Hlavní navigace

Kdo je osobou bez zdanitelných příjmů a jaké má povinnosti?

14. 3. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Fyzické osoby mohou být jak zaměstnanci, tak osoby samostatně výdělečně činné. Kam ale zařadit takovou fyzickou osobu, která má například příjmy jen z nájmu nebo kapitálového majetku?

Pokud fyzická osoba nemá v daném kalendářním měsíci příjmy ze zaměstnání nebo podnikání a zároveň za tuto osobu neodvádí pojistné na zdravotní pojištění stát, jedná se o tzv. osobu bez zdanitelných příjmů. Pokud jste osoba bez zdanitelných příjmů, týkají se vás zvláštní povinnosti a musíte si hradit také sami zdravotní pojištění. Kdo se může stát osobou bez zdanitelných příjmů a na co nesmí zapomenout?

Co se dozvíte v článku
  1. Kdo může být OBZP?
  2. Jaké mohu mít příjmy, abych byl zařazen do kategorie OBZP?
  3. Jaké má osoba bez zdanitelných příjmů povinnosti?
  4. Jaká je výše pojistného?
  5. Co když dojde k pozdní úhradě pojistného?

Kdo může být OBZP?

Důležité je, že osobou bez zdanitelných příjmů se stáváte automaticky, pokud po celý kalendářní měsíc nemáte příjmy ze zaměstnání nebo samostatné činnosti. Zároveň za vás není placeno pojistné státem. V takovém případě máte povinnost hradit si zdravotní pojištění sami, a to ve stanovené výši zákonem.

Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů pak spadají:

  • Ženy v domácnosti, které nepečují celodenně osobně a řádně o dítě ve věku do 7 let (příp. o dvě děti do věku 15 let), nepobírají žádný důchod a nejsou v evidenci na úřadu práce jako uchazečky o zaměstnání.
  • Studenti, kteří studují na školách, které nejsou v rámci Ministerstva školství ČR označeny jako instituce připravující studenty na budoucí povolání, případně studenti starší 26 let.
  • Pojištěnci, kteří mají příjmy nepodléhající dani z příjmů.
  • Pojištěnci, kteří mají jen příjmy zdaňované pod § 8 (příjmy z kapitálového majetku, pod § 9 (příjmy z nájmu) nebo pod § 10 (ostatní příjmy) zákona o daních z příjmů.
  • Nezaměstnaná osoba, která není v evidenci na úřadu práce.
  • Student, který po ukončení studia nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezahájí samostatnou činnost.

Zároveň tyto skutečnosti musí platit po celý kalendářní měsíc, a to ať samostatně nebo v návaznosti na sebe. Pokud by tedy byla osoba, byť jeden den, pojištěna, například v rámci zaměstnání, nehlásí se jako osoba bez zdanitelných příjmů u své zdravotní pojišťovny.

Jaké mohu mít příjmy, abych byl zařazen do kategorie OBZP?

Do kategorie OBZP se řadí pojištěnci, kteří mají příjmy nepodléhající dani z příjmů. Typicky se tak jedná o příjmy z dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně nebo příjmy z dohody o pracovní činnosti, pokud v kalendářním měsíci nepřesáhnou částku 3 500 Kč.

V případě, že by měla fyzická osoba příjmy pouze z pronájmu, který je definován v § 9 zákona o daních z příjmů, tak by se i tato osoba řadila mezi osoby bez zdanitelných příjmů. Mezi příjmy z nájmu se řadí příjmy z nájmu nemovitých věcí a bytů, případně příjmy z nájmu movitých věcí. Do příjmů z nájmu se neřadí příležitostný nájem.

Fyzická osoba může mít také příjmy z kapitálového majetku, kterými jsou například příjmy z úroků, příjmy z podílů na zisku, výnos z jednorázového vkladu a další kapitálové příjmy, které definuje zákon o daních z příjmů.

Jaké má osoba bez zdanitelných příjmů povinnosti?

Osoba bez zdanitelných příjmů má jednak oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně, ale i povinnost hradit pojistné.

