Při zpracování a předkládání přiznání k dani z příjmů fyzických osob (přiznání k DPFO) se daňové subjekty (tj. poplatníci, popř. jejich právní nástupci) řídí zejména zákonem o daních z příjmů (ZDP), který byl od svého vzniku již více než 105krát novelizován. Jen v roce 2009 bylo přijato celkem 11 novel ZDP, přičemž u mnoha poplatníků daně z příjmů fyzických osob mohou mít některé změny významný dopad na výši daňové povinnosti nebo daňové ztráty za toto zdaňovací období. Při podání řádného, opravného nebo dodatečného daňového přiznání k DPFO postupuje poplatník také podle příslušných ustanovení zákona o správě daní a poplatků (ZSDP).
Právní úprava povinnosti podat přiznání k DPFO
Podle § 40 odst. 1 ZSDP je daňové přiznání nebo hlášení povinen podat každý, komu vzniká v souladu s tímto zákonem nebo zvláštním zákonem tato povinnost, nebo ten, koho k tomu správce daně vyzve. Daňové přiznání k DPFO je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Čtěte více: Daňové přiznání k příjmům ze zaměstnání snadno a rychle
Daňové přiznání je povinen podat i ten poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Podle ZDP není poplatník povinen podat daňové přiznání: pokud má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců a podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6000 Kč, pokud mu plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.
Poplatník, který měl ve zdaňovacím období roku 2009 pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky, je ale povinen daňové přiznání podat v těchto případech: pokud měl příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, pokud pro snížení základu daně uplatňuje hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který není českým daňovým rezidentem, je povinen podat daňové přiznání také v následujících případech: pokud uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (tj. slevu na manželku, slevu na dani z titulu pobírání invalidního důchodu a slevu na dani z titulu držení průkazu ZTP/P), nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti podle § 35c ZDP (tj. slevu na dani nebo daňový bonus, popř. slevu na dani i daňový bonus), anebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (tj. úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru).
Daňoví rezidenti a daňoví nerezidenti
V daňovém přiznání uvádí poplatníci veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, přitom: poplatníci, kteří jsou českými daňovými rezidenty (tj. fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují), uvedou v daňovém přiznání jak příjmy ze zdrojů v Česku, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (tj. zápočet daně nebo vynětí příjmu) nebo postupují podle příslušného ustanovení ZDP. Poplatníci, kteří nejsou českými daňovými rezidenty, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v Česku. Čtěte více: Daňové přiznání se při uplatňování výdajového paušálu příliš neliší
Daňoví rezidenti s příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve smluvním státě
S účinností od 20. 7. 2009 (ale s možností použití již od zdaňovacího období roku 2008) platí nové ustanovení § 38f odst. 4 ZDP, podle kterého se příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí poplatníkům, kteří jsou českými daňovými rezidenty, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem příslušného smluvního státu nebo se jedná o stálou provozovnu umístěnou na území tohoto smluvního státu, vyjímají ze zdanění v České republice za předpokladu, že tyto příjmy byly zdaněny ve státě jejich zdroje.
Z toho vyplývá, že pokud českému daňovému rezidentovi plynuly v roce 2009 pouze příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele z kteréhokoliv smluvního státu (popř. z více smluvních států), které byly ve státě zdroje zdaněny, nemusí v České republice podat za toto zdaňovací období přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
-
- Baví Vás personalistika?
- Finanční Poradce profesionál pro Generali ČP
- Finanční controller
- HLAVNÍ ÚČETNÍ
- Risk manažer/projektový manažer
- Commercial Finance Manager Czech & Slovakia
-
- Tipy a triky pro Excel
- Úvod do řízení kvality
- Psaní e-mailů snadněji a rychleji
- Agilní (r)evoluce: Jak ustát agilní transformaci
- Myšlenkové mapy pro byznys i osobní život
- Kritické myšlení 6 - Mediální gramotnost a fact-checking
Jestliže mezinárodní smlouva, kterou má Česká republika uzavřenou se státem zdroje příjmu ze závislé činnosti, stanoví pro zamezení dvojího zdanění příjmů ze závislé činnosti metodu zápočtu zahraniční daně a pro poplatníka, který je českým daňovým rezidentem, je použití této metody výhodnější, nemusí podle ustanovení § 38f odst. 4 ZDP poplatník příjmy ze závislé činnosti z tohoto smluvního státu vyjmout ze zdanění v České republice. To znamená, že v přiznání k DPFO zahrne tyto příjmy do základu daně a výslednou daňovou povinnost sníží o daň z příjmů zaplacenou ve státě zdroje (tj. v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou uplatní metodu zápočtu zahraniční daně). Čtěte více: Speciál – daně snadno a rychle
Lhůty stanovené pro podání přiznání k DPFO
Podle ustanovení § 40 odst. 3 ZSDP se daňové přiznání podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jedná-li se však o poplatníka, jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. K tomu musí být před uplynutím neprodloužené lhůty podána správci daně příslušná plná moc k zastupování. Pro účely zastupování daňového subjektu při zpracování a předkládání daňového přiznání se podle ustanovení § 11 odst. 2 ZSDP „daňovým poradcem“ rozumí daňový poradce ve smyslu zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, nebo právnická osoba, která oprávněně vykonává daňové poradenství, či advokát.
Přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009 tedy musí být podáno nejpozději do středy dne 31. 3. 2010, v případě zastupování poplatníka daňovým poradcem nejpozději do středy dne 30. 6. 2010 (plná moc k zastupování musí být podána správci daně nejpozději do 31. 3. 2010). Lhůtu pro podání daňového přiznání může správce daně na žádost poplatníka nebo daňového poradce, popř. i z vlastního podnětu, prodloužit nejdéle o tři měsíce. Jsou-li součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Čtěte více: Seriál Jak na daně
Zemře-li poplatník dříve, než bylo podáno daňové přiznání, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelého poplatníka do šesti měsíců po úmrtí poplatníka.
Zvláštní lhůty pro podání daňového přiznání k DPFO vyplývají z ustanovení § 40b ZSDP v souvislosti se zahájeným insolvenčním řízením podle insolvenčního zákona.
Důsledky nepodání přiznání k DPFO ve stanovené lhůtě
Pokud není daňové přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 %. V uvedeném případě je správce daně oprávněn zjistit základ daně a stanovit daň podle pomůcek, které má k dispozici, anebo které si sám opatří, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. Daň podle pomůcek ale může poplatníkovi správce daně stanovit i tehdy, jestliže jsou v daňovém přiznání uvedeny nesprávné nebo neúplné údaje o skutečnostech rozhodných pro stanovení daně a nesprávnost nebo neúplnost nebude ani na výzvu správce daně odstraněna.
V případě nepodání daňového přiznání ve stanovené lhůtě může správce daně udělit poplatníkovi pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy až do výše 2 000000 Kč.
Tiskopisy pro přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009
Daňové přiznání nebo hlášení lze účinně podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Daňové přiznání lze podat včetně jeho příloh také elektronicky formou datové zprávy, a to ve tvaru a struktuře a za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí na jeho internetových stránkách. Strukturu a tvar datové zprávy při podání daňového přiznání prostřednictvím datové schránky stanovilo ministerstvo financí pokynem č. D-331. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v tiskopise přiznání. Nerozumíte daňovému přiznání? Nechte si poradit v daňové poradně od daňového poradce
Pro zdaňovací období roku 2009 vydalo Ministerstvo financí České republiky nový základní tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob vzor č. 16. K základnímu tiskopisu Přiznání vydalo ministerstvo Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 (tiskopis č. 25 5045/1). Čtěte více: Jak vyplnit daňové přiznání? Nově pomůže inteligentní formulář
Ministerstvem financí byly pro zdaňovací období roku 2009 vydány opět také 3 samostatné tiskopisy příloh, které se vyplňují a předkládají jako součást Přiznání, a to:
- Příloha č. 1 – je určena pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP. Při jejím vyplnění se postupuje podle samostatně vydaných pokynů k Příloze č. 1. V Příloze č. 1 se také pod písmeny A. až I. uvádí doplňující údaje týkající se podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka.
- Příloha č. 2 – je určena pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP a pro výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Při jejím vyplnění se postupuje podle pokynů, které jsou uvedeny na zadní straně tiskopisu vydaného ministerstvem financí.
- Příloha č. 3 – je určena pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí v případě, kdy se pro vyloučení dvojího zdanění zahraničního příjmu použije v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Také v tomto případě jsou pokyny k vyplnění uvedeny na zadní straně tiskopisu vydaného Ministerstvem financí.
Stahujte interaktivní tiskopisy
Pro účely podání přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009 vydalo ministerstvo financí ještě tyto další tiskopisy:
- Příloha pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 ZDP (jedná se o doporučený vzor tiskopisu, který vyplní poplatníci při uplatnění daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období),
- Samostatný list k příloze č. 3 Příjmy ze zdrojů v zahraničí – metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí (použije se v případě, že poplatníkovi ve zdaňovacím období plynuly příjmy ze zdrojů v zahraničí, u kterých v daňovém přiznání uplatňuje metodu zápočtu zahraniční daně, z více států),
- Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP,
- Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením.
Po formální i obsahové stránce jsou tiskopisy vydané pro účely podání přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009 až na drobné odchylky stejné jako tiskopisy vydané ministerstvem financí ke stejnému účelu pro zdaňovací období roku 2008.
