Hlavní navigace

Které změny u dohod už platí a které se chystají od ledna a července 2024?

20. 11. 2023
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Od letošního října platí u dohod mimo pracovní poměr řada novinek. Od ledna 2024 navíc přibude povinnost poskytovat dohodářům dovolenou. Další změny mají nabýt účinnosti v červenci.

A právě novinky, které mají podnikatelé a lidé pracující na dohody plnit od poloviny příštího roku, budou podle podnikatelů, pokud nedojde ke změně, znamenat konec dohod. 

Co se dozvíte v článku
  1. Rozvrh pracovní doby předem je od října povinný
  2. Nová informační povinnost a právo požádat o pracovní poměr
  3. I u dohod je nutné platit příplatky za víkendy
  4. Dohodáři budou mít nárok na dovolenou
  5. Jaké podmínky musí dohodáři splnit
  6. Změní se limit u dohod
  7. Všechny DPP se budou muset hlásit úřadům
  8. Zaměstnavatelé budou mít i další povinnosti
  9. Pokud změny nabydou účinnosti, dohody skončí
  10. Navrhuje se další změna od roku 2025

Rozvrh pracovní doby předem je od října povinný

Už na začátku října nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla hned několik důležitých změn. I u dohod musí nově zaměstnavatelé předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby obdobně jako pro zaměstnance v pracovním poměru. Zároveň mají povinnost seznámit s rozvrhem či jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena.

Jak seznámit tzv. dohodáře s rozvrhem směn po novele zákoníku práce? Přečtěte si také:

Jak seznámit tzv. dohodáře s rozvrhem směn po novele zákoníku práce?

Zaměstnavatel dále musí rozvrhovat pracovní dobu těmto zaměstnancům tak, aby byla dodržena veškerá ustanovení ohledně poskytování přestávek v práci, garantování doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, úpravy noční práce, pracovní pohotovosti atd. a povinnost pracovní dobu též evidovat.

Nová informační povinnost a právo požádat o pracovní poměr

Od října se též zavedla nová informační povinnost zaměstnavatele. Ve lhůtě 7 dní od faktického zahájení výkonu práce na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ) musí zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance o taxativně vypočtených skutečnostech. Jedná se například o bližší popis sjednané práce a místa výkonu práce, předpokládaného rozsahu pracovní doby za den nebo týden, rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, informace o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo.

BRAND

Další novinkou je, že zaměstnanec, jehož právní vztahy založené dohodami o provedení práce a dohodami o pracovní činnosti v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele trvaly po dobu nejméně 180 dní, může písemně požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel mu pak musí do jednoho měsíce poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď.

Změny u dohod konaných mimo pracovní poměr po novele zákoníku práce Přečtěte si také:

Změny u dohod konaných mimo pracovní poměr po novele zákoníku práce

I u dohod je nutné platit příplatky za víkendy

Na dohodáře se nově také vztahují ustanovení upravující veškeré překážky v práci. Zaměstnanci na DPP a DPČ tak nemají ze zákona právo, jak platilo dříve, pouze na důležité osobní překážky v práci podle § 191 až 198 zákoníku práce a překážky v práci na straně zaměstnavatele, nýbrž na veškeré překážky v práci (byť část bude nadále „neplacená“).

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).