Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - ČÁST ČTVRTÁ - STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ČÁST ČTVRTÁ

STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

HLAVA I

CÍLE A STUPNĚ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO ORGANIZACE A PRŮBĚH

§ 57

Cíle středního vzdělávání

(1) Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.

(2) Při vytváření předpokladů pro výkon povolání nebo pracovní činnosti školy vyvinou úsilí spolupracovat se zaměstnavateli, je-li to s ohledem na obor vzdělání vhodné a možné, zejména tím, že

a) se zaměstnavateli projednávají školní vzdělávací programy,

b) zaměstnavatele zapojí do tvorby koncepčních záměrů rozvoje školy,

c) zabezpečují, aby se praktické vyučování uskutečňovalo v souladu s tímto zákonem v části také na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání,

c) zabezpečují, aby se praktické vyučování uskutečňovalo v souladu s tímto zákonem v části také na pracovištích osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání, nebo u poskytovatelů duálního praktického vyučování,

d) umožňují účast odborníka z praxe v rámci teoretické odborné přípravy ve škole,

e) umožňují účast odborníka z praxe u profilové části maturitní zkoušky,

f) zabezpečují ve spolupráci se zaměstnavateli další vzdělávání a stáže pedagogických pracovníků teoretického i praktického vyučování u zaměstnavatelů.

(3) Ředitel školy může vytvořit poradní sbor ze zaměstnavatelů za účelem spolupráce se zaměstnavateli podle odstavce 2.

(3) Ředitel školy může vytvořit poradní sbor ze zaměstnavatelů včetně poskytovatelů duálního praktického vyučování za účelem spolupráce se zaměstnavateli podle odstavce 2. Ředitel školy vždy projedná příslušné školní vzdělávací programy s poskytovateli duálního praktického vyučování.

§ 58

Stupně středního vzdělání

(1) Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání:

a) střední vzdělání,

b) střední vzdělání s výučním listem,

c) střední vzdělání s maturitní zkouškou.

(2) Střední vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání.

(3) Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem (§ 84).

(4) Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia (§ 83) v délce 2 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (§ 85).

(5) Vláda stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž lze dosáhnout středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, jakož i středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou a středního vzdělání s maturitní zkouškou, jejich návaznost na učební a studijní obory podle předchozích právních předpisů a počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku.

Přijímání ke vzdělávání ve střední škole

§ 59

Podmínky přijetí ke vzdělávání ve střední škole

(1) Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, který splnil povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončil základní vzdělávání, pokud tento zákon nestanoví jinak, a který při přijímacím řízení splnil podmínky pro přijetí prokázáním zdravotní způsobilosti, stanoví-li tak nařízení vlády upravující soustavu oborů vzdělání, a vhodných schopností, vědomostí a zájmů.

(2) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel této školy.

(3) Pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání se oborem středního vzdělání rozumí také

a) stejný obor středního vzdělání v různých školách,

b) stejný obor středního vzdělání s různým zaměřením školního vzdělávacího programu,

c) stejný obor středního vzdělání v různé formě vzdělávání.

§ 60

Organizace přijímacího řízení

(1) Přijímací řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání se uskutečňuje v jednotlivých kolech vyhlašovaných ředitelem školy. Ředitel školy vyhlašuje pro každé kolo přijímacího řízení do oboru středního vzdělání kritéria přijímacího řízení.

(1) Přijímací řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání se uskutečňuje v jednotlivých kolech vyhlašovaných ředitelem školy. Ředitel školy vyhlašuje pro každé kolo přijímacího řízení do oboru středního vzdělání kritéria přijímacího řízení. Ředitel školy naplní povinnost vyzvat uchazeče k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí tím, že uvede ve vyhlášení přijímacího řízení termín, kdy má účastník řízení možnost seznámit se s podklady rozhodnutí.

(2) V přijímacím řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou se koná jednotná zkouška, není-li dále stanoveno jinak. Při přijímacím řízení do oboru středního vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, s výjimkou oboru středního vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, a do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou podle § 85 se jednotná zkouška nekoná.

První kolo přijímacího řízení

§ 60a

Přihláška

(1) Pro první kolo přijímacího řízení může uchazeč podat přihlášku nejvýše do 3 oborů středního vzdělání bez talentové zkoušky a do 2 oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou.

(2) Přihlášku podává uchazeč střední škole. Za nezletilého uchazeče podává přihlášku zákonný zástupce. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, přičemž o podání přihlášky bezodkladně informuje zákonného zástupce uchazeče.

(3) Přihlášku je možné podat

a) prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci

1. zletilého uchazeče,

2. zákonného zástupce nezletilého uchazeče, nebo

3. osoby podle odstavce 2 věty poslední,

3. osoby podle odstavce 2 věty poslední, nebo

b) v podobě výpisu získaného z informačního systému o přijímacím řízení bez prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, nebo

c) na tiskopisu, který stanoví ministerstvo a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.

b) na tiskopisu, který stanoví ministerstvo a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Součástí přihlášky podané zákonným zástupcem nebo osobou podle odstavce 2 věty třetí je čestné prohlášení podávající osoby, že nezletilý uchazeč souhlasí s jejím podáním a obsahem.

(5) Součástí přihlášky jsou kopie dokladů stanovených prováděcím právním předpisem, včetně kopie posudku o splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor středního vzdělání, pokud je stanovena nařízením vlády upravujícím soustavu oborů vzdělání. Ředitel školy může účastníka řízení vyzvat k předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu a účastník řízení je povinen daný doklad předložit, jinak se skutečnost považuje za neprokázanou.

(6) Překlad dokladu vyhotoveného v cizím jazyce nemusí být úředně ověřený. Ředitel školy může účastníka řízení v případě pochybností o správnosti překladu vyzvat k předložení úředně ověřeného překladu a účastník řízení je povinen daný doklad předložit, jinak se skutečnost doložená přeloženým dokladem považuje za neprokázanou.

§ 60b

Pořadí oborů středního vzdělání v přihlášce

(1) Uchazeč v přihlášce uvede pořadí oborů středního vzdělání, do kterých podává přihlášku.

(2) Pořadí uvedené v přihlášce vyjadřuje přednostní volbu oboru středního vzdělání.

(3) Po uplynutí termínu pro podání přihlášky nelze pořadí oborů středního vzdělání změnit.

(3) Po uplynutí termínu pro podání přihlášky nelze pořadí oborů středního vzdělání změnit. To se netýká práva vzít přihlášku zpět.

(4) Vzít zpět přihlášku nebo její část lze pouze do dne stanoveného vyhláškou.

