Mimosoudní vyrovnání je vždy výhodnější
Soudní spory v Česku trvají poměrně dlouho, nejsou levnou záležitostí a zbytečně podnikatele časově a finančně zatěžují. Z těchto důvodů je vždy výhodnější se s dlužníkem pokusit domluvit na mimosoudním vyrovnání jeho závazků, dohodnout si splátkový kalendář, protože i v tomto případě může být poslední splátka zaplacena dříve než vymožení soudní cestou.
Když žádná domluva není možná
V případě, že se s dlužníkem nedaří domluvit žádné řešení jeho závazku, není jiné cesty, než se obrátit s naším nárokem na soud. Soudní cestou však můžeme vymáhat pouze pohledávku, která je prokazatelná (ať už na základě kupní smlouvy, potvrzené a podepsané faktury, zajištěné směnky či jiného písemného potvrzení). S touto listinou se můžeme následně obrátit na soud a podat návrh na vydání platebního rozkazu. Pokud nejsme schopni tento návrh podat sami, můžeme se obrátit na advokáta či nějaký exekutorský úřad.
Soud něco stojí
Návrh na vydání platebního rozkazu se podává na soud místně příslušný žalovaného, tedy v okrese místa sídla našeho dlužníka. Jestliže se návrhem domáháme peněžitého plnění do 15 tisíc korun, činí soudní poplatek 600 Kč, u vyšších částek jsou to 4 % z požadované částky. V případě úspěchu nám musí tyto náklady následně uhradit náš dlužník. Pravomocný platební rozkaz soudu má účinky pravomocného rozsudku a na základě této listiny může být již prováděna exekuce. Ve většině případů však dochází k soudnímu jednání, protože si dlužník včas v zákonné lhůtě podá odpor proti platebnímu rozkazu, u kterého nemusí být uveden žádný důvod. U odporu se žádný poplatek nevybírá a na základě odporu dochází ke zrušení celého platebního rozkazu. Když dojde k soudnímu jednání, kde prokážeme neuhrazení naší oprávněné pohledávky, vydá soud usnesení, ve kterém zaváže dlužníka k úhradě jeho dluhu. K úhradě však často nedojde ani v těchto případech a na řadu přichází exekuce…
Předání pohledávky exekutorovi
Jestliže ani na základě soudního usnesení nebo platebního rozkazu nedošlo k dobrovolné úhradě dlužné částky, je nejlepším řešením obrátit se s pohledávkou na nějaký exekutorský úřad zapsaný v Exekutorské komoře ČR (jsou jich desítky). Druhou možností je soudní vykonavatel. Pole působnosti exekutorů je široké: k vymožení oprávněné pohledávky mohou provádět srážky ze mzdy, srážky z jiných příjmů (důchodu, dividend či rent…), přikázání pohledávky z účtu dlužníka či stavebního spoření, prodej movitých věcí, prodej nemovitostí (tj. bytů, domů, garáží…), prodej podniku. Exekuci lze provést například vyklizením nemovitosti či odebráním věci. Navíc může exekutor postihovat veškerá majetková práva dlužníka, tj. vést exekuci na jeho podíly ve firmách, společnostech či družstvu.
Pouze sám exekutor rozhoduje, jaká exekuce bude u kterého dlužníka zvolena. Je samozřejmě povolena exekuce kombinací uvedených způsobů, a to především v případě vyšších částek. Výkonu rozhodnutí a exekuci nepodléhají pouze peněžité dávky sociální péče, náhrady od pojišťovny, příspěvek na bydlení, dávky sociální pomoci v hmotné nouzi a dále běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, hotovost do 1 000 Kč a zdravotnické potřeby. Při úspěchu exekutora platí náklady s exekucí spojené dlužník. Jedná se o odměnu za provedení exekuce (nejméně 3 000 Kč) a náhradu hotových výdajů (nejméně 3 500 Kč). Další odměna roste s výší dlužné částky a pohybuje se většinou okolo 15 % (až u částek v řádech desítek miliónů je procento nižší). V souhrnu bývá odměna exekutora vyšší než vymáhaná částka, což platí především u částek do 7 000 Kč.
V případě neúspěchu (dlužník se odstěhoval neznámo kam, nic nevlastní a všechen majetek přepsal na své blízké, nepracuje…), musí věřitel počítat s tím, že bude muset uhradit nejenom soudní poplatky, ale i základní sazbu exekutora. Každý podnikatel by se tedy měl v první řadě vždy snažit o mimosoudní vyrovnání s dlužníkem. Ušetří si spoustu času a peněz.
Čtěte v našem archivu:
