Podle zaměstnavatelů by totiž navrhovaný růst minimální mzdy způsobil neúměrný tlak na růst jejich nákladů a snížil by jejich konkurenceschopnost, schopnost investovat, udržet zaměstnanost a reagovat na případné zhoršení ekonomické situace.
Co se dozvíte v článku
Valorizační mechanismus platí od roku 2025
Od roku 2025 se výše minimální mzdy stanovuje za pomoci valorizačního mechanismu, po kterém zaměstnavatelé dlouho volali. Nově se minimální mzda vypočítává jako součin predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok a koeficientu, který stanoví vláda nařízením na následující dva roky, přičemž se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Při určování koeficientu pak vláda musí zohlednit analýzu základních povinných kritérií přiměřenosti minimální mzdy (kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj). Cílem je dosažení relace minimální mzdy k průměrné mzdě ve výši 47 % do roku 2029, přičemž od roku 2025 se koeficient zatím každý rok zvýšil o 0,012 (aktuálně činí koeficient 0,434).
Minimální mzda v roce 2027 má rekordně vzrůst
Podle návrhu nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy má nárůst koeficientu o 0,012 pokračovat i v letech 2027 a 2028 a koeficient by tak měl činit 0,446 pro rok 2027 a 0,458 pro rok 2028. Vzhledem k tomu, že podle poslední makroekonomické predikce by průměrná mzda měla v roce 2027 činit 55 795 Kč, vzrostla by minimální mzda v příštím roce na 24 900 Kč. Šlo by o nejvyšší meziroční nárůst v historii (o 2500 Kč). Doposud nejvíce vzrostla minimální mzda v roce 2025, a to o 1900 Kč. Srpnová predikce sice odhady průměrné mzdy ještě upraví, předpokládanou výši minimální mzdy to však změní maximálně jen o stokoruny.
Zaměstnavatelé chtějí změnu valorizace
Rekordní nárůst minimální mzdy se ovšem nezamlouvá zaměstnavatelům, kteří upozorňují, že návrh by způsobil meziroční růst minimální mzdy o 11,2 % a následně o 8,0 %. Tento vývoj výrazně převyšuje očekávanou inflaci ve výši 2,5 % v roce 2027 a 2,3 % v roce 2028 a představuje významný nárůst reálných mzdových nákladů zaměstnavatelů. Při stanovení koeficientů by proto měl být důsledně uplatňován princip přiměřenosti a dlouhodobé udržitelnosti. Vedle ochrany příjmů zaměstnanců je nezbytné zohlednit také dopady na konkurenceschopnost podniků, jejich schopnost investovat, udržet zaměstnanost a reagovat na případné zhoršení ekonomické situace. S ohledem na nejistý makroekonomický vývoj by koeficienty měly reflektovat nejen růst mezd, ale i vývoj produktivity práce a ekonomická rizika,
uvedl v připomínkách Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Stejně tak se vyjádřil i Svaz energetiky České republiky, který proto navrhuje, aby se koeficient odvíjel od predikce očekávané inflace a zohledňoval tak ekonomickou realitu národního hospodářství. Po změně koeficientu pro následující roky, případně po změně cílové hodnoty 47 % průměrné mzdy, volá také Hospodářská komora ČR. Nelze vyloučit, že plošný celostátní sběr dat v rámci jednotného měsíčního hlášení povede ke zjištění, že průměrná hrubá mzda v národním hospodářství je ve skutečnosti výrazně vyšší než její dosavadní odhady založené na neúplných údajích a že by od ní odvozená výše minimální mzdy dle dosavadního nastavení znamenala pro zaměstnavatele enormní zvýšení mzdových nákladů,
uzavřela Hospodářská komora ČR.
