Prague Safe Deposit je v Česku aktivní hned od začátku 90. let. Pečuje o tisíce schránek, které jsou nenápadně ukryté v podzemí v pražské ulici Na Příkopě.
Firma Prague Safe Deposit je v Česku aktivní konkrétně od roku 1992 a je součástí společnosti, která bezpečnostní schránky provozuje i jinde po světě. V Česku jsme byli první, kdo nabídl možnost pronájmu bezpečnostních schránek mimo banky,
říká k tomu Country Manager Filip Křeček.
Schránky v historické bance
V nebankovním prostředí mají podle Filipa i dnes jen jednoho velkého konkurenta. Myslím si však, že oba můžeme pěkně fungovat vedle sebe. My jsme klasičtější, prémiový dodavatel více v bankovním stylu, zatímco konkurence zvolila high-tech přístup. Oslovujeme tedy trochu jinou klientelu, které vyhovuje něco jiného a podle toho si vybere,
vysvětluje.
Místo v Praze firma už jednou změnila s tím, jak se počet jejích schránek a zájem o její služby zvyšoval. Byznys totiž od začátku významně rostl. V roce 2012 našla ideální azyl v Praze v ulici Na Příkopě, kde je doteď. Ale roste dál, z hlediska meziročního přírůstku nových zájemců o bezpečnostní schránky minimálně dvojnásobně.
Když scházíme dolů do podzemí ve vnitrobloku Kolowratského paláce, procházíme nejprve skleněnými a pak mřížovými dveřmi, které se otevírají jen z recepce na bzučák. Jak Filip prozrazuje, před druhou světovou válkou byly tady v podzemí trezory banky, kterou vlastnila rodina Petschků – a ta patřila mezi nejvýznamnější podnikatele první republiky. Pro naše klienty je důležité, že jsme diskrétně schovaní uvnitř ve dvorním traktu,
komentuje místo Filip. Sestupujeme k recepci a pak se vydáváme na prohlídku.
Od 6000 korun na rok
Standardně však fungujeme s klienty na roční bázi a cena začíná zhruba na šesti tisících korun za rok u nejmenší schránky. Velké skříňové schránky pak stojí ročně v řádech desetitisíců korun,vysvětluje Filip. Mají zde také prostor vyčleněný a přizpůsobený speciálně na úschovu uměleckých děl, ať už jsou to cenné sochy, obrazy nebo třeba vzácné hudební nástroje. Se dřevem přitom pracuje jiný podnikatel, Petr Šilhánek. O něm se více dočtete v článku Dvacet let chodil do práce v kravatě. Pak se vyučil a teď podniká v truhlařině.
I klient dovnitř vstoupí mřížovými dveřmi, které mu musí otevřít recepční. S pomocí své magnetické karty a bezpečnostního kódu, který si sám zvolil, se pak dostane přes další mříže dál k trezorům a ke své schránce. Může si s sebou vzít, koho chce, nemusí se k návštěvě objednávat dopředu, což je podle Filipa výhoda. Otevřeno je 24 hodin denně a klienti tu mají garantovanou stoprocentní anonymitu. Pronajmout si schránku přitom není nijak složité. Stačí k tomu předložit osobní doklad, podepsat smlouvu a zaplatit pronájem. Během patnácti minut je nový klient odbavený,
upřesňuje Filip.
Hlavní je neztratit klíč
K dispozici jsou dvě sekce o několika tisících schránkách, které jsou voduvzdorné i požáruvzdorné a jsou vyrobené švédským specialistou na trezory Gunnebo s tradicí od 18. století. Zákazník obdrží dvoje klíče od své schránky a my do ní nemáme žádný přístup,
vysvětluje Filip. Když klíče ztratí, musí přiletět technik ze Švédska, zámek za přítomnosti klienta odvrtá a vymění a stojí to hodně peněz. Stává se to, ale ne moc často,
prozrazuje další bezpečnostní detail. Přečtě si také o tom, jak podniká Vera Novikova v oblasti únikových her, a to v článku Jak funguje byznys únikových her? Podívali jsme se přímo na místo dění.
