Zákon nicméně dává podnikatelům možnost, jak mohou svoz odpadu zajistit. Mohou tak například učinit skrze oprávněnou osobu nebo na základě smlouvy s obcí využívat obecní systém nakládání s odpady.
Pražský magistrát oslovil 12 500 podnikatelů
Pokud podnikáte v Praze, možná vám v nedávné době přišel dopis od magistrátu, ve kterém vám úřad připomíná, že máte povinnost třídit podnikatelský odpad a neodhazovat jej do veřejných stanovišť. Velká většina z vás nakládá se svým odpadem správně, čímž pomáháte šetřit pražské životní prostředí i prostředky Pražanů. Vyzýváme vás ostatní, abyste se přidali – pomůžete tím městu, a zároveň se vyhnete zbytečným pokutám. Ideálním řešením je mít vlastní nádoby jak na směsný, tak tříděný odpad,
píše se v dopise, který magistrát zaslal asi 12 500 subjektům.
Jak vysvětlil pro server Podnikatel.cz Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu, dopisem se snaží upozornit na to, že spousta podnikatelů se zbavuje svého odpadu tím, že využívá veřejně rozmístěné nádoby s pocitem, že je vše v pořádku, protože přece třídí. Ale v pořádku to není. Veřejně umístěné nádoby jsou určeny pouze občanům, tedy fyzickým osobám,
doplnil Hofman.
Jaké mají podnikatelé povinnosti u odpadů
Podle zákona o odpadech má totiž podnikající fyzická osoba povinnost zajistit svoz svého odpadu. Toto může učinit buď na základě smlouvy s oprávněnou osobou k převzetí daného typu odpadu, nebo na základě smlouvy s obcí prostřednictvím obecního systému nakládání s odpady.
Pokud podnikající fyzická osoba předá do obecního systému veškerý komunální odpad, jehož je původcem, nevzniká jí pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila, povinnost vést průběžnou evidenci odpadů podle zákona o odpadech, ani neplní ohlašovací povinnosti podle zákona o odpadech. Současně platí, že pokud podnikající fyzická osoba umožňuje ve své provozovně nepodnikajícím fyzickým osobám odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, má v takovém případě povinnost zajistit místa pro třídění odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad,
upřesnil serveru Podnikatel.cz Matěj Grödl z advokátní kanceláře Grödl Law Office.
V případě, že se podnikatel zapojí do obecního systému, musí odpady třídit a zařazovat dle druhu odpadu v souladu se systémem stanoveným obcí a platit cenu stanovenou obcí za užívání systému. Cena se odvíjí od velikosti odpadové nádoby a četnosti odvozu odpadu. Například v Praze se pohybuje od stovek až po desítky tisíc korun. Ceník pro pražské podnikatele naleznete na stránkách magistrátu.
Kdy musíte vést evidenci
Pokud podnikatel odpady do obecního systému nepředává, musí vést tzv. průběžnou evidenci odpadů a uchovávat ji 5 let od provedení záznamu do evidence. Podnikatelé by měli zároveň pamatovat na to, že z pohledu zákona je v podstatě jedno, zda mají provozovnu, kancelář či podnikají z domova. Povinnosti OSVČ jsou ve všech těchto případech takřka stejné, a to až na jednu výjimku. Specifické povinnosti stanoví § 62 odst. 1 zákona o odpadech pro případy, kdy má OSVČ provozovnu a umožňuje v ní nepodnikajícím fyzickým osobám (tj. veřejnosti) odkládat komunální odpad vzniklý v rámci provozovny. V takovém případě musí zajistit oddělené soustřeďování alespoň papíru, plastů, skla, kovů a biologického odpadu,
podotkl pro server Podnikatel.cz advokát Vilém Podešva z Rowan Legal.
