Hlavní navigace

Ze skříně vypadl další kostlivec po Babišovi, berňáky dělaly skryté daňové kontroly

28. 11. 2023
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Podnikatel.cz s využitím DALL-E
Když ministerstvo financí vedl Andreje Babiš, finanční správa nejenže v rozporu se zákonem vydávala zajišťovací příkazy, ale rovněž prováděla skryté daňové kontroly.

Ukazují to rozsudky Nejvyššího správního soudu, ve kterých soud hovoří o judikaturním završení výhrad k praxi finanční správy, která v některých případech využívala nástroje vyhledávací činnosti příliš extenzivně. Finanční správa sama přiznává, že především v letech 2013 až 2017 skutečně docházelo k „neblahé správní praxi“, kterou je nutné dle slov Generálního finančního ředitelství odmítnout a ke které by již nemělo docházet.

Co se dozvíte v článku
  1. Co lze dělat během vyhledávací činnosti a místního šetření 
  2. Jak je definována daňová kontrola
  3. Jaký je rozdíl mezi místním šetřením a kontrolou
  4. NSS dovršil judikaturu
  5. Berňáky střílely naslepo, potvrzují experti
  6. Šlo o neblahou správní praxi, přiznává dnes GFŘ
  7. Vše už by mělo být napraveno

Co lze dělat během vyhledávací činnosti a místního šetření 

Daňový řád finanční správě umožňuje v rámci vyhledávací činnosti vyhledávat důkazní prostředky a daňové subjekty a zjišťovat plnění jejich povinností při správě daní před zahájením řízení i v jeho průběhu.

V rámci vyhledávací činnosti správce daně podle § 78 daňového řádu

  • ověřuje úplnost evidence či registrace daňových subjektů,
  • zjišťuje údaje týkající se příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné zjištění, stanovení a placení daně,
  • shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy v rozsahu podle § 9 odst. 3,
  • opatřuje nezbytná vysvětlení,
  • provádí místní šetření.

V rámci místního šetření pak daňový řád správci daně umožňuje vyhledávat zejména důkazní prostředky a provádět ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, jakož i na místě, kde je to vzhledem k účelu místního šetření nejvhodnější.

Jak je definována daňová kontrola

U kontrolních postupů pak úřady mohou volit daňovou kontrolu či postup k odstranění pochybností, přičemž předmětem daňové kontroly jsou daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení. Pokud má správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového tvrzení nebo jiné písemnosti předložené daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění těchto pochybností.

Jaký je rozdíl mezi místním šetřením a kontrolou

Už v minulosti přitom Nejvyšší správní soud (NSS) konstatoval, že u místního šetření se má jednat o pouhé zjišťování podkladových informací či „mapování terénu“ a nikoliv zjišťování, ověřování, resp. stanovování daňové povinnosti. K posledně uvedenému slouží daňová kontrola. Daňovou kontrolou se zjišťuje nebo prověřuje daňový základ nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné stanovení daně. Tomu odpovídá i rozsah práv daňového subjektu. Konečně z uvedené judikatury vyplývá, že správce daně musí respektovat smysl a účel uvedených institutů a nesmí je zaměňovat. Opačný postup může být posouzen jako vybočení z mezí vyhledávací činnosti, resp. jako nezákonný zásah, upřesnil už před rokem a tři čtvrtě NSS.

NSS dovršil judikaturu

V posledních měsících však NSS opět několikrát rozhodoval o sporech mezi firmami a finanční správou, které měly společného jmenovatele v tom, že si společnosti stěžovaly na skrytou daňovou kontrolu. V jednom případě mělo jít o zneužití místního šetření, v druhém pak výzev v souvislosti s odstraňováním nesouladů v kontrolních hlášeních. V obou případech se NSS postavil na stranu firem a jednání úřadů označil skutečně za skrytou daňovou kontrolu. 

Zároveň soud uvedl, že jde o završení již dříve postupně formulovaných výhrad k praxi finanční správy, která v některých případech využívala nástroje vyhledávací činnosti (konkrétně místní šetření) příliš extenzivně. Žalovaný (finanční správa – pozn. autora) totiž u stěžovatelky provedl skrytou daňovou kontrolu, a to pod zástěrkou místního šetření, při které prověřoval správnost daňového tvrzení stěžovatelky ohledně daňových souvislostí emitovaných dluhopisů. Při tomto procesně nesprávném postupu masivně porušil práva stěžovatelky, která náleží daňovým subjektům, u nichž je prováděna daňová kontrola, upřesnil v jednom z rozsudků NSS.