Celý prostor přitom monitorují kamery napojené na pult centralizované ochrany. Ale klientům k dispozici je i jeden nemonitorovaný prostor bez kamer, kde mají soukromí a mohou si ho i předem rezervovat. Zdržet se u schránky mohou tak dlouho, jak chtějí, klidně i hodiny, nebo naopak přijít „na skok“ několikrát za den, jak potřebují.
Klienti jsou podle Filipa z řad soukromých osob i firem, nejvíce jich však je z malých a středních podniků. Je to podle něj i proto, že zrovna menší firmy nemají často možnost investovat velké peníze do vlastního zabezpečení proti zlodějům a bezpečnostní schránka je pro ně řešení, jak si bezpečnost zajistit. Mohou u nás mít například důležité dokumenty, smlouvy, směnky nebo datové nosiče a nemusí se o ně bát,
tvrdí. A protože investoři Prague Safe Deposit nejsou v tomto byznyse aktivní jen v Česku, mají klienti možnost využívat také mezinárodní úschovu v rámci celé sítě. Ať už je to Velká Británie, Španělsko nebo Dálný Východ.
Když se dva perou…
Při své práci občas Filip narazí i na kurióznější případy. Připomíná třeba jednu zkušenost z poslední doby. Šlo o dědictví, o něž se ucházely dva znesvářené tábory. Museli jsme jim vypracovat na míru protokolární postup, kdo a za jakých podmínek má ke schránce přístup, co a kdo si z ní může odnést,
vzpomíná. A doplňuje i další případ, kdy se může schránka hodit, tentokrát z firemního prostředí: Dvě firmy si něco prodávaly a v tu dobu měly dokumenty uložené u nás ve schránce. Přístup k ní měli společně zástupci obou firem, dokonce u nás, na neutrální půdě, podepisovali o prodeji smlouvu.
Zákazníkům o sobě dávají vědět prostřednictvím webu, využívají digitální nástroje jako cílené PPC kampaně. Nejsme v propagaci pasivní, ze zásady ale naše služby nikomu nevnucujeme. Takto si nás najdou ti, kteří potřebu našich služeb mají,
objasňuje Filip svůj přístup. Na bezpečnostních schránkách ho baví, že jde o obor, který není úplně běžný. Je to obor, který má velký potenciál. Můj cíl samozřejmě je posilovat naše renomé a zaplnit všechny naše schránky, což je při několika tisících, které jich tu máme, opravdu výzva. A pak zase zvětšit prostory,
usmívá se. Pokud přitom firma poroste dál tak, jako nyní, je podle něj na čase o tom vážně uvažovat.
Regiony? Zatím vyčkávají
Výhledově by se také chtěl ještě více zaměřit na oblast umění, spolupracovat při aukcích na krátkodobé úschově a podobně. A protože má i mimopražské klienty, kteří do schránky do hlavního města dojíždějí, teoreticky uvažuje také o rozšíření do regionů. Jenže aby byl náš byznys zajímavý a profitabilní, potřebujeme mít velký objem klientů a troufám si říct, že v regionech jich tolik ještě není. Mapovali jsme Brno, Ostravu nebo Plzeň, zatím však zůstáváme v Praze,
dodává s tím, že jeho tým, který se o klienty stará, teď čítá kolem deseti lidí.
Ačkoliv jde o specifický byznys, z hlediska pravidel pro podnikání ve svém oboru Filip na žádné komplikace nenaráží. Jen jsou některé věci, které musíme dodržovat a průběžně sledovat. Třeba seznam nežádoucích osob, který vydává ministerstvo financí, nebo se musíme řídit zákonem o praní špinavých peněz,
vysvětluje některé podrobnosti. A také připomíná, že určité věci do schránek prostě nepatří – ať už jsou to třeba hořlaviny, výbušniny nebo potraviny, které podléhají zkáze. Dodržovat přísná bezpečností pravidla však ve svém oboru považuje za samozřejmost. Ani na záchod z bezpečnostních důvodů klienty nepouštíme,
dodává na konec jako perličku.
Sledujte i další Příběhy podnikatelů přímo z firemního terénu. Podívejte se třeba, jak v módě podniká Petra Dresslerová:
