Zatímco u paušální daně je možné si o rozdíl v zaplacených zálohách snížit jednu z plateb paušální daně, ostatní OSVČ musí o vrácení přeplatku požádat. Co dělat, pokud OSVČ na snížení zálohy či paušální daně za červenec zapomněly?
Co se dozvíte v článku
- Minimální zálohy na sociální pojištění a paušální daň zpětně klesly
- Běžné OSVČ musí podat žádost o vrácení
- Paušální daň se mohla v červenci snížit o zaplacený rozdíl
- Zapomněli jste změnit červencovou zálohu na sociální pojištění? Letos vám ji už nevrátí
- Zapomněli jste snížit paušální daň? Náprava je snadná
Minimální zálohy na sociální pojištění a paušální daň zpětně klesly
Na začátku července nabyl účinnosti zákon, který pro letošní rok (a další roky) ponechává minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění OSVČ hlavních na 35 % průměrné mzdy. Dle dříve platné legislativy totiž od roku 2026 stoupl minimální vyměřovací základ na 40 % a minimální zálohy na sociální pojištění se tak zvýšily z 4759 Kč na 5720 Kč. Zálohu v této výši tak OSVČ musely platit do nabytí účinnosti zmíněné novely. Následně pak minimální záloha klesla o 715 Kč na 5005 Kč.
Zastavení nárůstu minimálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění se projevilo i v prvním pásmu paušální daně OSVČ, ve kterém se platí minimální částka zdravotního pojistného, 1,15násobek minima sociálního pojistného a daň ve výši 100 Kč. V druhém pásmu OSVČ hradí 16 745 Kč a v třetím 27 139 Kč. V prvním pásmu tak paušální daň sice letos v lednu vzrostla na 9984 Kč, od července ale klesla „jen“ na 9162 Kč měsíčně. V druhém a třetím pásmu pak zůstala stejná.
Vzhledem k tomu, že novela snižuje zálohy a paušální daň zpětně od začátku roku, mohou si OSVČ nechat rozdíl mezi zaplacenou zálohou na pojistné z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 40 % průměrné mzdy a zálohou na pojistné, která by byla stanovena podle navrhované úpravy z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 35 % průměrné mzdy (to samé platí pro paušální daň v prvním pásmu) nechat vrátit.
Běžné OSVČ musí podat žádost o vrácení
Postup se však liší dle toho, zda jde o OSVČ s paušální daní nebo o „běžnou“ OSVČ. OSVČ s výdajovými paušály nebo skutečnými výdaji musí pro vrácení přeplatku (maximálně mohou získat zpět za první pololetí 4290 Kč) podat žádost.
Pro účely vrácení přeplatku na zálohách nebyl vytvořen žádný zvláštní formulář žádosti. Z žádosti ovšem musí být patrné, že je požadováno vrácení části úhrad záloh na pojistné v souvislosti se změnou zákona č. 589/1992 Sb. s účinností od 1. 7. 2026. Žádost dále musí dle ČSSZ obsahovat způsob výplaty přeplatku a číslo účtu, na který má být vrácen. Částku požadovanou k vrácení není třeba uvádět, správa sociálního zabezpečení ji stanoví sama.
Pozor při podání žádosti na to, že je nutné ji podat elektronicky, a to jakýmkoliv způsobem umožňujícím ověření podávajícího (datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem).
Pokud příslušná územní správa sociálního zabezpečení žádosti vyhoví, rozdíl na zálohách zašle OSVČ do 2 měsíců ode dne jejího podání na účet, ze kterého OSVČ platí zálohy na pojistné, případně způsobem, který osoba samostatně výdělečně činná v žádosti určí. Pokud má být částka vyplacena v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence, bude náklady na doručení platit OSVČ. Žadatel rovněž bude vyrozuměn písemným nebo elektronickým oznámením. V případě nevyhovění žádosti zašle ÚSSZ žadateli písemné oznámení a poučení, že v případě nesouhlasu může do 30 dnů požádat o vydání rozhodnutí.
Jestliže OSVČ o vrácení uvedeného rozdílu nepožádá, zohlední se zaplacená záloha při stanovení pojistného za rok 2026 (tj. bude nižší nedoplatek na pojistném nebo vznikne přeplatek na pojistném) při podání přehledu za letošní rok.
Zároveň platí, že částka 715 Kč je přitom maximální výší, která se za kalendářní měsíc může OSVČ vrátit jako rozdíl mezi minimální výší zálohy před účinností zákona (tj. záloha stanovená ze 40 % průměrné mzdy, tedy 5720 Kč) a po účinnosti zákona (tj. záloha stanovená ze 35 % průměrné mzdy, tedy 5005 Kč). Pokud bude záloha OSVČ v rozmezí mezi 5720 Kč a 5005 Kč, jde požádat i o vrácení této nižší částky.
