Hlavní navigace

Vyvinuto v ČR, vyrobeno však v Číně. Firmu u soudu zachránil „průměrný spotřebitel“

14. 6. 2023
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Chrudimská firma, která prodávala v Číně vyrobené respirátory s nápisem „vyvinuto v ČR“, vyhrála soud nad Českou obchodní inspekcí ohledně údajného klamavého sdělení.

Nejvyšší správní soud (NSS) dal společnosti za pravdu, že inspekce ve svém rozhodnutí opomněla „průměrného spotřebitele“. Přitom právě hledisko průměrného spotřebitele je pro hodnocení nekalého jednání podle soudu klíčové. 

Co se dozvíte v článku
  1. Vyvinuto v ČR, vyrobeno však v Číně
  2. Co je nekalá praktika
  3. Kdo je průměrný spotřebitel
  4. Úřad nespecifikoval, v čem byla pravdivá informace klamavá
  5. Inspekce bude znovu rozhodovat

Vyvinuto v ČR, vyrobeno však v Číně

Česká obchodní inspekce (ČOI) uskutečnila na jaře roku 2021 na základě několika podnětů od spotřebitelů kontrolu v chrudimské firmě Pharmawex a konstatovala nekalou obchodní praktiku – klamavé sdělení. Firma totiž prodávala respirátory, na jejichž krabičce byla v kruhu znázorněna česká vlajka spolu s nápisem „vyvinuto v České republice“ (což byla i dle inspekce pravda). Stejnou kombinaci vlajky a nápisu měla žalobkyně na svých internetových stránkách. Respirátory nicméně byly vyrobeny v Číně, což na zadní straně obalu a na internetových stránkách firma také uváděla.

Podle ČOI mohl nápis „vyvinuto v České republice“ ve spojení s českou vlajkou ve spotřebitelích vyvolat mylný dojem o jednom z hlavních znaků výrobku, jeho zeměpisném původu. ČOI proto vydala dočasný zákaz uvedení na trh, distribuce včetně nákupu, dodávky, prodeje nebo použití výrobků podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o České obchodní inspekci.

Co je nekalá praktika

Firma se však s rozhodnutím inspekce nesmířila a podala žalobu. U Krajského soudu v Hradci Králové sice neuspěla, před několika dny jí však dal za pravdu Nejvyšší správní soud (NSS). Firmě přisvědčil, že úřad zapomněl vzít v potaz „průměrného spotřebitele“. Hodnocení, zda jde o nekalou praktiku, je totiž nutné dle právních předpisů dělat právě s ohledem na průměrného spotřebitele.

Zákon o ochraně spotřebitele v § 4 odst. 1 uvádí, že nekalou obchodní praktikou je obecně obchodní praktika, která je v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny.

Podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele se pak za nekalou obchodní praktiku považuje také klamavé konání v podobě obchodní praktiky obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně hlavních znaků výrobku nebo služby, jako jsou údaje mimo jiné též o zeměpisném nebo obchodním původu. § 5 zákona sice „průměrného spotřebitele“ neobsahuje, úřady musí podle NSS s tímto pojmem vždy pracovat, jelikož česká právní úprava vychází z evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách, která je na tomto konceptu postavena.

Kdo je průměrný spotřebitel

Pro oblast nekalých obchodních praktik je dnes pojem průměrného spotřebitele kodifikován v bodu 18 odůvodnění směrnice 2005/29/ES, dle něhož průměrný spotřebitel má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory, jak je vykládán Soudním dvorem. 

Dále platí, že pojem průměrného spotřebitele není statistickým pojmem. Pro stanovení typické reakce průměrného spotřebitele v daném případě musí vnitrostátní soudy a orgány vycházet z vlastního úsudku, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora. Je tedy na žalované a správních soudech, aby určily reakci průměrného spotřebitele v konkrétních okolnostech (tedy např. průměrného spotřebitele určitého výrobku). Lze tedy na tomto místě shrnout, že směrnice 2005/29/ES nechrání každého spotřebitele, ale pouze spotřebitele, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, upřesnil NSS.

Je to podle vás nápis "vyvinuto v ČR" klamavý, pokud zboží bylo opravdu vyvinuto v ČR, ale vyrobeno v Číně?

Úřad nespecifikoval, v čem byla pravdivá informace klamavá

V daném případě tak měla inspekce dle soudu jasně vymezit, v čem i přes uvedení pravdivých informací spatřuje problém a jak tato praktika působí na průměrného spotřebitele. Jak doplnil NSS, inspekce musí pamatovat na to, že prodávající spotřebitelům sděluje pravdivé informace, které samy o sobě nekalou obchodní praktiku „nedělají“. Naopak se musí zaměřit na to, jaké další prvky obchodní praktiky nad pravdivými informacemi převažují, jak ovlivňují konečný dojem průměrného spotřebitele. Nutno uznat, že prokázání takové obchodní praktiky bude pro žalovanou často složitější než případy, kdy prodávající sdělí nepravdivé informace či určité informace opomene či zatají, připustil NSS.

Jelikož firma tvrdila, že z pohledu průměrného spotřebitele nejsou výrazy „vyvinuto“ a „vyrobeno“ shodné a že průměrný spotřebitel proto dokáže rozeznat, že respirátory nebyly vyrobeny v Česku, měla se inspekce ve svém rozhodnutí touto argumentací zabývat a vyvrátit ji. To však neučinila a průměrného spotřebitele prvně začala řešit až ve svém vyjádření ke kasační stížnosti. A to už je podle soudu pozdě. 

NSS navíc doplnil, že ČOI i tak konkrétně neuvedla, v jakých prvcích obchodní praktiky spatřuje problém nebo jakým způsobem celkové vyznění praktiky naplňuje skutkovou podstatu klamavého konání. Žalovaná např. hovoří obecně o „násobení klamavých frází, informací a grafických upozornění“, nevysvětluje ale konkrétně, co jsou třeba ona grafická upozornění a jak působí na průměrného spotřebitele. Stále také nereaguje na dokola opakovanou námitku stěžovatelky, že průměrný spotřebitel chápe význam slova „vyvinout“ a neplete si jej se slovem „vyrobit“, napsal v rozsudku NSS.

školení květen 24 - novinky

Soud rovněž uznal, že ani podněty „běžných“ spotřebitelů nemohou nahradit chybějící úvahy o reakci průměrného spotřebitele. Závěr inspekce a krajského soudu, že podněty dokazují, že „nějací“ spotřebitelé ovlivněni byli, není dostačující.

Inspekce bude znovu rozhodovat

Přestože dal NSS firmě za pravdu, zcela vyhráno společnost nemá. Samotný soud totiž uvedl, že nelze definitivně vyloučit, že posuzovaná praktika ve výsledku může uvést průměrného spotřebitele v omyl, dovést jej k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, a porušovat tak § 5 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele. Česká obchodní inspekce tak bude o případu znovu rozhodovat.

Co je nekalá obchodní praktika?
Nekalou obchodní praktikou je obecně obchodní praktika, která je v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny.
Kdo je průměrný spotřebitel?
Pro oblast nekalých obchodních praktik je dnes pojem průměrného spotřebitele kodifikován v bodu 18 odůvodnění směrnice 2005/29/ES, dle něhož má průměrný spotřebitel dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).