Hlavní navigace

Hlína je láska, říká Martina, která vyprodá e-shop do pěti minut

1. 3. 2024
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Martina s Jakubem vyrábějí keramiku na plný úvazek a dokážou ji vyprodat během několika minut.

S keramikou nejprve začala Martina Javůrková (dříve Seifertová) pod značkou MarSei ceramics. K ruce jí vždy byl manžel Jakub a nyní už fungují spolu.

Co se dozvíte v článku
  1. Z kanceláře ke kruhu na chodbě
  2. Finišují společně
  3. E-shop se naskladňuje pravidelně
  4. Někoho takový nákup baví, jiného frustruje
  5. Na hlínu se musíte naladit
  6. Covid je naučil dělat zásoby
  7. Chystají spoustu novinek

Z kanceláře ke kruhu na chodbě

Když byla Martina Javůrková nespokojená ve své práci, zaměřené na marketing, rozhodla se si souběžné s ní udělat kurz lektorky jógy. Jenže poté přišel covid, v práci to bylo stále horší a tím, jak bylo vše zavřené, tak nemohla ani dokončit kurz. Shodou okolností se navíc s Jakubem stěhovali z Prahy na venkov, do domu, kde měla najednou prostor pro tvoření. Keramika se mi vždycky líbila, jenom jsem nevěděla, jestli by moje ruce zvládly na kruhu zhmotnit myšlenku nějakého tvaru. Frustrace byla ale tak velká, že jsem si bez váhání objednala kruh. Řekla jsem si, že je to investice, kterou zvládnu, a že když mi to nepůjde, tak ho vždycky můžu prodat, vzpomíná, jak začínala tvořit v jejich chodbě. První výrobek byl podle ní krkolomný, ale chytlo ji to a touha tvořit pro ni byl úplně nový pocit.

Nejprve museli investovat do prvotního vybavení s tím, že hrnčířský kruh je jenom špička ledovce. Následovala pec a nákup různých materiálů. Martina po necelém měsíci tvoření dala výpověď v práci a Jakub se vrhnul do rekonstrukce dílny, aby nemusela vyrábět na chodbě. Nepřišli tak do žádného prostoru, který by byl hotový, ale naopak. Jakub musel udělat kompletně celou rekonstrukci, která spočívala například v nové podlaze, podhledech nebo omítkách.

Od začátku se v MarSei ceramics posunuli v tom, že zefektivnili celý proces výroby, i když pořád je co vylepšovat. Kuba rád kutí a vymýšlí různé vychytávky v dílně. Také se zvedly objemy práce a nahoru šla také kvalita. To je vidět kromě menšího počtu zmetků také v designu samotných produktů. Člověk s točící praxí získává větší gryf. A v horizontu času nad těmi produkty přemýšlí úplně jinak. To se nevědomky propisuje také do výroby a je to takový přirozený vývoj, shrnuje Martina.

Finišují společně

Dalším krokem bylo založení Instagramu, díky kterému se tím podle Martiny mohou živit. Na začátku jí vůbec nedošlo, jak komplexní to celé bude, a viděla se jen u kruhu. Řešila jenom tvary, samotnou hlínu, jak vlastně točit a podobně. Ale v momentě, kdy se začalo s prodejem, tak se práce začala hodně kupit a nabalovat, že teď jsou na výrobu opravdu dva a zastávají mnoho funkcí. Od dělníků ve výrobě, přes baliče, zákaznickou linku. Jsme pošťáci, řešíme spoustu administrativních věcí na pozadí, e-shop, obsah na sociální sítě, skladové zásoby a tak dále, vyjmenovává Martina a doplňuje, že funkce si dělí podle toho, kdo má zrovna volné ruce. Je to široký záběr, ale skvělé je to v tom, že to není monotónní.

Jakub Martinu vždy podporoval, přestavěl jí dílnu a také se jí díval pod ruce. Dnes je tomu přibližně rok, co se tomu věnuje také naplno. Zpočátku bylo dost náročné změnit mindset a napasovat výrobu najednou na dva lidi. Byla to změna, ale teď už si to sedlo. Já jsem chaotik a Kuba má rád ve všem řád, takže se celkově doplňujeme, říká s úsměvem Martina. Role mají mezi sebou rozdělené, ale v určitých procesech se už dokážou i vykrývat. Jakub se věnuje především slip castingu (vylévání keramiky do forem), hodně modeluje talíře, začišťuje produkty nebo glazuje. Já jsem primárně u kruhu. Když je ukončeno točení výrobků, tak se k němu poté přidávám. Začišťujeme a glazujeme spolu – finiš už je společný, popisuje Martina. Poté Martina fotí výrobky na e-shop a připravuje obsah pro sociální sítě, zatímco Jakub listuje produkty na e-shop a balí je poté společně.

