Hlavní navigace

Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) - ČÁST PRVNÍ - VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU

Předpis č. 274/2001 Sb.

Znění od 1. 1. 2011

274/2001 Sb. Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

ČÁST PRVNÍ

VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.

(2) Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.

(3) Tento zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce nižší než 10 m3 nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci nižší než 50, na vodovody sloužící k trvalému rozvodu jiné než pitné vody1) a na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen "srážková voda"). Tento zákon se dále nevztahuje na ty vodovody a kanalizace, na které není připojen alespoň 1 odběratel.

(4) Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na vodovody a kanalizace uvedené v odstavci 3, jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň 2 odběratelé.

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.2)

(2) Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod3) a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

(3) Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních řádů3a), kanalizačního řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné a další související činnosti; není jím správa vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj.

(4) Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen "provozovatel") je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6.

(5) Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona;4) u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy,5) je odběratelem společenství vlastníků.

(6) Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod není vodním dílem.

(7) Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod, z pozemku nebo stavby až k místu připojení na kanalizační přípojku. Vnitřní kanalizace není vodním dílem.

§ 3

Přípojky

(1) Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.

(2) Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.

(3) Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

(4) Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.

(5) Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

(6) Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

(7) Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství,6) zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.

(8) Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

§ 3a

(1) V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky.

(2) Pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z technického hlediska charakter provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vodoprávní úřad rozhodne o změně vodovodní nebo kanalizační přípojky a části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovod nebo kanalizaci provozně související. Vodoprávní úřad si za účelem vydání rozhodnutí podle tohoto odstavce vyžádá stanovisko příslušného stavebního úřadu.

(3) Stavební úřad rozhodne o změně části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojku.

§ 4

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

(1) Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území nebo jeho část (dále jen "plán rozvoje vodovodů a kanalizací"). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Navržené koncepce musí být hospodárné a musí obsahovat řešení vztahů k plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro sousedící území.

(2) Při zpracování návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací vychází zpracovatel z územního plánu velkého územního celku zpracovaného podle zvláštního zákona7) a z příslušného plánu oblasti povodí podle zvláštního právního předpisu7a), pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny.

(3) Návrh plánu rozvoje vodovodů a kanalizací před jeho schválením kraj projedná s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se plán rozvoje vodovodů a kanalizací týká, s Ministerstvem zemědělství (dále jen "ministerstvo"), příslušným správcem povodí a s příslušným vodoprávním úřadem. V případech, kdy se plán rozvoje vodovodů a kanalizací dotýká ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, zpracovatel návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací projedná tento návrh s Ministerstvem zdravotnictví, a dotýká-li se plán rozvoje vodovodů a kanalizací chráněných území a ochranných pásem v oblasti ochrany životního prostředí,8) zpracovatel návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací projedná tento návrh též s Ministerstvem životního prostředí.

(4) Kraj schválí plán rozvoje vodovodů a kanalizací nejdéle na dobu 10 let.

(5) Kraj předá po jednom vyhotovení schváleného plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ministerstvu, příslušnému vodoprávnímu úřadu a právnickým nebo fyzickým osobám, které se podílely na nákladech spojených se zpracováním plánu rozvoje vodovodů a kanalizací.

(6) Pokud po schválení plánu rozvoje vodovodů a kanalizací došlo ke změně podmínek, za nichž byl plán rozvoje vodovodů a kanalizací schválen, zpracuje a schválí kraj změnu a aktualizaci plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. Při zpracování, projednání a schválení změny a aktualizace plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se postupuje podle odstavců 1 až 5.

(7) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu,9) a plánu oblasti povodí podle zvláštního právního předpisu7a) pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i přenesené působnosti.

(8) Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5

Evidence vodovodů a kanalizací

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodům a kanalizacím, jakož i k vodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodů a kanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.10)

(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou vodovody, výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle zvláštních právních předpisů.3a)

(3) Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat vodoprávnímu úřadu, a to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok.

(4) Vodoprávní úřad zpracuje údaje, které mu byly předány podle odstavce 3, za celý svůj územní obvod a předá je vždy do 30. dubna ministerstvu k vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích podle odstavce 5.

(5) Ústřední evidenci vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích uvedených v odstavci 3 vede ministerstvo.

(6) Rozsah a způsob vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací, stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA II

PROVOZOVÁNÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ

§ 6

Oprávnění k provozování

(1) Osoba, která hodlá provozovat vodovod nebo kanalizaci, požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace.

(2) Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace jen osobě, která

a) je oprávněna provozovat živnost "Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu" podle zvláštního zákona,12)

b) je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo uzavřela s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smlouvu, která ji opravňuje vodovod nebo kanalizaci provozovat, nebo uzavřela s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smlouvu o smlouvě budoucí o provozování vodovodu nebo kanalizace,

c) sama nebo její odpovědný zástupce splňuje kvalifikaci odpovídající požadavkům na provozování vodovodů nebo kanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace, a to:

1. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělávání obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně 4 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o nejvýše 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace;

2. vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu v oblasti vodovody a kanalizace a má nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o více než 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace.

