Státní úřad inspekce práce řeší v praktických otázkách mnoho situací, které přináší aktuální doba. Tedy doba koronavirová. Usnesení vlády nařizuje zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště. Co když ale zaměstnavatel práci z domova neumožní?
Otázka ze strany zaměstnance zní: Zaměstnavatel mi nechce umožnit práci z domova (tzv. home office), ačkoliv podle nařízení vlády tak v době pandemie podle mne učinit musí. Co mám dělat?
Právní úprava práce z domova v pracovněprávních předpisech je upravena velmi kuse,
upozorňuje Státní úřad inspekce práce. V zákoníku práce je uvedeno, že práce vykonávaná jinde než na pracovišti zaměstnavatele se vykonává podle dohodnutých podmínek.
Zavedení „práce z domova“ tedy podle zákoníku práce vždy předpokládá dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Z pohledu pracovního práva nelze práci z domova zaměstnanci uložit bez dohody s ním, ani ji zaměstnanec nemůže realizovat bez souhlasu zaměstnavatele.
Zároveň platí, že zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům a vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Tyto povinnosti je zaměstnavatel povinen přiměřeně plnit i tehdy, vykonávají-li jeho zaměstnanci práci z domova.
Usnesení vlády o přijetí krizového opatření, které nařizuje zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště, ve svém souhrnu ponechávají fakticky posouzení a rozhodnutí, zda charakter práce a provozní podmínky umožňují výkon práce z domova, v působnosti zaměstnavatele, neboť v konečném důsledku je to zaměstnavatel, kdo je odpovědným za zajištění BOZP vůči všem zaměstnancům a kdo je znalý svých provozních podmínek v tom smyslu, zda umožňují či neumožňují výkon práce z domova.