§ 60c

Podání přihlášky prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení a úkony v přijímacím řízení

(1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), vyplní v informačním systému o přijímacím řízení jeden formulář přihlášky a vloží do něj doklady pro všechny obory středního vzdělání, do kterých se hlásí. Dnem, kdy uchazeč potvrdí přihlášku v informačním systému o přijímacím řízení, je přihláška podána do všech oborů středního vzdělání, do kterých se uchazeč hlásí.

(1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), vyplní v informačním systému o přijímacím řízení jeden formulář přihlášky a vloží do něj doklady pro všechny obory středního vzdělání, do kterých se hlásí. Dnem, kdy uchazeč potvrdí přihlášku v informačním systému o přijímacím řízení, je přihláška podána do všech oborů středního vzdělání, do kterých se uchazeč hlásí. Uchazeč, který podal přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), může podat další přihlášku tímto způsobem, pouze pokud prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení vzal zpět předchozí přihlášku podanou tímto způsobem.

(2) Pokud je přihláška podána způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), ředitel školy činí úkony v přijímacím řízení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení. Věta první neplatí, pokud zletilý uchazeč nebo osoba podle § 60a odst. 2 věty druhé nebo poslední sdělí řediteli školy, že o činění úkonů ředitelem školy v přijímacím řízení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení nemá zájem. Úkony ředitele školy podle věty první neobsahují podpis ani elektronickou pečeť.

(3) V případě úkonů podle odstavce 2 je dnem doručení den, kdy se zletilý uchazeč nebo osoba podle § 60a odst. 2 věty druhé nebo poslední do systému přihlásí, přičemž takové doručení má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. Nepřihlásí-li se do informačního systému o přijímacím řízení osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost zpřístupněna v informačním systému o přijímacím řízení, považuje se tato písemnost za doručenou do vlastních rukou posledním dnem této lhůty.

(4) Uchazeč může činit úkony v přijímacím řízení v rámci řízení v prvním stupni prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci.

(5) Úkon podle odstavce 4 je učiněn jeho potvrzením v informačním systému o přijímacím řízení.

§ 60d

Podání přihlášky v podobě výpisu

(1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. b), vyplní v informačním systému o přijímacím řízení jeden formulář přihlášky a vloží doklady podle § 60a odst. 4 a 5 pro každý obor středního vzdělání, do kterého se hlásí.

(2) Uchazeč podá přihlášku v podobě výpisu získaného z informačního systému o přijímacím řízení do všech škol, do jejichž oborů středního vzdělání se hlásí.

§ 60e

Podání přihlášky na tiskopisu

(1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. c), podá přihlášku na tiskopisu do všech škol, do jejichž oborů středního vzdělání se hlásí, spolu s doklady podle § 60a odst. 4 a 5.

(1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. b), podá přihlášku na tiskopisu do všech škol, do jejichž oborů středního vzdělání se hlásí, spolu s doklady podle § 60a odst. 4 a 5.

(2) Na všech přihláškách na tiskopisu uchazeče musí být pořadí oborů vzdělání shodné.

§ 60f

Dodatečné předložení dokladů

(1) Uchazeč, kterému do doby podání přihlášky nebyl vydán doklad o splnění povinné školní docházky nebo získání stupně vzdělání, který má předložit s přihláškou, předloží tento doklad střední škole nejpozději v den, kdy se stane jejím žákem. Věta první se použije obdobně pro doložení úspěšného ukončení příslušného ročníku podle § 61 odst. 2.

(2) Pokud uchazeč daný doklad nepředloží podle odstavce 1, rozhodnutí o přijetí pozbývá právních účinků.

(3) Ředitel školy může v rámci kritérií přijímacího řízení určit pozdější termín pro předložení dokladů prokazujících plnění kritérií přijímacího řízení, která pro dané kolo přijímacího řízení vyhlásil.

(4) Pokud uchazeč daný doklad nepředloží v termínu podle odstavce 3, považuje se skutečnost za neprokázanou.

§ 60g

Obsah a forma přijímacích zkoušek

(1) Přijímací zkoušky ověřují předpoklady uchazeče ke vzdělávání v dané škole a v daném oboru středního vzdělání. Součástí přijímací zkoušky může být také školní přijímací zkouška.

(2) Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání.

(3) Jednotná zkouška se skládá z písemného testu z českého jazyka a literatury a z písemného testu z matematiky.

(4) Přípravu zadání testů jednotné zkoušky, distribuci a zpracování a hodnocení výsledků testů zajišťuje ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba.

(5) Na zadání testů jednotné zkoušky jako informaci veřejně nepřístupnou se vztahuje obdobně § 80b.

§ 60h

Organizace přijímacích zkoušek

(1) Uchazeč, který se hlásí alespoň do jednoho oboru středního vzdělání, do kterého se koná jednotná zkouška, může jednotnou zkoušku konat dvakrát. Uchazeč může školní přijímací zkoušku nebo talentovou zkoušku konat jedenkrát v každém oboru středního vzdělání, do kterého podal přihlášku.

(2) Uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a svoji neúčast písemně nejpozději do 3 pracovních dnů omluvil řediteli školy, ve které měl přijímací zkoušku konat, koná zkoušku v náhradním termínu. V tomto náhradním termínu koná zkoušku i nezletilý uchazeč a uchazeč s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a jeho neúčast omluvil písemně nejpozději do 3 pracovních dnů řediteli školy zákonný zástupce tohoto uchazeče, popřípadě ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.

(3) Zadávající učitel může vyloučit uchazeče z konání jednotné zkoušky, školní přijímací nebo talentové zkoušky, pokud uchazeč vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání zkoušky nebo jiným způsobem vážně narušil její průběh; zadávající učitel důvody vyloučení uchazeče písemně zaznamená do dokumentace školy.

§ 60ha

Úprava jednotné zkoušky

(1) Úprava jednotné zkoušky spočívající v jejím konání v jiném jazyce, uzpůsobení nebo prominutí je pro všechny termíny jejího konání jednotná.

(2) Ředitel školy, jejíž obor vzdělání, kde se koná jednotná zkouška, je uvedený v přihlášce na přednostnějším pořadí, posuzuje nárok na úpravy, pokud je nárok uchazeče posouzen rozdílně různými řediteli školy, a zadá výsledek posouzení do informačního systému o přijímacím řízení. Toto posouzení je pro ostatní ředitele škol závazné.

§ 60i

Způsob hodnocení výsledků přijímacího řízení

(1) Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle výsledků jednotné zkoušky a dále též podle výsledků školní přijímací zkoušky a talentové zkoušky, pokud jsou součástí přijímacího řízení.

(2) Ředitel školy může stanovit, že hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem také podle hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání nebo dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.

(3) Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %. Uchazeči se do celkového hodnocení započítává lepší výsledek z písemného testu z českého jazyka a literatury a písemného testu z matematiky. Další hodnocení splnění kritérií stanoví ředitel školy. Ředitel školy může v rámci kritérií pro přijetí stanovit hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce, ve školní přijímací zkoušce, v talentové zkoušce nebo v celkovém hodnocení při přijímacím řízení, které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytné podmínky pro přijetí.

§ 60j

Výsledek přijímacího řízení

(1) Ředitel školy zadá do informačního systému o přijímacím řízení výsledné pořadí uchazečů.

(2) Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení.

(3) Umístí-li se uchazeč na místě opravňujícím k přijetí do více oborů středního vzdělání, bude přijat do oboru umístěného z těchto oborů středního vzdělání na přednostnějším pořadí uvedeném v přihlášce podle § 60b; do ostatních oborů středního vzdělání nebude uchazeč přijat.

(4) Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba podle výsledků dosažených uchazeči při přijímacím řízení a v souladu s pořadím oborů vzdělání v přihlášce informuje ředitele školy o pořadí uchazečů, kteří budou přijati.

(5) Výsledky přijímacího řízení zveřejní všechny střední školy v den určený prováděcím právním předpisem. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam obsahuje také hodnocení jednotné zkoušky, školní přijímací zkoušky, talentové zkoušky a hodnocení ostatních kritérií, pokud jsou součástí přijímacího řízení. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup v informačním systému o přijímacím řízení. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí za oznámená.

(5) Výsledky přijímacího řízení zveřejní všechny střední školy v den určený prováděcím právním předpisem. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam obsahuje také hodnocení jednotné zkoušky, školní přijímací zkoušky, talentové zkoušky a hodnocení ostatních kritérií, pokud jsou součástí přijímacího řízení. Seznam obsahuje také poučení, v jaké lhůtě je možno podat odvolání, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup v informačním systému o přijímacím řízení. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí za oznámená.

(6) Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se v písemné formě podle správního řádu nevyhotovuje, nevyhlašuje a do spisu se nečiní záznam. Součástí spisu je seznam podle odstavce 5.

§ 60k

Vzdání se práva na přijetí

Uchazeč se může vzdát práva na přijetí do daného oboru středního vzdělání. Vzdáním se práva na přijetí do daného oboru středního vzdělání uchazeči nevzniká právo na přijetí do jiných oborů vzdělání v daném kole přijímacího řízení. Ředitel školy může takto uvolněné místo obsadit až v dalším kole přijímacího řízení.

§ 60l

Odvolání

(1) Odvolání lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne zveřejnění výsledků přijímacího řízení podle § 60j odst. 5.

(2) Rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání přijaté v důsledku opravných a podobných prostředků nemá vliv na přijetí uchazeče do jiného oboru středního vzdělání.

Druhé, třetí a další kolo přijímacího řízení

§ 60m

Druhé kolo přijímacího řízení

(1) Ředitel školy může vyhlásit druhé kolo přijímacího řízení. Pokud ředitel školy stanoví jako součást přijímacího řízení školní přijímací zkoušku nebo pokud je součástí přijímacího řízení talentová zkouška, stanoví jeden řádný termín každé zkoušky. Náhradní termín se nekoná.

(1) Ředitel školy může vyhlásit druhé kolo přijímacího řízení. Pokud ředitel školy stanoví jako součást přijímacího řízení školní přijímací zkoušku nebo pokud je součástí přijímacího řízení talentová zkouška, stanoví alespoň jeden řádný termín každé zkoušky. Náhradní termín se nekoná.

(2) V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou ředitel školy zohlední výsledky jednotné zkoušky. Jednotná zkouška se v druhém kole nekoná. Uchazeč, který nekonal jednotnou zkoušku v rámci prvního kola přijímacího řízení, nemůže podat přihlášku do druhého kola přijímacího řízení do oboru středního vzdělání, do kterého se koná jednotná zkouška.

(2) V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou ředitel školy zohlední výsledky jednotné zkoušky. Jednotná zkouška se v druhém kole nekoná.

(3) V druhém kole přijímacího řízení může podat přihlášku uchazeč, který

a) nebyl přijat do žádného oboru středního vzdělání v prvním kole, nebo

b) se vzdal práva na přijetí do oboru středního vzdělání po prvním kole v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(4) Nestanoví-li odstavce 1 až 3 jinak, postupuje se ve druhém kole přijímacího řízení obdobně jako v prvním kole.

§ 60n

Třetí a další kola přijímacího řízení

(1) Ředitel školy může vyhlásit třetí a další kolo přijímacího řízení.

(2) V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení může ředitel školy zohlednit výsledky jednotné zkoušky; současně určí náhradní způsob hodnocení v případě uchazečů, kteří jednotnou zkoušku nekonali. Jednotná zkouška se ve třetím a dalším kole nekoná.

(3) Ve třetím a dalším kole přijímacího řízení může podat přihlášku uchazeč, který

a) nebyl přijat do žádného oboru středního vzdělání v přijímacím řízení pro daný školní rok, nebo

b) se vzdal práva na přijetí do oboru středního vzdělání v přijímacím řízení pro daný školní rok v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(4) Ředitel školy vyhotoví a oznámí rozhodnutí v písemné formě. Odvolání lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

(5) Přijatý uchazeč do 7 dnů ode dne oznámení rozhodnutí je povinen potvrdit svůj úmysl vzdělávat se v daném oboru středního vzdělání, nejde-li o postup podle § 60l odst. 2. Marným uplynutím lhůty zaniká právo na přijetí do daného oboru středního vzdělání. Uchazeč může potvrdit svůj úmysl pouze v jednom oboru středního vzdělání; vzdáním se práva na přijetí do tohoto oboru středního vzdělání uchazeči vzniká možnost potvrdit svůj úmysl v jiném oboru středního vzdělání.

(5) Přijatý uchazeč je povinen ve lhůtě stanovené vyhláškou potvrdit svůj úmysl vzdělávat se v daném oboru středního vzdělání, nejde-li o postup podle § 60l odst. 2. Marným uplynutím lhůty zaniká právo na přijetí do daného oboru středního vzdělání. Pokud uchazeč potvrdí úmysl vzdělávat se v oboru středního vzdělání, považuje se toto potvrzení současně za zpětvzetí potvrzení vzdělávat se v jiném oboru středního vzdělání.

