Hlavní navigace

Kalkulačka penzijního spoření 2024: jaký očekávat výnos

Máte sjednané doplňkové penzijní spoření, abyste vyšli s penězi, až dosáhnete důchodového věku? Jistě jste zvědaví, jaký výnos vás čeká na konci pojistného období. Pro zachování životního standardu v důchodu je dnes nezbytné ukládat si peníze stranou. Penzijní spoření je jednou z možností, která k úsporám do důchodu může pomoci. Spočítejte si, kolik si s ním naspoříte.

Penzijní spoření: kalkulačka

Zajímá-li vás, jaký budete mít výnos na konci pojistného období u sjednaného doplňkového penzijního spoření, pak jsme pro vás připravili chytrou kalkulačku, která rychle spočítá, kolik si našetříte. Díky tomuto nástroji se dozvíte nejen celkovou naspořenou částku za dané období, ale také jakou část z této sumy tvoří výše státních příspěvků. Pro výpočet stačí do kalkulačky zadat údaje o měsíční úložce, úrocích, které vám v rámci daného produktu banka zprostředkovává, a kolik let vám zbývá do důchodu.

nápověda
Částka, kterou celkem spoříte.
nápověda
Orientační výše úroku.
nápověda
Počet let placení příspěvku nebo odchodu do důchodu.

Co je penzijní spoření

Doplňkové penzijní spoření je produkt, jenž slouží k ukládání a zhodnocování peněžních prostředků na stáří. Účast na něm je zcela dobrovolná a celou jeho problematiku včetně práv a povinností pojištěného upravuje zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Jelikož se průměrný důchod v České republice má v lednu 2024 pohybovat kolem 20 700 korun, je pro zachování určitého životního standardu po dosažení důchodového věku rozumné využít spořicích či investičních produktů, které nabízejí bankovní společnosti.

Na konci roku 2012 nahradilo důchodové spoření svého předchůdce, kterým bylo penzijní připojištění. Ačkoliv penzijní připojištění stále běží, nelze do něj dnes již vstoupit. V současné době se s ním můžete na trhu spořicích produktů setkat pod pojmem transformované penzijní fondy. Doplňkové penzijní spoření pak vzniklo v roce 2013 jako součást III. pilíře důchodového systému a v principu se se od svého předchůdce liší jen v několika aspektech.

Sjednat si doplňkové penzijní spoření může každá fyzická osoba bez věkového omezení (do konce roku 2015 tak mohly učinit pouze osoby starší 18 let). Podmínkou ale je, že si žadatel nesmí zároveň spořit do transformovaného fondu. Pakliže jste si v minulosti sjednali penzijní připojištění, máte možnost přestoupit na tento nový produkt, avšak pouze v rámci stejné společnosti. Mohlo se také stát, že osoba měla sjednaných více smluv v transformovaném fondu. V takovém případě je přechod na doplňkové penzijní spoření možný až po sloučení těchto smluv do jedné.

Důchodové spoření versus penzijní připojištění

Hlavní rozdíl mezi penzijním připojištěním a doplňkovým důchodovým spořením spočívá v tom, že v rámci prvního zmíněného produktu nikdy nedojde k připsání záporného zhodnocení. Kromě toho penzijní připojištění disponuje takzvanou výsluhovou penzí, která činí 50 % naspořené částky, o níž může pojištěný zažádat ještě před dovršením důchodového věku. Učinit tak lze ale pouze za předpokladu, že si na tomto produktu spoří alespoň 15 let.

V současné době je však potřeba brát v potaz vysokou míru inflace, kterou penzijní připojištění nemá šanci pokrýt. S ohledem na tento fakt ztrácí garance nezáporného zhodnocení u tohoto produktu na atraktivitě, neboť doplňkové penzijní spoření má oproti penzijnímu připojištění potenciál vyššího výnosu, byť se jedná o rizikovější produkt.

Kromě výše uvedených hlavních rozdílů se tyto dva produkty liší ještě v několika dalších aspektech, kterými jsou:

  • požadavky na účastníka připojištění,
  • způsoby výplaty pojistného,
  • nárok na odbytné,
  • nárok na částečné odbytné.

Státní příspěvek na penzijní spoření

Některé z vás možná zajímá, zda se vztahoval na penzijní připojištění příspěvek státu, jako je tomu u stávajícího doplňkového důchodového spoření. Odpověď zní ano. Tento benefit se zachoval a přešel plynule z předchozího produktu na ten současný. Došlo pouze ke změně jeho výše a způsobu, jakým stát na dané spoření přispívá. Kolik tedy dostanete od státu k dobru, závisí na výši vaší měsíční úložky, viz tabulky níže.