(3) Krajský úřad nevydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, nestanoví-li tento zákon jinak, pokud:

a) povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě,

b) o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace žádá osoba, které bylo zrušeno povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace podle odstavce 9, nebo

c) předchozí povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo zrušeno podle odstavce 9 písm. b) a nebyl odstraněn důvod vedoucí ke zrušení předchozího povolení.

(4) V případech uvedených v odstavci 3 písm. b) nebo c) může krajský úřad vydat povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace pouze s předchozím souhlasem ministerstva.

(5) V povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace krajský úřad uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu osoby nebo jejího odpovědného zástupce uvedených v odstavci 2 písm. c) a vodovody nebo kanalizace, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1.

(6) Bez splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace těm obcím nebo organizačním složkám státu, které neprovozují vodovod nebo kanalizaci za účelem dosažení zisku.

(7) Krajský úřad rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v případě, že provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace uvedené v odstavci 2 písm. a), b) nebo c). O zrušení povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace krajský úřad neprodleně informuje ministerstvo a příslušný živnostenský úřad.

(8) Krajský úřad rozhodnutím změní povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, změní-li se výčet vodovodů nebo kanalizací, pro které bylo povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace vydáno, nebo dojde-li ke změně osoby odpovědného zástupce provozovatele.

(9) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, pokud

a) provozovatel přes předchozí upozornění ministerstva opakovaně nedodržuje nebo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů12a), nebo

b) technickým auditem (§ 38) byly zjištěny závažné nedostatky;

o zrušení povolení informuje neprodleně příslušný krajský úřad a příslušný živnostenský úřad.

(10) Krajský úřad informuje o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace i o jejich změně neprodleně ministerstvo.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a bližší vymezení pojmu příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace.

(12) Náležitosti žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace stanoví prováděcí právní předpis.

(13) Doklady o kvalifikaci podle odstavce 2 písm. c) stanovené v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících příslušné vodovody nebo kanalizace mohou být nahrazeny dokladem o nejméně osmileté nepřetržité odborné praxi dosažené v posledních 10 letech v některém z členských států Evropského společenství nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor u subjektů zajišťujících dodávky pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod pro počty fyzických osob odpovídající počtům fyzických osob uvedeným v odstavci 2 písm. c).

§ 7

Práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě, údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace za účelem udržování vodovodu nebo kanalizace v dobrém stavebním stavu a provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází.

(2) Stavebník13) a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace.

(3) Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad.

(4) Práva podle odstavců 1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.

(5) Vznikla-li osobě uvedené v odstavci 4 výkonem práv stavebníka nebo vlastníka vodovodu nebo kanalizace podle odstavců 1 a 2 majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník vodovodu nebo kanalizace osobě uvedené v odstavci 4 jednorázovou náhradu podle zvláštního právního předpisu14) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu. Toto ustanovení se nepoužije na případy styku vodovodů a kanalizací se stavbami zřízenými podle zákona o pozemních komunikacích.15)

(6) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 5 přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele vodovodu nebo kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.

§ 8

Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování.

(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.

(3) Vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. Nedojde-li k písemné dohodě, rozhodne o úpravě vzájemných práv a povinností mezi nimi ministerstvo.

(4) Vlastníci vodovodů nebo kanalizací, jakož i vlastníci vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů provozně souvisejících, jsou povinni umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Současně uzavřou vlastníci těchto vodovodů a kanalizací písemnou dohodu podle odstavce 3. Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Náklady na realizaci napojení vodovodu nebo kanalizace hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace.

(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Náklady na realizaci napojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky na vodovod nebo kanalizaci hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace, pokud se nedohodnou jinak.

(6) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

(7) Při uzavírání smlouvy podle odstavce 6 se mohou strany dohodnout, že odběratelem je třetí osoba.

(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace může provést zásah do vodovodu nebo kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud není smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak.

(9) Vlastník vodovodu nebo kanalizace i jejich provozovatel jsou povinni umožnit přístup k vodovodu nebo kanalizaci osobám, které jsou oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování vodovodů nebo kanalizací a jejich technického stavu nebo činit jiná nezbytná opatření ke zjištění plnění povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony.

(10) Vlastník vodovodu i provozovatel vodovodu jsou povinni umožnit přístup k vodovodu a umožnit bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany16) při likvidaci požáru.

(11) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis.

(12) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstva údaje o technickém stavu jeho vodovodů nebo kanalizací. Vlastník, popřípadě stavebník nových vodovodů nebo kanalizací nebo vlastník obnovovaných vodovodů nebo kanalizací je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstvu projektovou dokumentaci těchto nových nebo obnovovaných vodovodů nebo kanalizací, včetně specifikace nákladů na jejich výstavbu nebo obnovu. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.

