Usměvavá Silvie Machalová pracuje ze svého domu v Pozlovicích, kde tvoří Perníčky pro radost. Tímto voňavým cukrovím je tak obklopená také její nejbližší rodina. Za sebou má například perníkový dům podle výkresu nebo 3D autobus a její perníčky dostal i princ Charles.
Zdobení perníčků se stalo relaxací
Silvie Machalová začínala s perníčky a jejich zdobením jako většina podobných podnikatelů – zdobením perníčků pro sebe, potom pro kamarádky a známé. Její první zakázkou pak byly drobné perníčky s vánoční tematikou. Podle Silvie se vše děje, tak jak má: Mé práce si všimla má kamarádka a řekla o mých perníčcích své známé, co měla obchůdek s dárkovým zbožím a tam to vše začalo…,
popisuje. Nejtěžší pro ni tehdy bylo to vše skloubit časově s prací, aby mohla stíhat všechny poptávky. V tu dobu jsem ještě neuměla říct „ne“, a tak jsem zdobila perníčky někdy i do 3 do rána a ráno vstávala do práce,
doplňuje.
Perníkářka měla odmala vztah spíše k řemeslným pracím všeho druhu, ke kterým byla vedená, než k pečení. Když babička zadělala na těsto, už jsem se jí ochomýtala kolem sukně a pomáhala jí,
dodává s úsměvem. Vystudovala uměleckou školu se zaměřením na keramiku, ale této profesi se nikdy nevěnovala. Po škole šla pracovat do cestovního ruchu, ale chybělo jí dělat něco „rukama“. Práce s lidmi je někdy psychicky náročná a vyčerpávající, a protože jsem svou práci dělala srdcem, hodně jsem si problémy druhých zabírala. Zdobení perníčků se pro mě stalo relaxací, kdy jsem se koncentrovala na něco jiného a vyčistila si hlavu,
vzpomíná.
Den má omezený počet hodin
Z koníčků se tedy stala forma přivýdělku a Silvie Machalová dnes dělá perníčky firmám, dále pro děti, pro lásky a podobně. Často také vyrábí perníčky na svatby, a to od jmenovek po dárky rodičům, svědkům nebo samotným svatebčanům. Záběr je podle ní opravdu široký a závisí to na ročním období, kdy na Vánoce dělá klasické malé tvary a chaloupky, přes rok svatební srdce nebo perníčky pro děti do školek a na oslavy. Baví mě vše, ale jsem antitalent na postavičky. To se nad výtvorem někdy zasměju sama sobě. Ale lidé jsou na mě hodní a zatím jsem neslyšela kritiku,
usmívá se.
Taškou pro sebe i změnou zaměstnání začínala také Darina Ermisová z Dara bags, připomeňte si její příběh: Začalo to podomácku spíchnutou taškou. Teď její značka vydělává miliony
Silvie pracuje z domu a využívá toho, že dopoledne jsou děti ve škole a školce a může si k práci pustit zvukovou kulisu v podobě webinářů nebo hudby. Přivydělává si také jinou prací, a tyto dvě aktivity jí tak zabírají hodně času a potřebovala by ho mnohem více. Dokud jsou děti malé, potřebují mě, chci volný čas trávit hlavně s nimi a manželem. Ale jsem aktivní člověk a někdy mne manžel musí usměrňovat,
směje se. Občas se tak neubrání tomu, že bojuje sama se sebou a čas od času ji trápí bolesti zad nebo karpály. To už asi k této profesi patří, ale naštěstí vím, jak a čím si pomoct, nic co by mi bránilo přestat perníčky dělat,
přiznává.
Přečtěte si, jak to má jiná cukrářka, v tomto článku psaném formou výslechu: Jarmila Jonáková: Cukrářství je řehole, brzdou jsou zákony
K jejím prodejním kanálům patří hlavně facebooková stránka a také doporučení od těch, kteří už perníčky od ní měli. K tomu má webové stránky i profil na Fleru, ale ty nestíhá aktualizovat podle svých představ. Objednávky má však po celý rok a nyní před Vánoci se jí toho nakupila spousta. Velké zakázky o 1200 kusech musím odmítat. Mám jen dvě ruce a den má taky omezený počet hodin,
shrnuje.
U perníčků jde o jedinečnost
Co se týče pomůcek k přípravě perníčků, nejvíce je logicky vykrajovátek. Ty Silvie Machalová nikdy nespočítala, ale je jich plná obrovská krabice. Dále potřebuje váleček, desky a troubu a ke zdobení pak celofánové sáčky. Hodně perníkářek používá šablony, ale to jsem nikdy nezkoušela a zkoušet nebudu, protože nechci z perníčků dělat velkovýrobu. Jde mi o jedinečnost a poctivou práci, za kterou se můžu postavit,
vysvětluje. Podobně je na tom také se sledováním konkurence – když zahlédne nějaký obrázek nebo perníček, tak jej nikdy nekopíruje. Myslím, že to ani nejde, protože každá máme svůj rukopis,
doplňuje.
Z hlediska receptů na těsto Silvie Machalová přišla sama a co se týče zdobení, také používá klasiku: bílek, cukr a citronovou šťávu. Nejdůležitější je konzistence, která musí být hustá a nesmí se roztékat. Když se něco nepovede takzvaně na první dobrou, tak je téměř vždy možnost opravy, a to s trochou opatrnosti. Minulý týden jsem zdobila asi 150 perníčků a na všechny psala PF 2019, do toho jsem dělala srdce na svatbu a jak toho bylo hodně, napsala jsem na ně špatný rok,
popisuje.
S vykrajovátky přichází denně do styku také Petra Barešová, připomeňte si její příběh: V baťovském domku tvoří Vykrajovátka na přání. Podívejte se jim pod ruce
Silvie Machalová dělá perníčky pocitově a ke každému kousku přistupuje individuálně. Snažím se vyhovět ve všech směrech, vcítit se do lidí, jejich vkusu, k jakému účelu je perníček určený, snažím se o to, aby každý můj perníček byl jedinečný pro každého mého zákazníka,
dodává. U většiny perníčků také na začátku netuší, jak bude vypadat výsledek. Prostě si k němu sednu a začnu zdobit a ono to už jde potom nějak samo,
popisuje s úsměvem.
„Člověče, živ se, čím chceš, ale živ se poctivě“
Perníčky pro radost Silvie Machalové byly oceněny ochrannou známkou Tradice Bílých Karpat, regionální známkou PRAVÉ VALAŠSKÉ a Poctivě vyrobené. Tato ocenění jí přímo nepomáhají, ale jsou pro ni vizitkou, že práci dělá dobře. Navíc ochranná známka Tradice Bílých Karpat stojí za tím, že se na ni obrátili z nedalekého Hostětína, aby přichystala nějaký „výtvor“ na návštěvu prince Charlese. O co už konkrétně šlo, si nevzpomínám, ale tuším, že o perníčky s nápisem Hostětín,
říká.
Silvie Machalová závěrem přiznává, že má nějaké plány, které by chtěla vyzkoušet, ale zatím jí to nedovoluje čas. Jejím snem však je, že může pracovat z domu a práce je pro ni zábavou. A nejdůležitější plán? Stále se držet motta mé babičky: Člověče, živ se, čím chceš, ale živ se poctivě,
uzavírá.
Podívejte se, jak se pečou perníky v jimi proslavených Pardubicích:
