Zákon o ochraně ovzduší - Přílohy

Příloha č. 1

Imisní limity a národní cíl snížení expozice

1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí

Vysvětlivky:

1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

2) V částicích PM₁₀.

2. Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace

Vysvětlivka:

1) Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého.

3. Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM₁₀ vyhlášené pro ochranu zdraví lidí

4. Imisní limity pro troposférický ozon

Vysvětlivky:

1) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky.

2) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

3) V případě dodržení imisního limitu při maximálním počtu překročení v zóně nebo aglomeraci je třeba usilovat o dosažení nulového počtu překročení.

4) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 5 kalendářních let.

5) AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m^-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m^-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července).

6) V případě dodržení imisního limitu v zóně nebo aglomeraci ve výši 18000 μg.m^-3.h je třeba usilovat o dosažení imisního limitu ve výši 6000 μg.m^-3.h.

5. Národní cíl snížení expozice

Příloha č. 2

Vyjmenované stacionární zdroje

Vysvětlivky k tabulce:

1. Sloupec A - je vyžadována rozptylová studie podle § 11 odst. 8

2. Sloupec B - jsou vyžadována kompenzační opatření podle § 11 odst. 4

3. Sloupec C - je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu

*) nevztahuje se na spalování zemního plynu

**) roční emise odpovídající celkovému projektovanému výkonu nebo kapacitě, předpokládanému využití provozní doby a emisím na úrovni emisního limitu

***) vyžaduje se, je-li to na základě typu činnosti nebo typu stacionární technické jednotky relevantní

Příloha č. 2a

Stacionární zdroje, pro které jsou stanoveny minimální vzdálenosti podle § 12a

2.2. Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně a více nebo mají celkovou projektovanou kapacitu 25000 t a více; nezahrnuje skládky železného a ocelového šrotu^*)

2.3. Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t a více na jednu zakládku nebo 150 t a více zpracovaného odpadu ročně

2.6. Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m³ odpadních vod nebo odpadů za den a více

2.7. Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10000 a více ekvivalentních obyvatel

2.8. Sušení čistírenských kalů, sušení znečištěného skla nebo opalování znečištěných kovů nebo znečištěného skla

3.6. Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1.)

4.6.1. Slévárny železných kovů; pouze jádrovny a formovny

5.11. Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m³ za den a více

5.14. Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných povrchů anebo zpracování nebo nakládání s živicemi s výjimkou konečného nanášení na vozovku

6.5. Výroba nebo zpracování syntetických polymerů nebo kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více; pouze zdroje, v nichž vznikají emise styrenu

6.8. Zpracování dehtu

7.1. Jatka o celkové projektované kapacitě porážky 50 t denně a více

7.2. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více

7.3. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a více

7.6. Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a více

7.16. Veterinární asanační zařízení

7.18. Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové projektované kapacitě 10000 hl bezvodého lihu za rok a více

8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a více

9.8. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více

9.19. Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok a více

9.23. Zpracování kaučuku nebo výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více, nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok a více

9.24. Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů nebo živočišných tuků.

Poznámky:

*) Dle definice želeného a ocelového šrotu uvedené v článku 2 písm. a) Nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.

Příloha č. 3 k zákonu č. 201/2012 Sb.

Seznam zón a aglomerací

Poznámky:

^*) Členění území na zóny a aglomerace vychází z klasifikace územních statistických jednotek uvedené ve sdělení Českého statistického úřadu zveřejněného ve Sbírce zákonů dne 29. dubna 2004 pod číslem 228, především z oblastí NUTS 2. V případě, že je z oblasti NUTS 2 definované uvedeným sdělením vyjmuto území aglomerace, jsou tyto označeny odlišně od uvedeného sdělení doplněním písmene „Z“ a „A“.

^**) Území aglomerace je shodné s územím okresu Brno-město a je definováno NUTS kódem CZ0622.

^***) Území aglomerace je shodné s územím okresů Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek a je definováno NUTS kódy CZ0806, CZ0803 a CZ0802.

Příloha č. 4 k zákonu č. 201/2012 Sb.

