Hlavní navigace

Kdo musí podat dodatečné daňové přiznání navzdory režimu paušální daně?

25. 4. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Pokud podnikatel vstoupil do režimu paušální daně, může se ho týkat povinnost podat dodatečné daňové přiznání za předcházející zdaňovací období. Koho se povinnost týká a jak přiznání dodatečně podat?

V roce 2021 mnoho podnikatelů využilo možnosti režimu paušální daně. Nespornou výhodou je, že poplatník v režimu paušální daně nemusí podávat daňové přiznání a přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Aby poplatník mohl v režimu zůstat, musí ale splňovat zákonem stanovené podmínky.

Co se dozvíte v článku
  1. Kdo může vstoupit do režimu paušální daně?
  2. Změna režimu a povinnost podat dodatečné daňové přiznání
  3. Jak provést úpravu základu daně při přechodu z daňové evidence?
  4. Jak provést úpravu základu daně při přechodu z paušálních výdajů?
  5. Do kdy je potřeba podat dodatečné přiznání?

Kdo může vstoupit do režimu paušální daně?

Poplatník například může mít příjmy pouze z určených okruhů činností, nesmí se jednat o plátce daně z přidané hodnoty a k této dani nesmí mít ani registrační povinnost nebo nesmí být společníkem veřejné obchodní společnosti, případně komplementářem v komanditní společnosti. Pro posouzení vstupu do režimu paušální daně ale může poplatník být identifikovanou osobou pro účely zákona o dani z přidané hodnoty.

Pokud podnikatel uvažuje o vstupu do režimu paušální daně, musí splňovat po celý kalendářní rok tyto podmínky:

  • Poplatník má pouze příjmy ze samostatné činnosti do 1 mil. Kč
  • Poplatník může mít příjmy od daně osvobozené i příjmy, které nejsou předmětem daně
  • Poplatník může mít příjmy, ze kterých je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně
  • Poplatník může mít příjmy z kapitálového majetku, nájmu nebo ostatní příjmy, ale maximálně do výše 15 000 Kč za zdaňovací období.

Poplatník v režimu paušální daně je považován za osobu, které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to bez ohledu na to, zda ve zdaňovacím období poplatník uskutečňuje svou činnost. Pokud by tedy podnikatel za celý rok činnost neuskutečňoval a jeho příjmy se rovnaly nule, i tak bude považován za poplatníka v režimu paušální daně.

Změna režimu a povinnost podat dodatečné daňové přiznání

Pokud poplatník provede změnu ve zdaňování jeho příjmů, týká se ho v některých případech povinnost podat dodatečné daňové přiznání. Zákon o daních z příjmů stanoví, že „při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, se základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém není rovna paušální dani“.

Pokud tedy poplatník daně vstoupil v roce 2021 do režimu paušální daně a v minulých zdaňovacích obdobích uplatňoval odlišný režim zdaňování (např. vedl daňovou evidenci, účetnictví nebo výdaje uplatňoval v rámci paušálních výdajů), může se ho týkat povinnost podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Pokud poplatník změní režim, definuje zákon o daních z příjmů povinnost upravit základ daně za zdaňovací období, které předcházelo zdaňovacímu období, ve kterém ke změně došlo. Pokud tedy poplatník začal využívat režim paušální daně od roku 2021, týká se ho povinnost upravit základ daně za zdaňovací období roku 2020, naplní-li podmínky pro povinnost úpravy základu daně.

Úprava základu daně tak bude provedena prostřednictvím podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předchozí zdaňovací období.

Jak provést úpravu základu daně při přechodu z daňové evidence?

Pokud poplatník přešel na režim paušální daně a původně vedl daňovou evidenci, upraví základ daně o hodnotu pohledávek, hodnotu dluhů, nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv.

Úprava se provede tak, že dojde k úpravě základu daně o hodnotu pohledávek, které jsou při jejich úhradě považovány za zdanitelný příjem. To samé platí v případě dluhů, kdy poplatník upraví základ daně o hodnotu dluhů, které jsou při jejich úhradě považovány za daňový výdaj. Základ daně se však neupravuje o hodnotu zaplacených a přijatých záloh.

Pokud eviduje poplatník v předcházejícím zdaňovacím období zásoby, které nebyly ke konci roku spotřebovány, musí i o tuto hodnotu upravit základ daně. To samé platí pro případné natvořené rezervy.

V případě, že poplatník pořídil dlouhodobý majetek v rámci finančního leasingu, týká se úprava základu daně také poměrné části, které připadá na sjednanou dobu finančního leasingu za příslušné zdaňovací období.

Jak provést úpravu základu daně při přechodu z paušálních výdajů?

Pokud poplatník přešel na režim paušální daně a původně uplatňoval paušální výdaje, je úprava základu daně jednodušší. V takovém případě upravuje poplatník základ daně pouze o hodnotu pohledávek, které by byly v okamžiku jejich úhrady považovány za zdanitelný příjem.

daně24_I

Do kdy je potřeba podat dodatečné přiznání?

Pokud poplatník změnil v roce 2021 způsob zdaňování svých příjmů a vstoupil do režimu paušální daně a tuto změnu oznámil ve stanoveném termínu správci daně, podá za předchozí zdaňovací období dodatečné přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém zohlední úpravy základu daně.

V případě, že tak poplatník učiní nejpozději do dne, kdy by byl povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém je jeho daň rovna paušální dani, považuje se takové podání za podání, které není v prodlení. Do stanoveného termínu však musí dojít k podání dodatečného přiznání a zaplacení daně. V případě elektronického podání je termín pro podání do 2. května 2022.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).