(13) Vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

(14) Vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

(15) Náležitosti smlouvy o dodávce vody a náležitosti smlouvy o odvádění odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9

Práva a povinnosti provozovatele

(1) Provozovatel je povinen provozovat vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2.

(2) Zásah do vodovodu nebo kanalizace může provést provozovatel pouze se souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 stanoveno jinak.

(3) Provozovatel je povinen předat obci na její žádost přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání.

(4) Provozovatel je povinen stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti (§ 24 odst. 2).

(5) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, při havárii vodovodu nebo kanalizace, vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku. Přerušení nebo omezení dodávky vody je provozovatel povinen bezprostředně oznámit územně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,17) vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcím. Tato povinnost se nevztahuje na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze havárií vodovodní přípojky.

(6) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody a odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení,

a) při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,

b) nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,

c) neumožní-li odběratel provozovateli přístup k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace podle podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,

d) bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky,

e) neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,

f) při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod, nebo

g) v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.

(7) Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod

a) podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem,

b) podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací.

(8) V případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.

(9) Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod.

(10) V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo podle odstavce 6 písm. b) až g), hradí náklady s tím spojené odběratel.

(11) Obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.

(12) Provozovatel je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě výzvou stanovené ministerstvu údaje, které se týkají technického stavu vodovodu nebo kanalizace, které provozuje, údaje o vynaložených provozních nákladech a údaje o výpočtu ceny podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné podle § 29 odst. 3 písm. c), včetně struktury nákladových položek. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.

§ 10

(1) Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr

a) před vodoměrem,

b) bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,

c) přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo

d) přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.

(2) Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění

a) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod,

b) v rozporu s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem, nebo

c) přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné.

(3) Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA III

OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU VODOVODŮ A KANALIZACÍ A NA JAKOST VODY

§ 11

Vodovody

(1) Vodovody musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu ve vymezeném území a aby byla zabezpečena nepřetržitá dodávka pitné vody pro odběratele. Je-li vodovod jediným zdrojem pro zásobování požární vodou, musí splňovat požadavky požární ochrany na zajištění odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné.

(2) Vodovody musí být chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemických a jiných látek zhoršujících kvalitu pitné vody. Další technické požadavky na stavby vodovodů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 12

Kanalizace

(1) Kanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této služby. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly. Kanalizace musí být provedeny jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy. Další požadavky na čištění odpadních vod včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz kanalizací a čistíren odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož i kanalizační přípojky musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku může povolit vodoprávní úřad za předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizace.

§ 13

Požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou

(1) Voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen "surová voda") musí splňovat v místě odběru před její vlastní úpravou požadavky na její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na vodu pitnou.

(2) Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat povrchovou nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody z takového zdroje vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy.1)

(3) Provozovatel vodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru a provádět jejich rozbory a celkové výsledky v předepsané formě předávat krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok. Krajské úřady předají celkové výsledky rozborů surové vody každoročně do 30. dubna ministerstvu.

(4) Ministerstvo zajišťuje zpracování plánů pro zlepšování jakosti surové vody, a to včetně časových harmonogramů jejich plnění, jako podklad pro zpracování plánů oblastí povodí.7a)

(5) Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, způsob a četnost měření hodnot jednotlivých ukazatelů, definice jednotlivých standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, sledované parametry, referenční metody, četnost odběru vzorků a analýz, možnosti odchylek od požadavků na jakost a způsob předávání výsledků stanoví prováděcí právní předpis.

§ 14

Jakost pitné vody a míra znečištění odpadních vod

(1) Pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem musí splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost pitné vody, stanovené zvláštními právními předpisy.1)

(2) Práva a povinnosti provozovatele a odběratele související se zdravotní nezávadností pitné vody stanoví zvláštní zákon.17)

(3) Vlastník kanalizace je povinen před podáním žádosti o vydání kolaudačního souhlasu pro stavbu kanalizace zajistit zpracování kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadních vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád je vlastník kanalizace povinen předložit před podáním žádosti o vydání kolaudačního souhlasu pro stavbu kanalizace vodoprávnímu úřadu ke schválení. Kanalizační řád schvaluje rozhodnutím20) vodoprávní úřad.

(4) Provozovatel je povinen zajistit provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory.

(5) Náležitosti kanalizačního řádu stanoví prováděcí právní předpis. Četnost odběrů vzorků a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA IV

DODÁVKY, MĚŘENÍ A CENY

§ 15

Dodávky vody

(1) Povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.

(2) Odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve smlouvě o dodávce vody, a to v jakosti pitné vody, v souladu se zvláštními právními předpisy.18)

(3) Vlastník nebo provozovatel vodovodu neodpovídá za škody a ušlý zisk vzniklé nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodou pro poruchu na vodovodu, při přerušení dodávky elektrické energie, při nedostatku vody nebo z důvodu, pro který je vlastník nebo provozovatel oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit podle § 9 odst. 5 a 6.

Měření dodávané vody

§ 16

(1) Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů21). Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

(2) Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.

(3) Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel.

(4) Odběratel má právo zajistit si na vlastní náklady metrologickou zkoušku vodoměru na místě instalace, a to nezávislým měřidlem, připojeným na odbočení s uzávěrem za osazeným vodoměrem na potrubí vnitřního vodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za přítomnosti provozovatele vodovodu na základě smlouvy s odběratelem Český metrologický institut, pokud to vnitřní vodovod umožňuje. Zjistí-li se odchylka větší, než připouští zvláštní právní předpis21), vodoměr se považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm. a).

(5) Není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

(6) Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17

(1) Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Pokud vnitřní vodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen na písemné vyzvání provozovatele provést v přiměřené lhůtě potřebné úpravy na připojované stavbě nebo pozemku.

(2) Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.

(3) Vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů.21) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru. Provozovatel je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel, přičemž odběratel je povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně odběrateli.

(4) Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že

a) údaje vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem21), vodoměr se považuje za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru. V případě, že takové údaje nejsou k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se množství dodané vody podle následného odběru ve stejném období roku nebo podle směrných čísel spotřeby vody a podle odstavce 6, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodne jinak,

b) údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,21) hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru odběratel,

c) pozbylo platnosti ověření vodoměru podle zvláštního právního předpisu21), považuje se vodoměr za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v případě nesouhlasu odběratele provede postupem uvedeným v písmenu a),

d) vodoměr je nefunkční, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel.

(5) Zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s odběratelem.

(6) Při reklamaci podle § 16 odst. 4 a vypořádání vyplývajícím ze zjištění podle odstavců 4 a 5 se za období k vypořádání považuje období od posledního skutečně provedeného odečtu vodoměru předcházejícího skutečnému odečtu vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru do dne výměny vodoměru, související s reklamací nebo žádostí o jeho přezkoušení.

(7) Byla-li nefunkčnost nebo poškození vodoměru způsobena nedostatečnou ochranou vodoměru odběratelem nebo přímým zásahem odběratele vedoucím k poškození vodoměru, hradí újmu a náklady spojené s výměnou vodoměru odběratel.

(8) Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr (například pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu, pronajaté prostory). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody.

(9) Obecné technické podmínky měření množství dodané vody, způsob výpočtu dodané vody, není-li osazen vodoměr, a způsob vypořádání rozdílů podle výsledků přezkoušení vodoměrů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 18

Odvádění odpadních vod

(1) Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace.

(2) Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace.

(3) Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do kanalizace jen s povolením vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad může povolení udělit jen tehdy, bude-li zajištěno vyčištění těchto vod na míru znečištění odpovídající kanalizačnímu řádu.

(4) V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy.

§ 19

Měření odváděných odpadních vod

(1) Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřicího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatelem; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřicího zařízení vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů21) a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení.

(2) Odběratel, který vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek,22) je povinen v souladu s povolením vodoprávního úřadu měřit míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal.

(3) Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat přezkoušení měřicího zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele do 30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel neprodleně provozovateli.

(4) Zjistí-li se při přezkoušení měřicího zařízení vyžádaném provozovatelem, že

a) údaje měřicího zařízení se odchylují od skutečnosti více, než připouští technický předpis tohoto měřicího zařízení, měřicí zařízení se považuje za nefunkční; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení odběratel,

b) údaje měřicího zařízení se neodchylují od skutečnosti více, než připouští příslušný technický předpis, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení provozovatel,

c) měřicí zařízení je vadné, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením odběratel, který je též povinen neprodleně zajistit jeho výměnu za správné a funkční měřicí zařízení.

(5) Není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství vody získané z jiných zdrojů. Takto zjištěné množství odpadních vod je podkladem pro vyúčtování stočného.

(6) Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.

(7) Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.

(8) Vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení měřicího zařízení se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu, který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřicího zařízení.

(9) Vypouští-li odběratel do kanalizace vodu z jiných zdrojů než z vodovodu a není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody měřením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem ověřeným provozovatelem.

(10) Obecné technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních vod, způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod a způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace, není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 20

Vodné a stočné

(1) Vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.

(2) Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů17a) a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19.

(3) Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů17a) a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19 a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví cenový předpis.17a) Způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.

(5) Je-li voda dodávána vlastníkem vodovodu, popřípadě jeho provozovatelem jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodného vlastník tohoto vodovodu.

(6) Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací15) veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.

(7) Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární ochrany při požárním zásahu.

(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné.

HLAVA V

KRIZOVÁ SITUACE A VEŘEJNÁ SLUŽBA

§ 21

Krizová situace

(1) Podmínky nouzového zásobování pitnou vodou a nouzového odvádění odpadních vod za krizové situace upravují zvláštní právní předpisy,25) v jejichž rámci provozovatelé vodovodů nebo kanalizací podle svých možností zabezpečují odborné služby.

