Hlavní navigace

OSA a spol. neříkají pravdu, drobní podnikatelé nemusí poplatky platit, tvrdí experti

31. 10. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ačkoli OSA a Intergram tvrdí, že tzv. „lex železářství“ se týká jen výjimečných případů, podle právních expertů tomu tak není a velká část drobných podnikatelů nebude muset poplatky opravdu platit.

Jak upozorňují právníci, týkat se to bude například kadeřnic, malých obchodů či dílen řemeslníků. Návrh navíc vychází z dlouhodobé ustálené judikatury českých soudů a hlavně tak posiluje právní jistotu drobných podnikatelů.

Co se dozvíte v článku
  1. Poslanci schválili „lex železářství“
  2. Většiny podnikatelů se to netýká, tvrdí OSA a Intergram
  3. Výklad kolektivních správců je nesmyslný, říkají experti
  4. Jaké podmínky je nutné splnit
  5. Změna pomůže i lékařům

Poslanci schválili „lex železářství“

V rámci projednávání novely autorského zákona byl schválen i pozměňovací návrh, tzv. „lex železářství“, poslanců Jakuba Michálka (Piráti) a Šimona Hellera (KDU-ČSL), který by dle slov předkladatelů měl především řadu menších obchodů, kadeřnic apod. zbavit povinnosti platit kolektivním správcům typu OSA či Intergram autorské poplatky. Do zákona totiž přidává ustanovení, že za provozování rozhlasového a televizního vysílání se nepovažuje zpřístupňování díla pro úzký okruh osob, jestliže toto zpřístupnění je nahodilé a nezávislé na přání příjemců a není výdělečné povahy.

Řada menších podnikatelů nebude muset platit poplatky OSA a spol. Přečtěte si také:

Řada menších podnikatelů nebude muset platit poplatky OSA a spol.

Většiny podnikatelů se to netýká, tvrdí OSA a Intergram

Předtím, než poslanci o návrhu hlasovali ve třetím čtení, se ostře proti vymezili kolektivní správci. Ve společném dopise mezinárodních organizací upozorňovali, že přijetí návrhu by „ redukovalo významný zdroj příjmů pro nositele práv“ a „výrazně a nepřiměřeně omezilo rozsah výlučných práv nositelů práv“. 

Jakmile poslanci novelu včetně pozměňovacího návrhu schválili, kolektivní správci najednou ve své argumentaci obrátili a z návrhu, který je měl připravit o významný zdroj, se najednou stala novela, která se vlastně žádných podnikatelů netýká. Podle OSA nesplnění podmínek definovaných touto výjimkou v zákoně může nastat maximálně v jednom ze 100 případů, pokud vůbec mohou v praxi nastat. Navíc obvinila média, že matou veřejnost. Jsem přesvědčený, že zákon nelze aplikovat ani na drtivou většinu provozoven kadeřnictví a obchodů. Dotkne se maximálně jednotek provozoven, spíše konkrétních situací, jak sám uvádí i ministr Baxa, doplnil Roman Strejček, předseda představenstva OSA.

Podobně se vyjádřil i Intergram, podle kterého návrh nepřináší nic nového. Jedná se jen o kodifikaci ustálené judikatury, kterou kolektivní správce údajně dodržuje. Jako nikdo nechodí do železářství poslouchat hudbu (a přece mu činí nákup příjemnějším), nikdo se tam nechodí ani ohřát. A přesto zákon nestanoví, že by malé železářství nemuselo platit za energie, píše na svém webu Intergram.

Intergram navíc na svých stránkách hrozí podnikatelům, kteří by přestali poplatky platit a posléze vyšlo najevo, že na to neměli právo, že po nich bude požadovat doplacení všech poplatků zpětně, a to ve výši dvojnásobku obvyklé odměny a že se bude soudit.

