Hlavní navigace

Druhy daňových přiznání dle daňového řadu: Kdy se jaké podává?

5. 8. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Jako poplatníci daní musíte v mnoha případech podávat daňové přiznání. Dle daňového řádu existuje více druhů. Kdy se jaké podává a jaké jsou pro jejich podání lhůty?

Poplatníci daně z příjmů mají v mnoha případech povinnost podávat daňové přiznání. Pokud pak podáte přiznání, například k dani z příjmů, poprvé, bude se jednat o řádné přiznání. Jakmile však potřebujete opravit původně tvrzené údaje, podáváte opravné nebo dodatečné přiznání k dani. Pro opravné a dodatečné přiznání však platí určitá specifika.

Řádné daňové přiznání – daň z příjmů

Daňový řád námi známé daňové přiznání označuje jako daňové tvrzení. Řádné daňové tvrzení je pak povinen podat každý daňový subjekt, kterému podat daňové tvrzení ukládá zákon nebo byl vyzván k podání daňového tvrzení správcem daně. Daňový subjekt má povinnost v řádném přiznání sám vyčíslit daň a uvést všechny okolnosti a náležitosti potřebné pro vyměření daně. Takto vyměřená daň je splatná v poslední den lhůty pro podání řádného daňového tvrzení.

Daňové přiznání je daňový subjekt povinen podat nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Zdaňovací období musí činit nejméně dvanáct měsíců. Lhůtu pro podání lze však prodloužit, a to na čtyři měsíce, pokud je přiznání podáno elektronicky, anebo na šest měsíců, pokud má daňový subjekt zákonnou povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem, příp. podává-li za něj daňové přiznání poradce. Poradcem se přitom rozumí jak daňový poradce, tak advokát.

Pokud daňový subjekt podá přiznání elektronicky, musí myslet na to, že lhůta čtyř měsíců platí v případě, že přiznání nebylo podáno nejpozději do třech měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo podáno elektronicky. To samé platí v případě zachování lhůty šesti měsíců – přiznání není podáno nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně podal přiznání poradce.

Řádné daňové přiznání – ostatní daně

Pokud se podává přiznání k daním vyměřovaných na zdaňovací období, které činí 12 měsíců – typicky například přiznání k dani z nemovitých věcí – podává se přiznání do konce prvního měsíce, kterým začíná běh zdaňovacího období.

V případě, že je zdaňovací období kratší než jeden rok – například u daně z přidané hodnoty – podává se daňové přiznání do 25 dní po uplynutí zdaňovacího období. V případě takového přiznání nelze lhůtu pro jeho podání prodloužit. V ostatních případech může daňový subjekt požádat správce daně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání.

Pokud daňový subjekt nemá povinnost podat přiznání nebo vyúčtování k dani, ke které je registrován, musí toto oznámit správci daně. I zde platí lhůta, oznámení musí být provedeno ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování.

Pokud má daňový subjekt povinnost podávat hlášení, musí jej podat do dvaceti dní po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost. V případě, že hlášení doprovází povinnost odvodu daně, je tato daň splatná v poslední den lhůty pro podání hlášení. Lhůtu pro podání hlášení nelze prodloužit.

Pokud má daňový subjekt povinnost podávat vyúčtování, například u daně ze závislé činnosti, podává toto vyúčtování do tří měsíců po uplynutí kalendářního roku. I zde je daň splatná, pokud je s vyúčtováním spojena povinnost odvést daň, v poslední den lhůty pro podání vyúčtování.

Opravné daňové přiznání

Pokud daňový subjekt zjistí, že v řádném přiznání udělal chybu, může jej opravit prostřednictvím opravného nebo dodatečného přiznání k dani.

Pokud daňový subjekt opravuje chybu před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nebo vyúčtování, opraví tuto chybu prostřednictvím opravného přiznání, které nahradí již podané přiznání. Podáním opravného přiznání se k předchozímu daňovému přiznání již nepřihlíží. Tímto způsobem může daňový subjekt nahradit i dodatečná přiznání nebo vyúčtování nebo již podaná opravná přiznání a vyúčtování.

Pokud tedy podá daňový subjekt daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob 10. března a následně zjistí 15. března, že v přiznání nejsou zahrnuty všechny příjmy, opraví tuto chybu skrze opravné přiznání, pokud jej podá do konce března.

Dodatečné daňové přiznání

Pokud daňový subjekt zjistí, že v daňovém přiznání udělal chybu a tuto chybu zjistí až po uplynutí lhůty pro podání přiznání k dani, provede opravu chyby formou dodatečného přiznání k dani, příp. dodatečným vyúčtováním.

V případě, že měla být daň vyšší než poslední známá daň, daňový subjekt je povinen podat dodatečné přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistil, že přiznání obsahuje chybu. Zároveň platí, že v této lhůtě musí být rozdíl na dani doplacen. Pokud by tedy zjistil daňový subjekt v srpnu, že jeho přiznání obsahuje chybu, musí provést opravu a doplatit daň do konce září.

V případě, že měla být daň nižší, než byla poslední známá daň, daňový subjekt nemá povinnost podat dodatečné daňové přiznání. Je tedy na něm, zda dodatečné přiznání podá. Daňový subjekt však nesmí nikdy podat dodatečné přiznání na nižší daň, pokud tato daň byla vyměřena na základě rozhodnutí správce daně nebo stanovena prostřednictvím pomůcek.

V dodatečném daňovém přiznání pak subjekt uvádí rozdíl oproti poslední známé dani a den, kdy zjistil, že má být dodatečné přiznání podáno. Zároveň musí uvést i důvody, které jej vedly k podání dodatečného přiznání.

Následné hlášení

Pokud daňový subjekt zjistí po uplynutí lhůty pro podání vyúčtování nebo hlášení, že v podaném hlášení udělal chybu, musí podat následné hlášení. V následném hlášení subjekt vyznačí změny a rozdíly oproti původnímu podanému hlášení a uvede den, ve kterém došlo k opravě částek. I zde platí stejná lhůta, tedy podat následné hlášení do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo zjištěno, že hlášení obsahuje chybu.

Pokud by byl důsledkem podaného hlášení dodatečný odvod daně, je plátce povinen rozdíl na dani uhradit ve stejné lhůtě, jako je lhůta pro podání následného hlášení.

Pozor na lhůty u kontrolního hlášení

Určitá specifika představuje kontrolní hlášení u plátců daně z přidané hodnoty. I zde se podává řádné kontrolní hlášení. Pokud však řádné kontrolní hlášení obsahuje chybu, opraví ji plátce daně prostřednictvím opravného kontrolního hlášení nebo následného kontrolního hlášení.

Pokud se jedná o druhé a další kontrolní hlášení podané před uplynutím lhůty pro podání kontrolního hlášení, bude se jednat o opravné kontrolní hlášení. Pokud by se jednalo o opravu chyby po lhůtě, bude se jednat o následné kontrolní hlášení.

Pozor však na to, že u dodatečných přiznání běží lhůta pro jejich podání do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňový subjekt zjistil chybu. To u kontrolního hlášení neplatí. Pokud je zjištěno, že kontrolní hlášení obsahuje chybu, podává se následné hlášení do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných údajů.

U kontrolního hlášení musí dát plátce daně také pozor na to, že v případě výzvy ze strany správce daně k doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v kontrolním hlášení musí plátce reagovat také do pěti pracovních dní od doručení výzvy. V případě nedodržení lhůty hrozí daňovému subjektu pokuta až 50 000 Kč.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).