Státní příspěvek k penzijnímu připojištění platný od 1. 1. 2000
Měsíční úložkaVýše státního příspěvku (měsíčně)
100 – 199 Kč50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč
200 – 299 Kč90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč
300 – 399 Kč120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč
400 – 499 Kč140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč
500 Kč a více150 Kč
Státní příspěvek na penzijní spoření platný od 1. 1. 2013
Měsíční úložka Výše státního příspěvku (měsíčně)
Do 299 Kč0 Kč
300 Kč90 Kč
400 Kč110 Kč
500 Kč130 Kč
600 Kč150 Kč
700 Kč170 Kč
800 Kč190 Kč
900 Kč210 Kč
1000 Kč a více230 Kč

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření

Někteří zaměstnavatelé nabízí svým pracovníkům benefit ve formě příspěvku na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění. Jelikož jsou tyto smlouvy do částky 50 000 Kč osvobozeny od daně, je takový benefit relativně výhodný pro obě strany. Kromě daně z příjmů se do stanoveného limitu nemusí z daného příspěvku odvádět ani sociální a zdravotní pojištění.

Zaměstnanecký příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření si zaměstnavatel určuje sám. Někdo přispívá jednotnou částkou (například 500 Kč měsíčně), u jiných je nastaven procentuální výměr na základě výše měsíční úložky, kterou zaměstnanec na daný produkt odkládá. Pokud však podnik přispívá svým pracovníkům také na životní pojištění, limit 50 000 Kč, který je osvobozen od daně, zůstává stejný. To znamená že do něj spadají oba případné benefity a není stanoven limit zvlášť pro každý tento produkt.

Minimální pojistná doba

Co se týká nejkratší možné pojistné doby, tak u penzijního připojištění je možné čerpat výsluhovou penzi po 15 letech spoření, a to ve výši 50 % naspořené částky. Jak je to ale v případě doplňkového penzijního spoření? Dle zákona není v rámci tohoto produktu výsluhová penze podporována. Pokud se rozhodnete spoření předčasně ukončit, je možné tak učinit nejdříve po 24 měsících. Avšak musíte počítat s tím, že přijdete o všechny státní příspěvky, které byly na spořicí účet připsány.

Minimální pojistná doba v rámci III. pilíře důchodového systému je stanovena na 5 let. Je ale zároveň nutné splnit podmínku dosažení 60 let věku. Předčasné ukončení se pak provádí formou výplaty odbytného, které představuje hodnotu naspořených prostředků bez státních příspěvků. Dosažené výnosy ze spoření jsou při výplatě odbytného zdaněny srážkovou daní stejně jako příspěvky od zaměstnavatele.

Jakými způsoby lze pojistné čerpat

Jak bylo řečeno, nárok na řádnou výplatu vám vzniká nejdříve po dosažení 60 let věku a minimálně 60 měsících spoření. Čerpat pojistné je možné za předpokladu, že jste pravidelné měsíční úložky posílali včas a ve sjednané výši. Pokud nastane situace, kdy nemůžete posílat pravidelné platby v plné výši nebo vůbec, máte možnost je snížit nebo na nějakou dobu přerušit. Čerpat pojistné z doplňkového penzijního spoření je pak možné následujícími způsoby:

  • jednorázovým vyrovnáním,
  • výplatou odbytného,
  • jako starobní penzi na určenou dobu,
  • jako invalidní penzi na určenou dobu,
  • úhradou jednorázového pojistného pro doživotní penzi,
  • úhradou jednorázového pojistného pro penzi s přesně stanovenou výší důchodu a dobou,
  • jako předdůchod,
  • výplatou částečného odbytného v 18 letech.

Pokud by došlo k tomu, že účastník spoření zemře, je potřeba stanovit osobu, které bude pojistné plnění vyplaceno. V takovém momentě se rozlišují dvě situace, a to zda účastník zemřel před pojistným plněním, nebo po něm. Pokud se tak stalo dříve, než začal pojistné čerpat, náleží tyto prostředky buď určené osobě, nebo dědici ve formě odbytného. Jestliže daná osoba zemřela v době, kdy již pojistné bylo čerpáno, bude zbytek vyplacen určené osobě nebo dědici, a to včetně složky obsahující státní příspěvky.

Jaká je pojistná doba u penzijního spoření?
Sjednat si doplňkové penzijní spoření může každá osoba bez omezení věku (do roku 2015 tak mohla učinit pouze osoba starší 18 let). Minimální pojistná doba pak činí 5 let s podmínkou, že účastník již dosáhl 60 let věku. U penzijního připojištění je možné čerpat 50 % naspořené částky jako takzvanou výsluhovou penzi po 15 letech řádného spoření.
Může na penzijní spoření přispívat zaměstnavatel?
Zaměstnanecké příspěvky jsou možné jak u penzijního připojištění, tak v rámci doplňkového penzijního spoření. Výši měsíčního příspěvku si zaměstnavatel stanovuje sám. Platí, že u částek do 50 000 Kč, které podnik svým pracovníkům poskytne v rámci penzijního spoření, není odváděna daň z příjmů ani sociální a zdravotní pojištění.
Kolik přispívá na doplňkové penzijní spoření stát?
Každý měsíc mají někteří účastníci penzijního spoření nárok na příspěvek od státu. Výše této částky se odvíjí od toho, kolik peněz si daná osoba na spoření ukládá. V případě měsíčních úložek do 300 Kč nejsou připsány žádné státní příspěvky. Naopak nejvyšší možný příspěvek od státu činí 230 Kč měsíčně a děje se tak ve chvíli, kdy měsíční úložka dosahuje výše 1000 Kč a více.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).