Výčet typů stacionárních zdrojů, které provádějí jednorázové měření emisí znečišťujících látek, pro které nejsou stanoveny specifické emisní limity, a stacionárních zdrojů, které provádějí kontinuální měření emisí, a rozsah měřených znečišťujících látek a provozních parametrů

Část A - Jednorázové měření emisí znečišťujících látek, pro které nejsou stanoveny specifické emisní limity

U stacionárních zdrojů

a) spalovací stacionární zdroj, jehož jmenovitý tepelný příkon je 50 MW a vyšší, spalující tuhé nebo kapalné palivo,

b) spékací pás aglomerace pro pražení nebo slinování kovových rud včetně sirníkové rudy s projektovanou výrobní kapacitou nad 150 t aglomerátu denně pro železné rudy nebo koncentrát a nad 30 t aglomerátu denně pro pražení rud mědi, olova nebo zinku nebo jakékoli zpracování rud zlata a rtuti,

c) nístějová pec s intenzifikací kyslíkem, kyslíkové konvertory nebo elektrické obloukové pece, pro výrobu oceli s projektovanou výrobní kapacitou nad 2,5 t/hod,

d) slévárna železných kovů s projektovanou výrobní kapacitou nad 20 t/den,

e) výroba nebo tavení neželezných kovů s projektovanou výrobní kapacitou nad 20 t/den,

f) výroba cementářského slínku v rotačních pecích s projektovanou výrobní kapacitou nad 500 t/den

zjišťuje provozovatel úroveň znečišťování jednorázovým měřením emisí pro

1) kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako kadmium, rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť, olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako olovo, arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako arsen,

2) PCDD a PCDF v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vyjádřených jako součet ekvivalentních množství toxických kongenerů vypočtený jako součin stanovené koncentrace individuálního toxického kongeneru a příslušného koeficientu ekvivalentu toxicity stanoveného v prováděcím právním předpisu,

3) polychlorovaných bifenylů, a to individuální kongenery v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; emise se vyjádří jako celková hmotnost uvedených kongenerů,

4) benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten.

Pro provádění jednorázového měření emisí podle této části přílohy č. 4 k tomuto zákonu platí obdobné vztažné a referenční podmínky stanovené prováděcím právním předpisem pro jednorázová měření emisí znečišťujících látek, pro které jsou stanoveny specifické emisní limity.

Část B - Kontinuální měření emisí

1. Kontinuální měření emisí provádí

1.1. spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a oxid uhelnatý,

1.2. spalovací stacionární zdroje, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený podle § 4 odst. 7 nebo 8 je 100 MW a vyšší pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a oxid uhelnatý,

1.3. stacionární zdroj ve kterém probíhá výroba vápna a výroba cementu (kód 5.1.1. až 5.1.6. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) a zpracování magnezitu pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý pokud jejich hmotnostní tok překračuje 15 kg/h,

1.4. stacionární zdroj, ve kterém probíhají činnosti používající organická rozpouštědla (kód 9.1. až 9.24. v příloze č. 2 k tomuto zákonu), pro celkový organický uhlík v případě, že se dodržení emisního limitu dosahuje zařízením ke snižování emisí a hodinový hmotnostní tok celkového organického uhlíku překračuje při projektovaných parametrech 10 kg,

1.5. stacionární zdroj na výrobu oxidu titaničitého pro tuhé znečišťující látky na hlavním výduchu zdroje, a dále pro oxidy síry z procesu rozkladu a kalcinace u sulfátového procesu a pro chlór z chloridového procesu,

1.6. stacionární zdroj, ve kterém je tepelně zpracován odpad, pro oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, plynné anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík, plynné anorganické sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík a oxid siřičitý nebo

1.7 stacionární zdroj výše neuvedený v případě, že se dodržení emisního limitu dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu pro znečišťující látky, jejichž roční hmotnostní tok překračuje při maximálním projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci znečišťující látky odpovídající specifickému emisnímu limitu hodnoty

a) 200 t tuhých znečišťujících látek,

b) 1000 t oxidu siřičitého,

c) 4 t chloru a jeho plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlor,

d) 2 t plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluor,

e) 200 t oxidů dusíku vyjádřených jako oxid dusičitý,

f) 10 t těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík,

g) 1 t sulfanu,

h) 50 t oxidu uhelnatého.

