Hlavní navigace

5 zásadních daňových změn, které se mají od roku 2021 dotknout firem a OSVČ

27. 8. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Vláda plánuje prosadit hned několik výrazných novinek, které se týkají podnikatelů. Jde například o paušální daň, stravovací paušál či zrušení superhrubé mzdy.

Přestože některé z chystaných návrhů ještě nemají ani paragrafové znění, vláda je chce vesměs schválit od začátku roku 2021. Server Podnikatel.cz připravil jejich přehled.

Zrušení superhrubé mzdy a změny zdanění OSVČ

Nejvíce otazníků aktuálně visí nad avizovaným zrušením superhrubé mzdy. Návrh totiž ještě nemá ani paragrafové znění a vládní koalice se zatím na jeho podobě neshoduje.

Připravovaná novela není ovšem prvním pokusem, kdy se ministerstvo financí pokusí superhrubou mzdu zrušit. Dva roky starý návrh, který ale nakonec ministerstvo stáhlo, počítal s tím, že by se daň počítala z hrubé mzdy a sazba by činila 19 %. Nynější solidární zvýšení daně měla nahradit klouzavá progresivní sazba, a to 19 % pro základ daně do 1 500 000 Kč a 24 % pro základ daně od této hranice. Vzhledem k tomu, že po přepočtení nyní činí sazba daně z hrubé mzdy 20,1 %, přinesly by změny snížení daní pro zaměstnance.

Změny se měly dotknout také OSVČ. Těm sice měla vzrůst sazba daně příjmů o 4 p. b. na 19 %, ale nárůst sazby mělo kompenzovat to, že by se pro podnikatele zavedla daňová uznatelnost ¾ zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění.

Paušální daň

OSVČ, které nepřekročí určitý roční příjem, mají dle představ vlády získat možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Na druhou stranu by OSVČ paušálním odvodem ztratily možnost uplatňovat slevy na dani, daňové zvýhodnění či nezdanitelné částky.

Paušální odvod by se měl skládat z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro letošní rok by to znamenalo částku 5378 Kč (2926 Kč sociální pojištění, 2352 Kč zdravotní a 100 Kč daň z příjmů) měsíčně. Pro příští rok ministerstvo odhaduje, že by paušální odvod činil 5740 Kč měsíčně. Paušální daň budou moct využít OSVČ s příjmy do 800 tisíc Kč.

Pokud by paušální daň prošla v podobě, jak ji schválila vláda, vydělají na ní hlavně více vydělávající OSVČ s 40% paušálem. 80% paušalistům se naopak nevyplatí. Jak totiž spočítal server Podnikatel.cz, pro OSVČ hlavní s 80% paušálem, pro které platí minimální zálohy na pojistném, by znamenal vyšší odvody než doposud. Pro bezdětné z nich, které využívají jen základní slevu, by znamenal roční ztrátu 6000 Kč. V případě, že nyní využívají zvýhodnění na děti, šlo by dokonce o ještě vyšší částku. U OSVČ hlavních s 40% nebo 60% paušálem by výhodnost nového systému záležela na výši zisku a na nezdanitelných částkách, slevách na dani či zvýhodnění na děti, které podnikatel aktuálně uplatňuje. Některé bezdětné OSVČ s 40% paušálem by na paušální dani mohly vydělat až 85 tisíc Kč ročně.

Novelu zákona o daních z příjmů, která paušální daň zavádí, nyní čeká druhé čtení ve Sněmovně.

tip-do-článku-aktuálně-pro-účetní

Stravovací paušál

Prvním čtením ve Sněmovně prošel i daňový balíček, který kromě jiného přináší tzv. stravovací paušál. Pokud návrh projde parlamentem, zaměstnavatelé budou moci vedle závodního stravování a stravenek poskytovat příspěvek na stravování také přímo v peněžní formě, a to za stejných daňových podmínek, jako se nyní poskytují stravenky.

Návrh počítá s tím, že i peněžní příspěvek na stravování by byl u zaměstnance osvobozen maximálně do výše 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanoveného zvláštními právními předpisy.

Daňový balíček obsahuje i další změny. OSVČ a firmy si budou moct snížit daňový základ u daní z příjmů o výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění určené pro boj s pandemií koronaviru, a to v období od 1. března do 31. května 2020. Daňový balíček posiluje rozhodovací pravomoci místních samospráv v oblasti daně z nemovitých věcí a nově jim umožňuje stanovovat místní koeficient pro jednotlivé části obce. Nyní si mohou obce nastavit místní koeficient pouze jednotně na celém svém území. Změnit se má i zdanění příjmů z dluhopisů.

