Podnikat jako fyzická nebo právnická osoba? Tato otázka na začátku trápí řadu lidí a je potřeba ji dobře zvážit. Podnikání jako fyzická osoba má jiná specifika, než jaká má osoba právnická. Je to dáno už z povahy věci, kdy živnost upravuje zákon o živnostenském podnikání, kdežto obchodní společnosti se řídí obchodním zákoníkem. Každý typ podnikání má své výhody i nevýhody. Jde o to rozhodnout se, co komu bude více vyhovovat a jaká rizika je podnikatel schopen akceptovat, nebo jak velké obchodní partnery chcete oslovit. Správně zvolená forma podnikání bývá často alfou i omegou. Pochopitelně je možné později právní formu podnikání změnit, ovšem s tím už jsou spojeny komplikace.
Právní formy podnikání
České zákony umožňují volbu mezi jednou z dvojice právních forem, tedy fyzickou a právnickou osobou. Zatímco v první je podnikatel zařazen do kategorie živnostníků, v druhé je ještě potřeba zvolit si některý ze způsobů možných subjektů.
Fyzická osoba – živnostník
Tato forma je pokládána za nejjednodušší, nejbezpečnější a nejlacinější. Minimálně pro začínající podnikatele to platí, ale i podnikání jako fyzická osoba nese vedle výhod také nevýhody.
Živnost se ohlašuje na jakémkoliv živnostenském úřadě. Jde o záležitost pár desítek minut, další obíhání úřadů odpadá. Stačí splnit základní podmínky, kterými jsou dosažení plnoletosti, být svéprávný a mít čistý trestní rejstřík. Pak už jen stačí předložit občanský průkaz a vyplnit Jednotný registrační formulář. Vše ostatní si úředníci zjistí sami z dostupných registrů a databází. Začít podnikat se tak dá prakticky ze dne na den. Poplatek za ohlášení živnosti je 1000 korun a při prvním ohlášení se tato částka nemění ani v případě ohlášení více předmětů podnikání. 500 korunami je zpoplatněno až každé další ohlášení v případě, že už člověk živnost má a nahlašuje novou. Pokud se přidávají pouze obory volných živností, poplatky se nehradí.
Zejména podle požadované odborné způsobilosti se rozlišují základní druhy ohlašovacích živností. Živnostenský zákon dělí živnosti následovně:
1. Ohlašovací živnosti
Řemeslné – jsou vyjmenovány v příloze 1 živnostenského zákona a jedná se o klasická řemesla, například kadeřnice, řezník a podobně.
Vázané – tyto jsou vyjmenovány v příloze 2 živnostenského zákona a člověk u nich musí prokázat svou odbornou způsobilost. Typickými profesemi jsou projektová činnost nebo účetní poradenství.
Volné – tyto nevyžadují prokázání odborné ani jiné způsobilosti. Nehledí se na vzdělání ani délku praxe. Stačí, aby byly splněny všeobecné podmínky provozování živnosti. Tato varianta je využívána například umělci, novináři a dalšími podobnými profesemi. Podrobněji se o nich živnostenský zákon rozepisuje v příloze 4.
2. Koncesované živnosti
U těchto musí být prokázána odborná způsobilost, která je upravena zvláštními právními předpisy v příloze 3 živnostenského zákona a živnostenským oprávněním pro výkon těchto živností. Koncese je vlastně zvláštní státní povolení. Zatímco u předchozích je možné zahájit podnikání ještě pře vydáním živnostenského listu, u koncesovaných živností je potřeba čekat na doručení koncesní listiny. Mezi koncesované živnosti jsou řazeny obory, u kterých je riziko ohrožení života, zdraví, majetku a zákonem chráněných veřejných zájmů zvlášť vysoké. Specifickým druhem jsou pak ještě živnosti provozované průmyslovým způsobem.
Pro začínajícího podnikatele je vždy snazší zahájit činnost jako živnostník. Ne vždy to ale musí být výhodné.