2. Kontinuální měření emisí podle bodu 1.1. se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon nedosahuje 100 MW, a které slouží jako záložní zdroje energie, a jejichž provozní hodiny, stanovené postupem podle prováděcího právního předpisu, v daném kalendářním roce nepřekročí 300 hodin.

3. Kontinuální měření emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého podle bodů 1.1. a 1.2. se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje spalující výlučně zemní plyn a v případě bodu 1.1. také na spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 100 MW spalující plynná paliva, jejichž spálením nemohou být do ovzduší vneseny vyšší koncentrace znečišťujících látek než spálením odpovídajícího množství zemního plynu o stejném energetickém obsahu, a dále v případě emisí oxidu siřičitého na spalovací stacionární zdroje spalující výlučně kapalné palivo, u kterého dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit a pokud není spalovací stacionární zdroj vybaven odsiřovacím zařízením. Kontinuální měření emisí podle bodu 1.2. se dále nevztahuje na spalovací stacionární zdroje, u nichž krajský úřad posoudí, že jsou umístěny tak, že by s přihlédnutím k technickým a ekonomickým faktorům jejich odpadní plyny nemohly být odváděny společným komínem, bez ohledu na počet komínových průduchů. V těchto případech se provádí jednorázové měření emisí.

4. Od kontinuálního měření plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík podle bodu 1.6. této přílohy je možné upustit, jestliže se provádí čištění od anorganických sloučenin chloru nebo probíhá technologický proces, který zajišťuje, že nejsou překračovány specifické emisní limity plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík. V takovém případě se emise plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík ověřují jednorázovým měřením emisí.

5. Od kontinuálního měření plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík, plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík a oxidu siřičitého podle bodu 1.6. této přílohy je možné v povolení provozu stacionárního zdroje, ve kterém je tepelně zpracován odpad, upustit, pokud provozovatel prokáže, že úroveň znečišťování těmito znečišťujícími látkami nemůže přesáhnout specifické emisní limity. V takovém případě se emise těchto znečišťujících látek ověřují jednorázovým měřením emisí.

6. Vedle zjišťování úrovně znečišťování se kontinuálně měří stavové a vztažné veličiny a v případě tepelného zpracování odpadu provozní parametry procesu, a to teploty spalin v blízkosti vnitřní stěny nebo v jiném reprezentativním místě spalovací komory schváleném v rámci povolení provozu a koncentrace kyslíku, tlaku, teploty a vlhkosti v odváděném vyčištěném odpadním plynu. Kontinuální měření obsahu vodních par se nevyžaduje v případech, kdy je vzorek odpadního plynu před vlastní analýzou vysušen.

Příloha č. 5

Obsah programu zlepšování kvality ovzduší

1) Vymezení oblastí s překročenými imisními limity v rámci zóny nebo aglomerace, včetně měřicích lokalit, na nichž došlo k překročení imisních limitů

2) Základní informace

a) popis zóny nebo aglomerace a relevantní topografická a relevantní klimatická data

b) odhad rozlohy oblastí s překročenými imisními limity (v km²) a velikosti populace zasažené tímto překročením

c) informace o charakteru cílů kvality ovzduší vyžadujících v dané lokalitě ochranu podle tohoto zákona

3) Analytická část

a) Povaha a vyhodnocení znečištění

i) úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech (před realizací opatření uvedených v programu zlepšování kvality ovzduší)

ii) výsledky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění (od počátku realizace opatření uvedených v programu zlepšování kvality ovzduší)

iii) užité způsoby posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění

b) Původ znečištění

i) výčet zdrojů znečišťování ovzduší, doplněný jejich geografickým vyznačením a údaji o znečišťování ovzduší těmito zdroji

ii) celkové množství emisí z hlavních zdrojů podílejících se na znečištění podle bodu i) (v t/rok)

iii) hodnocení příčin znečištění ovzduší, včetně dálkového přenosu znečištění ovzduší pocházejícího mimo oblast zóny nebo aglomerace

c) Analýza situace

i) podrobný popis příčin překročení imisních limitů

ii) podrobný popis dostupných opatření ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení přípustné úrovně znečištění