(6) Pro třetí a další kolo se neuplatní § 60a odst. 1, odst. 3 písm. a) a b), § 60b, 60c, 60d, § 60g odst. 3 až 5, § 60h odst. 1 věta první, § 60h odst. 3 a § 60i v rozsahu týkajícím se jednotné zkoušky, § 60j odst. 1 a 3 až 6, § 60k, § 60l odst. 1 a § 62 odst. 4.

(6) Pro třetí a další kolo se neuplatní § 60a odst. 1, § 60a odst. 3 písm. a), § 60b, 60c, § 60g odst. 3 až 5, § 60h odst. 1 věta první, § 60h odst. 3, § 60ha a 60i v rozsahu týkajícím se jednotné zkoušky, § 60j odst. 1 a 3 až 6, § 60k, § 60l odst. 1 a § 62 odst. 4.

(7) Nestanoví-li odstavce 1 až 6 jinak, postupuje se ve třetím a dalším kole přijímacího řízení obdobně jako v prvním kole.

Společná ustanovení

§ 61

Přijímání do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia

(1) Vzdělávání v šestiletém a osmiletém gymnáziu se člení na nižší stupeň a vyšší stupeň. Nižší stupeň je tvořen prvními dvěma ročníky šestiletého gymnázia nebo prvními čtyřmi ročníky osmiletého gymnázia. Vyšší stupeň je tvořen posledními čtyřmi ročníky šestiletého a osmiletého gymnázia.

(2) Do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí sedmý ročník základní školy nebo druhý ročník nižšího stupně osmiletého gymnázia nebo druhý ročník osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, do prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí pátý ročník základní školy. Do prvního ročníku vyššího stupně gymnázia postupují žáci, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň šestiletého nebo osmiletého gymnázia.

(3) Při přijímacím řízení do nižšího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia se postupuje obdobně podle § 60 až 60n.

§ 62

Informační systém o přijímacím řízení a předávání údajů

(1) Účelem informačního systému o přijímacím řízení je předávání údajů mezi uchazeči, školou a ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou osobou, činění některých úkonů v příjímacím řízení a podpora dalších činností při přijímacím řízení.

(2) Ministerstvo je správcem informačního systému o přijímacím řízení.

(3) Škola, ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená osoba a uchazeči předávají údaje uvedené v prováděcím právním předpisu do informačního systému o přijímacím řízení a využívají údaje z něj.

(4) Škola, jejíž obor středního vzdělání je uvedený v přihlášce jako první v pořadí, předává údaje z přihlášky podané na tiskopisu do informačního systému o přijímacím řízení; ostatní školy, jejichž obory středního vzdělání jsou uvedeny v přihlášce, údaje potvrzují.

(5) Národní standard pro elektronické systémy spisové služby se na informační systém o přijímacím řízení nepoužije; to neplatí v případě transakčního protokolu.

§ 63

Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole

Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku oboru středního vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru středního vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.

§ 64

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

a) termíny a způsob vyhlášení přijímacího řízení ředitelem školy,

b) termín, náležitosti a postup podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, včetně dokladů, které jsou její součástí,

c) náležitosti, termín a formu zaslání pozvánky uchazeči ke konání přijímací zkoušky,

d) další bližší podmínky organizace, náležitostí a průběhu přijímacího řízení,

e) termíny konání přijímacích zkoušek,

f) obsah a rozsah učiva a dovedností uchazečů ověřovaných při jednotné zkoušce,

g) způsob zadávání, formu, délku trvání a organizaci jednotné zkoušky,

h) způsob označování zadání jednotné zkoušky za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla ochrany informací veřejně nepřístupných,

i) pravidla, rozsah, termíny, způsob a formu předávaní údajů v informačním systému o přijímacím řízení mezi školou a ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou osobou a způsob ochrany údajů v něm obsažených,

j) pravidla pro uzpůsobení podmínek pro konání přijímací zkoušky uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami,

k) pravidla pro určení školy, kde uchazeč koná jednotnou zkoušku,

l) termín, po kterém uchazeč nemůže vzít přihlášku nebo její část zpět,

l) způsob a termín potvrzení výsledků vyhodnocení ředitelem školy v informačním systému,

m) způsob a termín potvrzení výsledků vyhodnocení ředitelem školy v informačním systému,

m) náležitosti a termín zveřejnění výsledků ředitelem školy,

n) náležitosti a termín zveřejnění výsledků ředitelem školy,

n) termín, do kterého se uchazeč musí vzdát práva na přijetí v určitém kole, aby mohl podat přihlášku v dalším kole,

o) termín, do kterého se uchazeč musí vzdát práva na přijetí v určitém kole, aby mohl podat přihlášku v dalším kole,

p) lhůtu, ve které je uchazeč povinen potvrdit úmysl vzdělávat se ve třetím a dalším kole,

o) podrobnosti o přijímání do vyššího než prvního ročníku.

q) podrobnosti o přijímání do vyššího než prvního ročníku.

Organizace středního vzdělávání

§ 65

(1) Vzdělávání ve střední škole se člení na teoretické a praktické vyučování a výchovu mimo vyučování, praktické vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu, a to podle jednotlivých oborů vzdělání. Odborná nebo umělecká praxe a sportovní příprava může být uskutečňována i v období školních prázdnin po dobu stanovenou rámcovým vzdělávacím programem.

(2) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání.

(2) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání, nebo u poskytovatelů duálního praktického vyučování.

(3) Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

(4) Podmínka věku nebo plné svéprávnosti se pro výkon činnosti při praktickém vyučování neuplatní, pokud škola zajistí, že je činnost vykonávána pod přímým dohledem instruktora na pracovišti právnických nebo fyzických osob, kde žáci vykonávají praktické vyučování, nebo učitele. Ustanovení § 29 odst. 4 a 5 nejsou dotčena.

Duální praktické vyučování

§ 65a

(1) Praktické vyučování se může uskutečňovat na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a způsobilost k poskytování duálního praktického vyučování (dále jen „duální poskytovatel“) ověřenou organizací zaměstnavatelů s celostátní působností (dále jen „organizace duálních poskytovatelů“).

(2) Způsobilost duálního poskytovatele se prokazuje certifikátem vydaným organizací duálních poskytovatelů (dále jen „certifikát poskytovatele“).

