Práce z pláže a dilema, kam s dětmi. Český internet řeší letní přežívání

Může si manažer dovolit vypnout telefon?

Koučka Petra Bělostíková na LInkedInu přednesla téma týkající se toho, jak by to měl mít manažer během dovolené. Tedy jestli by měl být úplně offline nebo naopak stále dostupný. Ve svém příspěvku popisuje, že dovolená manažera není jen otázkou odpočinku, ale je to také test toho, jak dobře je nastavený tým. Pokud se během nepřítomnosti všechna rozhodnutí zastaví, může to znamenat, že tým nemá dostatek autonomie nebo jasně nastavené odpovědnosti. Na druhou stranu existují situace, kdy je dostupnost lídra důležitá, například při krizových rozhodnutích nebo neočekávaných událostech, dodává s tím, že skutečná otázka není: Může si manažer dovolit vypnout telefon? Ale: „Vytvořil manažer tým, který dokáže fungovat i bez něj?

V komentářích jeden z uživatelů LinkedInu odpovídá, že manažer je pořád především zaměstnanec – i on má nárok na skutečnou dovolenou. Pokud podle něj firma nemá jednatele nebo klíčovou osobu se statutární odpovědností, měl by být manažer o dovolené naprosto offline a stejné právo by si měl umět dovolit i jednatel.

Dále přiznává, že u nich v tom mají jasno: Šéf má teď týden dovolené a nikdo ho nebude zbytečně otravovat, i když máme „urgentní“ číslo pro nouzové případy. Prostě si s běžným provozem poradíme sami – a přesně od toho tady ten tým je. Ostatně tým si sestavil sám jednatel, takže věří, že to zvládneme i bez neustálého dohledu. Shrnuje, že podle něj nejlepší vizitka manažera nakonec není to, jak moc je nepostradatelný, ale jak dobře fungují věci i v jeho nepřítomnosti.

Neustálá dostupnost jako past pro celý tým

Podle další komentující by měl být manažer dostupný v případě krizových situací, ale jinak by měl fungovat tým a i manažer by měl mít prostor pro odpočinek. Jsem trochu unavená z těch tlaků být pořád online, protože ‘je to u nás normální’, nepřijde mi to úplně fér. Spíš to nenápadně vytváří tlak na další zaměstnance, aby taky byli online a pracovali i o dovolené i když nechtějí, přiznává.

Na to autorka původního příspěvku odpovídá, že odpočinek je důležitý a bez něj přijde snadněji nějaké onemocnění. A přesně jak píšete. Manažer jde příkladem a pokud je 24/7 k dispozici, tak pak i zaměstnanci mají pocit, že musí být pořád na příjmu, doplňuje.

Souhlasí i další uživatelka, podle které je dobrý manažer ten, kdo vybuduje tým, který umí fungovat samostatně. Dále podotýká, že by se nemělo stát, že manažer řídí tým, který když manažer zmizí (z jakéhokoliv důvodu) přestane pracovat, přestane se rozhodovat a nebude umět řešit krizové situace. Dostupnost je vhodná pro opravdové krize, ale ne jako berlička týmu, zdůrazňuje v komentáři.

Jedna HR manažerka uvádí, že se dobrý manažer pozná podle toho, zda jeho tým dokáže fungovat i v době jeho nepřítomnosti. Být dostupná pro krizové situace ok, ale užit si opravdu čas offline. Ale je pravda, že jsem také kdysi mívala pocit, že musím pořád vše kontrolovat, ale už jsem z toho "vyrostla“, potvrzuje.

Život není jen o práci. Jako zaměstnanec řeším fakt jen krize a to jen proto, že v tom nechci ostatní nechat. Být na IČO, řeším to diametrálně odlišně, popisuje další uživatel. Mikromanager není jen problém pro tým. Dlouhodobě škodí i sám sobě, řekla bych asi především sobě, přidává uživatelka působící na pozici Talent Acquisition.

Jiná lektorka, konzultantka a mentorka sdílí svůj přístup, že jako majitel firmy není nikdy of, ani na ARO. Mám to tak 45 let a nemám s tím problém. Personál si je jistý, že kdykoliv pomohu, poradím, pochopím, zařídím, co je v mých, nikoliv v jejich možnostech. Mohu svou práci delegovat, což i dělám, to je ok, ale i tak jsem pro ně vždy k dispozici, uvádí.