4) Odpovědné orgány

Identifikace orgánů, příp. osob, odpovědných za vypracování programu zlepšování kvality ovzduší a realizaci opatření v něm uvedených

5) Část obsahující opatření ke zlepšení kvality ovzduší

i) popis opatření ke zlepšování kvality ovzduší, která byla realizována před přijetím programu zlepšování kvality ovzduší na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni včetně uvedení jejich efektů

ii) stanovení a popis opatření ke zlepšování kvality ovzduší stanovených v programu zlepšování kvality ovzduší

iii) rámcový časový plán realizace opatření ke zlepšování kvality ovzduší stanovených v programu zlepšování kvality ovzduší

iv) odhad plánovaného přínosu ke snížení úrovně znečištění nebo znečišťování a předpokládaná doba potřebná k dosažení imisních limitů

v) popis plánovaných nebo zkoumaných dlouhodobých opatření

6) Seznam použitých dokumentů a dalších zdrojů informací

Příloha č. 6

Smogové situace a podmínky vyhlašování jejich vzniku a ukončení

1. Obecné podmínky vyhlašování vzniku a ukončení smogových situací

Vznik a ukončení smogové situace se vyhlašuje pro vymezené území v rámci zóny nebo aglomerace (dále jen „vymezené území“), a to na základě naměřených koncentrací znečišťujících látek na stanovených měřících lokalitách reprezentativních pro vymezené území (dále „reprezentativní lokality“). Seznam vymezených území a reprezentativních lokalit pro jednotlivé znečišťující látky uvedené v § 10 odst. 1 je zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. Reprezentativní lokalita musí být reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km² vymezeného území.

2. Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM₁₀

Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 250 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny, pro oxid dusičitý jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 200 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny a pro částice PM₁₀ jako hodnota jejich koncentrace o velikosti 100 μg.m^-3 za dobu průměrování dvanácti hodin.

3. Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM₁₀

Regulační prahová hodnota pro oxid siřičitý se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 500 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny, pro oxid dusičitý jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 400 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny a pro částice PM₁₀ jako hodnota jejich koncentrace o velikosti 150 μg.m^-3 za dobu průměrování dvanácti hodin.

4. Vznik smogové situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM₁₀

4.1. Smogová situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo částice PM₁₀ vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud

a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého překročila informativní prahovou hodnotu pro oxid siřičitý ve třech po sobě následujících hodinách,

b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého překročila informativní prahovou hodnotu pro oxid dusičitý ve třech po sobě následujících hodinách, nebo

c) dvanáctihodinový klouzavý průměr hodinové koncentrace částic PM₁₀ překročil informativní prahovou hodnotu pro částice PM₁₀,

alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, a zároveň se alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, předpokládají během následujících 24 hodin koncentrace vyšší než příslušná informativní prahová hodnota, a to na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace.

4.2. Smogová situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo částice PM₁₀ s regulací vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud

a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého překročila regulační prahovou hodnotu pro oxid siřičitý ve třech po sobě následujících hodinách,

b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého překročila regulační prahovou hodnotu pro oxid dusičitý ve třech po sobě následujících hodinách, nebo

c) dvanáctihodinový klouzavý průměr hodinové koncentrace částic PM₁₀ překročil regulační prahovou hodnotu pro částice PM₁₀,

alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, a zároveň se alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, předpokládají během následujících 24 hodin koncentrace vyšší než příslušná regulační prahová hodnota, a to na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace.

5. Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon

Informativní prahová hodnota pro troposférický ozon se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 180 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny.

Varovná prahová hodnota pro troposférický ozon se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 240 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny.

