Veřejně dostupné výzkumy o podnikatelkách a podnikatelích jsou v Česku trochu chabé. Řeší výši odvodů a důchody, jinak se však většinou omezují na statistická data, případně na to, že zkoumají podnikání jako prekérní formu práce. Čest výjimkám, jako byl před lety zveřejněný průzkum volnonožců od portálu Na volné noze.
Co skutečně víme třeba o tom, jak jsou na tom podnikatelky a podnikatelé v Česku s duševním zdravím a péčí o něj a s wellbeingem? V centru zájmu jsou při těchto tématech pokaždé zaměstnanci.
Víc než třetina podnikajících si řekla o pomoc s psychickým zdravím
V zahraničí je situace lepší, výzkumy přibývají. Zajímavý letošní průzkum od Business Development Bank of Canada (jde již o pátou edici) ukázal, že až 35 procent majitelek a majitelů SME v uplynulém roce vyhledalo v oblasti psychického zdraví odbornou pomoc.
Častěji se k odborné pomoci uchýlili mimo jiné například lidé pod 45 let, vlastníci firem s 20+ zaměstnanci či startupů v prvních dvou letech existence anebo ženy. A třeba takových 67 % dotázaných se alespoň jednou týdně cítí unaveně, na dně nebo má málo energie, přičemž počet takových lidí meziročně roste. Je-li to podobné u nás, můžeme spekulovat.
Firmy řeší péči a wellbeing svých lidí
Téma wellbeingu a péče o zaměstnance má však čím dál větší váhu ve firmách. Zodpovědnost a udržitelnost podnikání z hlediska sociálního, ekologického i v oblasti řízení podniků (ESG) řeší čím dál více firem a pracovní podmínky zaměstnankyň a zaměstnanců do toho také spadají. Podporuje to zvyšující se tlak i povinnosti vázané na nefinanční reporting, žádá si to veřejné mínění.
Lidé jdou v práci po dobrých penězích, po dobrých benefitech, po jistotě a dobré atmosféře. Benefity spolu s atraktivní mzdou jsou podle zjištění personální agentury Randstad hlavním faktorem, na který lidé hledí, když si hledají zaměstnavatele. Skoro stejně silně je zajímá finanční stabilita firmy a jistota zaměstnání či příjemná pracovní atmosféra. Význam zajímavé náplně práce jako podstatného kritéria při výběru zaměstnavatele se snižuje.
Kdo pracuje na sebe, péče mu do klína nespadne, když se sám nepostará
Ve firmách je v kurzu flexibilita, benefity spojené s dovolenou a s jiným volnem (třeba zaměřeným na rodiče) i s péčí o duševní zdraví, řeší se vzdělávání a rozvoj, je patrná snaha reagovat na zaměstnanecké potřeby a vycházet jim vstříc. I když v oblasti duševního zdraví se možná nakonec i ve firemním prostředí víc mluví, než dělá. Alespoň to tak vypadá podle průzkumu neziskovky Nevypusť duši, zaměřeného právě na péči o duševní zdraví zaměstnanců. V nabídce benefitů spojených s duševním zdravím firmy stále pokulhávají,
konstatuje se v něm, a to spolu s tvrzením, že duševní zdraví zaměstnanců firmy pořád vlastně až tak moc neřeší. Pomiňme teď diskusi o předpokladu, zda by ho vůbec systematicky řešit měly nebo neměly a proč.
Jak si to uděláš, takové to máš, platí každopádně pro lidi, kteří podnikají sami na sebe a lze to brát pozitivně. Na žádný benefit nemusí čekat a sami si ho mohou dát. Žádná péče jim do klína nespadne. O to, aby se v práci neodrovnali, fyzicky ani psychicky, aby uspokojili své potřeby, se musí kompletně postarat sami.
