Zatímco nízkopříjmovým zaměstnancům by vždy růst minimální mzdy pomohl, nízkoziskovým OSVČ by naopak uškodil. Navíc by minimální zálohy OSVČ závisely na rozhodnutí vlády a na tom, jak se ministři vyspí. Pokud už chce vláda zvyšovat minimální odvody, ať ponechá navázání na průměrnou mzdu a ať jen upraví stávající podíl 25 %.
Odvody by měly vzrůst všem OSVČ
Dosavadní systém, kdy se minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění OSVČ počítá jako 25 % průměrné mzdy (pro OSVČ vedlejší je minimální vyměřovací základ 10 % průměrně mzdy) a odvody z 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, by se měl podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) brzy změnit. Nově by se měl minimální vyměřovací základ počítat z minimální mzdy. To by při aktuální výši 17 300 Kč znamenalo zvýšení záloh o 70 % na 5052 Kč. Aktuálně přitom zálohy na sociální pojištění činí 2944 Kč pro OSVČ hlavní a 1178 Kč pro OSVČ vedlejší. Minimální odvody by tak vzrostly o 70 %.
Kromě minimálního pojistného chce navíc Jurečka zvýšit i vyměřovací základ, ze kterého se odvody OSVČ počítají. Ten nyní činí 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, nově by dosahoval až 70 %. Vyšší odvody by se na druhou stranu promítly do vyšších důchodů. Návrh by nyní měla projednat vládní koalice.
Původně chtěl Jurečka jen jedno z toho
Původně Marian Jurečka navrhoval zvýšit pouze buď minimální zálohy, nebo vyměřovací základ. Nemohl se však asi rozhodnout, a tak nakonec chce zvýšit oboje a všem OSVČ tak zvýšit odvody. Oproti původnímu návrhu ale došlo ještě k jedné úpravě, která je vysloveně hloupá. Nově se nemají zálohy odvozovat od průměrné mzdy, nýbrž od mzdy minimální. V prvně zveřejněném návrhu se přitom počítalo s tím, že by se minimum pro OSVČ zvýšilo ze současných 25 % průměrné mzdy na 40 %.
Navázání na minimální mzdu by pro OSVČ znamenalo vyšší minimální zálohy, než zpočátku Jurečka navrhoval. Zatímco zvýšení z 25 na 40 % by znamenalo nárůst minimální zálohy na 4709 Kč (ze současných 2944 Kč), u navázání na minimální mzdu by minimální záloha činila aktuálně 5052 Kč (minimální mzda letos činí 17 300). Kdyby systém navázání na minimální mzdu platil například od roku 2018, do letoška by minimální zálohy vzrostly o bezmála 1500 Kč. Pokud by se počítaly z 40 % průměrné mzdy, zvýšily by se zhruba o 1200 Kč. V reálu by při 25 % z průměrné mzdy stouply o 755 Kč.
Vázat zálohy na minimální mzdu je hloupost
Ale vyšší nárůst záloh není ten největší problém spojený s navázáním na minimální mzdu. Tím je myšlenka navázání na institut, který administrativně určuje vláda. Zatímco v současnosti zálohy kopírují vývoj mezd a de facto ekonomiky, nově by toto logické pojítko nahradilo rozhodnutí ministrů.
Aby toho nebylo málo, tak by se tím proti sobě postavili zaměstnanci a OSVČ. Nízkopříjmový zaměstnanci (a odbory) by tlačili na růst minimální mzdy, což by ale znamenalo růst záloh pro nízkoziskové OSVČ. Obě skupiny by tak byly postaveny proti sobě a záleželo by jen vždy na cílovce vlády, kterou skupinu by podpořila a které naopak uškodila. Zbytečně by to navíc zvýšilo lobbistické tlaky a od automatu bychom se vrátili k tomu, že politici budou snadno uplácet své voliče před volbami.
Měly by se zvýšit minimální zálohy na sociální pojištění OSVČ?
Co automat na minimální mzdu?
Uvažovat o navázání na minimální mzdu by šlo pouze v případě, pokud by kabinet splnil svůj slib z programového prohlášení a zavedl automatickou valorizaci minimální mzdy. Nic takového však vláda zatím nechystá a všechny dosavadní pokusy o navázání minimální mzdy na mzdu průměrnou selhaly prakticky již v zárodku. Jestliže se tak nestane, je nápad propojení záloh OSVČ a minimální mzdy nejen hloupým, ale i nebezpečným.
Na výdajové paušály si vláda netroufne
Pokud chce Marian Jurečka (a vláda) mermomocí zvýšit minimální zálohy OSVČ na sociální pojištění, ať tak učiní, jak původně zamýšlel, tedy skrze zvýšení poměru vůči průměrné mzdě. Nezbývá než zopakovat, že nejlepším řešením by místo všech možných změn vyměřovacích základů bylo upravit výdajové paušály, aby více odpovídaly realitě jednotlivých oborů.
Především nejčastější 60% paušál může uplatnit celá šíře OSVČ, a to od podnikatelů s minimálními výdaji až po OSVČ, které mají výdaje opravdu na úrovni paušálu. Původní záměr paušálů, tedy snížení byrokracie, se totiž převrátil do systému významného poklesu zdanění. Oproti změně pár čísel by si to však vyžádalo poměrně náročnou práci zjišťování skutečných výdajů v jednotlivých odvětvích a do toho se vládě zjevně nebude chtít.
