Česká správa vysvětluje problematiku ve svých praktických otázkách. Z pohledu zaměstnavatele je situace řešena následovně.
Nejprve, při vystavení nařízení karantény, obdrží zaměstnavatel v elektronických službách eNeschopenky informaci o karanténě zaměstnance.
Pokud lékař nemění diagnózu ani nevystaví navazující novou eNeschopenku, dostává zaměstnavatel následně jen informaci o ukončení, případně trvání karantény.
V případě změny diagnózy na jedné pokračující eNeschopence bude zaměstnavatel na nastalou situaci upozorněn tak, že k původnímu údaji o karanténě v poli profese, přibude ještě slovo „izolace“, které při ohlášené změně na covidovou diagnózu automaticky doplní systém eNeschopenky. Má tak informaci o navazujícím pokračování karantény z důvodu izolace.
V případě ukončení eNeschopenky pro karanténu obdrží zaměstnavatel oznámení o ukončení karantény a zároveň informaci o vystavení nové eNeschopenky s příznakem izolace – na případ karantény navazuje případ rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti s izolací.
Když navazuje izolace na karanténu, platí, že jde o kontinuální sociální událost karantény. Proto se náhrada mzdy spolu s mimořádným příspěvkem vyplatí pouze jednou, v období prvních 14 dnů ode dne, kdy byl zaměstnanec dán do karantény. Náhrada mzdy z titulu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ve druhém případě se nevyplácí, protože po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti trvá podle opatření ministerstva zdravotnictví 14 dnů izolace.
