Už žádné nezaplacené faktury. Doba splatnosti 30 dnů, potom sankce

Sankce za nezaplacené faktury měly původně platit už od března letošního roku. Horní komora Parlamentu se však s tou dolní nemohla dohnout na tom, jak dlouhá má být splatnost faktur. 

Poslanci do Senátu poslali návrh z dílny ministerstva spravedlnosti s 30denní lhůtou splatnosti, jenže Senát ji chtěl prodloužit až na 60 dnů. Poslanci však toto ustanovení odmítli, přehlasovali Senát a Parlament tak definitivně odklepl novelu, která by měla v Česku napomoci v postavení především drobných živnostníků.

Lhůta pro splacení faktur bude tedy 30 dnů, podnikatelé si ji budou moci výjimečně prodloužit až na 60 dní a překročit ji pouze, není-li to hrubě nespravedlivé. 

Na 30 dní se stanovuje i maximální ujednaná doba pro přejímku zboží nebo služeb, aby firmy ustanovení o splatnosti neobcházely. Pokud by firmy nová pravidla nerespektovaly, věřitelé dostanou nad rámec úroku z prodlení a nákladů soudního řízení také možnost požadovat minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky v paušální výši 1200 Kč. Obdobná pravidla splatnosti obsahuje i nový občanský zákoník, říká ministr spravedlnosti Pavel Blažek. 

Čtěte také: Lhůta pro splatnost faktur se omezí na 30 dní, zvýší se i úroky z prodlení

Ten připomněl, že nejčastěji čelí špatné platební morálce, a to hlavně ze strany velkých odběratelů, malí a střední podnikatelé. Právě je by měla novela obchodního zákoníku chránit, doplnil Blažek.

Další změny, které mají pomoci v boji proti opožděným platbám, se týkají úroku z prodlení. Ten půjde nově účtovat bez toho, aniž věřitel závazek před vypršením lhůty dlužníkovi připomene. Navíc se má i zvýšit sazba úroku z prodlení, a to na minimálně osm procentních bodů nad referenční sazbou České národní banky. Věřitel bude mít vedle úroků z prodlení rovněž nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády. 

Čtěte také: Doba splatnosti faktur se omezí a zvýší se tresty za zpoždění. Čtěte jak

Pravidla o výši úroku z prodlení a o paušální sazbě nákladů na vymáhání pohledávky pak návrh neupravuje, ale předpokládá se, že ta budou upravena v nařízení vlády, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. I nadále by tak měla zákonná výše úroku z prodlení být využitelná ve všech závazkových vztazích, doplnili předkladatelé zákona v důvodové zprávě.