Doposud nemusí zálohy hradit jen OSVČ, které pracují současně jako zaměstnanci. Nově se bude jednat například i o důchodce či studenty. I tyto skupiny budou moct pojistné doplatit až po skončení zdaňovacího období na základě svých příjmů a výdajů.
Co se dozvíte v článku
- Jakých OSVČ se netýká minimální vyměřovací základ
- Kdo nyní nemusí vůbec platit zálohy
- Řady OSVČ, které nemusí platit zálohy, se rozšíří
- Povinné elektronické podání přehledu i u zdravotního pojištění
- Osoby pečující o děti si budou moct přivydělat
- Ze zákona se vypustí placení pojistného při péči o starší děti
Jakých OSVČ se netýká minimální vyměřovací základ
Kdo vykonává činnost jako OSVČ hlavní, musí u zdravotního pojištění platit zálohy, a to alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Ten je 50 % průměrné mzdy. Povinnost dodržet minimální vyměřovací základ se vztahuje jak na celkové pojistné za daný kalendářní rok, tak na měsíčně placené zálohy. Pro rok 2026 bude minimální záloha u zdravotního pojištění činit 3306 Kč měsíčně. Komu na základě příjmů a výdajů vyjdou po podání přehledu vyšší zálohy, platí je následně dle toho, kolik mu vyšlo v přehledu.
Minimální vyměřovací základ naopak neplatí pro OSVČ:
- která je současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
- za kterou je plátcem pojistného stát (studenti, poživatelé starobní důchodu, maminky na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené ad.)
- s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
- která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
- která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, takže mohou platit i méně, než je stanovené minimum.
Kdo nyní nemusí vůbec platit zálohy
Pro všechny výše uvedené skupiny sice platí, že se jich netýká minimální vyměřovací základ, u jednotlivých kategorií jsou ale nyní stanovena odlišná pravidla pro platbu záloh. OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a podnikání pro ně není hlavním zdrojem příjmů, zálohy na zdravotní pojištění v současnosti platit vůbec nemusí.
OSVČ, za které platí zdravotní pojištění stát, nemusí platit zálohy jen prvním kalendářním roce této činnosti a pojistné platí až po podání přehledu za uplynulý kalendářní rok. Zálohy pro každý další kalendářní rok pak ale již platit musí a jejich výše je stanovena na základě podaného přehledu OSVČ. Zákon nicméně dává možnost snížit tuto zálohu v případě, že její předepsaná výše neodpovídá skutečným příjmům.
Řady OSVČ, které nemusí platit zálohy, se rozšíří
Rozdíl v placení záloh ale odstraní novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která nabyde účinnosti na začátku roku 2026 a která kromě jiného přináší i změny v oblasti pojistného OSVČ
Nově bude platit, že zálohy na pojistné, stejně jako je tomu u zaměstnanců, nebudou muset hradit ani OSVČ, za které je plátcem stát, a ani další OSVČ, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Pokud však OSVČ, přestože povinnost nemá, zálohy platit chce, např. z důvodu očekávaného vysokého doplatku pojistného po podání přehledu o daňovém základu, nic tomu nebrání,
upřesnila důvodová zpráva.
Změna se netýká jen nových OSVČ, ale i těch, které začaly podnikat před rokem 2026. I v současnosti aktivní OSVČ, které jsou současně státními pojištěnci, musí zaplatit poslední povinnou zálohu za prosinec 2025, tedy splatnou k 8. lednu, a pak mohou přestat zálohy platit,
uvedl serveru Podnikatel.cz František Tlapák, mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP). V současnosti aktivní OSVČ, za kterého je plátcem pojistného zároveň i stát, bude platit zálohu podle předpisu naposledy za období 12/2025 (splatnost 08. ledna 2026). Za rozhodné období od 1/2026 nebude muset taková osoba, za kterou bude plátcem pojistného stát, zálohy jako OSVČ hradit,
potvrdila Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny.
Povinné elektronické podání přehledu i u zdravotního pojištění
Novela dále od roku 2026 zavádí povinnost pro všechny OSVČ podávat přehled pro zdravotní pojišťovnu elektronicky. Už nyní platí, že OSVČ, které mají zřízenou datovou schránku ze zákona, musí podat elektronicky daňové přiznání a přehled pro Českou správu sociálního zabezpečení. U zdravotního pojištění se nicméně elektronické podání bude týkat všech OSVČ, tedy i těch bez datové schránky. Návrh z pohledu zdravotního pojištění směřuje k obecné povinnosti všech OSVČ k elektronickému podání přehledu o výši daňového základu, a to nikoli úzce specifikovaným způsobem přes datovou schránku, a pouze pro ty OSVČ které ji mají zřízenu ze zákona. Takové podání usnadní administrativní procesy v příjmu a zpracování přehledů zdravotní pojišťovnou, a směřuje k elektronizaci příjmu dokumentů,
doplnila důvodová zpráva.
Osoby pečující o děti si budou moct přivydělat
Novela dále mění pravidla pro osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za tyto osoby v současnosti platí pojistné stát pouze tehdy, pokud nemají příjmy ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti. Pokud tato osoba má, třeba i velmi nízké, příjmy ze zaměstnání či podnikání, stát za ni pojistné přestává platit.
Nově ale dojde ke zrušení podmínky neexistence příjmů ze zaměstnání nebo podnikání pro to, aby stát platil pojistné. Rodiče pečující o děti tak získají stejné postavení, jaké mají pojištěnci, za které stát platí pojistné z jiného titulu a kteří nejsou omezeni příjmem za zaměstnání nebo podnikání (důchodci, studenti, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené apod.). A tedy, jestliže bude mít rodič pečující o dítě příjmy ze zaměstnání či podnikání, bude za něj platit pojistné stát i zaměstnavatel, případně si bude platit pojistné i jako podnikatel ze skutečně dosažených příjmů,
dodává důvodová zpráva.
Ze zákona se vypustí placení pojistného při péči o starší děti
Novela chce také motivovat rodiče k návratu do zaměstnání či k samostatně výdělečné činnosti, a proto se vypustí placení pojistného státem za rodiče pečující nejméně o dvě děti do 15 let věku. V zákoně tak zůstane pouze věková hranice dětí, o které osobně pečuje jeden z rodičů, ve výši 7 let. Dřívější plnohodnotný návrat rodičů do práce také bude zásadně podpořen zrušením dosavadní podmínky „celodenní“ péče o dítě. Zrušením této podmínky dojde podle ministerstva zdravotnictví k pobídce využívání zkrácených pracovních úvazků, kdy rodiče již nebudou limitováni dobou, po kterou maximálně budou moci být děti ve školce (dosud pouze 4 hodiny denně),
uzavírá důvodová zpráva.