6. Vznik smogové situace pro troposférický ozon

6.1. Smogová situace pro troposférický ozon vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud alespoň na jedné reprezentativní lokalitě překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu informativní prahovou hodnotu pro troposférický ozon a zároveň se alespoň na jedné reprezentativní lokalitě na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace předpokládá koncentrace vyšší než informativní prahová hodnota i v následující hodině.

6.2. Smogová situace pro troposférický ozon s varováním vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud alespoň na jedné reprezentativní lokalitě překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon a zároveň se alespoň na jedné reprezentativní lokalitě na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace předpokládá koncentrace vyšší než varovná prahová hodnota i v následující hodině.

7. Informování veřejnosti při překročení prahových hodnot

V případě, že alespoň na jedné reprezentativní lokalitě pro vymezené území koncentrace oxidu siřičitého nebo oxidu dusičitého překročila ve třech po sobě jdoucích hodinách příslušnou regulační prahovou hodnotu nebo koncentrace troposférického ozonu překročila informativní nebo varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon, informuje se veřejnost o této skutečnosti způsobem podle § 10 odst. 2 bez ohledu na očekávaný vývoj imisní situace.

8. Ukončení smogové situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM₁₀

Smogová situace podle bodu 4 je ukončena a toto ukončení se vyhlašuje, pokud na žádné reprezentativní lokalitě není naměřená koncentrace oxidu siřičitého, oxidu dusičitého nebo částic PM₁₀ vyšší než příslušná prahová hodnota uvedená v bodě 2 nebo 3 této přílohy, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace se tento stav očekává i v průběhu následujících 24 hodin.

Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace je v průběhu následujících 24 hodin téměř vyloučeno, že by na některé reprezentativní lokalitě byla naměřena koncentrace vyšší, než příslušná prahová hodnota uvedená v bodech 2 nebo 3 této přílohy.

9. Ukončení smogové situace pro troposférický ozon

Smogová situace podle bodu 6 je ukončena a toto ukončení se vyhlašuje, pokud na žádné reprezentativní lokalitě není naměřená koncentrace troposférického ozonu vyšší než příslušná prahová hodnota uvedená v bodu 4 této přílohy, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 3 hodiny a na základě předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace se tento stav očekává i během následujících 24 hodin.

10. Náležitosti regulačního řádu podle § 10 odst. 3

1. Název obce, která vydává regulační řád

2. Vymezení území, pro které se regulační řád vydává

3. Specifikace znečišťujících látek, pro které se regulační řád vydává

4. Stanovení a popis krátkodobých opatření

11. Náležitosti informačního seznamu podle § 10 odst. 5

1. Identifikace provozovatele stacionárního zdroje, identifikace provozovny a identifikace stacionárního zdroje

2. Uvedení kódu podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, do kterého byl stacionární zdroj zařazen

3. Adresa zdroje a název zóny nebo aglomerace, kde se zdroj nachází

4. Seznam znečišťujících látek, pro které jsou stanoveny zvláštní podmínky provozu podle § 12 odst. 4 písm. g), včetně označení konkrétní zvláštní podmínky provozu, která je pro danou znečišťující látku stanovena

5. Kontaktní informace pro účely informování podle § 10 odst. 2, včetně elektronické adresy

Příloha č. 7 k zákonu č. 201/2012 Sb.

Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu

Žádost o povolení provozu obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu

1.1. Identifikační údaje osoby oprávněné jednat za žadatele. V případě, že je žadatel zastoupen, jsou součástí žádosti též listiny prokazující udělení oprávnění zastupovat žadatele.

1.2. Údaje o dosavadních rozhodnutích příslušných správních orgánů podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů, které souvisí s předmětem žádosti a soupis všech stacionárních zdrojů provozovaných žadatelem v dané provozovně⁴), včetně specifikace všech komínů nebo výduchů.