(2) Za krizové situace jsou provozovatelé povinni informovat na vyžádání ministerstvo a orgány krizového řízení o stavu zásobování pitnou vodou.

§ 22

Povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace

(1) Veřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost provozovatele v oboru zásobování vodou a odvádění odpadních vod, která

a) přesahuje zajišťování běžných služeb podle tohoto zákona a není smluvně zajištěna, zejména činnost při ohrožení veřejného zdraví, majetku a veřejného pořádku, nebo

b) vznikla ztrátou schopnosti stávajícího provozovatele zajišťovat dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.

(2) Povinnost veřejné služby lze uložit provozovateli, který má k jejímu zajištění vytvořeny potřebné podmínky; tato povinnost vzniká rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy (§ 26 až 28). Rozhodnutí se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 6 měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Prokázané náklady vzniklé provozovateli, kterému byla rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy uložena povinnost veřejné služby, hradí tento orgán veřejné správy.

HLAVA VI

OCHRANA VODOVODNÍCH ŘADŮ A KANALIZAČNÍCH STOK

§ 23

Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

(1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen "ochranná pásma").

(2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona26) tímto nejsou dotčena.

(3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu

a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,

b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,

c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

(4) Výjimku z ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.

(5) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze

a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,

b) vysazovat trvalé porosty,

c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu,

d) provádět terénní úpravy,

jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

(6) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 5, souhlas podle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení.

(7) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 5 nařídí obnovit předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písmenem b) a příslušný úřad podle zvláštních právních předpisů27) u činností uvedených pod písmeny a), c) a d).

(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle zvláštního zákona.28) Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

§ 24

Přeložky vodovodů a kanalizací

(1) Přeložkou vodovodu nebo kanalizace se rozumí dílčí změna jejich směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2) Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele. Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů.29)

(3) Přeložku vodovodu nebo kanalizace zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud zákon o pozemních komunikacích15) nestanoví jinak.

(4) Vlastnictví vodovodu nebo kanalizace se po provedení přeložky nemění.

(5) Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

HLAVA VII

PŮSOBNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY

§ 25

Veřejnou správu na úseku vodovodů a kanalizací podle tohoto zákona vykonávají

a) obecní úřady,

b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

c) krajské úřady,

d) ministerstvo.

§ 26

(1) Obce v samostatné působnosti

a) dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce, zajištěním jeho zapracování do závazné části územně plánovací dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací,

b) vydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem (§ 9 odst. 11, § 20 odst. 4).

(2) Obecní úřady v přenesené působnosti rozhodují

a) o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území obce, pokud obec není provozovatelem,

b) o uložení povinnosti připojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 8.

§ 27

(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na úseku vodovodů a kanalizací obecní úřady obcí s rozšířenou působností jako vodoprávní úřady.

(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují o povinnostech veřejné služby podle § 22 ve správním obvodu, ve kterém vykonávají tuto působnost.

§ 28

(1) Kraje v samostatné působnosti zabezpečují zpracování a schvalování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací podle § 4.

(2) Krajské úřady v přenesené působnosti

a) vydávají povolení provozovat vodovod nebo kanalizaci na území kraje podle § 6,

b) povolují výjimku podle § 13 odst. 2,

c) předávají celkové výsledky rozborů surové vody ministerstvu podle § 13 odst. 3,

d) rozhodují o povinnosti veřejné služby podle § 22, jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území více správních obvodů obcí s obecními úřady s rozšířenou působností.

§ 29

(1) Ministerstvo

a) je pro účely tohoto zákona odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná krajským úřadem v prvním stupni,

b) zajišťuje zpracování plánů pro zlepšení jakosti surové vody, a to včetně časových harmonogramů jejich plnění,

c) zajišťuje zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území státu,

d) projednává a eviduje navrhované změny a aktualizace plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů a pro území státu,

e) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací,

f) vede seznam technických auditorů,

g) vyhlašuje provedení technického auditu.

(2) V působnosti ministerstva je dále regulace oboru vodovodů a kanalizací, ochrana spotřebitelů a podpora hospodářské soutěže v prostředí přirozeného monopolu tohoto oboru, k uspokojování požadavků na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů, zajištění dohledu nad zpracováním a plněním plánů financování obnovy vodovodů a kanalizací a poskytování objektivních informací z oboru vodovodů a kanalizací veřejnosti.

(3) Ministerstvo v rámci své působnosti podle odstavce 2 rozhoduje o

a) zrušení povolení k provozování vodovodů a kanalizací podle § 6 odst. 9,

b) pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné, včetně struktury nákladových položek, pro účely porovnání cen podle odstavce 4 písm. c),

c) úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících vodovodů a kanalizací, nedojde-li mezi nimi k písemné dohodě podle § 8 odst. 3,

d) bilančních nárocích na zdroje zásobování pitnou vodou ze skupinových vodovodů a vodárenských soustav, nedojde-li k dohodě jejich vlastníka nebo provozovatele s jednotlivými vlastníky nebo provozovateli připojených vodovodů.

