Mimo každoroční změny v sazbách stravného, postihla oblast cestovních náhrad v roce 2012 řada dalších změn. Zejména v souvislosti s novelou zákoníku práce.
Mimo každoroční změny v sazbách stravného, postihla oblast cestovních náhrad v roce 2012 řada dalších změn. Zejména v souvislosti s novelou zákoníku práce.
Novela zákoníku práce účinná od 1. ledna 2012 upravila poskytování tuzemských cestovních náhrad. Některá ustanovení pouze zpřesnila stávající legislativu, jiná přináší zcela nové podmínky jejich poskytování. Kupříkladu oblast krácení stravného.
Novela zákoníku práce zavádí paragraf 4b. V odstavci 1 je stanoveno, od jakých ustanovení zákoníku se nelze odchýlit. Případně, která to svojí povahou vůbec nepřipouštějí. Mezi taková ustanovení patří kupříkladu zákonem vyloučené doby, které neovlivňují výši tuzemského ani zahraničního stravného, tj. přerušení pracovní cesty zaměstnance z důvodu návštěvy člena rodiny atd. Čtěte také: Změny v cestovních náhradách 2012
Nové ustanovení § 34a zákoníku práce potvrzuje, že pravidelné pracoviště nesmí být pro účely cestovních náhrad sjednáno šířeji než jedna obec. Bylo to tam sice již nyní, ale někteří zaměstnavatelé toto ustanovení nerespektovali. Zaměstnanci tedy přísluší například úhrada veškerých cestovních výdajů spojených s výkonem práce v obci pracoviště, je-li místo pracoviště sjednáno konkrétní adresou a ne názvem obce.
Dosud mohla dočasně přidělovat zaměstnance k jinému zaměstnavateli pouze agentura práce. Nově může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem tohoto přidělit k jinému zaměstnavateli. Smí tak učinit nejdříve po 6 měsících od uzavření pracovního poměru. Zaměstnavatel přitom od druhého zaměstnavatele nemůže požadovat jinou úhradu, než úhradu nákladů spojených se zaměstnáváním (mzda, cestovní náhrady apod.). Zkrátka není možné na přidělování zaměstnanců vydělávat. Čtěte také: Zákoník práce 2012. Velký rozcestník změn
Cestovní náhrady jsou i náhrady vzniklé přidělením k jinému zaměstnavateli. Ty poskytuje v souladu s § 43a zákoníku práce zaměstnavatel, který zaměstnance k jinému zaměstnavateli přidělil.
Na základě paragrafu 152 zákoníku práce náleží zaměstnanci cestovní náhrady v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. Především je zde zdůrazněna mimořádnost cesty zaměstnance.
V roce 2011 v případě, že bylo zaměstnanci na služební cestě poskytnuto bezplatně jídlo, které mělo charakter snídaně, oběda nebo večeře, byl zaměstnavatel oprávněn krátit o hodnotu uvedenou zákoníkem práce. Nově zaměstnanci přísluší pouze krácená hodnota stravného. Postup při krácení se liší podle toho, zda se jedná o podnikatelskou nebo o státní sféru. Čtěte také: Podnikatel na cestách. Jak uplatnit cestovné do nákladů
Jestliže zaměstnavatel před vysláním zaměstnance na pracovní cestu neurčí nižší hodnotu snížení stravného za poskytnutí bezplatného jídla, bude zaměstnanci poskytnuto stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou v § 163 odstavec 2. Zaměstnavatel může sám rozhodnout o výši snížení, ale musí tak učinit před pracovní cestou. Maximální hodnota snížení je stanovena zákoníkem práce. Zjednodušeně to znamená, že zaměstnanci přísluší krácená hodnota stravného, a pokud zaměstnavatel určí jinou nižší hodnotu snížení stravného, bude toto stravné vyplacené nad rámec daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele, ovšem za podmínky, že tento nadlimit bude na straně zaměstnance součástí jeho mzdy. Samozřejmě včetně odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Tedy obdobná úprava jako při poskytování stravného ve vyšší výši, než stanoví zákoník práce.
Krácení stravného podle § 163 odst. 2 zákoníku práce:
Zaměstnanci přísluší za každé bezplatně poskytnuté jídlo na pracovní cestě snížené stravné až o hodnotu:
Jiná situace je při krácení stravného u státní sféry. Zde je nutné se při krácení striktně řídit paragrafem 176. Jedná se o závazný zákonný postup při krácení stravného. Zde je uvedeno, že jestliže bylo zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:
Zaměstnanci však stravné nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla, dále 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.
Poskytování stravného ve vyšší výši než stanoví zákoník práce nebo sjednání nižší hodnoty snížení stravného by bylo kvalifikováno jako nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Čtěte také: Záludnosti doby určité na přelomu roku 2011/2012
Každoročně se mění sazby stravného. Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel v roce 2012 zaměstnanci stravné podle §163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši:
Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 (státní sféra) zákoníku práce ve výši:
Náhrada za používání vlastních motorových vozidel zůstává na současné úrovni. Podle ministerstva financí vývoj cen položek spojených s pořízením a provozem motorových vozidel proti předchozímu roku nezaznamenal relevantní nárůst či pokles. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u:
Oproti předchozím letům z vyhlášky zmizela cena 91oktanového benzinu. Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty činí:
Foto: www.isifa.com
Podnikatel.cz (www.podnikatel.cz)
Průvodce vaším podnikáním. ISSN 1802-8012
Copyright © 2007 – 2018 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.