1.3. Projektovou dokumentaci, kterou je žadatel povinen předložit v rámci řízení o povolení záměru podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato dokumentace obsahuje zejména

a) údaje o přesném umístění stavby, investorovi a zpracovateli projektu,

b) technickou zprávu,

c) podrobný technický popis technického a technologického řešení stacionárních zdrojů a procesů, které zde budou probíhat (zejména přesná označení názvem a typem, názvy a adresy výrobců a jejich technické parametry, specifikace hořáků použitých spalovacích stacionárních zdrojů, jejich typy, výrobce, parametry), uvedení u konkrétních stacionárních zdrojů, že se jedná o zdroje, které mají sloužit jako záložní zdroj energie,

d) technické parametry, především kapacita stacionárního zdroje,

e) hmotnostní toky jednotlivých materiálů a energií na vstupu a výstupu ze stacionárního zdroje (zejména paliv a odpadů) a způsob dalšího nakládání s nimi.

1.4. Specifikaci všech znečišťujících látek, které budou vnášeny do ovzduší během provozu stacionárního zdroje. Zvláště je třeba uvést znečišťující látky, které mohou způsobovat pachový vjem. U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu.

1.5. Informace o zjišťování úrovně znečišťování ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro kontinuální i jednorázová měření emisí znečišťujících látek a jejich hmotnostního toku.

1.6. U žádosti týkající se tepelného zpracování odpadu způsob stanovení celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce, vyhodnocení možnosti kombinované výroby elektřiny a tepla a způsob využití vyrobeného tepla.

1.7. Návrh provozního řádu, v případě že se jedná o stacionární zdroj, který má povinnost zpracovat provozní řád.

1.8. Návrh zvláštních podmínek provozu při překročení regulační prahové hodnoty, pokud se jedná o provoz stacionárního zdroje podle § 10 odst. 5.

1.9. Hodnotu celkového projektovaného výkonu, celkové projektované kapacity nebo celkového jmenovitého tepelného příkonu stacionárního zdroje.

1.10. Návrh zařazení stacionárního zdroje pod příslušný kód v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

1.11. Návrh provozního parametru, jež má být sledován a zaznamenáván, pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí, včetně návrhu způsobu jeho sledování, pokud se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterého tak stanoví prováděcí právní předpis.

Příloha č. 8 k zákonu č. 201/2012 Sb.

Výjimky z omezení provozu v nízkoemisních zónách

ČÁST A

Omezení provozu v nízkoemisních zónách se nevztahuje na

a) zvláštní vozidla²⁹),

b) vozidla integrovaného záchranného systému,

c) vozidla k řešení mimořádné události³⁰) nebo v souvislosti s řešením krizové situace³¹), včetně zásobování postižených míst, svozu dřeva po živelní pohromě, jízd speciálních vozidel pro odstranění následků škod (lesní stroje, stavební stroje),

d) vozidla přepravující osoby s těžším zdravotním postižením, označená podle příslušných předpisů,

e) vojenská vozidla Armády České republiky a NATO a vozidla používaná zpravodajskými službami České republiky,

f) historická vozidla a vozidla zapsaná v registru silničních vozidel, pro která je vydán platný doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost,

g) vozidla k provádění činností bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a výstavbou pozemních komunikací nebo drah, plynových zařízení, elektroenergetických zařízení, energetických zařízení soustav zásobování tepelnou energií, vodárenských a kanalizačních zařízení, vodních děl a činností spojených se správou vodních toků a správou povodí,

h) vozidla držitele poštovní licence určená k přepravě poštovních zásilek,

i) vozidla k přepravě komunálního odpadu,

j) vozidla určená k odstranění závad vodovodů, kanalizací, plynovodů, elektrických sítí, rozvodů soustav zásobování tepelnou energií, sítí veřejných elektronických komunikací a dalších inženýrských sítí ve veřejném zájmu,

k) vozidla zajišťující veřejnou linkovou dopravu³²),

l) silniční motorová vozidla určená k přepravě tuhých, tekutých a plynných paliv pro zajištění provozu nemocnic, sociálních ústavů a školských zařízení.

