Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech takzvaných krátkodobých sociálních událostí zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění. Jedná se o dočasnou pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu, karanténu, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péči o dítě a podobně. Nemocenské pojištění je dobrovolné. Člověk, který ho chce využít, se proto musí sám přihlásit. Jakmile by ho přestal platit, ze systému automaticky okamžitě vypadává. Může si také určit, v jaké výši chce nemocenské pojištění platit.
Až do konce minulého roku mohly nemocenské pojištění využívat pouze osoby samostatně výdělečně činné, které tuto činnost provozovaly jako hlavní. Od letoška je systém zpřístupněn i těm, kteří ji mají jako vedlejší. A to i přesto, že nejsou povinni platit zálohy na důchodové pojištění. Minimální měsíční základ, který si může OSVČ určit pro placení pojistného na nemocenské pojištění, činí 5000 korun. Při sazbě 2,3 % je minimální pojistné na nemocenské pojištění 115 korun za jeden kalendářní měsíc.
K nemocenskému pojištění se nově mohou přihlásit i lidé, kteří mají samostatnou výdělečnou činnost jen jako vedlejšák.
Měsíční základ nemocenského pojištění si člověk dál určuje sám. Limituje ho v tom ale § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Podle něj nemůže být měsíční základ nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, tedy 5000 korun. Zároveň nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tedy 5000 korunám a platba pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než 115 korun. Pokud by člověk platil víc, nebude k částce převyšující minimální pojistné při výpočtu nemocenské přihlíženo. Přeplatek bude plátci vrácen příští rok, tedy po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2014.
Z teorie do praxe pomocí názorného příkladu:
OSVČ zahájila činnost a zároveň se přihlásila k nemocenskému pojištění od 1. 10. 2012, činnost ukončila k 31. 12. 2012. Určený vyměřovací základ za rok 2012 si stanovila ve výši 60 000 korun. Znovu zahájila činnost včetně nemocenského pojištění od 1. 6. 2013 a ukončila ji 15. 8. 2013. Určený vyměřovací základ za rok 2013 si stanovila opět ve výši 60 000 korun.
Při opětovném zahájení činnosti s nemocenským pojištěním v roce 2014 bude maximální vyměřovací základ do podání přehledu za rok 2013 činit 20 000 korun (z určeného vyměřovacího základu z přehledu za rok 2012, 60 000 : 3 = 20 000), maximální měsíční platba pojistného je 460 korun.
Od měsíce podání přehledu za rok 2013 je ovšem vyměřovací základ stanoven z poloviny průměrné mzdy. Z naposledy podaného přehledu za rok 2013 totiž nelze určit maximální vyměřovací základ, protože činnost byla v tomto roce vykonávána pouze po dobu tří měsíců a jedná se o rok bezprostředně předcházející roku 2014, ve kterém se platí nemocenské pojištění. V případě, že není možné určit maximální měsíční vyměřovací základ z naposledy podaného přehledu, rovná se polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V roce 2014 je to částka 12 971 korun a platba pojistného stanovená sazbou 2,3 % tedy činí 299 korun.
K tématu čtěte také: Víme, o koho se rozšířil okruh povinně důchodově a nemocensky pojištěných
Dále je dobré si připomenout, že od letoška je zrušena zvláštní úprava podmínek účasti na nemocenském pojištění pro krátkodobá zaměstnání, tedy zaměstnání, která neměla trvat a ani netrvala déle než 14 dnů. Zaměstnání se proto z hlediska podmínek účasti na nemocenském pojištění dělí na zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce, na zaměstnání malého rozsahu a na ostatní zaměstnání.
Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky výkonu zaměstnání na území České republiky, ovšem není splněna podmínka sjednání příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši. Jde o situace, kdy sjednaná měsíční částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo měsíční příjem nebyl sjednán vůbec. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, ve kterých dosáhl aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši.
