Vypravte se s námi do dob, kdy se pro led jezdilo do Alp, a zjistěte, jak jedna píchnutá pneumatika změnila zmrzlinový svět navždy.
Co se dozvíte v článku
Sníh s medem a další tajné recepty
Přesná historie zmrzliny je nejasná a vede jak k Arabům, Mongolům, nebo Číňanům, tak do starověkého Říma. Tam lidé jedli sníh smíchaný s mlékem, ovocnou šťávou a medem. Uvádí se, že Peršané si na první zmrzlině pochutnávali už 400 let před naším letopočtem, přičemž se jednalo o sníh nebo led přelitý hroznovou šťávou. Jak uvádí Apetitonline.cz, do této dobroty se zamiloval římský císař Nero, který si nechával vozit sníh z Alp.
Arabové zase k výrobě zmrzliny začali používat mléko a doslazovali ji cukrem. Na takové zmrzlině si pochutnávali už v 10. století například v Damašku nebo v Káhiře. Za prvním přístrojem na výrobu sorbetů je potřeba vydat se do Číny, kde se zmrzlina vyráběla ze směsi sněhu, ovocných sirupů a za pomoci ledku. Ten znali z výroby ohňostrojů a přišli na to, že v kombinaci s vodou dokáže prudce zchladit jakýkoli roztok.
Podzemní jámy a boj s táním
Právě chlazení byl u pochoutek podobných zmrzlině hlavním problémem. Podle Apetitu Peršané pro zmrzlinu budovali dobře odizolované podzemní sklepy. Do velkých a hlubokých jam nebo podzemních místností se v zimě navozilo velké množství ledu a následně se tyto jámy zakryly několika vrstvami izolačního materiálu. Mezi něj patřila kombinace drnů a slámy.
Podle jiných zdrojů spolehlivější informace o původu zmrzliny pocházejí od florentského šéfkuchaře Bernarda Buontalentího. Tomu se v roce 1565 podařilo připravit směs podobnou té, kterou známe dnes. Techniky chlazení zavedl nejprve na dvoře Kateřiny Medicejské a později v pařížské kavárně Café Procope, kde se podávala široká škála zmrzlin. Jeho úspěch pomohl rozšířit dílny italských výrobců zmrzliny po celé Evropě.
Technika použitá k výrobě zmrzliny a hlavně chlazení zahrnovala použití dřevěné nádoby naplněné ledem a solí. Ta obklopovala další měděnou nádobu obsahující směs ke zpracování. Nevýhodou zde však bylo, že zmrzlinu bylo potřeba často míchat, aby nezatuhla a navíc seškrabávat namrzlé vrstvy ze stěn.
Od luxusního zboží k masové popularitě
První tištěný recept na zmrzlinu pochází z Anglie a najdeme jej v kuchařské knize Mary Ealesové z roku 1718. Francie pak o 50 let později vydala kuchařku s recepty pouze na zmrzlinu a ledové tříště, která nesla název L’Art de Bien Faire.
V roce 1845 se objevil patent na první stroj na zmrzlinu. Stojí za ním Američanka Nancy Johnsonová. Právě ta vymyslela zařízení, které vylepšilo princip dvou nádob s ledem a solí tím, že do něj přidala masivní míchací stěrku s klikou. Apetitonline dále zmiňuje, že nezávisle na sobě si mechanický strojek na míchání zmrzliny nechal patentovat i Thomas Masters ve Velké Británii. Právě v této zemi, konkrétně v Londýně blízko nádraží Charring Cross vznikl první stánek s kopečkovou zmrzlinou.
Zmrzlina byla tehdy prodávaná jen malými podniky a nezřídka kdy patřila mezi luxusní a nedostupné zboží. Když Jacob Fussel, mlékař z Baltimoru, otevřel v roce 1851 první továrnu na zmrzlinu, snížil náklady na její výrobu a hlavně zvýšil její popularitu. Až v roce 1921 byla vyrobena první zmrzlina na dřívku, tedy na dřevěné špachtli.
Nehoda, která dala vzniknout točené zmrzlině
Zakladatel jiné americké zmrzlinářské firmy Carvel, Tom Carvel, stojí za vznikem točené zmrzliny. Jak popisuje server Toprecepty.cz, Carvel v roce 1934 při jedné jízdě se svým zmrzlinářským autem píchnul v městečku Hartsdale na předměstí New Yorku pneumatiku. Auto měl ale plné zmrzliny, a protože se začala roztékat, zastavil na parkovišti a začal tam lidem tající pochoutku prodávat. Jelikož měl brzy vyprodáno, došel k tomu, že lidem měkká zmrzlina chutná mnohem víc než tuhá a začal ji tak záměrně vyrábět. Díky tomu vyvinul tajnou recepturu na měkkou zmrzlinu i patentované stroje na její výrobu při nízkých teplotách.
Na naše území se zmrzlina rozšířila až na začátku 20. století, kdy ji vyráběly různé cukrárny. Průmyslová velkovýroba zmrzliny začala v roce 1949 v Laktosu Praha a pak ji postupně začalo vyrábět stále více mlékáren. Právě společnost Laktos stojí za oblíbenou zmrzlinou Míša, jejímž symbolem se stal kreslený medvídek na obalu. První tento tvarohový nanuk se vyrobil v roce 1962. Dnes Míša patří do holdingu Unilever a je možné si jej zakoupit i v dalších příchutích s tvarohovým základem.
Od klasické vanilky k čabajce
Dnes je zmrzlina dostupná na každém rohu a je nedílnou součástí léta. V chladicích boxech v supermarketech je k dispozici široký sortiment nanuků i nejrůznějších vaniček, v cukrárnách i pojízdných stáncích je k dispozici mnoho příchutí točené i kopečkové zmrzliny. Zájemci si mohou dát i nejrůznější až bizarní příchutě nejen ze sladkých pochutin. V České republice je těmito příchutěmi a rozmanutostí proslulá Zmrzlina v Ralsku, kde nechybí čabajka s chlebem nebo kopr s knedlíkem.
Důraz je kladen také na vizuální stránku zmrzliny, takže se můžete setkat například se zmrzlinou v černém kornoutku, zmrzlinou zdobenou zlatem nebo cukrovou vatou a podobně. Trendem posledních let jsou také alternativní zmrzliny především pro lidi s omezeními, tedy pro diabetiky, celiaky, vegany nebo i domácí mazlíčky.
ČLÁNKY DO MAILU