Přečtěte si také:

Tepláky na schůzce i tetování. Sítě bouřlivě řeší, kde končí letní dress code

Jak přežít dovolenou, když jste workoholik?

Podobně se na LinkedInu jeden uživatel se zvědavosti a také pro jeho článek ptal, jak má člověk přežít dovolenou, když je více či méně workoholik?

Pod příspěvkem se objevily desítky komentářů, kde lidé sdílí své zkušenosti. Jet MINIMÁLNĚ na 2 týdny pryč, ideálně někam, kde kromě ubytování nemáš nic zajištěné a musíš mozek zaměstnávat problémy typu „kde se najím“ a „kam půjdu teď“ + si cíleně odpojit všechny pracovní profily z mobilu. Plus samozřejmě pomůže manželčina výtka "pracuješ celej rok, teď budeš s náma!“, popisuje jeden z uživatelů. Konzultant pro on-line podnikání radí: Dobrá wifi konektivita, animátor pro děti a ženu. Sluchátka s ANC.

Od „hodinky denně“ po papírový blok místo obrazovky

Jeden z odborníků přiznává, že s tím má také problém a řeší to tak, že nedělá hodně, ale trošku. Několik úkolů, hodinku denně a jsem vnitřně potom ok :) Ráno u kafe, po obědě, nebo klidně večer. Podle pocitu. Toto mi funguje, doplnil. Na to autor původního příspěvku vzpomíná, že dělání trošku ho asi před pěti lety úplně rozbilo a zároveň rozbilo rodinnou dovolenou. Na mě to nefunguje. Potřebuju to vypnout úplně a navíc ještě vyplnit jinými aktivitami, přiznává. Dává smysl a chápu. Každému vyhovuje něco jiného. Já to třeba dělám tak, že když si jdou všichni po obědě lehnout, já si sednu na balkon a vytáhnu notebook, popisuje komentující dále.

Někdo v komentářích doporučuje nejezdit na dovolenou, jiný nebrat si ani notebook ani tablet. Nebrat elektroniku (max telefon v letovém režimu pro platby, fotky a offline mapy) – nahradit kartami, křížovkami a knížkou, jezdit na delší období min 2 týdny, člověk zapomene na práci za 2–3 dny, vyzkoušet na dovolené nějaké nové či často neprovozované aktivity, které se musíte učit a přemýšlet o nich, vyjmenovává rady další z uživatelů.

Trochu si ten workoholismus ztížit a změnit form-factor – zapisovat si všechny nápady do poznámkového bloku. Mysl při psaní rukou funguje jinak, než při interakci s obrazovkou, zmiňuje jiný uživatel.

Úplně vypnout nedokáže ani jiná uživatelka LinkedInu: 

HR manažerka doporučuje vypnout notifikace, předat fakt všechny úkoly na někoho jjného a ne “tohle zvládnu z pláže z mobilu”. Opravdu si vnitřně říct, že pracovat nebudu a klidně požádat někoho, s kým tam jedu, aby mě “hlídal”. No a mně pomohlo dítě, s ním se pracovat nedá, pokud teda nespí (a to už mívám dost i já), podotýká s usměvavým emotikonem.

Právě děti zmiňuje více uživatelů. Celodenní výlety, s dětma to člověka vyčerpá fyzicky i mentálně natolik, že je večer rád, že je rád, zmiňuje s úsměvem jedna z uživatelek a další přidává: Vyjet mimo signál, ideálně s dětmi. Jestli Vám první 3–4 dny nepraskne cévka, máte šanci přepnout.

Devět týdnů prázdnin vs. čtyři týdny dovolené

Děti a jejich prázdniny jsou také tématem pro mnoho podnikatelů a zaměstnanců. Spoluzakladatelka společnosti Mumdoo Kristýna Cejnarová sdílela na svém linkedinovém profilu několik nápadů, jak je možné poskládat prázdniny dětí, konkrétně devět týdnů se čtyřmi až pěti týdny dovolené. Jak jsme psali, Mumdoo spojuje firmy a profesionálky, které jsou doma s dětmi, ale přitom mohou pracovat na projektech na dálku.

