Nově bude možnost stanovit jednu tzv. oznámenou dohodu o provedení práce (DPP), kterou si zaměstnavatel rezervuje u sociálky a u které bude limit pro účast na pojištění ve výši 25 % průměrné mzdy. U ostatních dohod se pak budou platit odvody od limitu 4000 Kč. Tento systém má platit od roku 2025.
Návrh z konsolidačního balíčku nešel realizovat
Úpravy dohod z konsolidačního balíčku nakonec doznají změn ještě předtím, než vůbec nabydou účinnosti. Konsolidační balíček počítal se zavedením dvou limitů, od kterých by nově bylo povinné platit pojistné. První limit měl být stanoven pro dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy. Druhý limit pak pro vznik účasti na pojištění při souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud by zaměstnanec překročil jeden či druhý limit, musel by odvést pojistné a zpětně by ho za něj musel doplatit i zaměstnavatel. Kromě změny limitů se měla zavést i povinnost evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod. Obě změny měly nabýt účinnosti 1. července 2024.
Už během schvalování konsolidačního balíčku však změny u dohod čelily kritice zaměstnavatelů, odborů i expertů. Zákon totiž obsahoval chyby, například v něm chybělo provázání do oblasti zdravotního pojištění. U sociálního pojištění bylo schváleno, že když se překročí souhrnný limit, zaměstnavatel doplatí v náhradním termínu splatnosti pouze tu část pojistného, kterou platí jako zaměstnavatel, a část pojistného, kterou platí zaměstnanec, budou úřady (ČSSZ) vymáhat po zaměstnancích. U zdravotního pojištění však taková úprava nebyla.
To by v praxi znamenalo, že kdyby se vyplácela dohoda, měl by zaměstnavatel dvě možnosti. Buď by zaměstnanci srazil zdravotní pojištění, pak by ale byl problém v případě, že by zaměstnanec souhrnný limit nepřekročil a mohl by osočit zaměstnavatele, že mu zadržuje peníze, které mu patří, případně by po zaměstnavateli mohl chtít i úrok. Byť by se jednalo o korunové položky. Administrativa s tím spojená by byla neskutečná a velmi obtížně v praxi realizovatelná,
vysvětlil v rozhovoru pro server Podnikatel.cz Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR (KDP ČR) a vedoucí odborné sekce daně z příjmů právnických osob při KDP ČR.
Dohody se budou muset od července hlásit úřadům
Vláda však upozornění odborníků nevzala v potaz a parlament schválil návrh v předloženém znění. Vzhledem k tomu, že změny u dohod měly odloženou účinnost až na červenec 2024, jednalo se však o novinkách i nadále. Před několika týdny se pak kabinet s podnikatelskými asociacemi shodl na kompromisu a prostřednictvím ministra práce a sociálních věcí (a poslance) Mariana Jurečky předložil pozměňovací návrh k novele zákona o investičních společnostech, který úpravu DPP ještě před 1. červencem změní. Jedinou věcí, která zůstává dle konsolidačního balíčku, je povinnost hlásit od července dohody, a to i podlimitní, úřadům.
Původně schválený systém zpojistnění dohod ale dozná změn. Předně se posouvá účinnost novinek až na rok 2025. Systém dvou limitů pak bude zcela „překopán“. Nově má platit, že DPP se z pohledu zákona o nemocenském pojištění budou v základním režimu chovat jako obecné zaměstnání. Tyto DPP se budou považovat za zaměstnání malého rozsahu za podmínek daných zákonem o nemocenském pojištění.
DPP budou mít limit 4000 Kč
Pokud bude u DPP sjednán příjem 4000 Kč (v roce 2024) a více, nástupem do zaměstnání vznikne z této DPP účast na pojištění a DPP nebude zaměstnáním malého rozsahu. Pokud příjem sjednán nebyl nebo byl sjednán v nižší částce než 4000 Kč, jde o zaměstnání malého rozsahu a účast na pojištění se řídí ustanovením § 7 zákona o nemocenském pojištění, proto nevznikne účast na nemocenském pojištění, dokud příjem ze zaměstnání malého rozsahu (včetně této DPP) v kalendářním měsíci nebude alespoň 4000 Kč (v roce 2024),
dodává se v důvodové zprávě.
U oznámené dohody bude limit 25 % průměrné mzdy
Zároveň ale bude možnost registrovat zaměstnance činného na DPP ve speciálním režimu tzv. oznámené dohody, ve kterém se bude vznik účasti na pojištění posuzovat odlišně. U oznámené dohody má účast na pojištění vznikat až při dosažení limitu ve výši 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na 500 Kč dolů (10 500 Kč v roce 2024). Režim oznámené dohody bude moci uplatnit u zaměstnance pouze jeden zaměstnavatel v rámci kalendářního měsíce.
Pracovník přijde za zaměstnavatelem a řekne, že u něj chce uplatňovat oznámenou (hlavní) dohodu. Zaměstnavatel pak musí elektronicky oznámit ČSSZ záměr, že bude uplatňovat u tohoto pracovníka režim oznámené dohody, tj. vyšší limit pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel si následně může ověřit nahlédnutím do ePortálu ČSSZ, zda byl úspěšný, tj, že tento režim daný zaměstnanec neuplatňuje u jiného zaměstnavatele,
upřesnil serveru Podnikatel.cz daňový expert Jiří Nesrovnal.
Příjmy z dohod se budou sčítat
Jak dále doplňuje důvodová zpráva, zaměstnanci, kterým plyne příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele, který u nich neuplatní režim oznámené dohody, budou účastni nemocenského pojištění za stejných podmínek platných pro všechny ostatní pracovní vztahy, například pro dohody o pracovní činnosti, pracovní poměry atd., a tyto příjmy budou moci být samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v případě, že nebudou dosahovat částky podle ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Pokud tedy bude příjem zaměstnance na DPP třeba 7000 Kč a nebude u něj uplatněn režim oznámené dohody, tento příjem nebude samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Současně je nutné zdůraznit, že limity podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů jsou úhrnné, tzn. pokud by měl poplatník např. dohodu o provedení práce u zaměstnavatele, který u něj neuplatňuje režim oznámené dohody, na základě které by mu plynul měsíční příjem 3000 Kč, a současně dohodu o pracovní činnosti, na základě které by mu plynul měsíční příjem 2000 Kč, tyto příjmy se pro účely § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů posuzují v úhrnu,
píše se v důvodové zprávě.
Příslušnou novelu nyní čeká v Poslanecké sněmovně ČR třetí čtení. Kromě úpravy dohod a změn zákona o investičních společnostech návrh obsahuje i novinky v oblasti osvobození zaměstnaneckých benefitů.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