Pojištěnec musí oznámit zdravotní pojišťovně skutečnost, že po celý kalendářní měsíc není sám plátce pojistného jako osoba samostatně výdělečně činná nebo za něj neodvádí pojištění zaměstnanec a neplatí za něj pojistné stát.

Tyto skutečnosti musí pojištěnec oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 kalendářních dní od doby, kdy se stal osobou bez zdanitelných příjmů. Při nesplnění oznamovací povinnosti hrozí pojištěnci pokuta, a to až ve výši 10 000 Kč.

Jako osoba bez zdanitelných příjmů se pojištěnec přihlásí prostřednictvím formuláře „Přihláška a evidenční list pojištěnce“, kde změnu oznámí označením kategorie „Plátcem pojistného je pojištěnec – OBZP“. Dále je zapotřebí vyplnit identifikační údaje pojištěnce, jako je jméno a příjmení, adresa trvalého bydliště a rodné číslo. Oznamuje se také číslo bankovního účtu, ze kterého bude pojistné hrazeno.

Pojištěnec však musí hlásit i opačnou změnu, tedy když z kategorie OBZP vystupuje. I zde platí lhůta pro nahlášení změny 8 dní. Změnu musí pojištěnec ohlásit v případě, kdy zahájí samostatně výdělečnou činnost, příp. za něj začne hradit pojistné stát.

Odhlášení z evidence osoba bez zdanitelných příjmů nebude oznamovat v případě, kdy nastoupí do zaměstnání, tedy bude mít příjmy ze závislé činnosti. V takovém případě přechází oznamovací povinnost na zaměstnavatele.

Jaká je výše pojistného?

Za každého pojištěnce vyplývá ze zákona povinnost hradit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. V případě, že spadáte do kategorie osob bez zdanitelných příjmů, hradíte si pojistné sami.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění se hradí měsíčně. Výše pojistného vychází z minimální mzdy a je vypočtena jako 13,5% z vyměřovacího základu rovnající se minimální mzdě pro daný rok. Výpočet pojistného se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Vzhledem k tomu, že minimální mzda se každý rok zvyšuje, i platba na veřejné zdravotní pojištění každým rokem roste. Pro rok 2022 činí výše minimální mzdy 16 200 Kč. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů tak činí 2 187 Kč měsíčně.

Kdy je pojistné splatné?

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění se hradí na bankovní účet příslušné zdravotní pojišťovny. Pojistné lze však uhradit i hotově na pobočce, případně kartou, přijímá-li pobočka platební karty.

Pojistné je splatné do 8. dne následujícího měsíce. Pokud tedy osoba bez zdanitelných příjmů bude hradit pojistné za březen, může jej uhradit do 8. dubna 2022. Pokud by spadl poslední den lhůty pro platbu pojistného na víkend nebo státní svátek, je pojistné splatné následující pracovní den.

Pozor však na to, že za den platby se považuje den, ke kterému dojde k připsání platby pojistného na účet banky příslušné zdravotní pojišťovny. Je proto vhodné platit pojistné s předstihem. V případě, že by pojištěnec platil pojistné prostřednictvím poštovní poukázky, považuje se za den platby rovněž připsání pojistného na účet, nikoli den platby na pobočkách pošty.

Konference WebTop100 2024 Digitální marketing

Co když dojde k pozdní úhradě pojistného?

Pokud dojde k pozdní platbě nebo vznikne dlužná částka, vyměřuje zdravotní pojišťovna penále z dlužné částky za každý kalendářní den, kdy nebylo pojištění zaplaceno nebo bylo zaplaceno v nižší částce. Penále činí 0,0322% za každý kalendářní den.

K opožděné platbě může dojít ze strany pojištěnce omylem. Pojištěnec má právo na odvolání proti platebnímu výměru, případně požádat o prominutí tvrdosti zákona. O žádosti potom pojišťovna rozhodne ve lhůtě do 30 dní.

Nové články do mailu

Odesíláme každý den nebo každý týden. Odebírejte i zcela nový newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).