Hlavní navigace

Z nezaměstnaných živnostníky? Funguje to, plyne z dlouhodobých studií VŠE

31. 8. 2023
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
[KOMENTÁŘ] Jen v červenci se z celkem 653 nezaměstnaných stali podnikatelé či živnostníci, a to díky příspěvku Úřadu práce ČR.

O tzv. příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa (SÚPM) pro výkon samostatně výdělečné činnosti (SVČ) je možné se na úřadech práce ucházet už od roku 2004. 

Příspěvek funguje, neví se o něm

Existuje tedy už skoro 20 let, přesto se o něm moc neví. A to je škoda, protože z mého několik let trvajícího výzkumu na katedře podnikání Fakulty podnikohospodářské VŠE vyplývá, že jde o program, který nejenže lidem prokazatelně pomáhá, ale který se i sám zaplatí.

Samozřejmě vnímám, že z nejrůznějších důvodů panuje v některých částech společnosti vůči nezaměstnaným, kteří využívají veřejné peníze prostřednictvím úřadů práce, averze či přinejmenším skepse. Pro jistotu zdůrazním, že se programem SÚPM SVČ zabývám čistě jako vědecký pracovník na univerzitě a s úřady práce či ministerstvem nemám formálně nic společného. Data v tomto případě nicméně mluví jasně a program si zaslouží pochvalu. Proč?

Program je nákladově efektivní

Mé dříve publikované analýzy ukázaly, že program SÚPM SVČ je nákladově efektivní. Drtivá většina analyzovaných účastníků programu SÚPM SVČ se totiž již nevrátila do evidence úřadů práce ve sledovaném období. Už tedy od úřadu práce nic nedostávají a coby podnikající osoby naopak do veřejného rozpočtu přispívají alespoň na zdravotní a sociální pojištění.

Analýza se detailně zaměřila na jednotlivce, kteří získali podporu mezi lety 2009 a 2017. V tomto období bylo podpořeno celkem 17 475 jednotlivců. Více než polovina podpořených podnikatelů, pro které se podařila získat ekonomická data, vykazovala roční obrat do půl milionu korun. 

Nadpoloviční většinu podpořených tvoří ženy

V naprosté většině případů podnikali bývalí nezaměstnaní sami formou fyzické osoby, a okolo 4 % podpořených podnikatelů mělo dokonce alespoň jednoho zaměstnance. Zajímavé rovněž je, že nadpoloviční většinu podpořených tvoří ženy (51 %), což v českém kontextu, kdy je u nás do podnikání zapojeno přibližně 2,5× více můžu než žen, celkově kladně přispívá ke zvyšování zastoupení žen v této kariérní volbě.

Klíčem je cílení podpory. Není to tak, že přijdete na úřad práce, zaregistrujete se a příští týden odcházíte s příspěvkem. Lidé musí poměrně formálně prokázat, že se jim nedaří najít práci v dané lokalitě a že jejich podnikání dává ekonomický smysl. Významným sítem je také to, že žadatel musí získat podnikatelské oprávnění a že nesmí mít žádné dluhy vůči státní správě. Pojistkou proti zneužití podpory je podmínka, že podnik musí existovat aspoň následující jeden rok, jinak stát příspěvek vymáhá zpět.

Kolik si můžete přivydělat, když jste evidovaní na úřadu práce? Přečtěte si také:

Kolik si můžete přivydělat, když jste evidovaní na úřadu práce?

Typicky je to tedy například tak, že se absolventka vysoké školy po dokončení studia přestěhuje zpět do malého rodného města, kde se jí ale dlouhodobě nedaří najít práci. Otevřela by si tedy kadeřnictví nebo nehtové studio, které v jejím městečku chybí, jenže na prvotní investici nemá peníze. A právě několik desítek tisíc korun do začátku jí může dát v rámci programu SÚPM SVČ úřad práce. Pokud tedy uzná, že její byznysplán má šanci uspět.

Program může být trochu dvojsečný

V tomto ohledu je program SÚPM SVČ trochu dvojsečný: hodně záleží, na kterého pracovníka úřadu práce zodpovědného za program SÚPM SVČ narazíte. Zatímco někteří se svými klienty úzce pracují a zvažují, jak jim v jejich životní situaci co nejlépe pomoci, jiní program aktivně nenabízejí, a to ani v případech, kdy by to dávalo smysl.

Často je to zřejmě zapříčiněno tím, že dotyčný pracovník úřadu práce sám nevěří, že by dlouhodobě nezaměstnaní mohli úspěšně podnikat. Případně podnikání a podnikatelům obecně moc nefandí. Existují samozřejmě i objektivní důvody, proč není možné příspěvek přiznat. Jako je vyčerpání alokovaného rozpočtu daného úřadu práce na aktivní politiku zaměstnanosti v daném období nebo směřování prostředků na jiné projekty v daném kraji s cílem snížit nezaměstnanost ve větším rozsahu.

Každopádně ti, kdo na podporu z programu dosáhnou, jsou se svým pracovním životem většinou spokojení. Vyplývá to z mého nedávného průzkumu mezi 260 příjemci programu. Většina z nich považuje své podnikání za ekonomicky udržitelné. Je schopna platit své účty a utrácet i za jiné než nezbytné věci. Těží i z tzv. podnikatelské sebedůvěry, tedy situace, kdy podnikatelé, kteří si myslí, že mají dovednosti a schopnosti potřebné k úspěšnému podnikání, jsou také více spokojeni se svou pracovní i finanční situací.

Program pomáhá vytvořit si adekvátní místo

Za nejdůležitější pak považuji, že program řadě respondentů pomohl vytvořit si adekvátní pracovní místo, které odpovídá jejich schopnostem a kvalifikaci v dané lokalitě. Samostatná výdělečná činnost jim nabídla možnost, jak být svým pánem a dělat to, co je baví a podle svého. Navzdory výzvám a problémům spojených s podnikáním to zvládají.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je docentem Podnikohospodářské fakulty VŠE

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).