Právě rozsah požadovaných informací patří mezi časté dotazy související s JMHZ. Zaměstnanci se zajímají o to, zda zaměstnavatel může požadovat další údaje, zda je jejich předání povinné a jestli je možné některé informace odmítnout poskytnout.
Jedna z takových otázek se objevila také mezi dotazy veřejnosti na téma Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů.
Jsem povinný svému zaměstnavateli poskytnout údaje, které po mě požaduje pro účely jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ)?
Podle dostupných vysvětlení ale nejde o dobrovolné předávání dat ani o nový administrativní požadavek bez jasného důvodu.
Nejde o sběr údajů „navíc“
Úřady zdůrazňují, že informace požadované pro JMHZ nejsou nahodilé ani nadbytečné. Každý údaj má konkrétní využití a zákonný důvod. Informace slouží například pro oblast sociálního zabezpečení, daní, sociálních dávek nebo dalších evidenčních povinností státu.
Jak uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, smyslem systému přitom není vytvářet nové administrativní povinnosti, ale sjednotit dosavadní vykazování. JMHZ nahrazuje více než 25 různých hlášení s různou četností podávání vůči pěti institucím jedním měsíčním výkazem.
Zatímco ministerstvo mluví o zjednodušení administrativy, řada firem popisuje spíše opačnou zkušenost. Server Podnikatel.cz navštívil některé z internetových diskuzí a vybral reakce účetních a personalistů, kteří popisují své zkušenosti. .
Vybrané reakce, které popisují realitu, najdete v tomto článku:
Zaměstnanec poskytuje součinnost
Pokud zaměstnavatel údaje potřebuje pro plnění povinností souvisejících s JMHZ, je oprávněn jejich poskytnutí požadovat. Na straně zaměstnance pak vzniká povinnost poskytnout potřebnou součinnost.
Současně ale platí, že zaměstnavatel nepožaduje libovolné informace. Vyžadovat může pouze údaje nezbytné pro splnění zákonných povinností.
Rozsah vychází zejména z právních předpisů upravujících JMHZ, mimo jiné z nařízení vlády č. 417/2025 Sb. a metodických materiálů České správy sociálního zabezpečení.
Souhlas zaměstnance není potřeba
Další častou otázkou je ochrana osobních údajů. Úřady upozorňují, že zpracování informací neprobíhá na základě souhlasu zaměstnance. Důvodem je skutečnost, že zaměstnavatel plní zákonnou povinnost.
Souhlas se proto nevyžaduje. Zpracování údajů současně podléhá pravidlům české i evropské legislativy o ochraně osobních údajů.
Neposkytnutí údajů může mít dopady
Nepředání informací nemusí znamenat jen administrativní komplikaci. V některých případech může zaměstnavatel přijít o možnost řádně splnit zákonné povinnosti, což může vést ke vzniku sankcí nebo škody. Dopady ale mohou pocítit i samotní zaměstnanci.
Pokud například neposkytnou údaje nebo doklady důležité pro správné zdanění příjmů, považují se příslušné nároky za neprokázané. To se může týkat například slev na dani nebo daňového zvýhodnění, které zaměstnavatel následně nezohlední.
