprávy o daňové kontrole, v níž finanční úřad shrne její průběh a uvede kontrolní zjištění. K návrhu zprávy o kontrole se může podnikatel písemně vyjádřit. V případě porušení povinností peněžitého charakteru ukládá finanční úřad dle zákona o správě daní a poplatků úrok z prodlení a doměří daň. Úrok z prodlení určí daňová kontrola v případě, když daňový subjekt nezaplatí včas daně nebo předepsané zálohy na daně. Úrok z prodlení se ukládá i tehdy, kdy se daňový subjekt dostane do prodlení s úhradou daně v důsledku dodatečného doměření daně, tedy například i na základě daňové kontroly. Dále finanční úřad může udělit pokutu, pozastavit činnost či vypočítat penále.
Jestliže poplatník s nálezy kontroly nesouhlasí, může se odvolat k nadřízenému finančnímu ředitelství. Pokud ani zde neuspěje, může se bránit soudní cestou, a to podáním správní žaloby ke krajskému soudu. V případě dalšího neúspěchu lze pokračovat dále a podat kasační stížnost, o níž rozhodne Nejvyšší správní soud. Čtěte více: Neplníte daňové povinnosti? Draze za to zaplatíte
Co vy a daňová kontrola?
Kontrolují se hlavně faktury a smlouvy
Mezi nejčastější prohřešky podnikatelů patří neoprávněné snížení základu daně o nezdanitelné části základu daně, porušení časové a věcné souvislosti účtování nákladů a výnosů, neoprávněné náklady a snížení výnosů pro daňové účely (nezaúčtování tržeb), nesprávné zařazení majetku do odpisových skupin a následně špatně uplatněné daňové odpisy majetku, u spojených osob jsou při obchodních transakcích používány jiné ceny než ceny obvyklé.
Objevují se však i porušení daňové disciplíny spočívající v tom, že k daňovým nákladům (odpočtům DPH) jsou předkládány doklady, které jsou sice formálně správné, ale neobstojí v důkazním řízení o tom, co deklarují nebo kdo je ve skutečnosti vystavil,
dodala serveru Podnikatel.cz Jana Kaslová, tisková mluvčí Finančního ředitelství v Praze.
Právě na výše zmíněné věci se daňové kontroly rády zaměřují. Nejčastěji se však kontrolují vydané a přijaté faktury, na ně navazující dokumentace, jako například smlouvy, objednávky či doklady prokazující uskutečněná plnění. Kontrolují se též účetní knihy a knihy majetku. Radek Burší uvádí další často kontrolované oblasti:
- Oblast hmotného a nehmotného majetku – správnost výpočtu výše uplatněných daňových odpisů; zda jsou rezervy na opravu hmotného majetku tvořeny podle zákona; zda provedený zásah do hmotného majetku má charakter opravy nebo technického zhodnocení
- Oblast zásob – zejména manka a škody a správnost jejich daňového ošetření
- Správnost tvorby opravných položek k pohledávkám
- Oblast zaměstnaneckých benefitů (správnost jejich daňového ošetření na straně zaměstnavatele i zaměstnance)
- U velkých daňových poplatníků, u nichž vstupuje do jejich obchodních a daňových vztahů mezinárodní prvek – oblast tzv. převodních cen mezi spřízněnými osobami, správnost odvodů srážkové daně, problematika nízké kapitalizace