ČÁST B

Způsob zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií

1) Silniční motorové vozidlo se zařadí do emisní kategorie 1 až 6 podle stupně plnění mezních hodnot emisí ve výfukových plynech podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵¹⁾ způsobem uvedeným v tabulce I. v případě silničních motorových vozidel kategorie M nebo N se vznětovými motory, způsobem uvedeným v tabulce II. v případě silničních motorových vozidel kategorie M nebo N se zážehovými motory, způsobem uvedeným v tabulce III. v případě silničních motorových vozidel kategorie L, s výjimkou silničních motorových vozidel uvedených v bodech 2 a 3.

2) Silniční motorové vozidlo kategorie M, N nebo L, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, se zařazuje do emisní kategorie E.

3) Silniční motorové vozidlo kategorie M, N nebo L, které používá jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí oxidu uhličitého v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, se zařazuje do emisní kategorie H.

4) Není-li údaj o stupni plnění mezních hodnot emisí podle bodu 1 k dispozici, použije se datum první registrace silničního motorového vozidla do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo silniční motorové vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozu.

5) Stupeň plnění mezních hodnot emisí podle bodu 1, datum první registrace silničního motorového vozidla do registru silničních vozidel podle bodu 4 nebo splnění podmínek uvedených v bodě 2 nebo 3 se pro účely zařazení do emisní kategorie zjišťují podle údajů vedených v registru vozidel nebo uvedených v technickém průkazu silničního motorového vozidla. V případě silničních motorových vozidel registrovaných v jiném státě se údaje podle věty první zjišťují podle údajů vedených v informačním systému nízkoemisních zón.

I. Vozidla kategorie M nebo N se vznětovými motory

I. Vozidla kategorie M nebo N se zážehovými motory

III. Vozidla kategorie L

Příloha č. 9 k zákonu č. 201/2012 Sb.

Sazby poplatků za znečišťování a koeficienty úrovně emisí

1. Znečišťující látky, které podléhají zpoplatnění a sazby poplatků za znečišťování v jednotlivých letech (v Kč/t)

2. Koeficienty úrovně emisí vztažené k dosahovanému procentu specifického emisního limitu

Příloha č. 10

Opatření k předcházení vzniku prašnosti a k omezování jejího šíření na staveništi při provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb

Část A

Obecně platná opatření k předcházení a k omezování prašnosti

1. Stavební hmoty, u nichž je vysoké riziko prášení, ukládat v uzavíratelných obalech nebo je skladovat v krytých prostorech a v co nejkratším čase je zpracovat. Nepotřebné zbytky stavebních hmot co nejdříve odvézt ze staveniště.

2. Lešení kolem stavebních objektů vybavit protiprašnými sítěmi, zabraňujícími šíření prašnosti do okolí.

3. Při nakládce a vykládce stavebních hmot minimalizovat spádové výšky.

4. Neprovádět odkrývku celého povrchu najednou, není-li to nezbytně nutné.

5. Pravidelně provádět čištění staveništních ploch, staveništních komunikací a vozidel.

6. Používat pouze staveništní techniku splňující následující paramenty:

a) Stavební stroje se vznětovým motorem splňují alespoň emisní Etapu IIIB. V případě, že nesilniční pojízdný stroj nesplňuje mezní hodnoty emisí odpovídající úrovni Etapy IIIB, musí být dovybaven filtrem pevných částic schváleným technickou zkušebnou Ministerstva dopravy nebo obdobným orgánem oprávněným k provádění této činnosti jiným členským státem Evropské unie.

b) Nákladní vozidla splňují alespoň emisní normu EURO V. V případě, že nákladní vozidlo nesplňuje mezní hodnoty emisí EURO V, musí být dovybaveno filtrem pevných částic schváleným technickou zkušebnou Ministerstva dopravy nebo obdobným orgánem oprávněným k provádění této činnosti jiným členským státem Evropské unie.

c) Zemědělské a lesnické traktory splňují alespoň emisní Etapu IIIB. V případě, že zemědělský a lesnický traktor nesplňuje mezní hodnoty emisí odpovídající úrovni Etapy IIIB, musí být dovybaven alespoň filtrem pevných částic schváleným technickou zkušebnou Ministerstva dopravy nebo obdobným orgánem oprávněným k provádění této činnosti jiným členským státem Evropské unie.

