Dnes zasedá vláda a na programu má jeden zajímavý bod. Tím je úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, při invaliditě a na výživu pozůstalých. Zatímco v mnoha oblastech stát peníze snižuje, v uvedených případech to bude naopak. I když ne o mnoho.
Důvodem úprav je nový občanský zákoník, ve kterém už není obsaženo zmocnění k vydání nařízení vlády o zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku nebo při invaliditě. Nově se vše bude řídit podle zákoníku práce. Ten upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. A obsahuje například úpravu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Utrpí-li zaměstnanec pracovní úraz nebo je-li u něho zjištěna nemoc z povolání, pak za podmínek v zákoně stanovených je zaměstnavatel povinen uhradit škodu, která mu v této souvislosti vznikla. Mezi druhy náhrady škody patří i náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrada nákladů na výživu pozůstalých.
Pokud by k navýšení nedošlo, hrozilo by podání ústavní stížnosti na nerovnost mezi poživateli důchodů. Důchodci nebo pozůstalí, kteří by se do této situace dostali od 1. ledna 2014, by totiž byli zvýhodněni oproti těm, kteří důchody pobírají už dnes. Navrhovaná valorizace vše vyrovná a zlepší sociální situaci důchodců i pozůstalých.
Vyhledejte své obchodní partnery a souvislosti. Vyzkoušejte Rejstřík firem
Žádné „bavory“ nečekejte
V návrhu je navýšení o 0,4 %. O tolik se zvedne průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku i výživu pozůstalých, a to v závislosti na zvýšení procentní výměry důchodů od 1. ledna 2014. U poškozených, kterým vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku před 1. lednem 1993, se při výpočtu náhrady vychází z čistých výdělků. Kvůli zamezení dvojího zdanění se „čistá“ náhrada zvyšuje o 20 %, jelikož podléhá dani z příjmu.
Ilustrační obrázek
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u poškozeného ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku. Poškozený tudíž pobírá stále stejnou částku.
Podobnou úpravu obsahuje zákoník práce i pro pozůstalé po zaměstnanci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel. Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí s tím, že pokud zemřelý před svou smrtí poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, pak náhrada činí 50 % uvedeného průměrného výdělku, pokud poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu více osobám, činí náhrada 80 % průměrného výdělku.
Aby z důvodu výpočtu náhrady nedošlo k rozdílu mezi poškozenými a ostatními zaměstnanci nebo důchodci ve výši pobíraných částek, obsahuje zákoník práce zmocnění pro vládu, aby vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mezd, mohla upravit nařízením vlády podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnanci po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Toto zmocnění pro vládu je ovšem formulováno velmi obecně, a proto záleží jen na ní, jaký princip pro zvyšování přijme a zda ke zvýšení vůbec provede. V zásadě shodná úprava platí i pro odškodňování pozůstalých.
Jen za první pololetí tohoto roku došlo k 507 pracovním úrazům řidičů nákladních aut nebo tahačů. 469 z toho bylo smrtelných, dalších 34 případů závažných. Tolik statistiky Státního úřadu inspekce práce. Celkem 45 pracovních úrazů vzniklo v důsledku dopravní nehody. Z toho 35 skončilo následkem smrti řidiče nákladního vozu nebo kamionu. Za rok 2012 bylo u této profese evidováno celkem 1124 úrazů, z čehož 115 vzniklo v důsledku dopravní nehody a 84 bylo smrtelných.
Z toho důvodu má ministerstvo práce a sociálních věcí na řidiče a dopravní firmy zvláštní nároky a zvýšené požadavky na bezpečnost. Kontroly bezpečnosti práce jsou spolu s pravidelnými lékařskými prohlídkami a povinnými bezpečnostními přestávkami důležitým faktorem, který vede ke snížení úrazovosti v tomto dopravním odvětví. Více informací o tomto tématu čtěte v článku Počet pracovních úrazů řidičů neklesá. Proto tolik kontrol a povinností
