Jak na přehled ČSSZ při kombinaci hlavní a vedlejší výdělečné činnosti

22. 4. 2013
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com
Ilustrační obrázek
Při přechodu hlavní a vedlejší činnosti v průběhu roku vznikají OSVČ zpravidla vyšší doplatky pojistného. Ne vždy je umí daňové kalkulačky správně spočítat.

Konečný termín podání přehledů o příjmech a výdajích ČSSZ se neúprosně blíží. Osoby samostatně výdělečně činné, které v průběhu roku vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost hlavní i vedlejší, může doplatek důchodového pojistného nepříjemně překvapit. Výpočet kombinace hlavní a vedlejší činnosti není zrovna jednoduchý a neporadí si s ním ani řada na internetu volně dostupných daňových kalkulaček. Správný postup výpočtu jsme ověřili u České správy sociálního zabezpečení.

Vedlejší výdělečná činnost

Ilustrační obrázek

Stanovená rozhodná částka platí pouze při vedlejší činnosti vykonávané po celý kalendářní rok. 

Autor: www.isifa.com

Výhodou vykonávání samostatné činnosti vedlejší je, že pokud příjmy po odpočtu výdajů nepřesáhnou stanovenou rozhodnou částku, nemusí podnikatel platit sociální pojištění ani minimální zálohy pro další období. K výkonu vedlejší činnosti musí být samozřejmě důvod. Tím je zpravidla zaměstnání, studium, mateřská a rodičovská dovolená nebo starobní důchod.

Rozhodná částka pro OSVČ vedlejší byla pro rok 2012 stanovena na 60 329 korun. To platí samozřejmě pouze v případě, kdy je výdělečná činnost vykonávána po celý rok. Pokud je vedlejší činnost vykonávána pouze část roku, snižuje se o příslušné dvanáctiny roku. A jestliže skončí důvod k vedlejší výdělečné činnosti, je automaticky vykonávána výdělečná činnost hlavní. OSVČ je povinna za tyto měsíce platit minimální zálohy, bez ohledu na výši vyměřovacího základu.

Stahujte interaktivní přehled o příjmech a výdajích ČSSZ

Kombinace hlavní a vedlejší

Podnikatelé, kteří v průběhu roku změní činnost z vedlejší na hlavní (případně opačně), musí navíc počítat s nepříjemným překvapením v podobě doplatku pojistného. Postup výpočtu si ukážeme na OSVČ, která v roce 2012 vykonávala 9 měsíců hlavní výdělečnou činnost a 3 měsíce vedlejší výdělečnou činnost. V prvním případě dosáhla vyměřovacího základu 60 308 korun, ve druhém 60 307 korun. Zde je vidět, jak pouhá koruna výdělku navíc může ovlivnit výši doplatku pojistného.

Příklad 1 

9 měsíců činnosti hlavní/3 měsíce činnosti vedlejší, vyměřovací základ (příjmy po odpočtu výdajů) 60 308 korun, zálohy placeny 9 měsíců. 

Správný postup výpočtu dle České správy sociálního zabezpečení:

MM26_MIF

  • Rozhodná částka zakládající účast na důchodovém pojištění 60 329 Kč platí pouze pro případ, že vedlejší SVČ byla vykonávána po celý kalendářní rok, tj. 12 měsíců.
  • V uvedeném případě byla vedlejší SVČ vykonávána pouze 3 měsíce. Za každý měsíc, kdy nebyla vykonávána vedlejší SVČ, se odečítá z celkové rozhodné částky 5028 Kč, po odečtení 45 252 (9 × 5028 Kč) z rozhodné částky dostáváme rozhodnou částku zakládající účast na důchodovém pojištění při výkonu vedlejší činnosti za 3 měsíce ve výši 15 077 Kč (60 329 – 45 252).
  • Jak je vidět v tiskopisu ř. 30 u vedlejší SVČ, bylo dosaženo této výše a vznikla povinná účast na důchodovém pojištění i z vedlejší SVČ (rozdělení daňového základu – 60 308/12 = 9 měsíců hlavní 45 231,03 Kč a 3 měsíce vedlejší 15 077,01 Kč. 
  • Vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění bude v tomto případě součet dílčích (minimálních) vyměřovacích základu v ř. 32, tj. 6285 × 9= 56 565 Kč + 2514 × 3 = 7542 Kč = 64 107 Kč.
  • Vypočtené pojistné 18 720 Kč je vzhledem k výši vyměřovacího základu (60 308 Kč) poměrně vysoké.

Příklad 2

Příjem o jednu korunu nižší, tj. 9 měsíců činnosti hlavní/3 měsíce činnosti vedlejší, vyměřovací základ (příjmy po odpočtu výdajů) 60 307 korun, zálohy placeny 9 měsíců. 

  • Vedlejší SVČ byla opět vykonávána pouze 3 měsíce. Za každý měsíc, kdy nebyla vykonávána vedlejší SVČ se odečítá z celkové rozhodné částky 5 028 Kč, po odečtení 45 252 (9 × 5 028 Kč) z rozhodné částky dostáváme rozhodnou částku zakládající účast na důchodovém pojištění při výkonu vedlejší činnosti za 3 měsíce ve výši 15 077 Kč (60 329 – 45 252).
  • Ovšem při daňovém základu  60 307 Kč je rozdělení daňového základu na hlavní a vedlejší činnost ve výši za vedlejší činnost nižší než 15 077 Kč, a proto nevzniká povinná účast na důchodovém pojištění z vedlejší výdělečné činnosti. Vyměřovacím základem je v tomto případě 6 285 × 9 = 56 565 Kč. Jak je vidět v tiskopisu ř. 30 u vedlejší SVČ, bylo dosaženo této výše a vznikla povinná účast na důchodovém pojištění i z vedlejší SVČ (rozdělení daňového základu – 60 308/12 = 9 měsíců hlavní 45 231,03 Kč a 3 měsíce vedlejší 15 077,01 Kč.
  • Vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění bude v tomto případě součet dílčích (minimálních) vyměřovacích základu v ř. 32, tj. 6285 × 9= 56 565 Kč + 2514 × 3 = 7542 Kč = 64 107 Kč.
  • Na rozdíl od předchozího příkladu vzniká OSVČ sedmikorunový přeplatek na pojistném. Platí pouze minimální zálohy z hlavní výdělečné činnosti. Žádný doplatek z vedlejší výdělečné činnosti nevzniká. 

O povinnosti platby minimálních záloh z vedlejší výdělečné činnosti tedy rozhoduje řádek č. 30 z přehledu o příjmech a výdajích. Jestliže je nižší než částka z rozdělení daňového základu na hlavní a vedlejší činnost, OSVČ povinná účast nevzniká.

Autor článku

Je redaktorkou Podnikatel.cz se specializací na mzdové účetnictví a HR. Oboru se věnuje i jako odborná lektorka a poradce. 

Kvíz týdne

KVÍZ: Pravda, nebo lež? Jak dobře znáte legendární československé retroznačky?
1/10 otázek


Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).