Hlavní navigace

Firma čachrovala s korunovými dluhopisy, musí doplatit miliony korun, potvrdil soud

3. 5. 2023
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Budějovická firma zneužila práva a za čachry u korunových dluhopisů musí nyní doplatit na dani a penále několik milionů korun, potvrdil Nejvyšší správní soud.

Podle Nejvyššího správního soudu (NSS) firma KOH-I-NOOR HARDTMUTH účelově emitovala korunové dluhopisy, které následně získaly osoby figurující ve statutárních a dozorčích orgánech společnosti. 

Co se dozvíte v článku
  1. Firma musí kvůli korunovým dluhopisům doplatit miliony
  2. Došlo ke zneužití práva, řekl soud
  3. Také podle NSS došlo ke zneužití práva
  4. Korunové dluhopisy využil i Babiš a Agrofert
  5. Padly desítky trestních oznámení

Firma musí kvůli korunovým dluhopisům doplatit miliony

Budějovická firma KOH-I-NOOR HARDTMUTH musí doplatit na dani z příjmů 2,28 milionu korun a penále 456 tisíc korun z důvodu zneužití práva, ke kterému mělo dojít účelovou emisí a následným úpisem tzv. korunových dluhopisů. Dluhopisy firma emitovala v roce 2012, přičemž následně došlo k jejich upsání osobami figurujícími ve statutárních a dozorčích orgánech firmy. Na koupi dluhopisů pak tyto osoby dostaly bezúročnou půjčku od dané firmy a rovněž od sesterské společnosti GAMA GROUP. Zároveň došlo ke snížení základního kapitálu a k tomu odpovídajícímu omezení přispívání do cash poolingu. V dalších letech pak firma zahrnula úroky vyplacené upisovatelům dluhopisů do daňově uznatelných nákladů v částce 12 milionů korun. 

Podle finančního úřadu nebyla firma schopná vysvětlit ekonomickou racionalitu emise dluhopisů a skutečným důvodem tak podle berňáku bylo snížení základu daně a tím i daňové povinnosti. Úřad proto společnosti doměřil daň a také penále. 

Kontroly korunových dluhopisů neproběhly kvůli politickému nátlaku, uvedly soudy Přečtěte si také:

Kontroly korunových dluhopisů neproběhly kvůli politickému nátlaku, uvedly soudy

Došlo ke zneužití práva, řekl soud

Firma se ale s rozhodnutím berňáku nesmířila a podala žalobu k soudu. U krajského soudu v Českých Budějovicích však neuspěla, jelikož podle soudu bylo naplněno objektivní i subjektivní kritérium pro závěr o zneužití práva. Objektivní prvek spočívá v tom, že navzdory formálnímu splnění podmínek daných právem nebyl naplněn účel dané normy; subjektivní prvek se pak hodnotí jako záměr získat výhodu umělým vytvořením podmínek pro její dosažení. 

Objektivní kritérium bylo podle krajského soudu naplněno tím, že popsané transakce postrádaly ekonomický smysl – šlo o uměle vytvořené situace, jejichž účelem bylo vylákání daňové výhody v podobě zatížení stěžovatelky nákladovými úroky. Podle soudu totiž potřebnost emise vytvořila firma tím, že si snížila základní kapitál. Rozhodnutí o snížení základního kapitálu přitom učinily ty stejné osoby, které byly jedinými upisovateli emitovaných dluhopisů a zároveň samy sobě schválily poskytnutí bezúročných půjček na nákup dluhopisů. 

Jak dále doplnil soud, časový sled všech transakcí a zapojení stejných osob ukazuje, že smyslem celé operace bylo získání daňového zvýhodnění. Finanční prostředky vynaložené stěžovatelkou na úroky z dluhopisů se v podstatě pouze přesunuly z faktické dispozice jejích vedoucích představitelů do rukou těch samých osob coby jediných upisovatelů emitovaných dluhopisů, bylo tedy naplněno i kritérium subjektivní, upřesnil soud. 