E-shop se naskladňuje pravidelně

Internetový obchod této značky funguje na principu naskladnění a je tak dostupný jen v určitou a předem ohlášenou dobu. Martina vysvětluje, že se nejedná o marketingový trh spočívající v pomíjivosti nebo o věc, kterou by si tak předem stanovili. Tento způsob prodeje je ovlivněn tím, že samotná výroba trvá poměrně dlouho a jsou v ní jenom dva. Cesta jednoho produktu je dlouhá „jenom“ 10 až 14 dní, ale oni nechtějí prodat jen jeden produkt, ale chtějí jich prodat více a zároveň musí z energetických i ekologických důvodu naplnit ideálně několik pecí. Teoreticky by se dalo naskladňovat jednou až dvakrát do měsíce, ale objem těch výrobků by byl velmi malý, podotýká Martina a dále vysvětluje, že jejich portfolio je docela velké a hlavně barevně. Vždycky proto musí myslet na to, že chtějí mít alespoň 10 až 20 kousků od daného produktu dané velikosti, což obnáší velký objem práce.

Kdyby naskladňovali jednou nebo dvakrát měsíčně, výroba by byla hodně roztrhaná. Vyhovuje nám, že první odvedeme tu špinavou práci, kdy jsme oba dva u kruhu a výrobky nám teprve vznikají pod rukama, pak přecházíme do další fáze, což je retušování výrobků ,a následně dáváme veškeré produkty na první výpal – tzv. přežah, pak se dostáváme do fáze glazování a následuje ostrý výpal. Když jsou veškeré produkty hotové, děláme kontrolu jejich kvality a následně od toho přecházíme k focení a přípravám na e-shop,. Dva, tři měsíce práce zabere, popisuje Martina.

Při posledních naskladněních měli e-shop vyprodaný za tři až pět minut a sami nechápou, jak se to stalo. Vždy je to dobije, protože pokaždé se bojí, jak to dopadne. Prodeje totiž probíhají například po čtvrt roce a oni neví, jestli se nemůže změnit nákupní chování lidí, nebo jestli se jim budou produkty líbit. Like na Instagramu nebo nový sledující ještě neznamená automaticky nákup. Takže to je určitý stres, podotýká Martina.

Někoho takový nákup baví, jiného frustruje

Podle Martiny Javůrkové má takový prodej také mnoho úskalí pramenících především z nedokonalosti jejich e-shopu a platformy, na které fungují. Když začínala, tak vůbec netušila, že se budou výrobky tak dobře prodávat. Když to šlo dobře prvního půl roku, tak jsem si říkala, že je to jen nějaký boom a pak už to tak nebude. Že ty stížnosti, že se vykupuje lidem zboží z košíku, pominou, popisuje Martina. Nyní jsou to tři roky, objemově jim výroba hodně roste, čas vyprodání se stále zkracuje a trend nemizí. To Javůrkovi přimělo k sestavení nového e-shopu. Od lidí cítili určitou frustraci. I když se najdou i tací, kteří tento způsob nákupu milují a strašně rádi výrobky loví a pak jim píšou a volají, ať to tak nechají. Ve finále je to hodně práce i pro nás, protože to stojí dost času v rámci administrativy, doplňuje Martina.

Nový e-shop je aktuálně velká jednorázová investice, od které mají velká očekávání. Design vypadá podle Martiny a Kuby nádherně. Je jiný, než tam, kde teď fungují, ale primární bude funkčnost. Systém nakupování bude stejný, ale rozdíl je, že zde bude fungovat rezervace v nákupním košíku. A Martině s Jakubem odpadne administrativa, nad kterou den po naskladnění strávili i 14 hodin. To je hodně času, který máme v plánu investovat někam jinam. Dobrý bude i jiný design a celkově bude podle nás e-shop přehlednější, přidává.

Na hlínu se musíte naladit

Práce s hlínou na první pohled působí až relaxačním dojmem. Martina vysvětluje, že když zajíždějí nový produkt, tak se musí více soustředit. Je to také o tom, že to spolu konzultují, měří a musí se soustředit na to, jak jim vzniká pod rukama. Vedou si i různé poznámky. V ten moment, kdy se produkt už nějakým způsobem zajede, člověk se nechá unést a nemusí nad ničím přemýšlet, doplňuje. I když u toho člověk takto vypne, tak stále je to psychicky i fyzicky náročná práce, a to především, když se tím člověk živí na plný úvazek a musí odvést nějakou práci v určitém objemu. Martina přiznává, že první rok výroby hodně cítila karpály, jindy ji trápila krční páteř a dnes chodí na terapii zvanou rolfing a uvědomuje si, že musí dávat tělu péči zpět.

