K tématu rozhodčích doložek bylo v poslední době napsáno mnoho odborných příspěvků, v nichž zazněly názory reprezentantů rozhodčích institucí, advokátů, soudců, právníků ze všech oblastí našeho občanského i profesního života. Zazněly názory, že by používání rozhodčích doložek mělo být omezeno, stejně jako názory, že rozhodčí řízení přes některé mediální kauzy vykazuje velice solidní výsledky co do počtu rozhodnutých sporů, zejména v tzv. jednoduchých sporech, kdy rozhodci ve srovnání se státními soudy rozhodují spory z uznání dluhu, smluv z půjček, úvěrů, směnek apod., a to na rozdíl od státního soudnictví bez finančních nároků na státní rozpočet a podstatně rychleji než státní soudy.
Účel rozhodčí doložky
Rozhodčí doložka slouží k urychlení řízení. Její časté používání ve spotřebitelských smlouvách má své ratio, neboť podnikatelský svět je založen na tom, aby se za poskytnutý statek, kterým je buď zboží nebo služba, pokud možno okamžitě platilo (aby byl poskytnut volně a generelně směnitelný protistatek, tedy peníze). Protože je však ekonomický svět založen na tom, že potenciální spotřebitelé (zákazníci) ne vždy disponují dostatečným počtem peněz (mluvíme o „nedostatečné kupní síle“), vyvinuly se historicky určité nástroje, jejichž cílem je umožnit tomu, kdo poptává (chce) nějaké zboží či službu („statek“), takový statek pořídit (koupit) okamžitě a bez toho, aby musel při převzetí zboží či poskytnutí služby zaplatit celou částku. To je pro zákazníka (spotřebitele) výhodné. Pro podnikatele v prvním důsledku nikoliv, neboť vydal zákazníkovi (spotřebiteli) statek, který sám oceňuje nějakou subjektivní hodnotou, aniž by za něj dostal ekvivalent této hodnoty v penězích. Tak se historicky vyvinul splátkový prodej. Čtěte více: Odborný průvodce změnami ve správě daní podle nového daňového řádu
V konečném důsledku je však i podnikatel spokojen, neboť se mu tak podaří prodat i tu část zboží, kterou by jinak neprodal, neboť na trhu by našel jen zlomek zákazníků, ochotných nebo schopných zaplatit za poptávaný statek okamžitě. Jádro „problému“ je v tom, že zatímco výhoda splátkového prodeje pro zákazníka je evidentní a z ekonomického hlediska nezpochybnitelná, z hlediska podnikatele „funguje“ jen za předpokladu vysoké platební morálky „splátkových dlužníků“. Tu se snaží podnikatelé (označovaní v zákoně jako „dodavatelé“) zajišťovat mj. i rychlým vymožením svého nároku po případ, že dlužník se ocitne se splátkami v prodlení. Podnikatel totiž nemůže vždy čekat na platbu dlouho, neboť nemá „stroj na peníze“, ale musí hradit všechny náklady na podnikání. Pozdní úhradu dluhu proto podnikatel sanuje sankcemi za prodlení dlužníka, jako např. prostřednictvím institutu smluvní pokuty nebo úroků z prodlení, případně kombinací těchto nástrojů. Z „procesního“ hlediska pak podnikatel zajišťuje rychlé vymožení svého názoru rozhodčí doložkou. Ta zajistí rychlé rozhodnutí sporu.
Výhody a rizika rozhodčí doložky z pozice podnikatelů
Z pozice podnikatelů je situace jednoduchá. Rozhodčí doložku vkládají do svých formulářových smluv četné subjekty českého finančního bankovního i nebankovního trhu, kteří si jejich prostřednictvím zajišťují rychlý exekuční titul. Právě z tohoto důvodu bývá rozhodčí řízení kritizováno, tj. že se nejedná o spravedlivé rozhodování, ale spíše o „výrobu“ exekučních titulů. Byla kritizována arbitrážní centra, tj. subjekty, které mají uzavřenu smlouvu o zajištění rozhodce s určitým podnikatelem a na základě jeho žalob vydávají vůči spotřebitelům, kteří s nimi uzavřeli smlouvy, na jejichž základě jim byla ze strany podnikatele poskytnuta nějaká služba či zboží, rozhodčí nález jako státem uznaný exekuční titul. Čtěte více: Seznamte se s novými pojmy v daňovém řádu
Výhody a rizika rozhodčí doložky z pozice spotřebitelů
Pokud spotřebitel uzavřel s podnikatelem (terminologií spotřebitelského práva řečeno s „dodavatelem“) smlouvu, nebo ji chce uzavřít, měl by si smlouvu přečíst pečlivě. Pokud obsahuje ujednání (které bývá obvykle obsaženo na konci smlouvy v jejích závěrečných ustanoveních, i když to není podmínkou jeho platnosti) o tom, že spory, které z uzavřené smlouvy mohou v budoucnu vzniknout, nebudou rozhodovány (státním) soudem, ale v rozhodčím řízení před rozhodcem nebo rozhodčím soudem, jedná se o rozhodčí doložku.