7. Plochy, které jsou určeny k následným vegetačním úpravám, osázet nebo oset co nejdříve po dokončení prací tak, aby nová vegetace byla co nejrychleji půdokryvná, popřípadě aplikovat jiné řešení pro zvýšení soudržnosti povrchu.

Část B

Dodatečná opatření k předcházení a k omezování prašnosti v zastavěném území sídel a v oblastech s překračovanými imisními limity pro částice PM₁₀ nebo PM_2,5 nebo s překračovaným cílem snížení expozice

1. Zabraňovat roznosu materiálu do okolí staveniště.

2. V maximální možné míře omezit volné deponie jemnozrnného materiálu. Při tvorbě deponií a mezideponií minimalizovat vyfoukání prachu větrem vhodnou volbou jejich tvaru, velikosti, orientací vůči převládajícímu směru větru, použitím clon a bariér, zakrytím plachtou nebo sítí.

3. Zakrýt, popřípadě skrápět všechny deponie o zrnitosti menší než 8 mm při rychlosti větru přesahující 5 m/s.

4. Používat uzavřené shozy a kontejnery pro manipulaci a skladování stavebních nebo demoličních odpadů.

Příloha č. 11 k zákonu č. 201/2012 Sb.

Minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroj na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a který není navržen rovněž pro přímé vytápění místa instalace

¹) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 10 %.

²) TOC = celkový organický uhlík, kterým se rozumí úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou metanu vyjádřená jako celkový uhlík.

Příloha č. 12 k zákonu č. 201/2012 Sb.

Požadavky na obsah národního programu snižování emisí České republiky

Národní program snižování emisí obsahuje:

a) analýzu úrovní znečištění a znečišťování, posouzení vlivu zdrojů emisí umístěných na území České republiky na kvalitu ovzduší v okolních státech, vyhodnocení plnění legislativních požadavků v oblasti kvality ovzduší a snižování emisí a možného vývoje emisí v případě, že nedojde v již přijatých nástrojích a opatřeních k další změně,

b) scénáře vývoje úrovní znečištění a znečišťování, a to ve variantách se stávajícími a dodatečnými opatřeními,

c) cíle v oblasti snižování úrovně znečištění a znečišťování, a to

1. národní závazky ke snížení antropogenních emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, amoniaku, částic PM_2,5 a nemetanových těkavých organických látek platné od roku 2020 do roku 2029, národní závazky ke snížení těchto emisí od roku 2030 a indikativní cíl k roku 2025 (případně také zdůvodnění nemožnosti dosáhnout indikativního cíle); národní závazek ke snížení emisí je vždy vyjádřen jako procentní podíl celkového množství emisí výchozího roku; za výchozí rok se považuje rok 2005; v případě využití flexibility podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES, také zhodnocení důsledků využití této flexibility pro životní prostředí,

2. směrné cílové hodnoty pro omezení acidifikace a zatížení troposférickým ozonem,

3. národní cíl snížení expozice pro částice PM_2,5,

d) opatření ke snižování úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoveny imisní limity a úrovně znečišťování, a předpokládaný přínos těchto opatření, zejména emisní stropy pro skupiny stacionárních zdrojů a skupiny mobilních zdrojů, zvažovaná opatření k dosažení národních závazků ke snížení emisí včetně vyhodnocení jejich přínosu, přičemž u opatření ke snížení emisí PM_2,5 budou prioritně snižovány emise černého uhlíku,

e) způsob zajištění souladu s jinými sektorovými politikami a strategiemi,

f) lhůty pro dosažení hodnot uvedených v písmenu c) a harmonogram pro realizaci opatření uvedených v písmenu d),

g) orgány odpovědné za realizaci jednotlivých opatření národního programu,

h) vymezení monitoringu účinků znečištění ovzduší,

i) indikátory pro hodnocení plnění národního programu zohledňující vliv na zdraví a kvalitu ovzduší,

j) v případě aktualizace programu zhodnocení míry dosažení cílů programu a jakékoli významné změny v rámci politiky, hodnocení, programu či harmonogramu pro jeho realizaci.