Zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci - Oddíl čtvrtý - Uplatnění nároku

Oddíl čtvrtý

Uplatnění nároku

§ 14

(1) Nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

(2) Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány.

(3) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

(4) Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup úřad nebo jiný orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.

(5) Uplatnil-li poškozený nárok na náhradu ušlého zisku nebo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle § 9 nebo 10 a byl-li vůči poškozenému vydán odsuzující rozsudek, kterým byla zohledněna dříve vykonaná vazba nebo dříve vykonaný trest odnětí svobody, nebo kterým byl uložen trest umožňující jejich započítání, posoudí příslušný úřad nárok nejdříve po nabytí právní moci

a) rozhodnutí o započítání vazby nebo trestu odnětí svobody, bylo-li trestní řízení, ve kterém byl tento odsuzující rozsudek vydán, skončeno pravomocným odsuzujícím rozsudkem, kterým byl uložen trest umožňující jejich započítání, nebo

b) rozhodnutí, kterým bylo skončeno trestní řízení, ve kterém byl tento odsuzující rozsudek vydán, v ostatních případech.

(6) Nárok na náhradu škody podle § 9 až 11 se uplatňuje pouze prostřednictvím formuláře, jehož náležitosti stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Tento formulář uveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. K návrhu, který není podán na formuláři podle věty první, se nepřihlíží.

§ 15

(1) Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

(2) Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

(3) Lhůta podle odstavce 2 se v případech podle § 14 odst. 5 přerušuje po dobu, kdy nelze nárok posoudit příslušným úřadem z důvodu vydání odsuzujícího rozsudku, kterým byla zohledněna dříve vykonaná vazba nebo dříve vykonaný trest odnětí svobody, nebo kterým byl uložen trest umožňující jejich započítání.