K zálohování PET lahví a plechovek vede dlouhá cesta. Co na to výrobci nápojů?

Třídění PET lahví vychází z požadavků Evropské unie v podobě dosažení 75% třídění PET lahví k roku 2025 a 90% třídění těchto obalů k roku 2030. Dalším požadavkem je přimíchávání 25 % recyklovaného PETu do nových lahví.

Na začátku letošního roku se zástupci iniciativy Zálohujme.cz sešli s ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou a v únoru také předali petici za zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR. Jak informoval server Tretiruka.cz, Anna Hubáčková zástupcům této iniciativy sdělila, že se jedná o velký krok, který musí důsledně probrat se všemi zainteresovanými, kterých by se zálohování PET lahví a plechovek dotklo. Bere to za svou roli a ministerstvo se tomuto tématu od jejího nástupu věnuje. Podle ní je z pohledu zálohování nezbytné zajistit, aby plošné zálohy nezkomplikovaly financování svozu tříděného odpadu obcím a lidem způsob třídění vybraných odpadů. MŽP musí dohlížet nad tím, aby se předcházelo vzniku odpadů a omezovaly se veškeré překážky recyklace na straně výrobců, jedině tak se recyklace do budoucna usnadní a recyklační smyčka v ČR uzavře, doplnila.

Výrobci nápojů zálohování podporují

Členové Svazu výrobců nealkoholických nápojů, mezi které patří například Kofola, Coca Cola HBC Česko a Slovensko nebo ZON, sdílejí většinový názor pro zálohování PET lahví i hliníkových plechovek a jak potvrdila Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka svazu, aktuálně diskutované zálohování tedy podporují. Společnost Mattoni 1873 před čtyřmi lety spoluzaložila iniciativu Zálohujme.cz, která od té doby prosazuje zavedení plošných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Vratné sklo máme v portfoliu už od svého vzniku, převážně se v poslední době využívalo v gastronomii, na podzim loňského roku jsme uvedli na trh novou litrovou skleněnou vratnou lahev Mattoni určenou primárně pro maloobchod, a tedy pro domácí spotřebu, popisuje Andrea Brožová, tisková mluvčí společnosti Mattoni 1873.

Pavel Březina, předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu, na jejich webu uvádí, že podle oficiálních údajů EKO-KOMu dnešní míra třídění překračuje 80 % a podstatný je právě výše zmíněný požadavek EU týkající se přimíchávání recyklovaného PETu do nových lahví. Jedná se totiž o drahou surovinu, o kterou budou muset výrobci nápojů bojovat i s jinými obory. Vyrábět lahve z „panenského“ plastu je levnější, a to je podle něj také důvod, proč výrobcům nápojů do současnosti dosavadní model vyhovoval. Jde přitom dílem o stejné firmy, které prodávají či donedávna prodávaly část své produkce v nevratných skleněných lahvích, což je z pohledu životního prostředí ten vůbec nejhorší obal. Nyní si výrobci nápojů chtějí pod pláštíkem ekologie zajistit výhodně surovinu jen pro sebe, a chtějí dokonce i kontrolovat prodej jejích nevyužitých přebytků dalším oborům, podotýká.

Podívejte se na vratné lahve

• 

Další 1 fotografie

Co by se muselo kvůli recyklování změnit?

Veronika Jakubcová uvádí, že jednání o zavedení záloh jak na PET lahve, tak i na hliníkové plechovky je momentálně v jednání na mnoha úrovních mezi rozličnými svazy a asociacemi a stejně tak i s ministerstvem životního prostředí a dalšími zainteresovanými subjekty. V rámci všech diskutovaných bodů by bylo třeba ze strany výrobců například specificky doplnit etiketu na obal produktu s označením, že se jedná o vratný zálohovaný obal. U výrobců, jejich členů, kteří dodávají své produkty i do zahraničí, by označování na etiketách bylo nutné rozlišit dle odběratele ze zemí, kde již mají či nemají zálohový systém zaveden. Podobných detailů je více, ale nejedná se o zásadní změnu ve výrobě, spíše o zásah do logistiky, doplňuje.