Online finanční úřad a zálohy na DPH

Novinku, která již vyšla ve Sbírce zákonů ČR a která tak s vysokou pravděpodobností nabude účinnosti 1. ledna 2021, tvoří novela daňového řádu. Ta přináší celou řadu změn. Zavádí zálohy na odpočet DPH, přičemž lhůta pro vratky DPH nakonec zůstala na 30 dnech. Přestože prodloužení lhůty na vratky DPH na 45 dní původně ministerstvo považovalo za nutnou podmínku pro zavedení záloh na daňový odpočet, nakonec připravilo způsob, jak zálohy zavést i bez toho.

Oproti původní verzi bude platit, že o nároku na zálohu se primárně nebude rozhodovat ve vyhledávací činnosti, ale až následně v průběhu kontrolního postupu. Z toho důvodu dochází k navýšení minimální částky zálohy. Dále se původně počítalo, že záloha bude vyplacena, jestliže část odpočtu správce daně nehodlá prověřovat a zároveň dotčená částka přesáhne 10 000 Kč. Nově musí jít aspoň o 50 000 Kč.

Legislativně se dále ukotvuje online finanční úřad a změní se termíny pro podání daňových přiznání a také vrácení přeplatků. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc. Změn dozná i sankční systém.

Co se týče lhůt a pokut, původně se měla rušit několikadenní toleranční lhůta, během které mohou poplatníci přiznání podat a daň doplatit, aniž by za to dostali pokutu. U podání daňového přiznání nakonec liberační lhůta zůstává na 5 pracovních dnech a navíc se zvyšuje minimální hranice pro vznik pokuty při pozdním podání z 200 Kč na 1000 Kč. Pokud penále nedosáhne 1000 Kč, poplatník jej platit nemusí.

Opětovně startuje EET

Další změnou, respektive staronovou změnou, která sice nepřináší přímo úpravu daňových zákonů, ale s daněmi úzce souvisí, je opětovný start elektronické evidence tržeb (EET) pro obchody, restaurace a hotely. Od 1. ledna 2021 se navíc EET bude týkat i zbylých podnikatelů, kteří se původně měli zapojit v 3. a 4. vlně, tedy řemeslníků, účetních, ale také třeba lékařů. Původně měly poslední dvě vlny odstartovat v květnu, ale kvůli koronaviru a protiepidemickým opatřením byly nakonec odloženy zákonem na začátek příštího roku.

Od roku 2021 budou moct také podnikatelé, kteří splní určité podmínky, využívat místo EET tzv. zvláštní režim, tedy jakýsi offline systém evidence. Místo elektronické evidence tak půjde při uskutečnění tržby vystavit účtenku z bločku účtenek, který si podnikatel předtím vyzvedne na finančním úřadu. Za každé kalendářní čtvrtletí pak bude muset podnikatel poslat na finanční úřad oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu, a to do 20 dnů od konce tohoto kalendářního čtvrtletí.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Aby mohl podnikatel o offline režim požádat, musí splnit několik podmínek. Pokud nejde o poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a přijímá za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny, musí jít o fyzickou osobu, která:

  • není plátcem daně z přidané hodnoty a
  • neprovozuje podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci, ledaže je další zaměstnanec zaměstnán pouze z důvodu a po dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance nebo čerpání dovolené zaměstnancem, a
  • zároveň nesmí výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb přesáhnout za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč.

V žádosti o povolení zvláštního režimu musí podnikatelé doložit, že splňují podmínky pro povolení offline režimu. O režim již lze žádat nyní.

Anketa

Která novinka podnikatelům nejvíce pomůže?

Plánují se i další změny, ale ne na rok 2021

Kromě výše zmíněných novinek se má zrušit i daň z nabytí nemovitých věcí, příslušný návrh se bude opětovně projednávat ve Sněmovně. Zde se ale plánuje zpětná účinnost. Daň by již neměl zaplatit nikdo, kdo nemovitost nabyl nejpozději v prosinci 2019. Další změnou, kterou návrh obsahuje, je prodloužení časového testu pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení z 5 na 10 let.

Oproti stávajícímu stavu dále dojde ke změně u limitu a nově úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 tisíc Kč. Aktuálně platí hranice 300 tisíc Kč. Zatímco daň z nabytí nemovitostí se zruší v den vyhlášení novely ve Sbírce zákonů, změny u úroků by měly platit až od ledna 2022.

Už v září pak nabývá účinnosti novela zákona o DPH, která mj. mění osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).