A spolu s ním i princip flexibility a tedy vytrénované schopnosti pružně se adaptovat na změny, které je ve všech jejich důsledcích a dosahu často komplikované předvídat. Podnikatelky a podnikatelé byli vnějšími okolnostmi přitlačeni k tomu, aby za pochodu upravovali své byznys modely a tak zachovali své firmy nebo aktivity na volné noze při životě, aby dál oslovovali zákazníky a vydělávali peníze tam, kde to jde (pokud to alespoň trochu jde).
1. Ekologie, kterou virus byznysu připomíná
Udržitelnost souvisí s ekologií a diverzitou ekologických systémů. Pandemie tak byznysu nastavuje zrcadlo. Jak totiž vědci upozorňují, zvířecí koronaviry nás ohrožují kvůli ničení ekosystému na Zemi a i podnikání, jako jedna z podstatných lidských aktivit a součást schopnosti tvořit a přetvářet svět, v tom hraje svou roli. Lidé tak devastují i životní prostor divokých zvířat, jsou jim proto čím dál blíž a pak hrozí, že se člověk setká s viry, s nimiž by za jiných okolností vůbec nepřišel do styku. Jak mnozí varují, podobné i horší pandemie se tak mohou opakovat.
Není proto divu, že se téma ekologie a zelené ekonomiky dostává stále silněji do centra úvah, kudy se ubírat dál. Netýká se to jen Národního plánu obnovy, navázaného na evropské finance, celé ekonomiky a velkých projektů, ale i toho nejmenšího podnikání, které má uživit jednoho živnostníka nebo jeho rodinu. V principu ale jde vlastně „jen“ o důsledné kontextuální myšlení.
Podnikání podle koblihy
Inspirací pro byznys v kontextu mohou být třeba úvahy ekonomky Kate Raworth, která ve své knize Ekonomie koblihy představuje model, který bere v úvahu i sociální rozměr jakékoliv lidské činnosti a ekologický strop, tedy to, co planeta ještě unese a co už ne. Bezpečný a spravedlivý prostor pro lidstvo a místo pro regenerativní a distributivní ekonomiku, a tedy i podnikání takového druhu, vidí právě v mantinelech udržitelných a prospěšných sociálních a ekologických dopadů. Jedním z principů, které zastává, je oproštění od růstu jako jediného správného, nebo dokonce možného kritéria ekonomického rozvoje a podnikání. Spojení zdravotní a ekonomické krize v přímém přenosu odkrývá, že jsme při zaslepené honbě za neomezeným hospodářským růstem sešli z cesty,
píše v předmluvě k českému vydání knihy (vyd. IdeaBooks 2020) v době šíření covidu Danuše Nerudová, ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně.
Praktickou pomůckou pro to, jak do vlastního byznysu vnořit i sociální a ekologický pohled, je například také známý business model Canvas ve své udržitelné verzi (The Sustainable Business Model Canvas). Ten vedle klasických oblastí, jako jsou zákazníci, prodejní kanály, základní hodnoty, struktura nákladů atd., přidává i téma eko-sociálních nákladů a benefitů. Skrz ekologické a sociální brýle je ale možné skenovat v podstatě každý podnikatelský krok, ať už se týká výroby, distribuce, způsobu poskytování služeb, dopadů na zákazníky, nastavení cen, propagace a marketingu, postoje k odpadům (princip cirkularity) a tak dále.
2. Online – a pak návrat do smyslového světa
Pod vlivem koronavirových restrikcí, které v posledním roce podnikání provázejí, sužují a ovlivňují, jsou mnohé podnikatelky a mnozí podnikatelé nuceni měnit své byznysové modely i tehdy, když bylo jejich podnikání dosud hluboce zakořeněné v offlinu. I to, co dosud stálo na fyzicky přítomných zákaznících, hledá ve složitých časech sociálního distancu své místo a strategii pro další působení a přítomnost na trhu v prostředí onlinu. Pokud je to jen trochu možné.
Z hlediska ekologie je nutné poznamenat, že i elektronika dopadá na životní prostředí, IT se podílí na globální emisi skleníkových plynů a také internet má svou uhlíkovou stopu. I to může nakonec motivovat k tomu, aby se vedle digitální gramotnosti rozvíjela i sebezáchovná digitální hygiena. Třeba tím, že se z online práce lidé zase pokaždé vědomě vrátí do fyzického smyslového světa a do svých opečovávaných offline mezilidských vztahů.
