V tomto článku bychom si blíže vysvětlili, jak povinnost opravy funguje u dlužníků, kteří těží jak z přijatého plnění, za které nezaplatili, tak i z uplatněného odpočtu DPH.
Co se dozvíte v článku
„Vrácení odpočtu“ v praxi
V podnikatelské praxi se často mluví o „vrácení odpočtu DPH“. Přesnější je ovšem říci, že jde o povinnost snížit už dříve uplatněný odpočet DPH. Zákon předmětnou povinnost odběratele (dlužníka) řeší v ustanovení § 74b novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“). Uvedené ustanovení upravuje výhradně povinnosti vzniklé na straně odběratele (dlužníka), který uplatnil odpočet z přijatého zdanitelného plnění. Právo věřitele opravit výši daně u nedobytné pohledávky je totiž samostatně upraveno v § 46 a násl. ZDPH.
Pro odběratele to znamená, že pouhé přijetí vystavené faktury a oprávněné uplatnění odpočtu DPH už nestačí. Klíčovým faktorem se stalo především to, zda faktura byla odběratelem skutečně uhrazena. Tato relativně nová povinnost nicméně dopadá jen na nároky na odpočet vzniklé od 1. 1. 2025, tedy na přijatá zdanitelná plnění s datem uskutečnění od 1. 1. 2025 a později.
Kdy vzniká povinnost odpočet snížit
Povinnost odběratele snížit uplatněný odpočet DPH vzniká, pokud pohledávka ze zdanitelného plnění není zcela uspokojena do posledního dne šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž se stala splatnou. Rozhodující tak není datum vystavení faktury, ale splatnost pohledávky. Ta se pak posuzuje podle smlouvy, obchodních podmínek, jiné relevantní dokumentace nebo relevantního právního předpisu (pokud výslovné ujednání o splatnosti pohledávky mezi stranami absentuje).
Jestliže má pohledávka dělenou splatnost (např. část kupní ceny je splatná dříve a část tvoří pozastávka nebo zádržné), posuzuje se pro účely snížení odpočtu každá část zcela samostatně. Oprava se pak provede za zdaňovací období, do něhož poslední den zákonné šestiměsíční lhůty spadá. Povinnost provést opravu tak v praxi zpravidla nedopadne na běžná krátkodobá prodlení, ale na dlouhodobější průtahy s úhradou faktur.
Zákonná povinnost opravy odpočtu se samozřejmě vztahuje jen na neuhrazenou část faktury. Pokud je tedy faktura uhrazena jen zčásti, vznikne povinnost snížit odpočet pouze v odpovídajícím rozsahu. Povinnost snížení odpočtu se současně neuplatní u přijatých zdanitelných plnění, u kterých vznikla povinnost přiznat daň příjemci plnění – tj. například při pořízení zboží z jiného členského státu, při přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku nebo u plnění podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku (tzv. reverse charge).
Co když později dojde k úhradě faktury?
Provedením opravy odběratel automaticky nepřichází o odpočet natrvalo. Pokud po provedeném snížení odpočtu dojde k částečnému nebo úplnému uspokojení pohledávky, může odběratel odpočet znovu zvýšit v rozsahu skutečně uhrazené částky. Tuto opravu lze ovšem provést nejdříve za zdaňovací období, v němž dojde k (úplnému nebo částečnému) uspokojení pohledávky. Nejpozději však do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po konci zdaňovacího období, ve kterém mohl odběratel předmětnou opravu provést poprvé.
U čtvrtletních plátců DPH povinnost snížit uplatněný odpočet vůbec nevznikne, pokud dojde k úplné úhradě pohledávky nejpozději poslední den čtvrtletního zdaňovacího období, v němž uplyne šestiměsíční lhůta pro provedení opravy odpočtu. Důvodem je snaha předejít situacím, v nichž by odběratel (dlužník) musel v jednom zdaňovacím období provést dvě opravy odpočtu daně (snížení a následné opětovné zvýšení), pokud by nastaly nejprve zákonné důvody pro snížení odpočtu DPH a následně došlo k úplnému uspokojení pohledávky.
Pozor na reklamace
V praxi odběratelé spoléhají na to, že neuhrazení faktury „zdůvodní“ probíhajícím reklamačním řízením nebo sporem o kvalitu plnění. Metodika Generálního finančního ředitelství k tomuto však výslovně říká, že probíhající reklamační řízení samo o sobě povinnost snížit odpočet nevylučuje, pokud je pohledávka splatná a uplynula zákonná šestiměsíční lhůta. Proto i v případě, kdy nejste s plněním spokojeni a nehodláte za něho dodavateli platit, je po uplynutí šestiměsíční lhůty nezbytné opravu odpočtu provést a zákonnou povinnost nezanedbat.
Tip redakce
Jednotné hlášení: Stát si zatím vytěžuje data, náklady nesou firmy
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele mělo zjednodušit svět personalistů a mzdových účetních. Mělo nahradit téměř tři desítky formulářů a zpřehlednit komunikaci mezi firmami a státem. Hned první duben ale ukázal, že systém není ještě připraven na ostrý start. Více v komentáři Jiřiny Kovaříkové.