(4) Ministerstvo dále

a) vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích,

b) zabezpečuje informační systém na úseku vodovodů a kanalizací pro podporu výkonu veřejné správy,

c) provádí vzájemná porovnání cen podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné a zveřejňuje výsledky,

d) provádí vyhodnocení údajů podle § 8 odst. 12 a § 9 odst. 12 a zveřejňuje je,

e) poskytuje odbornou spolupráci cenovým kontrolním orgánům,

f) spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

(5) Zaměstnanci ministerstva jsou oprávněni

a) vstupovat do objektů sloužících k poskytování dodávky pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod,

b) nahlížet do všech účetních a jiných dokladů vlastníků nebo provozovatelů vodovodů nebo kanalizací, nezbytných k výkonu regulace, pořizovat jejich kopie a požadovat vysvětlení; o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s touto činností, jsou povinni zachovávat mlčenlivost, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru.

(6) Ustanoveními odstavců 2 a 5 není dotčena působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

§ 30

Místní příslušnost

(1) Místní příslušnost orgánů veřejné správy na úseku vodovodů a kanalizací se řídí místem, kde se vodovod nebo kanalizace nacházejí.

(2) Jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území obvodů více orgánů veřejné správy, je místně příslušný orgán veřejné správy, v jehož územním obvodu leží převažující část vodovodu nebo kanalizace. Spory o místní příslušnost rozhoduje nejbližší společně nadřízený orgán veřejné správy na návrh orgánu veřejné správy nebo účastníka řízení. Na rozhodování sporů o místní příslušnosti se nevztahuje správní řád.

§ 31

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupují orgány veřejné správy v řízení podle tohoto zákona podle správního řádu.20)

(2) Rozhodnutí o povinnosti veřejné služby podle § 22 je vykonatelné dnem doručení povinnému účastníku řízení.

HLAVA VIII

SANKCE

Správní delikty

§ 32

Přestupky

(1) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 1 nebo průběžné vedení provozní evidence podle § 5 odst. 2,

b) nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence podle § 5 odst. 3,

c) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace,

d) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,

e) neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,

f) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,

g) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6,

h) nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací podle § 8 odst. 11,

i) neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 12,

j) nepředloží odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné podle § 20 odst. 8,

k) nezveřejní informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce podle § 36 odst. 5 nebo nezdůvodní vykázaný rozdíl anebo nezašle vyúčtování ministerstvu v termínu podle § 36 odst. 5, nebo

l) neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.

(2) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu dopustí přestupku tím, že neumožní přístup k vodovodu a bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při likvidaci požáru.

(3) Fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí zpracování kanalizačního řádu podle § 14 odst. 3 nebo jej nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení, nebo

b) nezpracuje a nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení kanalizační řád podle § 39 odst. 1 nebo 2.

(4) Fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,

b) nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna,

c) neoprávněně odebere vodu z vodovodu (§ 10 odst. 1),

d) neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace (§ 10 odst. 2),

e) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,

f) odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod,

g) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,

h) neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,

i) nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace,

j) vypouští do kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18 odst. 3 odpadní vody, které vyžadují předchozí čištění,

k) vypouští do kanalizace odpadní vody přes septik nebo žumpu v případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,

l) neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,

m) neměří v případě podle § 19 odst. 2 míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo

n) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.

(5) Fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

(6) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo vodovodu nebo kanalizace v § 23 odst. 5,

b) znemožní bez zvláštního důvodu vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace (§ 7 odst. 1),

c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,

d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,

f) nesplní opatření uložená vodoprávním úřadem k odstranění závadného stavu zjištěného při dozorové činnosti podle tohoto zákona, nebo

g) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. g), h) nebo odstavce 6 písm. a),

b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) až e), i) až k), n) nebo odstavce 6 písm. b) až f),

c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 4 písm. f) nebo l),

d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), f), i) až l), odstavce 2, odstavce 3 písm. a), b), odstavce 4 písm. m) nebo odstavce 6 písm. g), nebo

e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), h) nebo odstavce 5.

§ 33

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 1 nebo průběžné vedení provozní evidence podle § 5 odst. 2,

b) nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence podle § 5 odst. 3,

c) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace,

d) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,

e) neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,

f) nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací podle § 8 odst. 11, nebo

g) neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 12.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace nebo jako provozovatel dopustí správního deliktu tím, že

a) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,

b) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6, nebo nepostupuje v souladu s ustanovením § 36 odst. 2,

c) nepředloží odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné podle § 20 odst. 8,

d) nezveřejní informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce podle § 36 odst. 5 nebo nezdůvodní vykázaný rozdíl anebo nezašle vyúčtování ministerstvu v termínu podle § 36 odst. 5, nebo

e) neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo jako provozovatel vodovodu dopustí správního deliktu tím, že neumožní přístup k vodovodu nebo bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při likvidaci požáru.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí zpracování kanalizačního řádu podle § 14 odst. 3 nebo jej nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení,

b) nezpracuje a nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení kanalizační řád podle § 39 odst. 1 nebo 2.