Kristýně přes sto rodičů napsalo, jak skládají dohromady prázdniny a z toho vznikl sdílený dokument. Z odpovědí například vyplynulo, že by rodiče uvítali fungující letní provoz družin a školek, kratší letní prázdniny rozložené do roku, daňové zvýhodnění letních programů pro děti nebo reálnou flexibilitu zaměstnavatelů včetně firemních skupinek a sdíleného hlídání.

Také u tohoto příspěvku se objevilo mnoho komentářů. Skvělé by bylo, kdyby firma třeba přes léto zaplatila hlidačky a v prostorách firmy by tak na čas vznikla skupinka/hlídání, píše jedna HR manažerka. U nás v Trasku pořádáme pro děti našich zaměstnanců příměstské tábory, a to už devátým rokem. Pro kolegy je to neskutečný benefit. Po návratu z mateřské si navíc ještě víc uvědomuji, jak velká pomoc to opravdu je, popisuje jiná HR specialistka.

Jeden z uživatelů zde podotýká, že rodiče jsou dva, takže dovolené je deset týdnů, ne pět. Částečná práce z domova, dítě do práce, babičky, dědečkové, starší pohlídá mladšího sourozence a někdy naopak. Někdo dělá na směny a jde do práce až odpoledne a tak, vyjmenovává možnosti a doplňuje, že jej docela zklamala škola u nich: Měla být otevřená v červenci a v srpnu zavřená, ale potřebují vymalovat, tak to udělají v červenci a zavřou hned.

Na to mu jedna uživatelka odpovídá, že oni rádi tráví dovolenou s partnerem spolu (i s dětma). On vysvětluje, že také tráví největší část společně s dětmi, část sami bez dětí, část sám bez partnerky třeba s kamarády. „A část dovolené se prostě “utratí” za hlídání když je zavřená školka nebo jsou nemocné. To je zbytečné abych si ji brali oba dva,“ shrnuje.

Jedna uživatelka děkuje za tipy a inspiraci a prozrazuje, že zkoušela ve svém okolí aplikovat střídavé hlídání, ale narazili na potřebu zázemí a energii rodičů věnovat se celý den většímu množství dětí. Každý má většinou i sourozence a skupinka 6–8 dětí je tak na další dovču, komentuje s úsměvem. Super přehled, díky. Ty svépomocné skupiny rodičů ztroskotají často na míře energie, kterou jako rodiče disponujeme, přidává jiná uživatelka.

Diskuse na X: Dva měsíce volna jako přežitek z doby žní

Toto téma rezonovalo také na sociální síti X, kde se mimo jiné řešilo, jestli koncept dvouměsíčních prázdnin není přežitý. Pro jiné rodiče než učitele jsou prázdniny masakr a tíživá otázka: Kam s ním?, píše jedna uživatelka. Myslím, že také pro děti je složitější po tak dlouhé přestávce ve výuce znovu najet na školní režim…, přidává další uživatel a na dotaz, proč jsou dva měsíce přežité odpovídá: Vzniklo to za RU, v roce 1925 to bylo jednotně určeno, zčásti kvůli sklizni. Možná by stačilo v kuse 6 týdnů a zbytek vsunout někdy na podzim apod, jako např. v Německu. Byla by tak lépe rozložena výuková zátěž během roku, protože od září do Vánoc se takhle vyučuje nepřetržitě.

S tím naprosto souhlasí i jiný uživatel, podle kterého stačí i měsíc. Doporučuje také zrušit nulté hodiny a nastavit normální denní výuku 8:30 až 14:00. Prázdniny 2 měsíce, prý to bylo kvůli žním a práci na polích, děti makaly. Dneska úplný overkill, dodává. A klimatizace do škol bude kdy? Nebo berete školu jen jako hlidarnu děti? A nějaká psychohygiena? Taky nic? ptá se v závěru jiná uživatelka sociální sítě X.

Zajímavá idea. Pokud bychom letní prázdniny zkrátili na 6 týdnů, tak:
1. Ulevilo by se rodičům
2. Mohli bychom koordinovat prázdniny s Německem
3. Měli bychom stejnou délku prázdnin jako nevyspělejší země Evropy
4. Mohli bychom jednodušeji zkrátit školní docházku o jeden rok
Zas… https://t.co/PoTJ7ayzhn pic.twitter.com/oF72cnIuQU

— Zprávy z První Nohy (@z_nohy) July 21, 2026