Nejpozději do 48 hodin pak musíte informace o uskutečněných tržbách zaslat finanční správě. Nicméně většina pokladních zařízení disponuje tzv. offline režimem, který ukládá informace o tržbách realizovaných v průběhu nedostupnosti služby do paměti a následně po obnovení spojení je automaticky odešle na servery finanční správy.
Co dělat v případě výpadku EET
Někteří podnikatelé zažili předevčírem na vlastní kůži první výpadek systému EET, kdy se jim místo doručení datové zprávy o zdárném zaevidování tržby a kódu FIK vracela chybová hláška. Dotčení podnikatelé pak mimo jiné hlavně řešili, jak mají v případě výpadku systému postupovat a jaké vlastně mají povinnosti.
Konkrétně § 22 zákona o evidenci tržeb říká, že dojde-li při evidování tržby k překročení mezní doby odezvy, která musí činit více než dvě vteřiny, poplatník
a) je povinen údaje o evidované tržbě zaslat datovou zprávou správci daně bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby a
b) není povinen na účtence uvádět fiskální identifikační kód.
V případě, kdy přestane fungovat systém EET (tedy jako například před dvěma dny), musí podnikatel i nadále tržby evidovat, i když v tzv. offline režimu. Je přitom jedno, zda je na vině výpadek na straně finanční správy či poskytovatele internetu. Nicméně se většina podnikatelů nemusí obávat, že by data o tržbách musela finanční správě poté nějak složitě posílat. Drtivá většina pokladních zařízení totiž disponuje tzv. offline režimem, který ukládá informace o tržbách realizovaných v průběhu nedostupnosti služby do paměti a následně po obnovení spojení je automaticky odešle na servery finanční správy. Pokud tato funkce není na pokladním zařízení automatizována, měl by podnikatel sám aktivovat funkci odeslání těchto tržeb, a to do 48 hodin od doby, kdy byla tržba evidována,
upozorňuje ale Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ).
Jakmile dojde k obnovení spojení a dodatečnému zaslání tržeb, přijde od finanční správy potvrzovací datová zpráva o přijetí údajů o evidované tržbě, která bude i v případě opakovaného zaslání obsahovat fiskální identifikační kód. Tento kód však již nebude uváděn na účtence (např. ve formě dodatečného vystavení účtenky) a slouží poplatníkovi pouze jako informace o přijetí údajů o evidované tržbě v systému správce daně, na základě které SW pokladního zařízení nebo přímo poplatník přestane zasílat údaje o příslušné evidované tržbě správci daně.
Postup evidování tržeb při výpadku systému nebo internetu
- Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML Finanční správě ČR, ale nepodaří se navázat spojení.
- Ze systému Finanční správy ČR není zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem.
- Podnikatel vystaví zákazníkovi účtenku bez unikátního kódu, účtenka místo něj obsahuje podpisový kód poplatníka.
- Zákazník obdrží účtenku.
- Jakmile dojde k obnově spojení, pokladní zařízení odešle automaticky datovou zprávu o transakci.
- Ze systému Finanční správy ČR je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem.
Jak postupovat v případě kolapsu pokladny
O něco složitější situace nastává v případě, kdy podnikateli selže pokladní řešení, které k evidenci využívá. V takovou chvíli totiž budou mít podnikatelé problém splnit i výše zmíněné povinnosti, neboť bezpečnostní kód poplatníka (BKP), fiskální identifikační kód (FIK) nebo podpisový kód poplatníka (PKP) mohou být získány pouze z funkčního pokladního zařízení. Zákon o evidenci tržeb ovšem obsahuje i tzv. liberaci, kdy právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
V případě poruchy zařízení by se tak liberace vztahovala na porušení zaslat údaje o tržbě řádně a včas. Zároveň by se vztahovala i na nevystavení účtenky zákazníkovi.
Aby se ale podnikatel vyhnul pokutě, nemůže si samozřejmě dát nohy na stůl a problém se zařízením neřešit. Jak upřesnila Petra Petlachová z GFŘ, v prvé řadě by měl podnikatel bezodkladně učinit veškeré nezbytné kroky (např. zabezpečit servis apod.) k tomu, aby byl co nejdříve schopen plnit své povinnosti vyplývající ze zákona. Povinnost poplatníka „ručně“ vystavovat účtenky zákazníkům ze zákona nevyplývá.
Jak již bylo řečeno, nelze bez funkčního pokladního zařízení získat některé údaje uváděné dle ustanovení § 20 na účtence. Zcela jistě by si však měl nějakou evidenci vést, aby byl schopen požadovaná data zaslat dodatečně. V případě poruchy pokladního zařízení a nemožnosti vydávat účtenky je patrné, že v převážné většině případů bude dodatečné vystavení účtenky zákazníkovi obtížně splnitelné nebo zcela nemožné. Zde by se pak aplikovala výše zmíněná liberace,
vysvětlila Petlachová.
Prodávající však musí dodržovat povinnosti vyplývající z jiných zákonů, třeba zákon o ochraně spotřebitele upravuje povinnost prodávajícího na žádost spotřebitele vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího, obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
V některých případech lze poslat data agregovaně
Jakmile navíc dojde k odstranění příčin poruchy, musí podnikatel údaje o přijatých platbách, které proběhly po dobu nefunkčního pokladního zařízení, zaslat elektronickou cestou správci daně. Finanční správa ovšem stanovila jistou úlevu pro některé podnikatele. V určitých situacích totiž, kdy bude během poruchy přijato velké množství tržeb a požadavek k jejich jednotlivému zaslání by byl pro poplatníka nereálný nebo nadměrně zatěžující, lze liberaci uvedenou v § 30 odst. 3 ZoET vztáhnout i na zasílání údajů dle jednotlivých tržeb.
Podnikatel pak bude moct údaje o tržbách přijatých v době poruchy zaslat správci daně jednou sumární částkou. Každý případ je však vždy nutné posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu. Pokud by například došlo pouze k přerušení internetového připojení, ale pokladní zařízení by zůstalo funkční, může být liberace vztažena pouze na nezaslání údajů správci daně včas. Na nevydání účtenky, příp. na možnost zaslat údaje jednou sumární částkou, by se za této situace liberace nevztahovala,
upozorňuje metodika k EET.
Před pár dny došlo k prvnímu výraznému výpadku EET
Předevčírem v ranních hodinách zaznamenal systém EET první vážnější výpadek od svého spuštění. Systém měl asi půl hodiny problémy na příjmové části evidence, kdy byly některé datové zprávy odmítány s chybovou hláškou. Jak ukázal server Hlidaceet.cz, mezi 07:45:30 a 08:15:30 bylo více než 53 % chybových odpovědí. Za problémy stál podle finanční správy upgrade serveru příjmové části.
Sama finanční správa nicméně zpočátku problémy odmítala a tvrdila, že vše fungovalo bez problémů. Jak však serveru Podnikatel.cz později přiznalo Generální finanční ředitelství (GFŘ), po ukončení plánované instalace úprav příjmové části EET se projevila opravdu na jednom z datových center chyba, v jejímž důsledku systém odmítal přijmout část tržeb, přibližně polovinu účtenek.