V druhém případě NSS zase připomněl, že hodlá-li správce daně komplexně prověřovat skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně, musí zvolit takový postup při správě daní, který mu umožňuje provádět dokazování. Provádění dokazování ovšem zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, předvídá pouze v rámci daňové kontroly a postupu k odstranění pochybností, nikoli při vyhledávací činnosti dle § 78 daňového řádu. (…) Obsahem vyhledávací činnosti je sběr informací a „mapování terénu“. Při vyhledávací činnosti nedochází k vlastnímu hodnocení a případnému osvědčení získaných důkazních prostředků jako důkazů o skutkovém stavu. Nelze proto při ní zjišťovat a ověřovat správnost tvrzení a stanovení daňové povinnosti daňového subjektu, vysvětlil v rozsudku soud.

Co týden, to průšvih finanční správy. Kolik kostlivců ještě vypadne ze skříně? Přečtěte si také:

Co týden, to průšvih finanční správy. Kolik kostlivců ještě vypadne ze skříně?

Berňáky střílely naslepo, potvrzují experti

Také daňoví experti potvrzují, že v minulosti finanční správa takto postupovala. Dříve to byla obvyklá praxe, kdy berňáky dělaly tzv. kontroly na zkoušku. Tedy vyžadovaly si velké množství informací, na základě kterých se potom rozhodovaly, jestli zahájí daňovou kontrolu, či nikoliv, komentoval pro server Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR.

Daňový expert Richard Jahoda, Managing Partner společnosti Grinex Czech Republic, zase doplnil, že se setkával i s pochybením při využívání postupů k odstranění pochybností, kdy správce daně nebyl schopen definovat, v čem spočívá jeho pochybnost a tím vytvořit prostor pro daňový subjekt, aby konkrétní pochybnost odstranil takovými důkazními prostředky, které sám považuje za relevantní. Místo toho správce daně přímo diktoval podklady, dokumenty a informace, které má daňový subjekt předložit, čímž překračoval hranice postupu k odstranění pochybností a fakticky prováděl daňovou kontrolu, vysvětlil pro server Podnikatel.cz Richard Jahoda.

Šlo o neblahou správní praxi, přiznává dnes GFŘ

Že v minulosti docházelo ke snaze zjistit okolnosti a obstarat indicie významné pro zahájení daňové kontroly právě již v rámci vyhledávacích postupů, přiznává i finanční správa. Pro tuto neblahou správní praxi, jakkoliv je nutno ji kategoricky odmítnout a zjednat okamžitou nápravu, lze nalézt jisté vysvětlení v nárůstu sofistikovanějších a složitějších daňových transakcí, řekl serveru Podnikatel.cz Lukáš Heřtus, mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ), s tím, že zmiňovaná judikatura hodnotí postupy finanční správy zejména v letech 2013 až 2017. Tehdy finanční správu vedl Martin Janeček a na ministerstvu financí seděl Andrej Babiš. V těchto letech také finanční správa nadužívala zajišťovací příkazy a porušila tím v mnoha případech zákon.

Součet hodnot neoprávněně vydaných zajišťováků? Neuvěřitelných 1,76 mld. Kč Přečtěte si také:

Součet hodnot neoprávněně vydaných zajišťováků? Neuvěřitelných 1,76 mld. Kč

Finanční správa nicméně odmítá, že by šlo o pokyn shora. Právní úprava vyhledávacích postupů se v minulosti nejevila problematickou, a tak nebyla nijak podrobně usměrňována v metodických materiálech. Nicméně je namístě zdůraznit, že v rámci pravidelných vzdělávacích akcí a seminářů nebyly vyhledávací postupy interpretovány tak extenzivním způsobem, jak se událo v případech vyhodnocených v judikatuře Nejvyššího správního soudu, dodal Lukáš Heřtus.

daně24_I

Vše už by mělo být napraveno

Podle Heřtuse GFŘ v reakci na signály o nezákonnosti vyhledávacích postupů vydalo metodickou informaci, v níž podřízené úřady důrazně upozornilo na vztah vyhledávacích a kontrolních postupů při správě daní a na následky překročení vzájemných mezí. Současně s vydáním této metodické informace byly finanční úřady instruovány, aby v neskončených daňových řízeních prověřily případné překročení mezí vyhledávacích postupů, podotkl Heřtus.

Že GFŘ na judikaturu zareagovalo, potvrzují i daňoví experti. Podle mých informací nové vedení GFŘ na tuto judikaturu metodicky reaguje a snaží se, aby podobné případy v praxi již nenastávaly. Je třeba korektně říct, že ona „červená linie“ mezi ještě vyhledávací činností a už kontrolou není v praxi v mnoha případech zřejmá. Ale takové ty jasné kontroly „na zkoušku“ by se již vyskytovat neměly, uzavřel daňový expert Tomáš Hajdušek.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).