V Mattoni se domnívají, že plošné zálohy na PET lahve a plechovky jsou nejen pro jejich firmu, ale pro celé nápojové odvětví v Česku nutností, pokud chtějí podnikat udržitelným způsobem. Zálohový systém je jedním ze tří pilířů cirkularity, která tuto udržitelnost zajistí. Dalšími jsou eko modulace – tedy plná recyklovatelnost nápojových obalů (té je již prakticky dosaženo) – a lokální recyklace „z lahve do lahve“ (první výrobní kapacity již v Česku vznikají). Jediné, co v současné době chybí, je právě plošný zálohový systém. Hlavní změnou by bylo odlišné nakládání s obalovými materiály – již by se nestávaly odpadem, kterého je třeba se zbavit – ale plnohodnotnou surovinou, jak to vidíme v letošním roce na Slovensku, které zálohy zavedlo 1. 1. 2022, dodává Andrea Brožová.

Podle výrobců se jedná o osvědčený koncept

Andrea Brožová zmiňuje, že je v České republice velice vysoká návratnost vratného skla – až 98 % pivních lahví se vrátí zpět do výroby. Je to tedy pro ně osvědčený koncept, se kterým nemá obyvatelstvo problém. I ze zahraničí (zálohy na PET lahve a plechovky má v současné době 12 evropských států) vidí, že to pro lidi není žádným problémem. Členové Svazu výrobců nealkoholických nápojů se na systém zálohování připravují a sami v něm nevidí problém. Podle Veroniky Jakubcové otázky případných úskalí však přichází od dalších zainteresovaných subjektů, které systém zálohování nepodporují.

Například podle Pavla Březiny by povinné zálohování mělo „obejít“ dobře fungující systém žlutých kontejnerů, přičemž lahve vybrané v rámci systému by se zpracovávaly často ve stejných fabrikách jako dnes. Navíc by kromě vozů svážejících odpad ze žlutých kontejnerů musela začít zemi křižovat další flotila aut, která pro změnu bude svážet PET lahve z obchodů, z těch menších bez automatů v nezdeformované podobě. Ondřej Postránský, šéf marketingu Mattoni 1873, pro Marketing & Media uvedl, že pomalu vznikají recyklační kapacity s tím, že nápojáři potřebují vysoce kvalitní recyklát, který může přijít do styku s potravinou. Jedná se o takzvaný food grade, jenž tu dosud nikdo nevyráběl, a problémem je tak dostupnost vstupní suroviny. Žluté kontejnery nedokáží vysbírat dostatečné množství kvalitních použitých PET lahví, které pro zpracování pro potravinářské použití recyklátor potřebuje. Proto potřebujeme zálohový systém, který sbírá PET lahve — a také plechovky — naprosto odděleně od dalšího plastového odpadu a díky finanční motivaci jich vysbírá také mnohem více, vysvětluje.

Pokles zájmu o produkty nehrozí

Veronika Jakubcová říká, že podle informací, které má od členů svazu a které tak vychází z jejich interních průzkumů, zákazníci podporují cirkulární ekonomiku a všeobecně berou krok zálohování jako příspěvek ke zlepšení životního prostředí. Podpora zálohování ze strany zákazníků je tak podle ní značná, ale není možné dopředu vyloučit určitý pokles či změnu v nákupním chování. Naši členové však z dlouhodobého hlediska očekávají, že pokud by k poklesu poptávky z důvodu zálohování došlo, z dlouhodobého hlediska se nákupní chování postupně vrátí na úroveň před zavedením zálohového systému, dodává. V Mattoni 1873 se nedomnívají, že by mohlo dojít k poklesu zájmu o produkty. Balení zůstanou stejná, pouze budou vratná a následně se budou recyklovat „z lahve do lahve“ nebo „z plechovky do plechovky“, uzavírá Andrea Brožová.