Kdo všechno musí podat daňové přiznání?

Při zpracování a předkládání přiznání k dani z příjmů fyzických osob (přiznání k DPFO) se daňové subjekty (tj. poplatníci, popř. jejich právní nástupci) řídí zejména zákonem o daních z příjmů (ZDP), který byl od svého vzniku již více než 105krát novelizován. Jen v roce 2009 bylo přijato celkem 11 novel ZDP, přičemž u mnoha poplatníků daně z příjmů fyzických osob mohou mít některé změny významný dopad na výši daňové povinnosti nebo daňové ztráty za toto zdaňovací období. Při podání řádného, opravného nebo dodatečného daňového přiznání k DPFO postupuje poplatník také podle příslušných ustanovení zákona o správě daní a poplatků (ZSDP).

Právní úprava povinnosti podat přiznání k DPFO

Podle § 40 odst. 1 ZSDP je daňové přiznání nebo hlášení povinen podat každý, komu vzniká v souladu s tímto zákonem nebo zvláštním zákonem tato povinnost, nebo ten, koho k tomu správce daně vyzve. Daňové přiznání k DPFO je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Čtěte více: Daňové přiznání k příjmům ze zaměstnání snadno a rychle

Daňové přiznání je povinen podat i ten poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Podle ZDP není poplatník povinen podat daňové přiznání: pokud má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců a podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6000 Kč, pokud mu plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

Poplatník, který měl ve zdaňovacím období roku 2009 pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky, je ale povinen daňové přiznání podat v těchto případech: pokud měl příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, pokud pro snížení základu daně uplatňuje hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který není českým daňovým rezidentem, je povinen podat daňové přiznání také v následujících případech: pokud uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (tj. slevu na manželku, slevu na dani z titulu pobírání invalidního důchodu a slevu na dani z titulu držení průkazu ZTP/P), nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti podle § 35c ZDP (tj. slevu na dani nebo daňový bonus, popř. slevu na dani i daňový bonus), anebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (tj. úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru).

Daňoví rezidenti a daňoví nerezidenti

V daňovém přiznání uvádí poplatníci veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, přitom: poplatníci, kteří jsou českými daňovými rezidenty (tj. fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují), uvedou v daňovém přiznání jak příjmy ze zdrojů v Česku, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (tj. zápočet daně nebo vynětí příjmu) nebo postupují podle příslušného ustanovení ZDP. Poplatníci, kteří nejsou českými daňovými rezidenty, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v Česku. Čtěte více: Daňové přiznání se při uplatňování výdajového paušálu příliš neliší

Daňoví rezidenti s příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve smluvním státě

S účinností od 20. 7. 2009 (ale s možností použití již od zdaňovacího období roku 2008) platí nové ustanovení § 38f odst. 4 ZDP, podle kterého se příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí poplatníkům, kteří jsou českými daňovými rezidenty, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem příslušného smluvního státu nebo se jedná o stálou provozovnu umístěnou na území tohoto smluvního státu, vyjímají ze zdanění v České republice za předpokladu, že tyto příjmy byly zdaněny ve státě jejich zdroje.

Z toho vyplývá, že pokud českému daňovému rezidentovi plynuly v roce 2009 pouze příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele z kteréhokoliv smluvního státu (popř. z více smluvních států), které byly ve státě zdroje zdaněny, nemusí v České republice podat za toto zdaňovací období přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Jestliže mezinárodní smlouva, kterou má Česká republika uzavřenou se státem zdroje příjmu ze závislé činnosti, stanoví pro zamezení dvojího zdanění příjmů ze závislé činnosti metodu zápočtu zahraniční daně a pro poplatníka, který je českým daňovým rezidentem, je použití této metody výhodnější, nemusí podle ustanovení § 38f odst. 4 ZDP poplatník příjmy ze závislé činnosti z tohoto smluvního státu vyjmout ze zdanění v České republice. To znamená, že v přiznání k DPFO zahrne tyto příjmy do základu daně a výslednou daňovou povinnost sníží o daň z příjmů zaplacenou ve státě zdroje (tj. v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou uplatní metodu zápočtu zahraniční daně). Čtěte více: Speciál – daně snadno a rychle

Lhůty stanovené pro podání přiznání k DPFO

Podle ustanovení § 40 odst. 3 ZSDP se daňové přiznání podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jedná-li se však o poplatníka, jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. K tomu musí být před uplynutím neprodloužené lhůty podána správci daně příslušná plná moc k zastupování. Pro účely zastupování daňového subjektu při zpracování a předkládání daňového přiznání se podle ustanovení § 11 odst. 2 ZSDP „daňovým poradcem“ rozumí daňový poradce ve smyslu zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, nebo právnická osoba, která oprávněně vykonává daňové poradenství, či advokát.

Přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009 tedy musí být podáno nejpozději do středy dne 31. 3. 2010, v případě zastupování poplatníka daňovým poradcem nejpozději do středy dne 30. 6. 2010 (plná moc k zastupování musí být podána správci daně nejpozději do 31. 3. 2010). Lhůtu pro podání daňového přiznání může správce daně na žádost poplatníka nebo daňového poradce, popř. i z vlastního podnětu, prodloužit nejdéle o tři měsíce. Jsou-li součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Čtěte více: Seriál Jak na daně

Zemře-li poplatník dříve, než bylo podáno daňové přiznání, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelého poplatníka do šesti měsíců po úmrtí poplatníka.

Zvláštní lhůty pro podání daňového přiznání k DPFO vyplývají z ustanovení § 40b ZSDP v souvislosti se zahájeným insolvenčním řízením podle insolvenčního zákona.

Důsledky nepodání přiznání k DPFO ve stanovené lhůtě

Pokud není daňové přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 %. V uvedeném případě je správce daně oprávněn zjistit základ daně a stanovit daň podle pomůcek, které má k dispozici, anebo které si sám opatří, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. Daň podle pomůcek ale může poplatníkovi správce daně stanovit i tehdy, jestliže jsou v daňovém přiznání uvedeny nesprávné nebo neúplné údaje o skutečnostech rozhodných pro stanovení daně a nesprávnost nebo neúplnost nebude ani na výzvu správce daně odstraněna.

V případě nepodání daňového přiznání ve stanovené lhůtě může správce daně udělit poplatníkovi pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy až do výše 2 000000 Kč.

Tiskopisy pro přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009

Daňové přiznání nebo hlášení lze účinně podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Daňové přiznání lze podat včetně jeho příloh také elektronicky formou datové zprávy, a to ve tvaru a struktuře a za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí na jeho internetových stránkách. Strukturu a tvar datové zprávy při podání daňového přiznání prostřednictvím datové schránky stanovilo ministerstvo financí pokynem č. D-331. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v tiskopise přiznání. Nerozumíte daňovému přiznání? Nechte si poradit v daňové poradně od daňového poradce

Pro zdaňovací období roku 2009 vydalo Ministerstvo financí České republiky nový základní tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob vzor č. 16. K základnímu tiskopisu Přiznání vydalo ministerstvo Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 (tiskopis č. 25 5045/1). Čtěte více: Jak vyplnit daňové přiznání? Nově pomůže inteligentní formulář

Ministerstvem financí byly pro zdaňovací období roku 2009 vydány opět také 3 samostatné tiskopisy příloh, které se vyplňují a předkládají jako součást Přiznání, a to:

• Příloha č. 1 – je určena pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP. Při jejím vyplnění se postupuje podle samostatně vydaných pokynů k Příloze č. 1. V Příloze č. 1 se také pod písmeny A. až I. uvádí doplňující údaje týkající se podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka.
• Příloha č. 2 – je určena pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP a pro výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Při jejím vyplnění se postupuje podle pokynů, které jsou uvedeny na zadní straně tiskopisu vydaného ministerstvem financí.
• Příloha č. 3 – je určena pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí v případě, kdy se pro vyloučení dvojího zdanění zahraničního příjmu použije v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Také v tomto případě jsou pokyny k vyplnění uvedeny na zadní straně tiskopisu vydaného Ministerstvem financí.

Stahujte interaktivní tiskopisy

• pro daňové přiznání
• pro zdravotní pojišťovnu
• pro správu sociálního zabezpečení

které za vás vyplní a spočítají všechny potřebné řádky samy.

Pro účely podání přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009 vydalo ministerstvo financí ještě tyto další tiskopisy:

• Příloha pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 ZDP (jedná se o doporučený vzor tiskopisu, který vyplní poplatníci při uplatnění daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období),
• Samostatný list k příloze č. 3 Příjmy ze zdrojů v zahraničí – metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí (použije se v případě, že poplatníkovi ve zdaňovacím období plynuly příjmy ze zdrojů v zahraničí, u kterých v daňovém přiznání uplatňuje metodu zápočtu zahraniční daně, z více států),
• Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP,
• Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením.

Po formální i obsahové stránce jsou tiskopisy vydané pro účely podání přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009 až na drobné odchylky stejné jako tiskopisy vydané ministerstvem financí ke stejnému účelu pro zdaňovací období roku 2008.