Podle Nejvyššího správního soudu (NSS) firma KOH-I-NOOR HARDTMUTH účelově emitovala korunové dluhopisy, které následně získaly osoby figurující ve statutárních a dozorčích orgánech společnosti.
Firma musí kvůli korunovým dluhopisům doplatit miliony
Budějovická firma KOH-I-NOOR HARDTMUTH musí doplatit na dani z příjmů 2,28 milionu korun a penále 456 tisíc korun z důvodu zneužití práva, ke kterému mělo dojít účelovou emisí a následným úpisem tzv. korunových dluhopisů. Dluhopisy firma emitovala v roce 2012, přičemž následně došlo k jejich upsání osobami figurujícími ve statutárních a dozorčích orgánech firmy. Na koupi dluhopisů pak tyto osoby dostaly bezúročnou půjčku od dané firmy a rovněž od sesterské společnosti GAMA GROUP. Zároveň došlo ke snížení základního kapitálu a k tomu odpovídajícímu omezení přispívání do cash poolingu. V dalších letech pak firma zahrnula úroky vyplacené upisovatelům dluhopisů do daňově uznatelných nákladů v částce 12 milionů korun.
Podle finančního úřadu nebyla firma schopná vysvětlit ekonomickou racionalitu emise dluhopisů a skutečným důvodem tak podle berňáku bylo snížení základu daně a tím i daňové povinnosti. Úřad proto společnosti doměřil daň a také penále.
Došlo ke zneužití práva, řekl soud
Firma se ale s rozhodnutím berňáku nesmířila a podala žalobu k soudu. U krajského soudu v Českých Budějovicích však neuspěla, jelikož podle soudu bylo naplněno objektivní i subjektivní kritérium pro závěr o zneužití práva. Objektivní prvek spočívá v tom, že navzdory formálnímu splnění podmínek daných právem nebyl naplněn účel dané normy; subjektivní prvek se pak hodnotí jako záměr získat výhodu umělým vytvořením podmínek pro její dosažení.
Objektivní kritérium bylo podle krajského soudu naplněno tím, že popsané transakce postrádaly ekonomický smysl – šlo o uměle vytvořené situace, jejichž účelem bylo vylákání daňové výhody v podobě zatížení stěžovatelky nákladovými úroky. Podle soudu totiž potřebnost emise vytvořila firma tím, že si snížila základní kapitál. Rozhodnutí o snížení základního kapitálu přitom učinily ty stejné osoby, které byly jedinými upisovateli emitovaných dluhopisů a zároveň samy sobě schválily poskytnutí bezúročných půjček na nákup dluhopisů.
Jak dále doplnil soud, časový sled všech transakcí a zapojení stejných osob ukazuje, že smyslem celé operace bylo získání daňového zvýhodnění. Finanční prostředky vynaložené stěžovatelkou na úroky z dluhopisů se v podstatě pouze přesunuly z faktické dispozice jejích vedoucích představitelů do rukou těch samých osob coby jediných upisovatelů emitovaných dluhopisů, bylo tedy naplněno i kritérium subjektivní,
upřesnil soud.
Také podle NSS došlo ke zneužití práva
Firma se ale nevzdala a podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. V ní mimo jiné argumentovala, že soud ignoroval prokázané ekonomické důvody, které vedly k emisi dluhopisů, a nereflektoval, že zákon o daních z příjmů financování ekonomické činnosti prostřednictvím spojených osob výslovně předpokládá. Nahrazením stávajícího financování emisí dluhopisů došlo pouze k zachování zákonem předvídaného stavu (financování spřízněnými osobami). K tomu odkázala na znalecký posudek předložený daňovým orgánům, podle jehož závěrů byla výsledná struktura financování stěžovatelky srovnatelná s finanční strukturou obdobných společností, a to nejen z pohledu ceny zdrojů, ale také z hlediska rizika a likvidity,
dodává se v rozsudku NSS.
Ani u NSS ale společnost nenašla zastání a i podle NSS jasně došlo ke zneužití práva. Jak uvedl v rozsudku NSS, tvrzené ekonomické důvody, které k emisi dluhopisů měly vést, během řízení prokázány nebyly. Potřeba emitovat dluhopisy byla uměle vytvořena rozhodnutím mateřské společnosti o snížení základního kapitálu a omezení financování prostřednictvím cash poolingu. Závěry o zneužití práva nevyvrací ani namítaná možnost financovat podnikání prostřednictvím spřízněné osoby. V daném případě totiž nebylo stěžovatelce vytýkáno, že své podnikání financuje prostřednictvím spřízněné osoby, ale to, že smysl emise dluhopisů, tj. získání finančních prostředků z externích zdrojů, vůbec naplněn nebyl; jednání stěžovatelky související s emisí dluhopisů fakticky nesměřovalo ke skutečné ekonomické činnosti, ale bylo od počátku motivováno především dosažením daňového zvýhodnění,
podotkl NSS.
NSS dále konstatoval, že ačkoli firma naplnila podmínky zákona o daních z příjmů (§ 24 odst. 1), smysl tohoto ustanovení naplněn nebyl. Podstatou tohoto ustanovení je to, že daňový subjekt může výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů odečíst od svých příjmů; v případě stěžovatelkou uplatňovaných nákladových úroků z emitovaných dluhopisů se však o žádné skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 téhož zákona nejedná. Potřeba emitovat dluhopisy byla uměle vytvořena rozhodnutím o snížení základního kapitálu a na něj navazujícím omezení přispívání do cash poolingu. Neoprávněně získanou daňovou výhodu zde představuje snížení základu daně právě o nákladové úroky z emitovaných dluhopisů,
připomněl NSS a kasační stížnost zamítl
Korunové dluhopisy využil i Babiš a Agrofert
Korunové dluhopisy byly emitovány nejčastěji v období od 1. 8. 2012 do 31. 12. 2012 v takové jmenovité hodnotě (zpravidla 1 Kč), aby bylo zdanění úrokového příjmu 15% srážkovou daní rovno 0 Kč (základ daně byl stanovován za každý jednotlivý dluhopis a zaokrouhloval se na celé koruny dolů).
Korunové dluhopisy mimo jiné využil i předchozí premiér (a ministr financí) Andrej Babiš. Bývalý premiér v letech 2013 a 2014 nakoupil od své firmy Agrofert korunové dluhopisy v objemu 1,5 miliardy korun. Z jejich výnosů, které činí ročně přibližně 90 milionů korun, ale neplatí žádnou daň. Nebyl však zdaleka jediný. Celkově korunové dluhopisy vydalo přes 1500 firem.
Padly desítky trestních oznámení
V roce 2017 pak finanční úřady odstartovaly velkou kontrolní akci korunových dluhopisů, když vyšlo najevo, že v některých případech mohlo jejich vydání sloužit právě k nezákonné daňové optimalizaci. Generální finanční ředitelství serveru Podnikatel.cz upřesnilo, že u korunových dluhopisů provedlo u 442 daňových subjektů místní šetření a u 279 firem daňovou kontrolu. Finanční správa zároveň v souvislosti s korunovými dluhopisy podala trestní oznámení na 28 firem.