(3) Organizace duálních poskytovatelů vydá certifikát poskytovatele osobě, která prokáže, že

a) má technické a materiální vybavení pro činnosti související s daným oborem vzdělání odpovídající současné úrovni technologií,

b) má pro poskytování duálního praktického vyučování odborně vyškolenou osobu nebo osoby, které získaly profesní kvalifikaci instruktora podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání nebo získaly odbornou kvalifikaci učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku,

c) je schopna poskytovat duální praktické vyučování alespoň v části rozsahu praktického vyučování daného rámcového vzdělávacího programu a podle standardu kvality duálního praktického vyučování pro daný obor vzdělání a

d) na její majetek nebyl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebylo proti ní zahájeno insolvenční řízení, není v likvidaci, nedošlo k zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek jejího majetku nebo ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo ke zrušení konkursu z důvodu, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nemá v evidenci daní nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(4) Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí alespoň tříčlenná komise ustavená organizací duálních poskytovatelů; členem komise může být pouze fyzická osoba, která získala alespoň střední vzdělání s výučním listem a praxi v oboru činnosti související s daným oborem vzdělání v délce alespoň 5 let.

(5) Platnost certifikátu poskytovatele je 6 let. Certifikát poskytovatele je nepřevoditelný a oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a způsobilost k poskytování duálního praktického vyučování nepřechází na právní nástupce.

(6) Certifikát poskytovatele lze vydat také právnické osobě sdružující více osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem nebo danými obory vzdělání (dále jen „sdružení duálních poskytovatelů“). Každá osoba ve sdružení duálních poskytovatelů musí splnit podmínky podle odstavce 3 písm. d). Ustanovení o duálním poskytovateli se na sdružení duálních poskytovatelů použijí obdobně.

§ 65b

Pokud organizace duálních poskytovatelů zjistí, že duální poskytovatel nesplňuje podmínky podle § 65a odst. 1 a 3, certifikát poskytovatele tomuto duálnímu poskytovateli odejme; o odnětí tento duální poskytovatel informuje neprodleně ředitele školy, se kterým uzavřel smlouvu o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Ředitel školy podle věty první informuje neprodleně o odnětí certifikátu poskytovatele zákonné zástupce dotčených žáků a dotčené zletilé žáky. Příslušná organizace duálních poskytovatelů poskytne řediteli školy podle věty první součinnost pro zajištění jiného duálního poskytovatele.

§ 65c

(1) Organizace duálních poskytovatelů může vydávat certifikáty poskytovatele po zveřejnění standardu kvality duálního praktického vyučování pro daný obor vzdělání. Organizace duálních poskytovatelů zveřejní standard kvality duálního praktického vyučování způsobem umožňujícím dálkový přístup po jeho projednání s ministerstvem.

(2) Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam zveřejněných standardů kvality duálního praktického vyučování s uvedením oborů vzdělání a organizací duálních poskytovatelů, které tyto standardy zveřejnily.

(3) Organizace duálních poskytovatelů předávají ministerstvu bez zbytečného odkladu údaje o vydání a zániku platnosti certifikátu poskytovatele. Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam platných certifikátů poskytovatele.

§ 65d

(1) Škola a školské zařízení uzavře s duálním poskytovatelem smlouvu o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Smlouva se uzavírá alespoň na dobu školního roku a obsahuje zejména

a) obory vzdělání a druh činností, které žáci budou při duálním praktickém vyučování vykonávat,

b) místo konání duálního praktického vyučování,

c) počet žáků, kteří se zúčastní duálního praktického vyučování,

d) odměňování žáků za produktivní činnost a

e) ujednání o náhradě nákladů, které duálnímu poskytovateli prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem poskytování duálního praktického vyučování.

(2) Duální poskytovatel může uzavřít se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem zařazeným do duálního praktického vyučování smlouvu o poskytování duálního praktického vyučování upravující práva a povinnosti smluvních stran po dobu poskytování duálního praktického vyučování. Uzavření této smlouvy není podmínkou poskytování duálního praktického vyučování.

(3) Součástí smlouvy podle odstavce 2 může být také sjednání

a) poskytování motivačního příspěvku žákovi v duálním praktickém vyučování, jeho výše a podmínek jeho poskytování a

b) závazku žáka uzavřít po dosažení středního vzdělání pracovní smlouvu s duálním poskytovatelem nebo s jednou z osob duálního poskytovatele, jde-li o sdružení duálních poskytovatelů, a to až na dobu 3 let.

(4) Smlouvu podle odstavce 1 lze vypovědět bez udání důvodu; výpovědní doba uplyne dnem 30. června školního roku, ve kterém byla výpověď doručena druhé straně.

(5) Poruší-li strana povinnost vyplývající ze smlouvy podle odstavce 1 nebo 2, může druhá strana smlouvu vypovědět. Nedohodnou-li se strany smlouvy jinak, činí výpovědní doba 30 dnů ode dne doručení výpovědi.

§ 65e

(1) Duální praktické vyučování na pracovišti duálního poskytovatele se uskutečňuje pod vedením a dohledem osob, které získaly profesní kvalifikaci instruktora podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání nebo odbornou kvalifikaci učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku.

(2) Osoby s profesní nebo odbornou kvalifikací podle odstavce 1 písemně zaznamenávají údaje o průběhu duálního praktického vyučování a o práci žáků v něm; tyto údaje předávají škole a školskému zařízení jako podklad pro hodnocení žáků.

(3) Zástupce duálního poskytovatele se může jako přísedící s hlasem poradním účastnit praktické části závěrečné zkoušky a profilové části maturitní zkoušky žáka, který se u tohoto duálního poskytovatele účastnil duálního praktického vyučování.

§ 65f

Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) náležitosti certifikátu poskytovatele,

b) podrobnosti o náležitostech smlouvy o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání a

c) pravidla pro vedení žáků a dohled ze strany osob s profesní nebo odbornou kvalifikací podle § 65e odst. 1 na pracovišti duálního poskytovatele.

Průběh středního vzdělávání

§ 66

(1) Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.

(2) V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání podle § 70, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.

(3) Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.

(4) O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.

(5) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody.

(6) Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na pracovištích nebo na pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.

(7) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.

§ 67

(1) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.

(2) Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka uvedeného v § 16 odst. 9 může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.

(3) Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád.

§ 68

(1) Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.

(2) Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.

(3) Žák, který po splnění povinné školní docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.

§ 69

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.

(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka.

(4) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. Hodnocení žáka v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech, se uskutečňuje po vykonání komisionální zkoušky.

(5) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.

(6) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

(7) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.

(8) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

(9) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

(10) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

(11) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odstavce 9 na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

(12) Ustanovení tohoto paragrafu se přiměřeně vztahuje i na hodnocení vzdělávání členěného do jiných ucelených částí učiva.