Neprodukujete odpad? Musíte to prokázat
Jak dále dodal Matěj Grödl, pokud OSVČ při výkonu své podnikatelské činnosti žádný odpad netvoří, nevztahují se na ni povinnosti zákona o odpadech. V praxi však bude taková situace velmi ojedinělá, jelikož i podnikatelé, kteří pracují na počítači z domova, nějaký odpad v určité míře produkují (např. ve formě tisku, použitých psacích potřeb, obalů apod.). Zde je třeba upozornit, že OSVČ mají jako původci odpadu povinnost prokázat, že se vzniklým odpadem naložily v souladu se zákonem – zejména že odpad předaly k tomu oprávněné osobě (např. obci),
upozornil Grödl
Také podle Viléma Podešvy teoreticky mohou existovat OSVČ, které skutečně žádný odpad neprodukují, lze však předpokládat, že po nich úřady budou vyžadovat prokázání toho, že odpad neprodukují (alespoň v podobě čestného prohlášení). Pro ty, co odpad produkují (i když v minimálním množství), pak platí, že na rozdíl od fyzických osob nejsou povinni zapojit se do obecního systému, resp. platit místní poplatky za odpad, na OSVČ taková povinnost nedopadá. Mohou si tedy odstraňování odpadů zajistit i jinak, např. u zařízení pro nakládání s odpady nebo prodejem odpadu obchodníkovi s odpady, musí ale být schopni prokázat, jak se odpadu zbavují,
uvedl Podešva.
V Praze lze využít virtuální nádobu
Kdo produkuje odpadu málo, může například v Praze využít tzv. virtuální nádobu. Jedná se o paušální poplatek za legální využívání veřejných nádob na tříděný odpad. Nechceme tedy nic měnit na chování podnikatelů. Jen chceme, aby své chování zlegalizovali – formou uzavření smlouvy s městem na malou virtuální část (objem) veřejné nádoby za drobný poplatek. Tyto nádoby jsou sváženy na náklady města. Podnikatelé tedy budou dělat dále, co dělali vždy, jen s tím rozdílem, že nově legálně a s pocitem, že smlouvou s městem si plní své povinnosti stanovené v zákoně o odpadech a město si odečtením virtuálního objemu snižuje své náklady na svoz tříděného odpadu,
upřesnil Vít Hofman.
Virtuální nádobu lze objednat pouze přes Portalprazana.cz. Nejmenší podnikatelé bez provozovny, kteří podnikají z domova, za ni zaplatí vyšší stovky korun ročně. Na papír stojí 271 Kč, na plasty 268 Kč a na sklo 236 Kč. Drobní podnikatelé s provozovnou a nízkým počtem zaměstnanců (zpravidla do 5 osob), kteří produkují malé množství odpadu, ale nedisponují vhodným prostorem k umístění sběrných nádob v rámci své provozovny či kanceláře, mohou platit 1357 Kč za papírový odpad, 1342 Kč za plastový a 1182 Kč za skleněný. Podnikatelé zaměstnávající do 10 zaměstnanců s plochou provozovny zpravidla do 50 m2 , kteří ke svému podnikání využívají provozovnu či kancelář, pak zaplatí přibližně čtyřikrát tolik (5430 Kč, 5367 Kč a 4730 Kč).
Podnikatelé (především pražští) by řešení odpadu neměli ignorovat, jelikož městské části provádějí kontroly neustále. Výše pokut se odvíjí od velikosti podnikatele a míře provinění. Pokud se jedná prokazatelně o zneužívání obecního systému, tedy o neoprávněné odhazování odpadu do veřejných sběrných nádob, například ze strany provozovatele hospody či pizzerie, dle sdělení kolegů z městské části Praha 1 se udělují pokuty zpravidla do 10 000 korun. Pokud ani pak není podnikatel schopen například při další kontrole opět prokázat, jak se zbavuje svého odpadu, a neukáže platnou smlouvu, může být pokuta vyšší,
uzavřel pro server Podnikatel.cz Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu.