Začít podnikat jako živnostník se tedy dá s velmi nízkým počátečním vkladem. Ušetří se například za zápisy u notáře nebo do obchodního rejstříku. Výhodou živnostníků je to, že si mohou zvolit mezi vedením účetnictví a výdaje prokazovat paušálně. Druhá možnost je často volena kvůli pohodlí, ale nemusí se vyplatit, protože řada lidí se při volbě tohoto způsobu často připravuje o peníze a odvádí vyšší daně, než je nutné. Živnostníci oceňují, že daně platí jen ze skutečně dosažených příjmů a navíc nemusí tvořit základní kapitál, který je povinný u firem. Živnost je provozovaná samostatně, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. To znamená, že živnostník za případné závazky ručí celým svým majetkem a na trh jde pod vlastním jménem, což nemusí vždy působit věrohodně a velké firmy s živnostníky obchodují nerady. Živnost se také dá velice rychle ukončit nebo přerušit.
Mohlo by vás zajímat: Víme, jak uspět se žádostí o úvěr. Prozradili to sami bankéři
Právnická osoba – firma neboli obchodní společnost
Obchodní zákoník dělí právnické osoby do pěti kategorií podle požadavků na jejich založení a také základních rysů:
- Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
- Akciová společnost (a.s.)
- Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)
- Komanditní společnost (k.s.)
- Družstvo
Založení právnické osoby je časově i finančně náročnější. Začíná se vždy založením živnosti. Teprve druhým krokem je založení společnosti, která musí být do 90 dnů zapsána do obchodního rejstříku. Až poté dochází ke vzniku společnosti. Tento zápis stojí 5000 korun. Je také potřeba sepsat u notáře společenské smlouvy. V případě, že má firma jen jediného vlastníka, sepisuje se zakladatelská listina. Pro začínající podnikatele je velkou překážkou nutný vklad základního kapitálu ve výši 200 000 korun.
Asi největší rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou je ve vedení účetnictví a způsobu stanovování daňového základu. Firmy musí bez výjimky vést účetnictví. Daň z příjmu z podnikání právnických osob se vypočítává ze všech vystavených faktur. Může se tedy stát, že firma odvádí daně i z těch faktur, které ještě nebyly zaplaceny. Je proto potřeba umět dobře zacházet s firemním cash flow.
Právnickou osobu není na rozdíl od fyzické možné snadno zrušit. Podnikání právnických osob se nepřerušuje ani nepozastavuje. Proces zrušení firmy probíhá až na základě vyrovnání všech závazků požádáním o výmaz z obchodního rejstříku. Firmy ručí za své závazky jen svým obchodním majetkem, nikoli osobním majetkem vlastníků. Firmy se proto mnohdy zakládají v případech, kdy se podnikatel rozhodne jít do riskantnějšího oboru činnosti nebo si bere větší úvěr. Společníci pak ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu. V případě, že svůj vklad nesplatí a způsobí škodu, může být tato škoda vymáhána od společníka, který nesplatil plnou výši vkladu.
Právnická osoba je vhodná v případě, že do podnikání vstupuje více lidí najednou. A to z důvodu bezpečnosti. Podmínky mezi společníky jsou ošetřeny formou společenské smlouvy přesně definovanými firemními podíly, pravomocemi a rozdělením firemního zisku. Odpadá tedy riziko případných sporů.
Obecně právnická osoba působí věrohodněji než fyzická osoba. A to zejména při obchodováním s velkými společnostmi nebo se zahraničními klienty. Člověk nejde na trh se svým vlastním jménem a navíc v případě potíží není nikde evidován jeho osobní majetek, kterým neručí.
Kritéria při rozhodování
Vše má své pro a proti. Při rozhodování o právní formě podnikání se proto nedoporučuje jednat a rozhodovat prvoplánově. Vždy samozřejmě záleží na oboru činnosti, ale v úvahu by začínající podnikatel měl vzít následující:
- počet zakladatelů podnikání,
- požadavky na minimální velikost základního kapitálu,
- způsob a rozsah ručení za závazky vzniklé podnikatelskou činností,
- způsob vedení účetnictví a daňovou zátěž,
- oprávnění k řízení,
- míra právní regulace,
- důvěryhodnost.