Výhodou práce s hlínou je, že když se ještě na kruhu něco nepodaří, nemusí se hned vyhazovat do recyklace, ale dá se zachránit. Martině v tomto ohledu pomohl kurz v Londýně pod vedením umělce Erica Landona, který ji utvrdil v tom, že se hlína dá opravdu na kruhu zachránit a že i z patvaru můžete ještě vytvořit skvělou věc, kterou můžete prodat. Člověk i prozře v tom, že není potřeba na vytáčení větších věcí síla, ale je to hlavně o tom správně hlínu uchopit. A bude to znít možná jako ezo, ale také se na ni jakoby naladit. Protože jakmile se na to naladíte, hlína vás začne poslouchat a dělá to, co vy si zrovna umanete. A pak je strašně krásné to pozorovat, vysvětluje zapáleně Martina Javůrková. Přiznává však, že jsou i dny, kdy s ní hlína nekomunikuje a nemá zkrátka den. Keramika je skvělá v tom, jak široký záběr máte a jak si všechno můžete zkusit. Hlína je prostě láska, shrnuje.

Martina a Jakub dělají převážně barevnou tvorbu z kameniny a porcelánu. Samotné glazování je podle Javůrků jedna velká alchymie, kde musí člověk zohlednit spoustu aspektů. Na začátku je nutné znát vlastnosti materiálu, se kterým pracujete, protože ne každá glazura je vhodná pro určitý typ hlíny, každý materiál má určité procento smrštivosti a je vhodný pro jinou teplotu výpalu. Je tedy ideální vyvarovat se velkých chyb, které by v případě promrhaného materiálu stály hodně peněz. Proto v MarSei ceramics u nových výrobků věnují hodně času testování, kdy mají až třeba dvě stě testovacích vzorečků v podobě dlaždiček. Na nich mohou například zkoumat, jak se chová glazura. O všem si vedou podrobné poznámky.

Covid je naučil dělat zásoby

Dodavatele mají Javůrkovi vlastní, a to už od začátku. Martina říká, že měla štěstí, že narazila na dobré a spolehlivé dodavatele. Materiál odebírají i ze zahraničí. Ne všechno, s čím pracují, je totiž u nás k sehnání. Co se týče hlíny, tu odebírají v balíčcích po deseti kilogramech a jedná se tak o stovky kilo. Jen je nutné s tím materiálem dobře nakládat a skladovat jej, aby nemuseli zásoby zbytečně vyhazovat. Hlínu je ideální uchovávat v tmavším prostředí a glazury je zase po otevření ideální co nejdříve zpracovat. Nahoru šly také ceny samotného materiálu a vybavení keramických dílen. Podle Martiny je to způsobené jednak covidovou krizí a válkou na Ukrajině, ale i tím, že keramika je nyní in a je tady její boom. Je však nejvíce ovlivnily ceny energií, protože keramická dílna má velký odběr energie.

dan_z_prijmu

Chystají spoustu novinek

Jak uvádí Martina Javůrková, inspirace k nim zatím chodí sama, ale člověk ji musí vidět všude, a to v různých strukturách nebo materiálech. Ovlivňuje je také roční období a je podle nich super, že máme čtyři. Také díky jejich fence Bibině chodí hodně na procházky a jsou tak ve větším kontaktu s přírodou. Na podzim jsem přinášela domů kupy nejrůznějšího zabarveného listí a mám ho vylisované ve všech svých kuchařkách. Je to dokonalá paleta barev, ze kterých budeme vycházet v následujících několika sezónách, směje se Martina a dodává, že je ovlivnila i zahrada, na které postupně pracují. Díky ní vznikly kolekce, jako jsou hortenzie, pomněnky nebo levandule. 

Martina o sobě přiznává, že je chaotik a má několik bločků, kde si zapisuje každý nápad a má tak miliony poznámek, a to i v telefonu. Je to takový jeden velký chaos nápadů, nekonečný vesmír, který pořád přibývá a rozpíná se. Čas na realizaci všeho však není a jednou za čas musím vyhodnotit, k čemu se uchýlíme, popisuje Martina s tím, že o tom s Kubou občas vedou spory, protože on by výrobu rád více sjednotil. Momentálně Jakub s Martinou pracují na asijském nádobí, konkrétně na miskách, co se dají použít například na ramen nebo bún bò nam bô, ladí také limitku na espresso, chystají jarní a letní kolekci barev nebo nové tvary pro buclaté hrnky. Bude toho hodně, ale nechceme úplně vše prozrazovat, aby se zákazníci a sledující měli na co těšit, uzavírá nadšeně Martina Javůrková.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).