Přečtěte si také:
„Když chci, tak můžu,“ tvrdí podnikatelka, která vyměnila Prahu za ostrov v oceánu
Až se brzy začne stmívat kolem čtvrté hodiny odpoledne, je prostor věnovat se v dlouhých večerech i osobní inventuře. A tím se teď nemyslí finance, účetnictví, projekty, ani klientská očekávání a potřeby či vztahy s obchodními partnery. Myslí se tím péče o vlastní tělo, o vlastní psychické zdraví a vlastní vnitřní zdroje. K podnikání to patří. Snad už je passé doba, kdy byli za hrdiny byznysu považováni ti, kteří skoro nespí a budují firmu na úkor všeho jiného, aby pak moudře hovořili, když se po měsících či letech vzpamatují ze spánkové deprivace a ze svého prvního vyhoření.
Pokud bychom měli vybrat jen tři oblasti, na něž se vyplatí zaměřit pozornost ještě letos a dál i v příštím roce, byly by to tyto tři:
1. Rozvíjejte soft skills a lidský dotek
Pěstujete v byznyse mezilidské vztahy? Oblast podnikání je okouzlená technologiemi, možnostmi a integrací umělé inteligence. Jenže to nijak nesnižuje váhu soft skills a nezbytnost pomyslného i skutečného lidského setkání a doteku. Naopak, jejich podstatnost to zvyšuje. Ať už jde o schopnost mezilidské komunikace, o emoční inteligenci a citlivost, o řešení problémů mezi lidmi nebo třeba o to, jak obstát při práci v multikulturním prostředí.
2. Zaměřte se na odolnost, která vám umožní lépe čelit výzvám a rizikům
Otužujete se k lepšímu zvládání nejistot, katastrof a změn? Nic není pevné a neměnné, v okolním světě ani v podnikání. Schopnost procházet změnami vyžaduje hodně odolnosti a houževnatosti. V psychologii je známý koncept resilience. Vyjadřuje hodně věcí dohromady: odolnost, schopnost vzdorovat nepříznivým situacím a zvládat je, být flexibilní, schopnost překonávat krize, psychickou houževnatost, schopnost žít a jednat i navzdory všem rizikům. Je to flexibilita v myšlení, emocích a jednání, která umožňuje reagovat na vnější i vnitřní výzvy a projít jimi.
Je to zkrátka schopnost pokračovat v životě, i když se vám stane něco zlého,
popsal resilienci izraelský sociální psycholog Reuven Gal, když před šesti lety přednášel na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně (informace z přednášky stále visí na univerzitním webu a vzhledem ke světovému dění jsou dost aktuální).
3. Ze spánku si udělejte svou každodenní prioritu
Spíte, jako když vás do vody hodí? Ačkoliv se ví dost o tom, jak klíčové místo má v lidském životě spánek, jeho šizení je pro mnoho lidí každodenním chlebem. A na ten chleba si mažou stres. Obé je nevyhnutelně provázané. Pravidelný a kvalitní spánek může pozitivně ovlivňovat míru stresu. Naznačují to nová zjištění výzkumníků z Národního ústavu duševního zdraví. Spánek by podle nich mohl pomoci předcházet i posttraumatické stresové poruše,
informoval vloni na svém webu zmíněný ústav.
A ve své zprávě z výzkumů pokračoval: Stres a spánek se navzájem ovlivňují. Člověk je ve stresu kvůli působení hormonů kortizol a adrenalin připravený k akci, a proto pro něj bývá těžké usnout a mít kvalitní spánek. Lidé se spánkovými potížemi mají naopak větší problémy se zvládáním stresu a snáze podléhají svým emocím. Mají tendence propadat do depresí a špatně zvládají vypjaté situace.
Spánek také pozitivně ovlivňuje paměť a pomáhá zpracovávat negativní emoce. Samozřejmě funguje regenerativně. K tomu, aby se člověk cítil lépe, ho může dovést dostupné umění zapíjet smutky i úspěchy večer raději vodou než alkoholem a na všechno se pořádně vyspat. Nese to s sebou důležitý úkol: soustředit se na spánkovou hygienu a podniknout všechny nutné změny pro lepší spánek, pokud si to individuální situace vyžaduje.