3. Práce z domova napasovaná na životní styl
Třetí oblastí, které se dostává velké pozornosti a mění způsob, jakým lidé podnikají a pracují, je práce z domova, respektive na dálku. I „kde?“, tedy místo práce či byznysu, totiž formuje to, „jak?“ se práce nebo podnikání pak skutečně odvíjí v konkrétních každodenních činnostech. Navíc i místo, kde se pracuje, a způsob, jak se pracuje, jasně zrcadlí hodnotové směřování podnikatelky nebo podnikatele. Příkladem může být to, že se prací z domova a omezením dojíždění do práce redukuje individuální mobilita, což má opět svůj vliv na životní prostředí a akcentuje ekologické hodnoty.
Práce a individuální životní styl jsou pevně provázané a tak stejně jako digitální nomádi přizpůsobují svou práci životu na cestách a občas i jednomu malému obytňáku, přešívají nyní další podnikatelky a podnikatelé svůj byznys pro omezený prostor pracovního koutu ve vlastním obýváku. Přináší to nové potřeby, výzvy a dopady.
Fluidní normál, příležitost a změna
Po roce pandemie slábne étos a uvěřitelnost prostého návratu k normálu před koronavirem. Je totiž čím dál jasnější, že pandemie není jen přestávka mezi normálem a návratem k němu, ale že je naopak změnou a že i normál je značně fluidní, tekutý. Změnou, kterou by bylo škoda nevyužít i k užitečnému posunu, ačkoliv má a ještě bude mít i spoustu negativních dopadů. Ty ale stále mohou být hlavně výzvou pro další změny, a to i v podnikání, nikoliv pro pád do beznaděje, bezmoci, pesimismu a frustrace.
Tak se i v malém podnikání objevuje nepřeberné množství příkladů obrovské flexibility a kreativity, přizpůsobení podmínkám a hledání zdrojů tam, kde jsou zrovna dostupné.
Tři příklady namátkou:
Grason, HR aplikace pro gastro, která páruje restaurace a lidi, kteří hledají práci v oboru. Když se restaurace zavřely a z aplikace rychle mizela nabídka směn, firma bleskově rozšířila svůj záběr a lidem, kteří hledali práci, nabídla nové směny v obchodech a skladech hráčů v e-commerce a retailu. Tedy v oborech, které restrikce zasáhly s menší silou, nebo je dokonce posílily.
Konference Ženy v byznysu, která si zakládala na svém offline formátu, jako na příležitosti osobního setkání a síťování podnikatelek, se už vloni v rekordním čase přetransformovala na online událost, která bude v online verzi pokračovat i letos v dubnu. A to včetně online networkingu.
Mnohá jógová studia, dosud postavená na tom, že do nich lidé chodí osobně a společně praktikují jógu, a často také kolem jednotlivých studií vytvářejí specifickou komunitu, se z měsíce na měsíc stala studii virtuálními, která nabízejí živé streamy, lekce a semináře po Zoomu nebo s využitím dalších způsobů přenosu. Jógovna nebo Karma Yoga – a to jenom pro příklad.
Byznys jako chameleon
Podle společnosti McKinsey & Company, která zveřejnila výzkum The Future of Work after COVID-19, pandemie pouze akceleruje už existující trendy, jakými jsou práce na dálku, e-commerce a automatizace. Předpovídá také, že více lidí než dřív bude nucených změnit své pracovní zaměření. Zároveň ve svých šetřeních konstatuje změny spotřebitelského chování. Ve společnosti Gartner se zase zaměřili na to, co koronavirus vnáší do firem z hlediska HR a péče o zaměstnankyně a zaměstnance. Mezi zjištěními je třeba i to, že vzrůstá role zaměstnavatelů jako někoho, kdo lidem nabízí podpůrnou síť pro sociální stabilitu.
Chameleoni jsou stromoví ještěři proslulí svou schopností barvoměny. S tím, jak má udržitelnost v podnikání čím dál komplexnější rozměr a podléhá i mnoha vnějším proměnám, znamená hodně schopnost podnikatelek a podnikatelů rychle reflektovat všechny probíhající změny a promítat je do neustálé vlastní proměny. Včetně posunů byznys modelů – proto, aby lidé v byznysu přežili a prosperovali a zároveň kvůli tomu nehynulo životní prostředí. Kdo má ve své podnikatelské DNA chameleonskou schopnost reagovat na změny, tedy příležitosti, ještě pružněji, kreativněji, předvídavěji, vizionářsky, s větší flexibilitou, ale i ohleduplněji a zodpovědněji než dřív, má jednoznačnou výhodu.