Také podle NSS došlo ke zneužití práva

Firma se ale nevzdala a podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. V ní mimo jiné argumentovala, že soud ignoroval prokázané ekonomické důvody, které vedly k emisi dluhopisů, a nereflektoval, že zákon o daních z příjmů financování ekonomické činnosti prostřednictvím spojených osob výslovně předpokládá. Nahrazením stávajícího financování emisí dluhopisů došlo pouze k zachování zákonem předvídaného stavu (financování spřízněnými osobami). K tomu odkázala na znalecký posudek předložený daňovým orgánům, podle jehož závěrů byla výsledná struktura financování stěžovatelky srovnatelná s finanční strukturou obdobných společností, a to nejen z pohledu ceny zdrojů, ale také z hlediska rizika a likvidity, dodává se v rozsudku NSS. 

Ani u NSS ale společnost nenašla zastání a i podle NSS jasně došlo ke zneužití práva. Jak uvedl v rozsudku NSS, tvrzené ekonomické důvody, které k emisi dluhopisů měly vést, během řízení prokázány nebyly. Potřeba emitovat dluhopisy byla uměle vytvořena rozhodnutím mateřské společnosti o snížení základního kapitálu a omezení financování prostřednictvím cash poolingu. Závěry o zneužití práva nevyvrací ani namítaná možnost financovat podnikání prostřednictvím spřízněné osoby. V daném případě totiž nebylo stěžovatelce vytýkáno, že své podnikání financuje prostřednictvím spřízněné osoby, ale to, že smysl emise dluhopisů, tj. získání finančních prostředků z externích zdrojů, vůbec naplněn nebyl; jednání stěžovatelky související s emisí dluhopisů fakticky nesměřovalo ke skutečné ekonomické činnosti, ale bylo od počátku motivováno především dosažením daňového zvýhodnění, podotkl NSS.

NSS dále konstatoval, že ačkoli firma naplnila podmínky zákona o daních z příjmů (§ 24 odst. 1), smysl tohoto ustanovení naplněn nebyl. Podstatou tohoto ustanovení je to, že daňový subjekt může výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů odečíst od svých příjmů; v případě stěžovatelkou uplatňovaných nákladových úroků z emitovaných dluhopisů se však o žádné skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 téhož zákona nejedná. Potřeba emitovat dluhopisy byla uměle vytvořena rozhodnutím o snížení základního kapitálu a na něj navazujícím omezení přispívání do cash poolingu. Neoprávněně získanou daňovou výhodu zde představuje snížení základu daně právě o nákladové úroky z emitovaných dluhopisů, připomněl NSS a kasační stížnost zamítl 

Korunové dluhopisy využil i Babiš a Agrofert

Korunové dluhopisy byly emitovány nejčastěji v období od 1. 8. 2012 do 31. 12. 2012 v takové jmenovité hodnotě (zpravidla 1 Kč), aby bylo zdanění úrokového příjmu 15% srážkovou daní rovno 0 Kč (základ daně byl stanovován za každý jednotlivý dluhopis a zaokrouhloval se na celé koruny dolů). 

ebf 24 - tip duben

Korunové dluhopisy mimo jiné využil i předchozí premiér (a ministr financí) Andrej Babiš. Bývalý premiér v letech 2013 a 2014 nakoupil od své firmy Agrofert korunové dluhopisy v objemu 1,5 miliardy korun. Z jejich výnosů, které činí ročně přibližně 90 milionů korun, ale neplatí žádnou daň. Nebyl však zdaleka jediný. Celkově korunové dluhopisy vydalo přes 1500 firem. 

Babiš nechal nahlédnout do přiznání. Korunové dluhopisy mu vynesly 180 mil. Přečtěte si také:

Babiš nechal nahlédnout do přiznání. Korunové dluhopisy mu vynesly 180 mil.

Padly desítky trestních oznámení

V roce 2017 pak finanční úřady odstartovaly velkou kontrolní akci korunových dluhopisů, když vyšlo najevo, že v některých případech mohlo jejich vydání sloužit právě k nezákonné daňové optimalizaci. Generální finanční ředitelství serveru Podnikatel.cz upřesnilo, že u korunových dluhopisů provedlo u 442 daňových subjektů místní šetření a u 279 firem daňovou kontrolu. Finanční správa zároveň v souvislosti s korunovými dluhopisy podala trestní oznámení na 28 firem.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).