Pod značkou Smolenka předává rodina Klecandových zákazníkům sílu stromů, konkrétně sílu ze smrkové pryskyřice. Právě ta hraje hlavní roli v jejich léčivých kosmetických produktech.
Rodina je hrdá
Když Barbora Klecandová přišla do rodiny manžela, používala se v ní mast, kterou se léčilo všechno. Když se mi něco stalo, třeba jsem se řízla, řekli mi, ať na to dám jejich mast,
doplňuje. V Balkově Lhotě a jejím okolí se jí říkalo Voštovka podle dědy Aloise Vošty a používala se na různé zánětlivé ranky, dokonce i pro zvířata. K receptu na mast se tak Klecandovi nemuseli vracet, jen je napadlo nabídnout ji více lidem, protože na trhu taková mast z pryskyřice nebyla. Bylo tak pravděpodobné, že by se mohla ujmout. Je přírodní a dobře léčí.
Podle rodiny to byl dobrý krok. Barbora přiznává, že její tchyně Květa je ráda, že to zkusili, a dnes je na to opravdu hrdá a dělá ji šťastnou mast a další produkty dále vyrábět. Jen děda nejprve sýčkoval, že bude málo smoly. Jinak je však všichni podporovali a je tomu tak dodnes. Smolenka má sídlo v chalupě, kde děda Alois bydlel. Klecandovi ji zdědili a zrekonstruovali. Když jsme se sem přestěhovali a začínali jsme se Smolenkou, obešli jsme baráčky a zjišťovali krátkým dotazníkem, jestli lidé znají Smolenku nebo Voštovku. Všichni si na ni pamatovali a vzpomínali na dědu, jak pomáhal lidem,
popisuje Barbora.
Nejtěžší byla legislativa
Produkty dnes vyrábí Barbora s tchyní Květou. Jako první udělaly mast podle receptu pradědy. Musely najít ten správný poměr. Bylo to těžší vymyslet vzhledem k tomu, že se pryskyřice sbírá surová. Tehdy si řekly, že nepůjdou na trh s jedním produktem a k masti přidaly ještě smolný krém. Mast je silnější a používá se na záněty, prasklé paty, na něco zaníceného nebo bolavého, tedy tak, jak to bylo v minulosti. A krém, ten je odlehčenější, je v něm méně pryskyřice, aby se mohl používat i na větší plochu, například na suchou pokožku nebo ekzémy,
vysvětluje Barbora Klecandová.
Ta dále vzpomíná, že v začátcích to bylo náročné s legislativou, protože ani jedna nevěděla, co všechno je potřeba. Zašly například na státní zdravotní ústav, kde se dozvěděly více. Produkty Smolenky jsou dnes schválené jako kosmetický produkt, u kterého je potřeba zhodnocení bezpečnosti. Je to důležitá věc, kdy se produkt posílá v balíčku plném dokumentů na Státní zdravotní ústav. Tam se provádí zhodnocení bezpečnosti. To je jeden z kroků, následují další úkoly jako například mít schválené texty, suroviny, co se do produktu dávají, nebo obaly. Když se dokončí celý tento proces, tak se to ještě zadává do portálu Evropské unie, kde musí být zaregistrovány všechny kosmetické produkty. Podle Barbory je to pak s dalšími produkty jednodušší, ale na začátku to bylo náročné.
Pryskyřice není nevyčerpatelná
Pryskyřice se z lesa přináší s kůrou, kamínky a jehličím, a proto je posléze nutný proces čištění. Dělá se několikrát přes netkanou textilií, aby byl výsledek co nejčistější. Na pryskyřici chodí do lesa Barbořin tchán Vašek. Nejedná se o nevyčerpatelný zdroj. Například je nyní vidět, že stromy hodně bojovaly s kůrovcem. Proto mají ve Smolence trochu strach a přemýšlí nad novými cestami. Ale zatím jim zásoby, které mají přibližně na rok, dostačují. Pryskyřice je hodně trvanlivá, ale je potřeba ji skladovat v chladu a temnu, aby mohla dýchat a nezapařila se.
