Při přechodu hlavní a vedlejší činnosti v průběhu roku vznikají OSVČ zpravidla vyšší doplatky pojistného. Ne vždy je umí daňové kalkulačky správně spočítat.
Při přechodu hlavní a vedlejší činnosti v průběhu roku vznikají OSVČ zpravidla vyšší doplatky pojistného. Ne vždy je umí daňové kalkulačky správně spočítat.
Konečný termín podání přehledů o příjmech a výdajích ČSSZ se neúprosně blíží. Osoby samostatně výdělečně činné, které v průběhu roku vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost hlavní i vedlejší, může doplatek důchodového pojistného nepříjemně překvapit. Výpočet kombinace hlavní a vedlejší činnosti není zrovna jednoduchý a neporadí si s ním ani řada na internetu volně dostupných daňových kalkulaček. Správný postup výpočtu jsme ověřili u České správy sociálního zabezpečení.
Stanovená rozhodná částka platí pouze při vedlejší činnosti vykonávané po celý kalendářní rok.
Výhodou vykonávání samostatné činnosti vedlejší je, že pokud příjmy po odpočtu výdajů nepřesáhnou stanovenou rozhodnou částku, nemusí podnikatel platit sociální pojištění ani minimální zálohy pro další období. K výkonu vedlejší činnosti musí být samozřejmě důvod. Tím je zpravidla zaměstnání, studium, mateřská a rodičovská dovolená nebo starobní důchod.
Rozhodná částka pro OSVČ vedlejší byla pro rok 2012 stanovena na 60 329 korun. To platí samozřejmě pouze v případě, kdy je výdělečná činnost vykonávána po celý rok. Pokud je vedlejší činnost vykonávána pouze část roku, snižuje se o příslušné dvanáctiny roku. A jestliže skončí důvod k vedlejší výdělečné činnosti, je automaticky vykonávána výdělečná činnost hlavní. OSVČ je povinna za tyto měsíce platit minimální zálohy, bez ohledu na výši vyměřovacího základu.
Stahujte interaktivní přehled o příjmech a výdajích ČSSZ
Podnikatelé, kteří v průběhu roku změní činnost z vedlejší na hlavní (případně opačně), musí navíc počítat s nepříjemným překvapením v podobě doplatku pojistného. Postup výpočtu si ukážeme na OSVČ, která v roce 2012 vykonávala 9 měsíců hlavní výdělečnou činnost a 3 měsíce vedlejší výdělečnou činnost. V prvním případě dosáhla vyměřovacího základu 60 308 korun, ve druhém 60 307 korun. Zde je vidět, jak pouhá koruna výdělku navíc může ovlivnit výši doplatku pojistného.
9 měsíců činnosti hlavní/3 měsíce činnosti vedlejší, vyměřovací základ (příjmy po odpočtu výdajů) 60 308 korun, zálohy placeny 9 měsíců.
Správný postup výpočtu dle České správy sociálního zabezpečení:
Příjem o jednu korunu nižší, tj. 9 měsíců činnosti hlavní/3 měsíce činnosti vedlejší, vyměřovací základ (příjmy po odpočtu výdajů) 60 307 korun, zálohy placeny 9 měsíců.
O povinnosti platby minimálních záloh z vedlejší výdělečné činnosti tedy rozhoduje řádek č. 30 z přehledu o příjmech a výdajích. Jestliže je nižší než částka z rozdělení daňového základu na hlavní a vedlejší činnost, OSVČ povinná účast nevzniká.
redaktorka
Podnikatel.cz (www.podnikatel.cz)
Průvodce vaším podnikáním. ISSN 1802-8012
Copyright © 2007 – 2018 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.