(5) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) provozuje vodovod nebo kanalizaci v rozporu s požadavky podle § 9 odst. 1,

b) nepředá obci přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody podle § 9 odst. 3,

c) nesdělí stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace podle § 9 odst. 4,

d) neoznámí odběrateli přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod ve lhůtách stanovených v § 9 odst. 7 písm. b),

e) odebírá k úpravě na vodu pitnou povrchovou vodu nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody v rozporu s § 13 odst. 2,

f) neprovádí odběry vzorků surové vody v místě odběru a neprovádí jejich rozbory a celkové výsledky nepředává krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok,

g) nezajistí provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory,

h) nezajistí přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel podle § 17 odst. 3,

i) neinformuje za krizové situace o stavu zásobování pitnou vodou podle § 21 odst. 2, nebo

j) neoznámí podle § 36 odst. 6 zhoršení jakosti dodávané pitné vody nebo v návaznosti na toto oznámení nepostupuje podle zvláštního právního předpisu.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,

b) nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná nebo tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna,

c) neoprávněně (§ 10 odst. 1) odebere vodu z vodovodu,

d) neoprávněně (§ 10 odst. 2) vypouští odpadní vody do kanalizace,

e) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,

f) odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod,

g) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,

h) neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,

i) nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace,

j) vypouští do kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18 odst. 3 odpadní vody, které vyžadují předchozí čištění,

k) vypouští do kanalizace odpadní vody přes septik nebo přes žumpu v případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,

l) neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,

m) neměří v případě podle § 19 odst. 2 míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo

n) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo vodovodu nebo kanalizace v § 23 odst. 5,

b) znemožní bez zvláštního důvodu vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace (§ 7 odst. 1),

c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,

d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,

f) nesplní opatření uložená vodoprávním úřadem k odstranění závadného stavu zjištěného při dozorové činnosti podle tohoto zákona, nebo

g) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení.

(9) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. c), odstavce 6 písm. g), h) nebo odstavce 8 písm. a),

b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. d), h), odstavce 6 písm. a) až e), i) až k), n) nebo odstavce 8 písm. b) až f),

c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), odstavce 5 písm. b), i) nebo odstavce 6 písm. f) nebo l),

d) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d), g), odstavce 2 písm. a), c) až e), odstavce 3, odstavce 4 písm. a), b), odstavce 5 písm. e) až g), j), odstavce 6 písm. m) nebo odstavce 8 písm. g), nebo

e) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f), odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7.

§ 34

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby29a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Přestupky podle § 32 odst. 1 až 3 a správní delikty podle § 33 odst. 1 až 5 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu. Přestupky podle § 32 odst. 4 až 6 a správní delikty podle § 33 odst. 6 až 8 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(8) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu29b).

HLAVA IX

OCHRANA ODBĚRATELE, DOZOR, TECHNICKÝ A EKONOMICKÝ AUDIT

§ 36

Ochrana odběratele

(1) Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 6. Tento nárok nevzniká, pokud se okolnosti, za kterých došlo k povolení připojení na vodovod nebo kanalizaci, změnily natolik, že nejsou splněny podmínky pro uzavření této smlouvy na straně odběratele.

(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud byl k uzavírání smluv podle § 8 odst. 5 smluvně pověřen, nesmí při uzavírání smlouvy podle § 8 odst. 5 jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen informovat obecní úřad obce, v jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovodu nebo kanalizace, a to před uzavřením písemné smlouvy podle § 8 odst. 6, o

a) rozsahu zmocnění předaných vlastníkem vodovodu nebo kanalizace provozovateli smlouvou podle § 8 odst. 2,

b) jakosti dodávané pitné vody a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod s uvedením místa zveřejňování aktuálních informací,

c) způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů umístění vodoměrů, způsobu zjišťování množství odpadních vod a o možných výjimkách,

d) technických požadavcích na vnitřní vodovod a vnitřní kanalizaci včetně zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,

e) technických požadavcích na přípojky,

f) pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné, včetně struktury nákladových položek, pro účely porovnání cen pro vodné a stočné, podle § 29 odst. 3 písm. c),

g) fakturaci, případné zálohové platbě a o způsobu vyúčtování,

h) rozsahu a podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád),

i) možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a o podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod a údajích o způsobu informování osob, které tyto služby využívají,

j) případných smluvních pokutách.

(4) Obecní úřad v přenesené působnosti zajistí, aby veřejnosti byly zpřístupněny informace o podmínkách pro uzavření smlouvy podle § 8 odst. 6 uvedených v odstavci 3.

