Vykazování účetních informací a jejich zveřejňování po aplikaci novely zákona

Jak je to s ověřováním vykazovaných informací aktuálně

Zejména z důvodu významného postavení některých účetních jednotek, a to kvůli tomu, jaký mají rozsah nebo jaké poskytují činnosti, je evidován zájem o důvěrné účetní informace, které jsou uživatelům účetních informací dostupné z účetní závěrky. Jedním z nástrojů, jak lze posílit důvěryhodnost účetních informací, je ověření účetní závěrky auditorem.

Pokud je účetní závěrka ověřena auditorem, dodává uživatelům účetní závěrky určitou jistotu a záruku, že sestavená účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční situace a finanční výkonnosti účetní jednotky.

Kdo dle dosavadní právní úpravy ověřuje účetní závěrku auditorem?

Dle dosavadní právní úpravy je vymezeno, které subjekty mají povinnost ověřit účetní závěrku auditorem a co je předmětem ověřování. Povinnost ověřování účetní závěrky však nevychází pouze ze zákona o účetnictví. Povinnost ověření mohou ukládat i jiné právní předpisy, případně tyto právní předpisy mohou rozšířit povinnost ověřování i na další dokumenty.

Aktuálně vychází povinnost ověřování z právní úpravy a z požadavků evropské směrnice (tj. směrnice 2013/34/EU), která ukládá povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem a výroční zprávu v návaznosti na rozdělení do kategorií účetních jednotek. Povinnost se týká účetních jednotek, které jsou obchodními společnostmi, ale také ostatních účetních jednotek při splnění dosavadních podmínek.

Povinně se tak, dle dosavadní právní úpravy, ověřuje účetní závěrka a výroční zpráva těchto účetních jednotek:

• Velké účetní jednotky – výjimkou jsou vybrané účetní jednotky, které nejsou subjektem veřejného zájmu
• Střední účetní jednotky
• Malé účetní jednotky – musí dosáhnout některých ze stanovených limitů pro povinné ověření účetní závěrky (hodnota aktiv, čistý obrat, průměrný počet zaměstnanců)

Zároveň platí, že konsolidovaná účetní závěrka a konsolidovaná výroční zpráva se ověřuje vždy.

Co by se mělo novelou změnit?

V novele zákona o účetnictví by se měl zúžit okruh účetních jednotek, kterých se bude týkat povinné ověřování účetní závěrky auditorem. Nově by se tak povinnost ověřování účetní závěrky neměla týkat malých účetních jednotek. Naopak všechny účetní jednotky, které jsou zařazeny mezi velké a střední, by povinnost ověření mít měly. Dle důvodové zprávy by měly mít výjimku „účetní jednotky, které jsou mateřskými entitami plnícími konsolidační povinnost, kterým je povinnost zajistit povinný audit uložena bez ohledu na kategorii, do níž jsou zařazeny“.

Zúžení povinnosti na okruh účetních jednotek by měl být aplikován z důvodu snížení administrativní zátěže pro malé účetní jednotky, kdy v některých případech nebylo ověřování účetní závěrky významné pro následné posuzování účetních informací. I nadále však budou moci účetní jednotky, které nebudou povinně podléhat auditu, nechat ověřit svou účetní závěrku auditorem dobrovolně. Dále také zůstane v platnosti, že povinnost ověření účetní závěrky auditorem může udávat i jiný zvláštní právní předpis.

Zveřejňování vykazovaných informací dle platného právního stavu

Dle současného zákona o účetnictví jsou účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, povinny zveřejňovat účetní závěrku a konsolidovanou účetní závěrku. Povinnost zveřejňovat účetní závěrku ukládá i zvláštní předpis.  

Dle důvodové zprávy je však nevyhovující zveřejňování účetních výkazů účetních jednotek veřejného sektoru, které uveřejňuje Ministerstvo financí ČR, a to pouze u těch jednotek, které jsou organizačními složkami státu. Nově by se měla povinnost rozšířit na všechny účetní jednotky veřejného sektoru.

Dalším problémem, který je v důvodové zprávě řešen, je neplnění povinnosti účetních jednotek účetní závěrku zveřejnit. Dle důvodové zprávy za rok 2017 zveřejnilo účetní závěrku pouze 32 % společností. Jako řešení by se mohlo zdát možnost zveřejňovat účetní závěrku prostřednictvím správce daně, kdy tuto možnost mohou poplatníci daně využívat od roku 2021.

Zveřejňování účetních informací po aplikaci novely zákona

Dle navrhované právní úpravy by měla zůstat povinnost zveřejňovat účetní závěrku a případné další dokumenty zachována. Upravena by však měla být konstrukce povinnosti zveřejňování účetní závěrky. Nově tak novela zákona ukládá povinnost účetním jednotkám a mateřským entitám zajistit zveřejnění účetních informací. Jedná se o tzv. obecnou povinnost, jejímž obsahem jsou další dílčí povinnosti. Za splnění povinnosti se má, pokud jsou dílčí povinnosti splněny ve lhůtě 12 měsíců.

Důvodová zpráva udává, že „povinnost zajistit zveřejnění vykazovaných informací statutární zprávou zahrnuje povinnosti sestavit řádnou účetní závěrku, vyhotovit zprávu vedení a zprávu o udržitelnosti, povinnost auditu účetní závěrky a ověření zprávy vedení a povinnost zveřejnit statutární zprávu. Některé účetní jednotky však některé z těchto povinností nemají vůbec stanoveny, potom samozřejmě v obecné povinnosti zajistit zveřejnění vykazovaných informací nejsou takové povinnosti zahrnuty“.

Pokud nebude některá z výše uvedených dílčích činností splněna, umožňuje zákon o účetnictví uložit účetní jednotce sankci za neplnění povinností jako obecný přestupek nezveřejnění vykazovaných informací.

Novela zákona by také měla obsahovat způsoby, jak lze účetní závěrku zpřístupnit. Dle dosavadní právní úpravy se povinnost zveřejnění vztahovala pouze na jednotlivé dokumenty. Novela ovšem přináší možnost vztáhnout tuto povinnost pouze na statutární výroční zprávu.

Dle důvodové zprávy je tak „ve vztahu k účetním jednotkám zapsaným ve veřejném rejstříku upraven postup pro zveřejnění statutární zprávy ve veřejném rejstříku a ve vztahu k účetním jednotkám veřejného sektoru je pak všem těmto jednotkám uložena povinnost uveřejňovat svou statutární zprávu prostřednictvím Ministerstva financí ČR, které ji následně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup“. I nadále by však měly mít účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi, možnost zveřejňovat účetní závěrku prostřednictvím správce daně.