Její účel je jednoduchý a pro jeho naplnění ji také podnikatel do smluv nebo všeobecných smluvních podmínek vkládá – je jím zajistit rychlý exekuční titul vůči dlužníkovi v případě, že tento poruší smluvní povinnost stanovenou ve smlouvě, typicky nezaplatí včas nebo řádně za jemu poskytnutou službu nebo jemu prodaný výrobek.
V případě nevrácení peněz z půjčky se spotřebitel nebude moci využívat výhod našeho pomalého soudního systému a před věřitelem se „schovávat“ tak dlouho, jak by to šlo, pokud by smlouva rozhodčí doložku neobsahovala a spor by tak rozhodoval státní soud.
Rozhodčí doložka předmětem sporu
V poslední době se často používá argument, že rozhodčí doložka je neplatná, pokud přímo neurčuje konkrétní osobu rozhodce, ale jen odkazuje na pravidla soukromé instituce (např. obchodní společnosti nebo občanského sdružení založených osobami soukromého práva), podle nichž bude osoba rozhodce určena. Nejvyšší soud České republiky sice takovou argumentaci neuznává, ale např. Vrchní soud v Praze ano, a protože je rozhodovací praxe soudů na toto téma značně nejednotná, může mít i taková argumentace u některého soudce naději na úspěch. Čtěte více: Naučte se, jak vytvořit smlouvu mezi eseróčkem a jednatelem
Dalším „hitem“ z argumentačních prvků, jimiž je možné věřitele v řízení o žalobě na zrušení rozhodčího nálezu pořádně potrápit, je argumentace tím, že spotřebitel je slabší smluvní strana a rozhodčí doložka je z tohoto důvodu neplatná (Pokud spor spotřebitel prohraje a obecný („státní“) soud rozhodne, že je rozhodčí doložka platná, je odsouzen k plnění“ (tj. k vrácení peněz, smluvních pokut, úroků a k zaplacení nákladů řízení).
Rozhodčí doložka šetří čas
Závěrem lze shrnout, že rozhodčí doložka je právním nástrojem výrazně urychlujícím dobu rozhodování sporu mezi podnikatelem a spotřebitelem, která při pomalosti soudů obecné soudní soustavy dává podnikatelům možnost vymoci jejich nárok (samozřejmě jen tehdy, jde-li o nárok oprávněný) rychleji, než by tomu bylo, kdyby jeho spor projednával státní soud. Rozhodčí doložka šetří tak oběma stranám sporu nejen čas, ale z důvodu rychlosti a efektivity projednání i náklady, které by obě strany jinak vynaložily na právní zastupování před soudem.
Aby se předešlo pozdějšímu zneplatňování rozhodčích doložek v žalobě na zrušení rozhodčího nálezu, kterou je proti rozhodčímu nálezu možno podat k soudu ve lhůtě 3 měsíců (zrušení je však možné je z několika málo zákonem uznaných důvodů), je třeba preventivně dbát toho, aby si spotřebitele smlouvu řádně přečetl a jasně a srozumitelně na ní vyjádřil a s případným řešením sporu v rozhodčím řízení, jakož i toho, aby spor rozhodovala některá z renomovaných rozhodčích institucí, jako např. Rozhodčí soud při IAL SE, nebo samostatný rozhodce, který má vysokoškolské vzdělání v oboru právo a je v oboru rozhodčího řízení nejen zkušeným praktikem, ale i uznávanou autoritou. Tím se předejde pozdějšímu dohadování o platnosti sjednané rozhodčí doložky i nestrannosti rozhodce a obě strany se budou moci soustředit jen spor samotný a jeho rychlé a spravedlivé, a tím v konečném důsledku pro obě strany výhodné rozhodnutí.
Otázky k diskuzi pod článkem:
- Je správné, aby se do smluv přidávaly rozhodčí doložky?
- Je výhodou spíš pro podnikatele nebo spotřebitele?
Diskutujte a přidejte svůj názor.