(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen každoročně nejpozději do 30. června kalendářního roku způsobem uvedeným v odstavci 8 zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné17a) v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl musí být zdůvodněn. Vyúčtování je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu ministerstvu.

(6) Provozovatel je povinen po zjištění zhoršení jakosti dodávané pitné vody bez prodlení toto oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví a krajskému úřadu a dále postupovat podle zvláštního právního předpisu17).

(7) Postup a rozsah vyúčtování podle odstavce 5 a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Povinnost zveřejnit informace podle odstavců 4 a 5 se považuje za splněnou okamžikem předání údajů podle odstavce 4 nebo 5 obecnímu úřadu obce, na jejímž území se pozemek nebo stavba připojená na vodovod nebo kanalizaci nachází. Obec příslušné informace vyvěsí na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 15 kalendářních dnů.

§ 37

Dozor

(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají v přenesené působnosti dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem. Krajské úřady vykonávají v přenesené působnosti dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem. Orgány veřejné správy v rozsahu své působnosti dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí.

(2) Vrchní dozor na tomto úseku vykonává ministerstvo.

(3) Práva a povinnosti zaměstnanců úřadů při výkonu dozoru podle odstavců 1 a 2 se řídí zvláštním zákonem.30)

§ 38

Technický audit

(1) Technický audit vodovodů a kanalizací (dále jen "technický audit") je specializovaná odborná činnost sloužící ke kontrole technického stavu vodovodů a kanalizací, oprávněnosti vynaložených provozních nákladů, jakož i pořizovacích nákladů a nákladů navrhovaného rozvoje vodovodů a kanalizací.

(2) Provedení technického auditu ministerstvo vyhlásí z vlastního podnětu nebo z podnětu obce, vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace, vodoprávního úřadu, krajského úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Ministerstva financí. Vlastník nebo provozovatel vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout k provedení technického auditu potřebné údaje. Na vyhlášení technického auditu není právní nárok.

(3) Výsledkem technického auditu je zpráva se zjištěními a doporučeními ke zlepšení hospodárnosti provozu nebo rozvoje vodovodů a kanalizací.

(4) Technický audit je zpracován na náklady toho, kdo k němu dal podnět. Zpráva o technickém auditu se předává tomu, kdo k němu dal podnět, a ministerstvu.

(5) K provedení technického auditu vybere ten, kdo k němu dal podnět, technického auditora ze seznamu technických auditorů vedeného ministerstvem. Ministerstvo zapíše na dobu 7 let do seznamu technických auditorů odborně způsobilou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na obor vodovodů a kanalizací, praxi v tomto oboru nejméně 10 let a která souhlasí se zveřejněním osobních údajů, údajů o dosaženém vzdělání, soupisu vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací a popisu dosavadní odborné činnosti spolu s dalšími údaji, které jsou jako doklady součástí žádosti o zařazení do seznamu technických auditorů.

(6) Obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Pro osoby zapsané ministerstvem do seznamu technických auditorů k provádění technického auditu platí ustanovení § 37 odst. 3 obdobně.

§ 38a

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

HLAVA X

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 39

(1) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci nebyl schválen kanalizační řád, jsou povinni jej zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci byl schválen kanalizační řád podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení nový kanalizační řád nejpozději do 31. března 2004.

(3) Fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost "Provozování vodovodů a kanalizací", které toto oprávnění získaly přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, mohou v provozování živnosti pokračovat nejpozději do 31. března 2004, pokud jim na základě jejich žádosti krajský úřad nevydá povolení podle § 6 před tímto datem. Bez ohledu na ustanovení předchozí věty příslušný živnostenský úřad vydá bez žádosti těmto osobám ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový živnostenský list.

(4) Vodovody a kanalizace, které byly podle dosavadních právních předpisů veřejnými vodovody a veřejnými kanalizacemi a splňují podmínky stanovené v § 1, jsou vodovody a kanalizacemi podle tohoto zákona. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo.

(5) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací musí být zpracován a schválen nejpozději do 31. prosince 2004.

(6) Povinnost bezplatně předat vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence a z provozní evidence podle § 5 odst. 3 musí být poprvé splněna nejpozději do 31. ledna 2004.

(7) Povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace uzavřít smlouvu s odběratelem podle § 8 odst. 5 a § 36 odst. 1 musí být splněna nejpozději do 31. prosince 2003.

(8) Povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, která se vydávají podle § 18 odst. 3, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

§ 40

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 8, § 5 odst. 6, § 6 odst. 11, § 8 odst. 11 a 15, § 10 odst. 3, § 11 odst. 2, § 12 odst. 1, § 13 odst. 5, § 14 odst. 5, § 16 odst. 6, § 17 odst. 9, § 19 odst. 10, § 20 odst. 3, § 36 odst. 7 a § 38 odst. 6.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).