Příklad
Odpovídá-li od července minimální výše zálohy stanovená částce 5500 Kč, OSVČ může požádat o vrácení částky 220 Kč (5720 – 5500 = 220 Kč) za každý měsíc, který platila vyšší částku.
Paušální daň se mohla v červenci snížit o zaplacený rozdíl
OSVČ v paušální režimu mohly o rozdíl snížit červencovou platbu daně a zaplatit jen 4230 Kč. Splatnost paušální daně byla do 20. dne v měsíci, za který se platí, a OSVČ tak měly čas do 20. července.
Zapomněli jste změnit červencovou zálohu na sociální pojištění? Letos vám ji už nevrátí
Předně pozor na to, že pokud jste „běžná“ OSVČ, nemůžete přeplatek získat tak, že zaplatíte nižší zálohu, jako tomu jde u OSVČ s paušální daní. Pokud by OSVČ, která není poplatníkem v paušálním režimu, uhradila v červenci nižší pojistné, než činí její aktuální předpis zálohy na pojistné, byla by neuhrazená část zálohy na pojistné dluhem na pojistné, že kterého by následně bylo počítáno penále,
upozornila pro server Podnikatel.cz Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Vzhledem k tomu, že splatnost záloh je do konce měsíce, na který se platí, lze však případné pochybení ještě napravit a zálohu do minima (5005 Kč) doplatit.
Pokud jste v červenci naopak zapomněli snížit minimální zálohu na sociální pojištění, situace je pro vás o něco horší, protože přeplacený rozdíl už letos získat nemůžete. Zmíněná žádost o přeplatek, kterou lze letos podat, se totiž týká jen prvních šesti měsíců letošního roku. Vyšší částku za červenec vám tak ČSSZ letos nevrátí a lze ji vyúčtovat až při podání přehledu za letošní rok. Předpis záloh je pouze minimálním předpisem a ještě vycházejí z příjmů z předchozího kalendářního roku, je tedy na samotné OSVČ, jestli si bude hradit více (může předpokládat vyšší příjmy než v předchozím roce, a tak si platbami nad minimální předpis zálohy eliminovat možný vznik vysokého doplatku pojistného po přehledu). Nicméně OSVČ může podat přehled hned po uplynutí daného roku a tím tak docílit zúčtování přehledu a případného vrácení přeplatku na pojistné hned v lednu,
vysvětlila ČSSZ.
Jedinou výjimkou je, pokud byste ještě letos ukončili činnost. V takovém případě si lze do konce kalendářního roku požádat o vrácení uhrazené částky přesahující úhrn měsíčních záloh na daný kalendářní rok. Při této žádosti se pak jedná o přeplatek na pojistném. Tedy při ukončení činnosti je i tato možnost a OSVČ by mohla požádat o vrácení i vyšších záloh na pojistné uhrazených za červenec, případně i za další měsíce.
Zapomněli jste snížit paušální daň? Náprava je snadná
U paušální daně je situace při opomenutí naopak jednodušší. Pokud jste v červenci (splatnost je do 20. července) zaplatili 9162 Kč, nebo dokonce původních 9984 Kč, můžete si snížit srpnovou (nebo jakoukoli letošní další) platbu. Jen pozor na to, že v případě platby 9984 Kč bude částka doplatku nižší. Kdo tedy v červenci zaplatil 9162 Kč, může v jakémkoli dalším jednom měsíci do konce roku zaplatit paušální daň ve výši 4230 Kč.
Kdo v červenci zaplatil původní paušální daň ve výši 9984 Kč, může v srpnu (či nějakém jiném měsíci) zaplatit jen 3408 Kč. Pokud byste platili paušální daň v původní výši i v dalších měsících, vyrovnávací platba se pak za každý další měsíc poníží 822 Kč.
Příklad
OSVČ bude až do listopadu (včetně) platit 9984 Kč. V prosinci může zaplatit jen 120 Kč (9162 – 9042 (11×822).
Zároveň ovšem platí, že pokud OSVČ žádnou paušální daň nesníží na odpovídající částku, může požádat o vrácení přeplatku. Ten však u OSVČ s paušální daní nebude možné během roku 2026 vrátit a k jeho vrácení může dojít až po vyměření paušální daně za rok 2026. Pokud poplatník, který je v paušálním režimu, bude řešit vzniklý přeplatek na zálohách až po skončení roku, může si o něj požádat standardním způsobem dle daňového řádu po skončení roku, tedy podáním žádosti o vrácení. Podmínkou je skutečnost, že mu bude vyměřena paušální daň. To znamená, že mu nevznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
