Hlavní navigace

Některé firmy poprvé reportovaly uhlíkové clo. Jak si s touto povinností poradily?

12. 2. 2024
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Podnikatel.cz s využitím DALL-E, podle licence: Rights Managed
Dokument zavádějící takzvané uhlíkové clo začal platit od října loňského roku a letos v lednu s ním souvisely první povinnosti.

Uhlíkové clo je označení pro uhlíkové vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM). Návrh na jeho zavedení přijala Evropská unie už v červenci 2021 a nyní nastává jeho přechodné období.

Co je uhlíkové clo?

CBAM má být nástrojem pro boj proti úniku uhlíku. Jak vysvětlují infografiky zveřejněné Radou Evropy, tedy proti situacím, kdy průmyslová odvětví s vysokými emisemi skleníkových plynů přesunou výrobu mimo EU do jurisdikcí s nižšími standardy politiky v oblasti klimatu, než jsou standardy EU. Tento mechanismus tedy pomůže snížit emise v celosvětovém měřítku a poskytne podnikům rovné podmínky. Mechanismus CBAM bude fungovat tak, že pokud jde o výrobu mimo EU, dovozci z EU budou muset nakupovat certifikáty CBAM na vyrovnání cenového rozdílu oproti povolenkám ETS, které musí na pokrytí svých emisí CO2 využívat výrobci v EU.

Mechanismus CBAM má fungovat souběžně se systémem EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), kterým jsou odvětví v EU produkující vysoké emise vedena ke snižování těchto emisí. Mechanismus CBAM by měl dále zajistit, aby účinky systému EU ETS pocítili i výrobci mimo EU, a měl by také motivovat další země k zavedení politik v oblasti stanovování cen uhlíku, dodávají na webu dále.

Část z infografiky „Fit for 55“: jak EU hodlá řešit emise mimo EU?

Část z infografiky „Fit for 55“: Jak EU hodlá řešit emise mimo EU?

Autor: Rada Evropy, podle licence: Rights Managed

Jakých firem se CBAM dotýká?

Sdružení automobilového průmyslu v aktualitě zmiňuje, že v počáteční fázi se bude sledovat sedm skupin výrobků, surovin a energií. Patří mezi ně cement, elektrická energie, vodík, některé sloučeniny dusíku, hnojiva a amoniak, železo, ocel a hliník. Všechny tyto komodity (které jsou už dnes v EU zatíženy emisními povolenkami, systém EU ETS) musí začít dovozci monitorovat daleko detailněji, než tomu bylo dosud – a to i tehdy, jsou-li přesvědčeni, že jejich dodavatel vyrábí zelenou cestou nebo si kupuje ve své mateřské zemi emisní povolenky. Všechno bude potřeba mít zdokumentované, zdůrazňují. Pokud tedy takové výrobky bude chtít někdo přivézt na evropský trh, bude muset deklarovat jejich uhlíkovou stopu a uhradit adekvátní poplatek. Ten bude snížený o náklady na emisní povolenky v dané třetí zemi a upravený podle objemu bezplatné alokace povolenek v EU, jejichž objem se bude rychle snižovat, konkretizoval pro server Ekonews viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Seznam komodit, na které se bude vztahovat uhlíkové clo, se bude postupně rozšiřovat s tím, že povinnost reportovat údaje a v další fázi také hradit „clo“ se týká v Evropské unii všech importérů, kteří dovážejí uvedené komodity z neunijních zemí, s výjimkou Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska a Islandu.

Jaké jsou nové povinnosti?

Jak uvádí poradenská společnost PwC Česká republika, firmy podávají zprávu CBAM, což je čtvrtletní výkaz podávaný v přechodném období, a to vždy do konce následujícího měsíce po konci čtvrtletí.

Obsahuje informace o:

  • celkovém množství dovezeného zboží v tunách nebo megawatthodinách (elektřina)
  • celkových skutečně obsažených emisích v tunách emisí CO₂ na tunu/megawatthodinu
  • celkových skutečně obsažených nepřímých emisích v tunách emisí CO₂ na tunu (neplatí pro elektřinu)
  • ceně uhlíku uhrazené v zemi původu zboží
Firmy čekají nové povinnosti týkající se udržitelnosti. Víme, jak na ně Přečtěte si také:

Firmy čekají nové povinnosti týkající se udržitelnosti. Víme, jak na ně

Jak to firmy zvládly?

Mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž serveru Podnikatel.cz pouze uvedl, že k 31. 1. 2024 společnost splnila novou zákonnou povinnost podat první report CBAM za čtvrtý kvartál 2023, a to na celní správu a Ministerstvo životního prostředí ČR. Pavel Jína, tiskový mluvčí společnosti ŠKODA Auto řekl, že od 31. ledna 2024 má jejich společnost povinnost odevzdat report s tím, že příprava a podání reportu do rejstříku CBAM vytvořeného Evropskou komisí představuje značnou administrativní zátěž a jsou proto nákladné. Nejen kvůli samotnému rozsahu reportovaných dat, ale také s ohledem na technicky nedokonalý přístup uživatelů do rejstříku CBAM, jeho výpadkům a nefunkčnostem. Po spuštění systému si nejen naše společnost uvědomila, že toto technické řešení vyžaduje výrazná zlepšení, doplnil. Michaela Škrobánková, SOE pro prodej a marketing ve společnosti Cement Hranice potvrdila, že patří k firmám s povinností vydávání reportu ohledně uhlíkového cla. Povinností je vyplnění reportu (excelovský soubor), ale zatím to pro nás velká administrativní zátěž nebyla, jelikož jsme nic nedovezli, dodala. 

Nešlo jen o sběr dat

Podle Michaely Škrobánkové ní v uvozovkách stačí pouze posbírat data, ale bude nutné udělat zásah do interního systému, aby bylo do budoucna sledování jednodušší. Tedy automatické označení dovezeného materiálu/zboží, u kterého budou mít povinnost údaje sledovat. Zatím ani v tomto úplně jasno není. Myslím v tom, kterého materiálu/zboží se to týká, podotkla s tím, že vydaná nařízení respektují. 

Pavel Jína vysvětluje, že celý proces má několik fází. Je třeba identifikovat zboží podléhající oznamovací povinnosti CBAM, získat podklady od výrobců o emisích skleníkových plynů při výrobě zboží, vypočítat emise skleníkových plynů odpovídající dovezenému zboží, zaregistrovat se do rejstříku CBAM, zpracovat a podat report do tohoto rejstříku. Nemají zatím zkušenost s tím, zda ze strany Komise nebo MŽP nebudou následovat ještě další kontrolní úkony nebo požadavky na ověření. V každém případě jde o časově náročný proces, a to i přesto, že Škoda Auto nakupuje většinu výrobních vstupů v EU a ze třetích zemí dováží jen některé výrobky ze železa a oceli, které podléhají uhlíkovému vyrovnání. Podstatně větší zátěž administrativní i finanční přinese další fáze, během níž již bude nutno nakupovat a vyúčtovávat emisní certifikáty, popisuje dále.

Co bude dál?

Od začátku října loňského roku běží přechodné období, které je spojeno s povinností podávat výše zmíněné čtvrtletní zprávy CBAM. Plná implementace má pak nastat od roku 2026 a od roku 2030 má dojít k rozšíření CBAM, a to na zbývající průmyslová odvětví, kterých se týká EU ETS. Prohlášení CBAM bude podle PwC roční výkaz podávaný od roku 2026 – vždy k 31. květnu následujícího roku obsahující informace o:

  • celkovém množství dovezeného zboží v tunách nebo megawatthodinách
  • celkových obsažených emisích v tunách emisí CO₂ na tunu/megawatthodinu
  • celkovém počtu odevzdávaných CBAM certifikátů dle celkových obsažených emisí po případném snížení o cenu uhlíku zaplacenou v zemi původu

Jak na blogu společnosti Fair Venture upřesňuje její CEO Dan Heuer, za rok 2026 budou firmy poprvé reportovat v roce 2027 a v tomto roce už se bude muset uhlíkové clo také platit a reportovaná data budou muset být ověřena akreditovaným ověřovatelem. Cena uhlíkového cla bude odvozována od hodnoty emisní povolenky s tím, že zpočátku bude proporcionálně redukována, protože část emisních povolenek dostávají firmy zdarma. Vydávání bezplatných povolenek v průmyslu má skončit v roce 2034, dodává závěrem.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).