Smolenka nemá žádné chemické rozbory pryskyřice, ale vycházejí z toho, že jsou účinky ozkoušené a osvědčené několika generacemi. Ví určitě, že má silné antibakteriální účinky a je antimykotická. Je totiž výborná například na mykózy na nehtech, na různé záděry nebo rány. Barbora zmiňuje také vědecké studie ze světa, například z Finska, kde srovnávali účinky přírodní léčby a té klasické a pryskyřice zde měla výborné výsledky. Smrk používá pryskyřici také k ochraně, když se třeba poraní. Stromy tak obecně chrání sebe, proto víme, že je pryskyřice fajn a dokáže pomoct i naší pokožce,
dodává.
Výroba musí probíhat pomalu
Mezi tři hlavní suroviny při výrobě patří smrková pryskyřice, přepuštěné máslo (ghí) a včelí vosk. Tyto suroviny se smíchají v určitém poměru a musí se hodně pomalu rozpouštět, aby se pryskyřice dostala do masti. Používáme klasické hrnce, nemáme žádné výrobní stroje. Děláme to všechno ručně, pomalu a přírodně. Vlastně úplně stejně jako praděda,
usmívá se Barbora a přidává, že kromě hrnců potřebují vařečky, sběračky a váhu. Kritický moment je v teplotě, protože kdyby se to přehnalo, tak by mohly vyšlehnout i plameny. Pryskyřice je totiž hodně hořlavá. Výroba jedné masti tak může trvat i tři čtvrtě dne. Také je potřeba masti čistit, a to přes plátýnka.
Ve Smolence původně brali máslo z Madety a sami si jej přepouštěli. Nyní mají nově dodavatele Mlékárnu Polná, která vyrábí už přímo ghí. To je pro ně ulehčení a jsou s tím spokojení. Změna nastala také u vosku, který brali od místního včelaře. Nyní ho mají od jiného, kterého zná tchyně Květa ze studií zahradnické školy. Výrobky měli původně v plastových kelímcích, což bylo výhodné pro zákazníky. V posledních letech přešli na skleněné dózičky od českých výrobců.
Sortiment se řídí požadavky zákazníků
Barbora uvádí, že když s mastí a krémem začaly s Květou jezdit na trhy, tak na nich zjišťovaly, co nového by trh potřeboval. S rozšiřováním sortimentu jim také pomáhali zákazníci, kteří říkali, že potřebují. Například něco na mykózu. Nechtěli však mast, ale jen něco vyloženě na nehty. Takže jsme vymyslely třeba kůru na nehty s aplikátorem, kam jsme přidaly trošku víc pryskyřice. Máme sprej, což je taková rychlá aplikace masti, novinky jsou deodoranty, balzámy na rty nebo mast s kostivalem, kterou chtěli zákazníci na bolavá kolena,
vyjmenovává Barbora Klecandová. Nejprodávanějším a nejoblíbenějším produktem je smolná mast, a to proto, že je univerzální a má také příběh.
Lákavé jsou také nové výrobky. Smolenka totiž může být o různých produktech s tím, že vždy je v nich smrková pryskyřice. Barbora prozrazuje, že ji láká vosk na ruce nebo pleťový olejíček ze smrkových výhonků a také tinktura na bradavice se smůlou a vlaštovičníkem. To jsou produkty, nad kterými nyní přemýšlíme a snažíme se je pomalu legislativně rozjet a zařadit. Ale je to zdlouhavější proces,
podotýká.
Při prodeji nejvíce funguje e-shop. Na něm mohou nakupovat zákazníci z celé republiky a také ze Slovenska. Barbora přiznává, že by ve Smolence potřebovali zapracovat na marketingu, být aktivní na sociálních sítích a více komunikovat. Nyní to však řeší a plánují vynaložit na to nějakou sílu, protože cítí, že to má potenciál. Existuje stále hodně lidí, kteří o značce Smolenka neví. Máme takovou malinkatou provozovnu. Určitě by se nám líbila větší. Někam to přestěhovat, aby bylo více místa,
končí svým snem Barbora Klecandová.