§ 70

Uznávání dosaženého vzdělání

Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka podle § 66, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

§ 71

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci a průběhu středního vzdělávání, teoretickém a praktickém vyučování a výchově mimo vyučování, dále náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování, podrobnosti o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech a podmínky uznávání předchozího vzdělání.

HLAVA II

UKONČOVÁNÍ STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Způsoby ukončování středního vzdělávání

§ 72

(1) Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce.

(2) Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s výučním listem se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s výučním listem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.

(3) Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou se ukončuje maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce.

(4) Vysvědčení o závěrečné zkoušce a vysvědčení o maturitní zkoušce jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.

§ 73

Účelem závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, a dovedností žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností.

Závěrečná zkouška

§ 74

(1) Závěrečná zkouška se skládá

a) v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, z písemné zkoušky a ústní zkoušky a praktické zkoušky z odborného výcviku,

b) v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání, z praktické zkoušky z odborných předmětů a teoretické zkoušky z odborných předmětů.

(2) Žák může konat závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.

(3) Termíny konání závěrečných zkoušek stanoví ředitel školy. V závěrečných zkouškách podle odstavce 1 písm. a) škola využívá jednotných zadání a související zkušební dokumentace. Tato zadání a zkušební dokumentaci připravuje a školám zpřístupňuje ministerstvo nebo právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem zpracováním jednotných zadání závěrečných zkoušek a zkušební dokumentace. Škola je povinna zabezpečit zadání a související dokumentaci proti jejich zneužití. Pro závěrečné zkoušky podle odstavce 1 písm. b) stanoví témata, obsah, formu a pojetí zkoušek ředitel školy.

(4) Před zahájením ústní zkoušky, popřípadě praktické zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 4 vyučovacích dnů v termínu stanoveném ředitelem školy.

(5) Závěrečná zkouška je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební komise o hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.

(6) Závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. V případě, že organizace či délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky.

(7) Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února příslušného školního roku krajský úřad. Jmenování je platné pro zkoušky konané v daném kalendářním roce. Krajský úřad může pro termín opravných zkoušek a náhradních zkoušek omezit počet zkušebních komisí a určit žákovi v dané škole jinou komisi, než před kterou konal nebo měl konat zkoušku v řádném termínu; v takovém případě pozbývá platnosti jmenování předsedy zkušební komise, před níž nebudou opravné zkoušky ani náhradní zkoušky konány; o této skutečnosti informuje krajský úřad ředitele školy a předsedu zkušební komise nejpozději do 30. června. Ostatní členy zkušební komise jmenuje ředitel školy. V oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, jmenuje ředitel školy členem zkušební komise také odborníka z praxe.

(8) Předseda zkušební komise

a) má odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let,

b) nesmí být v základním pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude funkci vykonávat,

c) nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku, v průběhu jejich středního vzdělávání.

(9) Předseda zkušební komise

a) řídí práci zkušební komise a odpovídá za její činnost,

b) odpovídá za řádný průběh zkoušek a klasifikaci,

c) je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky v případě, že žák použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne předseda zkušební komise bezprostředně,

d) oznamuje žákovi hodnocení jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky.

(10) Zkušební komise rozhoduje o klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek na návrh členů zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise.

§ 75

(1) Žák vykoná závěrečnou zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.

(2) V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.

(3) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(4) Žák může závěrečnou zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 3 věty druhé.

§ 76

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v náhradním termínu.

Maturitní zkouška

§ 77

Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák úspěšně vykoná část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se tato část skládá. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.

§ 78

Společná část maturitní zkoušky

(1) Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou

a) český jazyk a literatura,

b) cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován podle školního vzdělávacího programu školy v oboru vzdělání, v němž se žák vzdělává, a jehož součet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících v dané škole činí alespoň 4 vyučovací hodiny, a

c) matematika.

(2) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a druhé zkoušky, pro kterou si žák na přihlášce k maturitní zkoušce zvolí jeden ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c).

(3) Zkoušky společné části maturitní zkoušky se konají formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro účely tohoto zákona rozumí písemný test, který je jednotně zadáván a centrálně vyhodnocován, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.

(4) Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám ze zkušebních předmětů podle odstavce 1 písm. b) a c) a ze zkušebního předmětu matematika rozšiřující.

§ 78a

(1) Ministerstvo vydá katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“) pro příslušný zkušební předmět obsahující rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky. Katalogy ministerstvo zveřejní vždy nejpozději 48 měsíců před termínem konání zkoušek způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo může vydat pro některé obory vzdělání rozdílné katalogy pro příslušný zkušební předmět.

(2) Zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou neveřejné. Účast je povolena žákům konajícím zkoušku, pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele zkoušky (dále jen „zadavatel“), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen „komisař“), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je povolena též účast osob zajišťujících asistenci nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů, a to za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(3) Zkoušky společné části maturitní zkoušky může žák konat, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.

(4) Před konáním každé ze zkoušek společné části maturitní zkoušky je žák povinen předložit zadavateli svůj průkaz totožnosti opatřený fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti žáka, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění žáka ke zkoušce. Důvody nepřipuštění žáka ke zkoušce zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce.

§ 79

Profilová část maturitní zkoušky

(1) Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části maturitní zkoušky zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka v úrovni odpovídající školnímu vzdělávacímu programu, a z dalších 2 nebo 3 povinných zkoušek. Počet dalších povinných zkoušek pro daný obor vzdělání stanoví rámcový vzdělávací program. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.

(2) Žák může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy. Zvolené nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce podle § 81 odst. 1.

(3) Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle školního vzdělávacího programu, včetně formy a témat těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 7 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.

(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají formou

a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí,

b) ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,

c) písemné zkoušky,

d) písemné práce,

e) praktické zkoušky, nebo

f) kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až e).

(5) Zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají vždy formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. To neplatí u komplexní profilové práce.

(6) Obhajobu maturitní práce podle odstavce 4 písm. a) a zkoušky konané formou ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. b) koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.

(7) Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou zkoušek konaných formou písemné zkoušky a písemné práce a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; zkoušky konané formou praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů také z důvodu ochrany soukromí pacienta.

§ 80

Orgány zajišťující maturitní zkoušku

(1) Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba připravuje katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné. Ministerstvo je správcem registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek. Registr obsahuje za účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození.