Výsměch od OSA: Podnikatele teď přesvědčuje, že se jich odpuštění poplatků netýká Přečtěte si také:

Výsměch od OSA: Podnikatele teď přesvědčuje, že se jich odpuštění poplatků netýká

Výklad kolektivních správců je nesmyslný, říkají experti

S výkladem kolektivních správců a bagatelizací návrhu však nesouhlasí experti. Připouští sice, že návrh opravdu hlavně odráží judikaturu, ta je však jiná, než se snaží tvrdit OSA a Intergram. S výkladem OSA nesouhlasím, již dnes (dle judikatury) se za provoz rozhlasového či televizního vysílání neplatí právě v místech, kde nejde o provozování výdělečné (např. prodejny, místa, kde jsou poskytovány služby, kam jdete proto, že stojíte např. o výběr oblečení, bot apod. či nechat se ostříhat, kde sice hraje hudba, ale zákazník tam nejde, protože tam hraje hudba, ale protože chce zboží či službu). Výklad od kolektivního správce odporuje výkladu směrnice i judikatuře, komentoval pro server Podnikatel.cz advokát Jiří Matzner, zakladatel Matzner Legal,

Podle právníka Petr Molnára, který zastupuje žalované ve sporech s kolektivními správci, se návrh týká velkého množství drobných živnostníků, kteří vykonávají podnikatelskou činnost sami nebo v rámci rodinné živnosti (rodina není totiž brána jako veřejnost) či s 1 nebo s 2 zaměstnanci, a to v odvětví, kde hudba, rozhlasové či televizní vysílání jim nepřináší žádný finanční prospěch, popř. nemajetkový prospěch např. ve formě vyšší spokojenosti zákazníků. Ze soudní praxe je zřejmé, že se jedná například o malé prodejny kol, kadeřnice, pražírnu kávy, železářství, zámečnictví či dílny řemeslníků. Obdobně se to bude týkat i státních či obecních úřadů, upřesnil serveru Podnikatel.cz Petr Molnár.

Pokud tak například bude mít kadeřnice ve své provozovně k práci rádio, maximálně se u ní sejde jen několik zákazníků zároveň, nebude muset poplatky hradit. To samé platí i pro malé obchody, kde bude mít hudbu z rádia puštěnou prodavač.

Měly by kadeřnice a malé obchody platit OSA a spol. autorské poplatky, pokud v nich hraje rádio?

Jaké podmínky je nutné splnit

Podle Petra Molnára musí nicméně podnikatel splnit následující podmínky (všechny zároveň):

Content First

  1. omezený počet zákazníku a zaměstnanců, současně se vyskytující na jednom místě (cca do 20 lidí) a jejich fluktuace, aby byla splněna podmínka nahodilosti zachycení rozhlasového či televizního vysílání zákazníky,
  2. volba hudby, rozhlasového či televizního vysílání je ovládáno čistě podnikatelem, nikoliv zákazníky (obdobně nedochází k tomu, že by pro určité zákazníky byla podnikatelem volena určitá hudba či vysílání),
  3. nemá hospodářský účel a nepřináší finanční prospěch pro daného podnikatele.

Změna pomůže i lékařům

Změna zákona je také významná pro zdravotnická zařízení, doktory či zubaře. Doposud z hlediska zdravotních služeb bylo dovozováno, že k rozhlasovému či televiznímu vysílání musí docházet jen „při poskytování zdravotních služeb“, tj. zpravidla přímo v dané lékařské ordinaci, když je pacient ošetřován a nikoliv např. v čekárně. Aktuální změnu zákona lze však vztáhnout i na čekárny pro pacienty u doktorů či zubařů, i s ohledem na naplnění výše uvedených tří podmínek osvobození, i zde nebudou muset lékaři a zdravotnická zařízení platit poplatky kolektivním správcům, vysvětlil Molnár.

Pokud návrh projde i Senátem a podepíše jej prezident, účinnosti by měl nabýt na začátku příštího roku. Vzhledem k postoji kolektivních správců však zůstává otázkou, zda nakonec nebudou muset o všem opět rozhodovat soudy.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).