Zákon o ochraně spotřebitele

Nařízení o omezení geoblokování platí pro internetové obchody už od prosince 2018. Některé e-shopy ho však ještě nevzaly na vědomí.

Příležitost dělá zloděje. Pokud nejsou zákazníci obezřetní, mohou být ošizeni ze strany prodejců i při nákupu dřeva. Častá pochybení se týkají ceny.

Obchodníci se v oblasti reklamací stále dopouští celé řady chyb. Jejich následky však poté nese spotřebitel. Jaké jsou nejčastější nešvary?

Nelichotivě skončily kontroly restaurací na Letišti Václava Havla. Nejenže tu cizinci za služby platí nesmyslné poplatky, nedočkají se ani výhodnější nabídky.

Příležitost dělá zloděje. Děje se tak bohužel stále v české gastronomii. Některé restaurace nemají stále problém okrádat cizince.

Česká obchodní inspekce uskutečnila ve 2. čtvrtletí 9 kontrol zaměřených na aukce energií a zjistila porušení u 8 z nich.

Česká obchodní inspekce provedla přes 400 kontrol a porušení zaznamenala ve 300 případech. Zajistila tak tisíce padělků v hodnotě přes 30 milionů.

Jasný příklad pro e-shopisty, jak se online byznys nedělá. Na základě stížností od spotřebitelů přišel provozovatel e-shopu o živnostenské oprávnění.

Nákup značkového zboží za nemalé peníze je stále riskantní. Originál mnohdy originálem není. Prodejce padělků může spotřebitel udat.

Česká obchodní inspekce uskutečnila v 1. čtvrtletí tohoto roku 293 kontrol a její inspektoři zjistili nedodržení legislativy u 84 % případů.

Nařízení rušící geoblocking, tedy zeměpisné blokování, platí napříč Evropskou unií už od začátku prosince 2018 a brzy již bude zakotveno i v českém zákoně.

Prodejci jsou ze zákona povinni řešit reklamaci bez zbytečného odkladu. Nabízí teď tzv. bleskovou výměnu, kdy zboží vymění okamžitě. Má to své ale.

Proti nekalé praktice, kdy se šmejdi vydávají za dodavatele energií a nabízejí nevýhodné smlouvy, se teď postavili sami dodavatelé energií.

Některé e-shopy se tváří jako běžný internetový obchod, ale ve skutečnosti jsou jen zprostředkovateli. Jaká jsou s tím spojená úskalí?

V období festivalů a koncertů se lidé často obracejí na přeprodejce vstupenek. Vystavují se tak riziku, že nejenže zaplatí víc, ale na akci se vůbec nedostanou.

Česká obchodní inspekce odhalila v rámci kontrolní akce na tržnici Hatě pochybení v 17 z 19 kontrolovaných míst. Jednalo se o zboží za miliony.

Křivý sestřih, špatně obarvené vlasy nebo zkažená trvalá. Jak postupovat při špatně odvedené práci kadeřníka?

Právě na e-shopy s textilními výrobky se zaměřila v loňském roce Česká obchodní inspekce. Výsledky nejsou nijak uspokojivé.

Koupit luxusní zboží v centru Prahy a za vysokou cenu neznamená, že je zboží originálem. Potvrdil to kuriózní případ celníků.

Při reklamacích použitého zboží hraje roli, zda je prodávající podnikatel, který prodává za dosažením zisku, nebo soukromá osoba.

Online zákazník musí být na pozoru. E-shopů, které vylákají peníze, ale zboží nedodají, je stále celá řada. Jak nebezpečné e-shopy rozeznat?

Česká obchodní inspekce dlouhodobě kontroluje předváděcí akce prodejců. V posledních letech jsou tyto akce na ústupu.

S reklamacemi se pojí celá řada omylů, které mohou zákazníka od vrácení zboží odradit, ač jsou s ním nespokojení. Vyvracíme několik z nich.

Prodejci ojetých aut jsou nepoučitelní. Stále se objevují stejná pochybení a nekalé praktiky. ČOI za to rozdávala pokuty.

Jméno podnikatele v evidenci neplatičů je vždy nepříjemná věc, která může podnikání značně ztížit. Pokud je však záznam v registru neoprávněně, braňte se.

„Šmejdi“ se dál stahují z klasických předváděcích akcí. Jejich počty klesají. Vymýšlí však celou řadu dalších fint. Jaké nové taktiky se objevily v roce 2018?

Slevy a výprodeje jako lákadlo na zákazníky stále skvěle fungují. Nesmí však dojít pouze na sliby. ČOI tohle nekalé chování trestá.

Novela zákona o směnárenské činnosti má zelenou od poslanců. Směnárenskou činnost tak čekají změny.

V evidenci ochranných pracovních prostředků pro zaměstnavatele jsou uvedeny údaje o velikosti oblečení nebo obuvi. Co na to nařízení GDPR?

Kontroly inspektorů cílí nejen na uvádění konečné ceny za zboží, ale také na informace nabízeného zboží v českém jazyce. V jakém případě nejsou nutné?