(2) Ministerstvo může pověřit jím zřízenou právnickou osobu

a) tvorbou zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jejich distribucí do škol,

b) zajištěním zpracování a centrálního vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky,

c) zajištěním odborné přípravy pedagogického pracovníka určeného ředitelem školy k odborné přípravě pro výkon funkce zadavatele nebo komisaře,

d) zajištěním konání zkoušek ověřujících znalost právních předpisů upravujících organizaci, obsah a průběh maturitní zkoušky,

e) vydáváním osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele nebo komisaře pedagogickému pracovníku, který úspěšně vykonal zkoušku podle písmene d),

f) jmenováním komisaře a jeho odměňováním.

(3) Ministerstvo je správcem registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisaře a zadavatele. Registr je neveřejným seznamem a obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresu elektronické pošty pedagogického pracovníka, jím vykonávanou funkci a číslo a datum vydání osvědčení o způsobilosti k výkonu této funkce a název a resortní identifikátor školy, v níž pedagogický pracovník koná přímou pedagogickou činnost.

(4) Krajský úřad jmenuje na návrh ředitele školy předsedy zkušebních maturitních komisí.

(5) Ředitel školy zejména

a) odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole,

b) jmenuje zadavatele,

c) jmenuje členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy,

d) navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce zadavatele nebo komisaře podle odstavce 2 písm. c), a

e) pověřuje učitele zajištěním řádného průběhu praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce.

§ 80a

(1) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají před zkušební maturitní komisí. Zkušební maturitní komise je jmenována pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd nebo více oborů vzdělání, pokud se žáci vzdělávají ve stejné skupině oborů vzdělání. Předsedou zkušební maturitní komise může být ten, kdo má odbornou kvalifikaci učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů nebo učitele odborných předmětů střední školy a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi, včetně zkušební maturitní komise při konání písemné práce, se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 s výjimkou § 74 odst. 8 písm. a) obdobně.

(2) Předseda zkušební maturitní komise zabezpečuje řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole.

(3) Komisař zabezpečuje řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole.

(4) Zadavatel zabezpečuje řádný průběh zkoušek společné části maturitní zkoušky v učebně včetně kontroly podmínek, za kterých byla v učebně, kde je zkouška konána, povolena přítomnost osob, zajišťujících asistenční služby žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů. Zadavatel zadává zkoušky společné části maturitní zkoušky. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky společné části maturitní zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená zadavatel v protokolu o maturitní zkoušce. Zadavatel je rovněž oprávněn vykázat z učebny osobu zajišťující asistenční službu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů, a to v případě, že vážně nebo opakovaně porušila podmínky stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiným způsobem vážně narušila průběh zkoušek.

(5) Komisařem a zadavatelem může být jmenován pouze ten, kdo v souladu se zákonem o pedagogických pracovnících²) splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, splňuje odbornou kvalifikaci stanovenou pro výkon dané funkce v prováděcím právním předpisu a je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k výkonu dané funkce, vydaného ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou.

(6) Učitel zajišťující řádný průběh praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, a to v případě, že žák vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání těchto zkoušek nebo jiným způsobem vážně narušil průběh zkoušek; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne učitel bezprostředně. Důvody vyloučení žáka zaznamená učitel v protokolu o maturitní zkoušce.

§ 80b

Informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba za takovou informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným tímto zákonem zveřejněno.

(2) Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba dále může způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označit jako veřejně nepřístupné

a) informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných podle odstavce 1,

b) informace o způsobu přípravy a výběru zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období,

c) informace o procesech zajišťujících uložení a nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, nebo

d) informace o tom, které osoby jsou oprávněné seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, které osoby vytvářejí a provádějí opatření k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných, podílejí se na přípravě zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a) nebo zajišťují nakládání s informacemi veřejně nepřístupnými, a to nejvýše do posledního dne příslušného zkušebního období.

(3) Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba přijímá opatření nezbytná k tomu, aby informace označené jako veřejně nepřístupné byly zpřístupněny výhradně osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat.

(4) Každý, kdo přijde do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, je povinen zachovat mlčenlivost o těchto informacích a neumožnit přístup k těmto informacím neoprávněným osobám.

(5) Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance ministerstvem zřízené a pověřené právnické osoby zprostit její statutární orgán. Povinnosti mlčenlivosti může statutární orgán ministerstvem zřízené a pověřené právnické osoby a další fyzické osoby zprostit ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

§ 80c

Přihláška k maturitní zkoušce

(1) Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem, na základě přihlášky podané řediteli školy. Žák, který po podání přihlášky k maturitní zkoušce přestoupí na jinou střední školu, koná společnou část maturitní zkoušky ve škole stanovené ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou. Koná-li žák zkoušku po skončení školního roku, v němž měl řádně ukončit střední vzdělávání, koná ji na základě přihlášky podané řediteli školy, ve které úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání, přičemž zkoušky společné části maturitní zkoušky koná ve škole stanovené ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou právnickou osobou.

(2) Žák je povinen se přihlásit k maturitní zkoušce na termín nejblíže následující po úspěšném ukončení posledního ročníku středního vzdělávání. Pokud se žák nepřihlásí, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Věta druhá se nepoužije, pokud žák do 3 pracovních dnů od pominutí překážky prokáže řediteli školy, že přihlášku nepodal ze závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění.

§ 80d

Komplexní profilová práce

(1) Ředitel školy může umožnit konání profilové části maturitní zkoušky vedle způsobu podle § 79 také zpracováním komplexní profilové práce za podmínky, že jde o obor středního vzdělávání, o kterém tak stanoví nařízení vlády.

(2) Součástí komplexní profilové práce je její obhajoba.

(3) Žák zvolí způsob konání profilové části maturitní zkoušky podle odstavce 1.

(4) Ředitel školy zajistí, aby komplexní profilová práce žáka byla zpracována ve spolupráci s pracovištěm osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce. Zpracovávání komplexní profilové práce může být součástí smlouvy podle § 65 odst. 2. Ustanovení § 65 odst. 3 se použije obdobně.

(5) Smlouva o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce obsahuje

a) druh činností, které žáci při zpracovávání komplexní profilové práce budou vykonávat,

b) místo zpracovávání komplexní profilové práce,

c) časový rozvrh zpracovávání komplexní profilové práce, jeho délku a den jeho zahájení,

d) počet žáků, kteří se zúčastňují zpracovávání komplexní profilové práce,

e) pravidla poskytování nástrojů a nářadí používaných při zpracovávání komplexní profilové práce a způsob dopravy žáků do místa zpracovávání komplexní profilové práce,

f) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při zpracovávání komplexní profilové práce, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při zpracovávání komplexní profilové práce,

g) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy a pověřeného zaměstnance osoby při organizaci a řízení zpracovávání komplexní profilové práce na pracovištích osob a požadavky pro výkon činnosti pověřených zaměstnanců této osoby,

h) ujednání o náhradě nákladů, které jiné osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování zpracovávání komplexní profilové práce na jejím pracovišti.

