Finanční správa ČR nabízí možnost konzultace jednotlivých situací z praxe, které nové měsíční hlášení zaměstnavatele přináší. Jeden z posledních se týkal správného určení způsobu zdanění příjmů ze závislé činnosti.
Konkrétní dotaz:
Zaměstnanec má pracovní smlouvu na 35 000 Kč. Neučinil prohlášení k dani. V daném měsíci pracoval jen 2 pracovní dny, protože byl nemocný. Jeho příjem činil 3 500 Kč. Z daného příjmu je odvedeno zdravotní a sociální pojistné. Měsíční hlášení mi hlásí chybu, protože byla uplatněna zálohová daň. Má být správně uplatněna srážková nebo zálohová daň?
Finanční správa odpovídá
Při zpracování mezd je nutné vždy posuzovat aktuální situaci zaměstnance v daném kalendářním měsíci. Pro správné určení, zda má být příjem zdaněn zálohovou, nebo srážkovou daní, není rozhodující pouze pracovní smlouva nebo sjednaná výše mzdy. Důležitou roli hraje zejména skutečně zúčtovaný příjem a skutečnost, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení poplatníka k dani.
Kdy se uplatní srážková daň
Podle § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů se použije daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud jsou současně splněny dvě podmínky:
-
zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepsal Prohlášení poplatníka k dani,
-
jeho skutečně zúčtovaný měsíční příjem nepřesáhl 4 499 Kč.
Rozhodující je přitom skutečně vyplacený (zúčtovaný) příjem za daný kalendářní měsíc, nikoliv výše mzdy sjednané v pracovní smlouvě.
Sociální a zdravotní pojištění nerozhoduje
Častým omylem bývá domněnka, že pokud z příjmu vznikla účast na sociálním a zdravotním pojištění, musí být automaticky použita zálohová daň. Tak tomu ale není.
Vznik účasti na pojistném totiž není jednou z podmínek uvedených v § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů. Pro správné zdanění je podstatná pouze výše skutečně zúčtovaného příjmu a skutečnost, zda zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka.
Proč měsíční hlášení hlásí chybu
Pokud mzdová účetní v takové situaci použije zálohovou daň, měsíční hlášení chybu správně vyhodnotí. Za splnění zákonných podmínek měl být totiž příjem zdaněn daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.
Tento případ je dalším potvrzením, že při kontrole správnosti zdanění není rozhodující výše sjednané mzdy ani odvod sociálního a zdravotního pojištění, ale především výše skutečně zúčtovaného příjmu v daném měsíci a existence či neexistence podepsaného prohlášení poplatníka.