(6) Na komplexní profilovou práci se vztahují ustanovení upravující konání profilové části maturitní zkoušky, nestanoví-li zákon jinak.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) termín a pravidla pro zadání komplexní profilové práce a

b) pravidla pro konání opravných a náhradních zkoušek.

§ 81

Další podmínky konání maturitní zkoušky

(1) Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek do registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.

(2) V případě, že žák povinnou zkoušku nebo její část ve společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Úspěšně vykonané části zkoušky se uznávají, a to i při konání maturitní zkoušky žákem, který nemohl tuto maturitní zkoušku dokončit v řádném termínu, neboť neukončil úspěšně poslední ročník vzdělávání.

(3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.

(5) Žák může maturitní zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10 věty druhé.

(6) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, na svou žádost nekoná společnou část maturitní zkoušky a písemnou práci a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi podle věty první na jeho žádost uznat další zkoušku profilové části maturitní zkoušky, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.

(7) Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.

(8) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura, kterou skládají v českém jazyce.

(9) Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura společné i profilové části maturitní zkoušky.

(10) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.

(11) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků ve společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, podrobnější podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části standardizovanou zkouškou, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí;

b) postup a termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich průběhu a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, vymezení předpokladů pro výkon funkce zadavatele a komisaře, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele nebo komisaře, podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí a komisařů;

c) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle § 80 odst. 1 a 2, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání;

d) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny;

e) náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2.

§ 81a

Nahrazení profilové části maturitní zkoušky

(1) Ředitel školy může umožnit nahrazení celé nebo části

a) 1 povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané z cizího jazyka výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem, pokud je žák v profilové části maturitní zkoušky přihlášen ke konání alespoň 4 povinných zkoušek,

b) 1 nepovinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané z cizího jazyka výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem, nebo

c) 1 povinné nebo 1 nepovinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky nebo zkoušek z dané vzdělávací oblasti odpovídající školnímu vzdělávacímu programu doložené osvědčením o vykonání zkoušky nebo zkoušek.

(2) Žák může podle odstavce 1 písm. c) nahradit nejvýše 1 zkoušku, a to pokud koná vedle profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a případně povinné profilové zkoušky z cizího jazyka další alespoň 2 povinné zkoušky.

(3) Pokud žák standardizovanou zkouškou nebo zkouškami nahrazuje část zkoušky profilové části maturitní zkoušky, ze zbývajícího rozsahu koná zkoušku profilové části maturitní zkoušky.

(4) Ředitel školy zveřejní spolu s nabídkou zkoušek profilové části maturitní zkoušky ve lhůtě podle § 79 odst. 3 na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam standardizovaných zkoušek, informaci o konání zkoušky ze zbývajícího rozsahu podle odstavce 3 a požadovanou potřebnou dosaženou úroveň pro nahrazení celé nebo části zkoušky podle odstavce 1. U zkoušky z cizího jazyka zveřejní dále úroveň stanovenou rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání nebo vyšší, nejméně však úroveň B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

§ 81b

Podmínky pro nahrazení standardizovanou zkouškou

(1) Ředitel školy může umožnit nahrazení celé nebo části profilové zkoušky ve vybraném oboru vzdělání, pokud

a) standardizovaná zkouška ověřuje obdobný rozsah vzdělávání jako nahrazovaná zkouška a

b) organizace standardizované zkoušky skýtá záruku řádného průběhu.

(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na standardizovanou zkoušku z cizího jazyka.

Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky

§ 82

(1) Každý, kdo konal

a) závěrečnou zkoušku,

b) maturitní zkoušku, kromě zkoušky společné části, anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen,

může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení. Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Škola, v níž žák konal maturitní zkoušku, Česká školní inspekce a ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba při plnění úkolů podle § 80 odst. 1 nebo 2 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky, nebo byl z konání této zkoušky vyloučen, může písemně požádat ministerstvo o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti.

(3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat příslušnému správnímu úřadu do 20 dnů od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo v případě zkoušek společné části maturitní zkoušky od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné zkoušky.

(4) Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.

HLAVA III

NÁSTAVBOVÉ STUDIUM A ZKRÁCENÉ STUDIUM PRO ZÍSKÁNÍ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM A STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU

§ 83

Nástavbové studium

(1) Střední školy mohou organizovat nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v délce 3 let denní formy vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle rámcového vzdělávacího programu pro příslušný obor středního vzdělání. Návaznost oborů středního vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia stanoví vláda nařízením.

(2) Vzdělávání v nástavbovém studiu trvá 2 roky v denní formě vzdělávání.

(3) Na přijímací řízení do nástavbového studia se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou, není-li dále stanoveno jinak. Součástí přijímacího řízení do nástavbového studia, nejde-li o obor vzdělání s talentovou zkouškou, je vždy jednotná zkouška podle § 60 odst. 2. Ředitel školy může dále stanovit školní přijímací zkoušku ověřující učivo dalších vzdělávacích oborů nebo vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče; obsah a formu příjímací zkoušky stanoví v souladu se společným základem rámcových vzdělávacích programů oborů středního vzdělání, na něž navazuje obor středního vzdělání nástavbového studia.

(4) Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou, dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák, který úspěšně ukončí nástavbové studium, získá střední vzdělání s maturitní zkouškou.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace vzdělávání v nástavbovém studiu.

§ 84

Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem

(1) Střední školy, které poskytují střední vzdělání s výučním listem v daném oboru středního vzdělání, mohou v tomto oboru středního vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem pro uchazeče, kteří prospěli ve druhém pololetí posledního ročníku oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v jiném oboru středního vzdělání. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru středního vzdělání.

(2) Na přijímací řízení se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání bez maturitní zkoušky, není-li dále stanoveno jinak. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru středního vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro získání středního vzdělání s výučním listem.

§ 85

Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou

(1) Střední školy, které poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru středního vzdělání, mohou v tomto oboru středního vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru středního vzdělání.

(2) Na přijímací řízení se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou, není-li dále stanoveno jinak. Jednotná zkouška se nekoná. Ke zkrácenému studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou se mohou hlásit uchazeči, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru středního vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru středního vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou.